Příspěvek: #41

To by byli zákazníci! S refraktometrem v kapse. To bych teda čuměl,když by sousedka vytáhla ze zástěry refraktometr a řekla: "Moment, já se mrknu nejdříve.Víte,ono jak to má nad 18%,tak to nějak není ono. " To bych se ohlížel jestli tam není skrytá kamera.
Já to spíš pochopil,že si nějaký ten velkoodběratel zkontroluje obsah vody.

Příspěvek: #42

GUSTA - pokud si dobře pamatuji z jiných příspěvků tak GUSTA uváděl, že prodej ze dvora v malém balení prodává minimálně. Ale můžu se pléct.

Oprava: spletl jsem si vás s podobným jménem, sorry.

Příspěvek: #43

pre pana Peska-ja som pisal o rozdiele vody medzi tenkostenymi a zateplenymi samozrejme v zavieckovanych plastoch- tam mozete cakat kolko chcete a nic to nebude platne.Pre nb1-si ma s niekym pletiete...pre p machona:na to aby ste rozoznali vy,ja alebo zakaznik med 17,5 alebo 18,5 nepotrebujete refraktomer-rozdiel je tak markantny ze staci med nabrat na lyzicku..ako aj pan Pesek spomenul,ak robite len pre seba med,prip.ho date zadara tak si hlavu nelamte..pre tych co nemate refraky-rozdiel 1-2%je sice ciselne maly ale senzoricky obrovsky..ak si ludia maju moznost vybrat-verte ze si vyberaju hustejsi med a su ochotni pricest
ovat aj z obci vzdialenych 10-20km (samozrejme nie vsetci)kde sice nejaky vcelar je,ale ponuka med hodne redsi.Pisem vlastne skusenosti..Ono idealny med je okolo 17%,ked aj repka sa da pekne ztekutit..tento rok sme celu jar boli v suchom ovzdusi a repkove medy tu mame az k 15% taky med mozete k 50'C zohrievat aj par dni a stale je husty ako kasa..zakaznici si uz zvykaju ale stale je dost takych ktori vyzaduju "pekny ciry"med,tak pre takych musim(chcem)urobit pracu naviac

Příspěvek: #44

Stačí pár stupňov teplotný rozdiel a odhad je mimo! Najlepšie to vidíme my, včelári pri vytáčaní medu! Tie 1-2% vody je v 1kg max 20ml. Takže Gusto, podľa mňa nemáš pravdu s tým odhadom.

Příspěvek: #45

mam refraktomer s teplotnou kompenzaciou..a rozdiel pri merani je maly..ak ma med pri cca 23'C 17% tak ten isty med pri 45'C ukazuje mozno 17,2%,cize ak meriate med teply z termokomory tak vas refrak"klame"pozitivne,ukazuje trosku viac nez v skutocnosti ma mam za sebou niekolko tisic merani za zivot,pokusov,porovnavani,aj s vysledkami zo statnych laboratorii...ak zmeriate med z ula,cca tych 35'C,tak sa mozte podla toho v pohode orientovat..vlastne riesilo sa tu povodne rozdiel obsahu vody v mede v uteplenych a tenkostennych uloch..ten rozdiel je casto aj 2% a to je strasne moc,ak si zakaznik med doma otvori tak je ten rozdiel obrovsky..nechce sa mi popisovat nespocetne reakcie ludi,to by bolo nadlho:-)Vojto,tych 20ml vody vyskusaj v pohari medu naspat zhomogenizovat a potom napis ci je vidiet rozdiel....dnes rozhoduje kvalita,zakaznika clovek lahko dokaze ziskat ale este lahsie stratit..ono,vcelstva v tenkostennych uloch sa vyvijaju v pohode a v dobrych podmienkach donesu bez problemov aj 100kg medu,ale ten med neobstoji v konkurencii..ak konkurenciu nemate a dokazete ho predat,myslim od 3ton hore,tak vam zavidim(bez ironie).Radsej med z kanvi davam do poharov cez plnicku nez cez vysusacku,minuly rok mi stacilo

Příspěvek: #46

Tu nejde o refraktomer, ale o zákazníka. Refraktomer meria lom svetla, a ten nezávisí od teploty. Ak máš 17%, máš 17%. Ale med pri 23°C má inú hustotu ako pri 45°C (Tvoj príklad.) Ako metrológ viem, že je stanovená teplota, pri ktorej sa považuje meranie za korektné.

Ak by som chcel zákazníka "napáliť" riedkym medom, tak mu ho dám z chladničky. V skutočnosti stačí tak 10°C a med vyzerá nádherne hustý.

Aby som túto diskusiu ukončil. Vzťah uteplený a neuteplený úl súhlasím. Ovšem rozdiel sa stráca vo vlhkom počasí.

Nesúhlasím, že zákazník je schopný poznať rozdiel medzi 17 a 19% vody v mede. Sú medy, kde je vlkosť 20 a 21% prirodzená. Zákazníka skôr zaujíma vzhľad a chuť, prípadne aróma. Dokonca mnohí ešte stále považujú skryštalizovaný med za scukornatený a tým za falšovaný.

Příspěvek: #47

celkem mne zarazilo, že všude protěžovaný "světový" úl má problémy s vodou... pár lidí tu psalo o 19-20% což je dost. Jak může být ten úl tak protěžovaný, když s tím nejdůležitějším (kvalitou medu) je na štíru? Já osobně bych nerisknul prodávat takový med, ale to bude tím, že prodávám všechno koncovým spotřebitelům. U takového medu bych jenom čekal, kdy mi ho někdo přijde omlátit o hlavu, že jim zkvasil. Rozdíl 1-2% jde už dost poznat na hustotě a spousta lidí zkouší, jak je med hustý. Většinu lidí tu neštve 20% vody a my když jsme měli 18, tak jsme z toho byli špatní, že budeme muset nějak změnit konstrukci úlů

Příspěvek: #48

Já nevím, já měl v Langstrothu 2/3 15,9 % vody a na chalupě, kde jsou pod stromem, tak 17,5 %.
Pro hnidopichy - nebylo to v Langstrothu, ale v medu

Příspěvek: #49

Já mám Langa 2/3 první sezónu a zrovna ta letošní byla abnormálně dobrá, teda alespoň pro má včelstva, co se týče medného výnosu. Refraktometr jsem neměl a vytáčel plásty podle zavíčkování atd a na certifikátu z Dolu mám naměřeno 16,5%. Pro srovnání o pár metrů dál stojící včelstva v klasických zateplených úlech 39x24 měly 15,9%. Tím rozhodně netvrdím, že typ úlu na to má vliv, jen moje letošní zkušenost!
Ježíšek donesl refraktometr, tak letos už se bude měřit na koleně..

Příspěvek: #50

(30.01.2012 10:57)RadimŠ napsal(a):  celkem mne zarazilo, že všude protěžovaný "světový" úl má problémy s vodou... pár lidí tu psalo o 19-20% což je dost. Jak může být ten úl tak protěžovaný, když s tím nejdůležitějším (kvalitou medu) je na štíru? Já osobně bych nerisknul prodávat takový med, ale to bude tím, že prodávám všechno koncovým spotřebitelům. U takového medu bych jenom čekal, kdy mi ho někdo přijde omlátit o hlavu, že jim zkvasil. Rozdíl 1-2% jde už dost poznat na hustotě a spousta lidí zkouší, jak je med hustý. Většinu lidí tu neštve 20% vody a my když jsme měli 18, tak jsme z toho byli špatní, že budeme muset nějak změnit konstrukci úlů

Pridam zkusenost z N. Zelandu. Polovinu stanovist mame v polopoustnich podminkach ve stredu ostrova, ve srazkovem stinu. Kdyz dlouho neprsi, mame problem (konkretne cerpadlo) s prilisnou hustotou medu. Ve vytaceni se musi delat pauzy. Staci trosku deste a hustota je ok. Druhou polovinu ulu mame v oblasti destnych pralesu na Vychodnim pobrezi s extremni srazkovou cinnosti a tam se prilisna hustota medu nikdy neprojevila. Z toho soudim, ze hlavni roli hraje podnebi, nikoli typ ulu.
Predstavuji si velkovcelare v USA, kteri maji treba 50 000 vcelstev na Langstrotech, jak jim to kvasi a bubla, popr. nevedomky meni na jisty druh alkoholu

Příspěvek: #51

(30.01.2012 10:57)RadimŠ napsal(a):  celkem mne zarazilo, že všude protěžovaný "světový" úl má problémy s vodou... pár lidí tu psalo o 19-20% což je dost. Jak může být ten úl tak protěžovaný, když s tím nejdůležitějším (kvalitou medu) je na štíru?
...

To, že tady pár lidí napíše, že má problém, neznamená, že jej mají všichni. Rčení Kdo mlčí, souhlasí je potřeba změnit na Kdo mlčí, tomu to je jedno, potažmo nemá čas na vlky plky.
Je zajímavé, jak příspěvky (potažmo zkušenost) jednoho včelaře dokáží udělat z prdu kuličku... To Tě nanapadlo, že ten úl je tak rozšířený třeba právě proto, že žádný obdobný problém nemá...? Viz. poslední věta Ivíka. Je výrazně lepší začít používat svoji hlavu, jinak Tě každý utáhne na vařené nudli.

---

Už jenom chybí dotaz, zda na tom Optimal náhodou s obsahem vody v medu není líp než NN Langstroth, protože má rámek o dva centimetry kratší a jeden vyšší...

Příspěvek: #52

Pridám niečo i ja do bitky bude to len môj názor, nič viac, nič menej. V čase, keď som prechádzal z ťažkých úľov na na oveľa ľahšie (debnička 4 kg), tak som niektorú sériu vyrobil i s očkami (2,8 cm). postupne som ich ale zablendoval, včely ich nepotrebovali. Dná sú bez vetracej sieti, v dnách mám zabudované odberné dná na odber peľu, takže včely majú len jeden hlavný letáč na celú sezónu 20x380 mm. S riedkym medom som nikdy nemal a nemám problémy, neviem čo je to skysnutý med.

Keď tak čítam vaše komentáre a opis svojich úľov, tak na každej debničke máte očká, hlavný letáč a zasieťované dno. Potom sa nečudujte, že ste tým včelám znemožnili dokonale úľ odvetrávať, načo sú včely citlivé a nevedia sa zorientovať. Systém odvetrávania úľového priestoru poznáte alebo aspoň vidíte, je jednoduchý a účinný, ale len vtedy, keď je kompaktný, včely sa začnú zoraďovať z vnútornej strany, na a pred letáčom na letáčovej päťke s hlavou smerom do letáča, vírením krídlami vzduch či už teplý alebo nasýtený parami odsávajú pred letáč.

Ak im toto prekazíte (cez otvory síce odchádza vzduch, ale nie je to tak dokonalé, ako keď to robia samotné včely. Neviem prečo si myslíte, že včelám tým pomôžete, nešanujte ich, je to v ich náplne práce a istotne sa tým nezoderú.

Ak toto čo som napísal nie je pravda (Křapka napísal, že očká má otvorené a med nebol riedky), tak potom príčinou môže byť nepoužívanie materskej mriežke, kedy včelstvá si plod udržujú aj na troch úrovniach debničiek, kedy prinášaný nektár ukladajú bez "ladu a skladu" do každej debničky. Či je to tak, nemám potvrdené,. Anton

Příspěvek: #53

Myslim, ze nikto nebude tvrdit, ze v tenkostennych nezateplenych uloch bude mat zavickovany med viac vody. Ale trufam si tvrdit, ze v dobre zateplenych dokazu vcely tu vodu z medu odparit rychlejsie - a to ma tiez svoje nesporne vyhody (moznost skorsieho tocenia a dosiahnutia druhovych medov).

Příspěvek: #54

Vojtech,praveze naopak,v peknom a suchom pocasi je rozdiel mensi a v chladnejsom a vlhkejsom pocasi sa zvacsuje..rok 2011 bol pocas znasky z repky a agata mimoriadne suchy vzduch a medy z tenkostenych ulov boli vynikajuce..dazdivy rok 2010 ukazal az extremne rozdiely medzi tymito systemami..ako som spominal,rozhoduje aj hustota obsadenia vcelami,cim su viac nahusto(mensi ul) tym dokazu med viac odparit..Jdjd,to ze je nieco v niektorych lokalitach najrozsirenejsie na svete,neznamena ze je to aj najlepsie pre ine lokality..langstroth al.optimal,nieje ziadny rozdiel..preco vsetci co umelo dosusaju to robia s teplym medom?lebo ma redsiu konzistenciu??aj to urcite,ale teply med tu vlhkost aj lahsie"pusti"..v tretom medniku plnom nektaru sme namerali v optimale v chladnejsom pocasi o 8'C nizsiu teplotu,nez v prvom od plodiska..mrknite si napr aj tabulku v knizke Maturizace medu -rovnovazny stav vzdusnej vlhkosti a obsahu vody v mede..ak mate v obdobi znasky vzdusnu vlhkost 45%,tak prakticky vam vcely urobia husty med aj v papierovej krabici a ani im to neda vela roboty..Scipio,tí vcelari sa tym ani moc netaja,pan Gruna raz mal poznamku na vcely or.ze by bolo treba porozmyslat ci by sa nemala zmenit norma na med,a povolit vyssie percenta..ja sa pytam preco?lebo mate ule v ktorych vcely nedokazu urobit husty med??:-)Radim Š.hovoris mi z duse,a slova pana Turcaniho by sa mali zaramovat,sitami v skutocnosti vcelam znemoznujete vytvorit vhodnu mikroklimu na zahustenie medu(vynimkou je ak sa vas oblast nachadza v case znasky v suchom ovzdusi(staci sledovat meteo predpovede)Ivik to v podstate tiez vystihuje-podnebne pasmo je dolezite,suhlasim..najhorsia kombinacia je vlhky a chladny vzduch..vo vlhkom a teplom vcely v uloch bez sit a ociek vedia urobit kvalitny med..Vojtech,neviem ako to napisat,ked povies ze zakaznik doma na stole nerozozna med 17 a 19%,tak ja uz koncim..sneh je cierny a skus mi to teraz vyvratit

Příspěvek: #55

Abych řekl pravdu, tak tuto diskusi pokládám za naprosto zbytečnou. Vojtěch i Ivík zde obsah vody v medu pčisuzují vzdušné teplotě a vzdušné vlhkosti vnějšího prostředí. Domnívám se, že zde je jádro pudla. Pokud bude vysoká vzdušná vlhkost a nízká teplota, včely vodu z medu neodpaří i kdyby si křidélka umávaly. Na tom má uteplený nebo neuteplený úl v období medné snůšky zanedbatelný vliv. Vím, že někteří kolegové včelaři ve starých klasických úlových soustavách (např. Moravský univerzál) si chrochtají blahem, jak jim ta voda z medu vytéká česnem z úlů. V některých letech si také stěžovali, že jim ten jejich med v konvích začal kvasit. Vím že v mých nízkonástavkových tenkostěnných úlech se zasíťovaným dnem na varoapodložkách hrají kleštíci vodní polo. Jak výše uvádí Tono, mám celoročně otevřená tři očka v plodištních nástavcích a naplno otevřené hlavní česno. Medníkové nástavky jsou uzavřeny. Mateří mřížku nepoužívám. Přesto nemám s nadměrným obsahem vody ve vytočeném medu žádný problém. Vytáhl jsem své "Protokoly o zkouškách" z VÚVč v Dole z let 2009 až 2011 s následujícím obsahem vody v medu: 2009 = 17,4%; 2010 = 16,9% a 2011 = 17,3%. Přitom není žádným tajemstvím, že Vyhláška č. 76/2003 (EU) stanovuje obsah vody maximálně 20%. Naše přísnější norma Český med stanovuje obsah vody v medu maximálně 18%. Takže pokud je obsah vody do těch 20%, med ještě nekvasí a zákazníkovi to může být docela jedno - ani to nepozná. Z tohoto pohledu se i otázka uteplených versus neuteplených úlů jeví jaksi nepodstatná. Nebo snad ne?
Brrr. To se ale ochladilo. Prý k nám jde z Ruska zima a chlad. Tam odsud přišly jen dvě dobré věci: Vodka a Kaťuše.
JK

Příspěvek: #56

Tato diskusia je kontraproduktivna..Pane Krapko,tzv.med s 20perc.vody pri izbovej teplote po obrateni pohara prakticky nerobi bublinu,prevali sa ako hustejsi sirup....zakaznikom u mna by to jedno nebolo a vlastne by si taky med kupili len raz-naposledy-..ceska a slovenska norma je vporiadku,europske normy su obycajne paskvily,pretlacene spracovatelmi,aby mohli predavat beztrestne svoje kvazi produkty..a nejde len o med..U nas ak je nieco nekvalitne tak ludia bezne pouzivaju predponu euro- europivo,euromed,eurosyr atd..Ja som vlastne chcel len popisat skusenosti s predajom medu rocne v tonach,koncovym zakaznikom,v podmienkach silnejsej konkurencie..?(a repka ci ovocne stromy sa vam od 18,5percenta rozkvasaju velmi ochotne.)..ozaj,a tie ule s otvrenymi ockami mate zateplene,ci nie?a umiestnenie?..lebo aj to robi vela,tenkostenny ul v maringotke vlastne uz nieje tenkostenny

Příspěvek: #57

To je část mé včelnice gusto.



Tento snímek odpoví více než dlouhé popisy.
JK

Příspěvek: #58

Josefe, tipl bych si - prosím, kdyžtak mě oprav - že včelstva u Tebe nejsou vystavena hlavně odpolednímu prudkému sluníčku a jsou pěkně ve stínu borovic. Podle toho co mám vypozorováno já, je to velmi důležité. Včelstvo reguluje vysokou teplotu prostřednictvím odparu vody, je tedy nuceno zvýšit vzdušnou vlhkost - a tom může být v uričtých situacích a při určité snůšce problém. Včelstvo pak víčkuje med s vyšším obsahem vody. Poté co jsem zrušil očka, nechal je oběh vzduchu řídit po svém, dal včelstva tak, aby byla chráněna před přehřátím sluncem, aby na ně svítilo nejlépe jen dopoledne - je v posledních sezonách vlhkost v pohodě max.kolem 18%. Myslím, že by to mohli také ti, kdo mají potíže s vlhkostí, vzít do úvahy. Ale třeba se pletu, mám svoje zkušenosti jen ze tří stanovišť.

Příspěvek: #59

Mám minimálně dvě stanoviště na plném slunci - a nepozoruji tam rozdíl ve vlhkosti medu oproti stanovištím zastíněným či částečně zastíněným. Ale je to jen subjektivní dojem - refraktometrem med na stanovišti již nekontroluji.
Síťovaná dna, všechna očka jsou přes sezónu zavřena, NN L. Medy jsou "normálně" husté - tedy cca 18 % ±0,5 %.

Havelka Jan upravil 31.01.2012 7:57 tento příspěvek z důvodu: Odstranil jsem výzvu na vytvoření nového tématu. Děkuji za upozornění

Příspěvek: #60

Já myslím, že nějaký vliv na hustotu medu typ úlu má.
Ale největší význam, myslím že má ovládnutí prostoru úlu včelami.
Proto je větší praděpodobnost že nejmenší problém s hustotou medu budou mít včelaři v dvou prostorových úlech (ale jsou situace, kdy i tam včely ponechaný prostor neovládají a med bude mít při určitých venkovních podmínkách problémy s hustotou). Ovšem při plodnosti dnes chovaných včelstev budou mít zase v dvouprostorových úlech větší problémy s rojením.
Ve velkoprostorových v podstatě neomezeně velkých úlech je podle mě větší umění kolik dát včelám prostoru a vědět odkud a kdy odebrat med, aby byl za určšitých venkovních podmínek zralý.
Možná má vliv i uteplení a neuteplení úlu, síta, očka a zřejmě i množství medu v buňce (při větších tloušťkách plástů někdy míň zahuštěný med). Také se mi zdá, že med z trubčiny bývá řidší než z dělničiny. Ale kdo o tom ví, může udrřet med pod 18% v každém typu úlu.
Jen v těch dvouprostorových, kdo ví jak na rojení, má ty proobémy s hustotou medu podle mě nejmenší.
...
Dá se přesunout i můj příspěvek.
Nějak jsemto nestihnul před přesunem.

PetrM upravil 31.01.2012 0:37 tento příspěvek z důvodu: Přesunuto