Příspěvek: #641

Vytočeno 26.7., obsah vody:
- dle hustoměru 18,4 %,
- dle refraktometru 20 %,
- dle množství co se vejde při plnění do sklenic: minimálně 20 %.
Očka zavřená, síto zakryté, úl uteplený, 4 vysoké nástavky, včel (snad) dostatek.
Nevím co s tím, ani jarní řepkový neměl tolik.
Takže bohužel budu muset navštívit některou z výkupen. Tohle prodávat ve sklenicích nebudu.

Příspěvek: #642

Zeptám se vás jinak.

Jak vypadal med když vtékal do kýble nebo kam jde z medometu a z jaké výšky padá? Přesněji, jak vypadala hladina medu v té nádobě, pokud to není víc jak asi půl metrová výška?

Dělal se dolík asi centimetr v průměru a hluboký asi taky tak a na dně toho dolíčku se vršil med na "hromádku" vysokou asi 2-3mm? Pak by to ukazovalo na těch asi 20, nebo 19 a víc %. Po odstavení nádoba při prudším posunutí očividně "šplouchne".

Dolíček byl minimální a med se vršil na hromádku asi 1 cm vysokou a u základny asi taky tak širokou? Při strčení do nádoby ve vodorovném směru se hladina jen mírně pohne? Pak by to ukazovalo na těch 18+-.

Jestli med dělá větší "hromádku" než (asi blbě) popisuju a nebo dokonce tvoří plochou a širokou "stužku", která se zvláštním způsobem skládá ze strany na stranu, pak točíte to nejlepší co včely umí.

Poslední otázka, jak jste kalibroval refraktometr?

A rada nakonec, pokud to nevypadalo jako v otázce A, pak než povezete med do výkupu, nalejte dva-tři vzorky do sklenic a poproste je aby vám změřili vlhkost. Pak se rozhodněte.

---

A ještě jednu otázku. Všechny 4 VN jsou hustě obsednuté včelami tak, že i na krajních rámcích "od zdi" jsou včely nahusto? Někdo tady někde na VF nedávno píše, a já si uvědomil, že to tak je, že za komančů jsme měli dvouprostorové úly, výjimečně ještě jeden medník a nikdo neměl refraktometr a nebyl žádný problém. Pak přišly novoty a dávání neomezeného prostoru a je problém. Hledal bych to tam. Sám se už na to rychtuju že pár vč "zařídím" jako za starých časů = plodiště z VN (39x30x11 a mám i 24), NN 39x15x11 (dávám ho i na 24), mřížka a převěšení plodu.

Konkrétnost. Kámoš dal jarní med, který ne a ne zavíčkovat, dozrát jinému vč. Prostě dal NN přes noviny nahoru na sousední vč. Po týdnu byl med dokonale zavíčkovaný a přitom si všimnul, že bylo včel v nástavku pomálu.
Kamarád se radoval jen do chvíle než začal odvíčkovávat, už viděl, že je něco blbě. Med měl přes 20. Ihned mi to zavolal co si o tom myslím.

Nemyslel jsem nic a hned to udělal taky a hned u několika vč. Taky zavíčkováno rychle a vše nad 19 a tak už vím, jak to nejde (skončilo to ve výkupu). Včely v medníku jsou starší (asi), co už byly venku a nebo létavky, opustí úl a tedy opustí "svůj" medník a nové vč to, netuším proč, zavíčkuje nezralé.

Na některém svém videu si pan Jindra libuje, jak málo včel mívá v medníkových NN. Velmi jsem to obdivoval a chtěl taky Vigorky.
Umějí to všechny včely, víčkovat v nepočetném obsednutí nástavku, jen to není dobře...

Příspěvek: #643

Treba si bedničiek naložiť na včelstvá a výsledok, riedky med a že prečo?
Preto úle B nezruším a nemením za niečo iné! Kto chce dávať do výkupu med a odohnať zákazníkov tak nech si chová okrem ČCHO v čokolvek inom.

Příspěvek: #644

Tom.50: Med teče z medometu pře dva cedníky do plastové nádoby. Takže z toho hustého cedníku teče několik paralelních "čůrků". Rozhodně se med v nádobě neskládá jako stužka.
Při odstavení nádoby med šplouchne víc než jsem zvyklý.
Refraktometr (který na rozdíl od hustoměru podle mě dává správný výsledek), jsem kalibroval na jaře pomocí toho smradlavého roztoku.
Ale myslím, že med má opravdu těch 20 a víc %, protože se mi do sklenice nevešlo ani 1kilo a to jindy jsem zvyklý, že se vejde 1030 g do sklenice. Samozřejmě, že zákazníkům plním méně, aby nebyla sklenice tak plná.

Nástavky bývají obsednuté tak, že při vyndávání krajních plástů včely "vytékají" kolem stěny.
Problémy s obsednutím jsem míval, když se včely vyrojily a v úle bylo očividně volněji. Ale to není tento případ.

Díky za rady. V tom výkupu si pár sklenic změřit nechám.

Příspěvek: #645

Po večerně nočním lejáku to mám spíš "kolik medu je ve vodě". Vyplavilo mě sklípek

Příspěvek: #646

Ja nepožívam žiadne sitá pri vytáčaní medu lebo je to zbytočné, to je taký zdedení folklór po starých traslavých včelároch.
Med tečie do smaltovaného vedra a pekne sa ukladá keď je teplo, hneď na pohlad je vidno že je hustí.

Příspěvek: #647

Student

Vůbec mě nenapadlo, že by se měl med cedit. Nedělám to. Vytáčím do lahví od okurek, jejichž čistotu vidím, lze je velmi snadno vymývat. Díky zúžení hrdla se nečistoty a případná řidina soustředí na menší plochu, u kýble je to přesně naopak a pak je čeření velký problém (stejně tak v tzv čeřenu, který má právě ten účel). Když vytáčím, tak plním tím "surovým" medem Al konev a musím jí naplnit do hrdla - stejný efekt soustředění nečistot, jen posledek, co by už nedalo úplně plnou konev zůstane ten den v lahvích.
Druhý den a nebo po několika hodinách med seberu s nějakou vrstvou medu, toho nejřidšího, který vždy vystoupá nahoru. Nejde to napoprvé sebrat úplně a tak se to opakuje a s nečistotami vždy "odejde" i nejřidší med. Ten byste měl z vrchu sebrat i když cedíte, vždy když je to potřeba.
Zdánlivě pracný a zdlouhavý způsob je vyvážený tím, že to zase teče velmi rychle z medometu při vytáčení a med není tak dlouho ve styku se vzduchem (vlhko, mikrobi). Nejdrobnější nečistoty neřeším, tedy žádný uhelon, je to známka pravosti medu, v invertním škrobovém sirupu úlomky vosku a pylu být nemají z čeho. Jednou přijde den, že tohle bude v medu zákazník chtít nacházet! Tvrdí se, že falza medu už nelze od medu rozeznat ani v laboratoři. (Proto bude tlak na malovčelaře aby museli skončit a zákazník si nemohl vybrat a velkovýrobci mohli lejt do medu jakékoli syntetické sračky).

No a poslední co může být je výška úlů nad zemí, celková vlhkost stanoviště a taky vzdušná vlhkost v medárně. To jsem jen četl, moc tomu nevěřím, nicméně má se vyzkoušet všecko. Kupte si vlhkoměry a zkoumejte celkovou vlhkost stanoviště. Často v údolích potoků a řek bývá vlhčeji a někdy tam viditelný zdroj vlhkosti být nemusí. No a úly na paletě na zemi, obrostlé víc než metrovou buření, že včely nemají výlet ale musejí strmě "šplhat" leteckou akrobacií z úlu kolmo vzhůru a úl neobtéká vzduch a vlhký vzduch, který vč vypaří nemůže "odtékat" od úlu je sice laciné a rychlé (díky nesekání trávy a "přírodní" estetice) řešení, ale možná...

Co mě dál napadá je "plemeno" včel, spíš kmen. Letos jsem se přesvědčil, že matky F1 Vigor přinesly na mém stan, kde jsem si myslel, že medovice vůbec není, tmavý med (neznám vodivost a tak nevím, z čeho je, je chutný a bude prodejnější). To samé tvrdí například KTM o BF, že umějí tmavý tam, kde ostatní "obyčejné" včely nedonesou nic a nebo kvěťák. U mě je potíž v tom, že asi plovina tmavého je řídká a já si úplně přesně nevedl zápisy (nenapadlo mě to) a může to být tím jak jsem dával dozrávat med jiným včelstvům jak popisuju výš. Příští rok už tyhle drobné detaily nepodcením a pokusím se přijít na to, jestli to není nějaká moje chyba a třeba i sečtená s "vadou" některého "kmene" kříženců, které můžu ovlivnit jen z části (spíš velmi málo, jen matkou).

Například v posledních dnech tu někde někdo píše, že v enormní tmelivost je důvod sám o sobě k výměně matky. Pravdou je, že kde včelařím teď jsou nějaké místní tmelivky. Nikdy jsem to nezažil v takové míře a furt se tady ten gen udržuje, dle vyjádření sousedních včelalů. No a u mě nejhustší a pěkně tmavý med dalo právě včelstvo tak tmelivé, že mělo v NN snad všechny rámky přitmelené k bočním stenám, z louček je člověk lepivě upatlaný a dělá se s nimi blbě. Vyřadit? Asi ano, ale co ta kvalita medu?

Prosím vás, to, co vám píšu ve snaze pomoci jsou jen moje subjektivní domněnky, nic netvrdím, jen se sám snažím přijít na příčinu a souvislosti. Něco je prostě za posledních 25 let jinak a je to stále rok od roku horší. Dovolím si dodat, že toto je třeba řešit u drobnochovatelů a ne šlechtit včelu odolnou proti roztoči. S ním se dá bojovat schválenou chemmií (když je jí třeba), ale vlhkost ani ústav ani sami chovatelé zatím vyřešit neumějí.
Dlouho jsem měl dojem, že je to způsobeno americkým úlem, kterému nijak nefandím. Ukazuje se ale, že vlhký med mám i já s úly s českou šířkou rámků a 11 rámky. Ovšem i já jsem převzal spoustu z cizí technologie ošetřování a tak je nutné se zaměřit na to, jestli problém nespočívá v tom. A na jedné přednášce zaznělo (je to na nějakém videu, které neumím najít), že potíž s vlhkostí nemáme jen my ale Evropa, tedy Středomoří a od nás na jih, zda sever nevím.
Pak co se změnilo za posledních asi 25 let? Co předtím neexistovalo? A nebo jen v nepatrné míře? Povím vám to, neexistovaly mobily...
Ale taky biopaliva (jejich pěstování), větrníky, obrovská solární pole atd. A my sje se změnili. Nikdo doma už nic nepěstuje, krajina se úplně změnila (skoro neexistovaly sekačky a všude "angličáky"). A dalo by se vypočítat spousty věcí co jsou jinak. A něco z toho a nebo to všechno dohromady (a nebo něco úplně jiného) může ovlivnit i vlhkost medu. Pak nezbyde než k medometu, který ještě za mého dětství neměl každý, i když byl už v té době 100 let vynalezený Čechem Hruškou pořídit ještě maturizátor nebo prostě nějaké dosoušení. To je ale cesta do pekla, pak je otázkou, zda se ještě jedná o med když to do finální podoby nedodělá včela, ale my sušením...
To totiž dopadne tak, že včelař vůbec nebude čekat na zavíčkování (což je nejpracnější na včelařině), vytočí to hned jak budou plásty plné a dosuší, přece kdo zkontroluje zda vytáčel med s vlhkostí 19, 20 ale taky 25% vlhkosti a i víc? Máme tu jednoho, který vytáčí i otevřený plod, ty sračky má v medu a ještě se tu s tím chlubí!

Držím palce vám, ostatním a i sobě. Myslím, že to je problém veliký i když mě se zdá, že mám letos mnohem menší problémy než vloni a myslím si, že to je částečným návratem ke starým způsobům.
Ať se vám daří.

Příspěvek: #648

V něčem pravdu máte, že nynější moderní včelaření vede k problémům, neznamená to ale, že včelař nemá svůj rozum, aby posoudil popřípadě odzkoušel a pokud není spokojen hledal jinou cestu.

Příspěvek: #649

Tome.50, díky za obsáhlý příspěvek.
Cezení - ok, něco na tom může být, ale řekl bych, že vliv na obsah vody bude spíš okrajový - jinými slovy, už pod víčky bude těch 19,5-20%.
Rozumím i tomu, že navrchu nádoby se soustředí nejřidší med. No jo, ale já mám už u dna 19,5%.
Otázka vlhkosti stanoviště - úly mám sice na paletách, ale kolem není žádný významný porost, který by bránil proudění vzduchu. Kromě toho, medníky jsou ve výšce 1 m nad zemí a výše. Dřív jsem měl úly na louce, teď v lese a pod 18 % jsem se nedostal nikdy.
Zkoušel jsem i zasíťovaná versus zakrytá dna, otevřená versus zavřená očka.
Medovicový (tmavý) med neznám.
Souhlasím s vámi, že za posledních x let došlo k velké změně krajiny a že tohle může být hlavní příčinou problémů. A z toho je mi nejvíc smutno.
Med dosoušet nechci, to si radši nechám 2 úly a med jen pro vlastní spotřebu.
Když se vrátím ke starým způsobům, tj. např. že zmenším včelám prostor, tak se pravděpodobně budou více rojit a ze zkušeností hádám, že budou bodavé a "zlé", což už se mi opakovaně stalo.
Po vyrojení dále neovládnou dobře prostor a budou mít problém s vysoušením medu.
Asi by to znamenalo dělat složitá protirojová opatření a další a další zásahy ve včelstvu. No, nevím zatím co s tím.

Příspěvek: #650

(01.08.2016 10:28)tom.50 napsal(a):  A na jedné přednášce zaznělo (je to na nějakém videu, které neumím najít), že potíž s vlhkostí nemáme jen my ale Evropa, tedy Středomoří a od nás na jih, zda sever nevím.

Na stránkách PSNV. Alternativec Klíma.

Příspěvek: #651

Student používaš 4VN čo môže byť príčina toho,že máš redší med.Netvrdím aby si zmenšil úle,ale skús pridávať medníky postupne.Ak budeš mať zanesený jeden medník a to na 80% čo už je slušná váha,tak až vtedy podstavuj medník další.Včely vždy najlepšie spracujú med priamo nad plodiskom pretože priamo z plodiska stúpa teplo a jedine teplý med pustí vodu.Čím je medníkov viac,tým smerom hore je v nich nižšia teplota a tým majú včely väčší problém studenší med zahustiť a vodu odpariť.Takže ak už máme z časti spracovaný a zahustený med v prvom medníku,podstavíme medník další a v tom hornom už len med včely doviečkujú.Já to robím presne týmto spôsobom.Ak som včelám dal medníky dva či tri,vždy som mal najmä v horných medníkoch výšší obsah vody,ak podstavujem postupne,voda sa mi drží do 18% takmer vždy.

Příspěvek: #652

Jozef 333, dělám to přesně tak, jak jsi napsal...

Příspěvek: #653

Ja mám stropné krmítka, cez ne odchádza vlhkosť vetraním včiel, a preto mám med vždy hustý, horšie ked je stropná folia. Kamoš má stropné folie a med je riedky akýkolvek.

Příspěvek: #654

Nad těmi krmítky máš propustný strop, nebo víko bez větrání?

Příspěvek: #655

Tak v neděli poslední vytáčení. Snížil jsem úly na zimu na tři nástavky. Všude mám pod víkama fólie, síto vždy uzavřené podložkou a očka u prvních dvou nástavků naplno otevřená, ostatní očka na větrání. Pod úlama vysoké dno, zatím nezúžené. Med byl hustý a špatně se vytáčel. Na hustoměr 15,5 a na ref. těsně pod 16%. Vše cezeno přes dva cedníky do nerezové nádoby pod medometem a slévané do nádob 50 L. Krásná hustá tmavá medovice, ani nevím kde to holky letos vzaly. Každopádně jsem jim byl večer poděkovat.

Příspěvek: #656

Je inšie medovica a inšie kvetový med!
Ja mám priepustný strop, vlhkosť ide mimo úľa.

Příspěvek: #657

Mohl bych tvrdit, že vlhkost odchází česnem za chladnějších rán je to vidět. Není důležité, kudy odchází, ale zda včelstvo je schopno vytvořit potřebnou teplotu k odpaření nebo není, větší rozšíření než včelstvo zvládne i když prostor zanese sladinou je slabé k odpaření a jeho rozvoj se ještě zpomalí. U dvouprostorových úlů včelstvo dokáže odpařit sladinu do rána, záleží pouze na včelaři.

Příspěvek: #658

JAREK255
Vašemu příspěvku úplně nerozumím.

student -
ještě mě napadla jedna věc, strůpek. U starých úlů byl strůpek nad rámky o včelí mezeru. Nepřirozené, vč by to tak v dutině nikdy nemohlo mít.

A vaše vývody jsou nesprávné. Rojení a nebo chuť k rojení nezvyšuje agresivitu, tu způsobuje postupná bastardizace = návrat k původní "divoké" včele, o tom toho bylo popsáno hodně, určitě to najdete. Prostě s každou další generací, když se "matka udělá nějak sama", se vč vrací k původní neušlechtilé včele. Kor když budou okolo vás tací, kdo nenakupují ins matky a nechovají cíleně matky z ušlechtilého materiálu.

A asi to nevíte a tak vysvětlím už zapomenutý fakt. Ne každé vč a chtělo by se říct že zdaleka ne každé vč se chce rojit i když mu neposkytnete dostatečný prostor. Dokonce někdy převládne pud shromažďovací nad rozmnožovacím a vč omezí samo sebe a ani se nesnaží obsadit poskytnutý prostor. To je ale stále vzácnější, z dalšího vyplyne proč.

Dřív jsme do úlů viděli (prosím rejpaly, nepíšu o zadováku, nikdy jsem v něm nevčelařil a to bych toho radši nechal, já píšu o univerzálu s horním přístupem, ale s okýnkem v zadu) a podle u okýnka umístěného SR se dalo s jistotou na 95-99% zjistit bez rozebírání vč, zda se omezené vč chce rojit. Pak se dělalo protiroj opatř jen u těch vč, která "měla roupy". To byla jedna věc, a zní vám to asi neuvěřitelně.

A druhá věc, kdo chtěl takto chovat vč, tak nesměl nikdy využít rojový matečník, neboť pak se (údajně) přenáší sklon ke zvýšené rojivosti dědičně. To se dnes ignoruje a tvrdí se (protože by to nezapadalo do "lagstrotických" bludů), že to vliv nemá a že stačí poskytovat vč dostatečný a spíš až nadbytečný prostor a tím je rojení eliminováno. Vždy, když něco u včel nechápu, představím si to samé u lidí. Tak třeba blbý příklad, ale vše ukazuje že to tak může být:

Rojení je sex. No a představte si, že vás nějaký vůl nenechá se zahřát a dostat do pohody (ta nestačí, musíte být "přetopený, nabuzený a v ráži" abyste měl choutky na sex. Pak je celkem úsměvné jak alternativci říkají, že včely chovají aby jim (včelkám) bylo dobře a furt je "psychicky" ničí tím, že jim nedopřejou "koule". Ve velké haluzně, s pootvíranými okny, kde furt musí zedničit (stavět) a se skulinami všude ve stěnách a sejtem místo podlahy toho ani lidský macho samec v sexu moc nepředvede a proto se včely vedené moderně nerojí... Ony celoživotně strádají.

Třeba to jsou kraviny co říkám. Nevím jak to je, vím jistě, že když jsme měli ty blbé české úly a ta malá včelstvíčka, tak jsme měli kvalitní med a žádné starosti. Je na každém ať si to vyhodnotí jak umí. Já jsem rozhodnutý a jestli mi zdraví dovolí si zase nadělat pár úlů s průzory obnovím u pár vč klasiku (stran provozní metody) a dám sem za rok či několik let vědět.
Souičasně samosebou budu hlídat souvislost mezi velikostí a hustotou obsednutí prostoru a vlhkostí medu i u stávajících úlů.

Příspěvek: #659

Od kolika nástavků už je to týrání včelstev?

Příspěvek: #660

(03.08.2016 23:56)tom.50 napsal(a):  Třeba to jsou kraviny co říkám.

To každopádně. Ale jinak literární skvost, nemůžu se ho nabažit.