(06.12.2011 14:08)František Kašpar napsal(a): Nejde o degeneraci ve smyslu snížení vitality v důsledku příbuzenského páření- proti tomu jsou paraziti obecně dosti imunní. Znovu zopakuji. Smyslem ani důsledkem plošného ošetření není selekce (ani na optimální rychlost množení, jak mi podsouváte), ale maximální možné snížení počtu napadených jedinců. Tímto dojde k poklesu variability, která s početností populace parazita přímo souvisí. Roztoč prostě nemá pro svůj individuální výběr kde brát, takže dojde k poklesu virulence.
Já se Vám nepokouším něco podsouvat.
Zkusil jsem svými slovy popsat, jak chápu váš text.
Ani se nezmiňuji o tom, že mluvíte o selekci.
Snažím se pochopit proč tvrdíte např. toto: „Ve včelstvu se dlouho množí populace úzce příbuzných roztočů, nehrozí riziko zavlečení cizích roztočů a může se uplatňovat selekce na optimální rychlost množení.“
Jakým mechanismem myslíte, že dojde k poklesu virulence u roztočů, když jak píšete jsou parazité proti tomu dosti odolní při příbuzenském páření?
Praxe nás přece přesvědčuje, že cíl co největšího tlumení v naší republice – tedy jak píšete snížení virulence tím, že by neměl roztoč kde brát dostatek genů pro svůj individuální výběr, nebyl naplněn.
Zřejmě mu to přežívání toho cca 1milionu roztočů v našich včelstvech každou zimu (kdyby přežili průměrně cca 2 roztoči ve včelstvu, ve skutečnosti je jich možná 10 x víc, protože ne všechny mapky jsou bílé) zcela stačí, aby jeho virulence nejen neklesala, ale postupně pomalu stoupala.
Možná lokálně vlivem místních vnějších podmínek může být masivní vybíjení roztočů stále ještě účinné, aby včelstva nebyla ohrožována letním přemnožením, ale když vezmeme celkovou populaci roztočů na území republiky, jeví se to tak, že virulence roztočů se pomalu neustále zvětšuje.
(06.12.2011 14:08)František Kašpar napsal(a): S daleko menší pravděpodobností dochází k migraci roztočů a mísení nepříbuzných populací (ve smyslu rychlosti množení). Také roje si s sebou odnesou podstatně menší počet roztočů, takže nebudou později jako kolabující rabovány okolními včelstvy. Není v tom třeba hledat složitosti- je to dobře prozkoumaný a obecný jev.
Zkusil bych znovu poprosit o zdroje, zda je to opravdu dobře prozkoumané konkrétně u roztočů varroa destruktor. Jako obecný jev zřejmě nikdo nepopírá, že na vitalitu jednotlivců a genetickou bohatost populace jedinců určitého druhu má pozitivní vliv nepříbuzenské páření.
Ovšem my se zřejmě snažíme zjistit, zda se nám dostupnými tlumícími prostředky může podařit plošně v republice snižovat virulenci kleštíka, a ne ji zvyšovat.
Pokud vezmeme vaši obhajobu současné metodiky jako hypotézu, že to lze, potom je zřejmě třeba se ptát při jakém množství roztočů ve včelstvu v nějaké kritické době (vy uvažujete o zimě, při současné metodice a spadu do 3 ks za měsíc se zřejmě uvažuje s max cca 30 ks ve včelstvu), kde snížením počtu jedinců by mělo být zabezpečeno postupné klesání virulence, a jak tohoto minimálního množství prakticky dosáhnout. Myslím že je docela zjevné, že dosavadní stav tlumení v zimě k tomu nevede.
Proti tomu lze postavit zřejmě také konkurenční hypotézu (potvrzenou dosavadními zkušenostmi), že je prakticky nemožné při přežívání těch cca 1 až 10 milionu kleštíků v zimě, při šíření roztočů zalétáváním a chovatelskými zásahy, zabezpečit jakýkoliv pokles virulence.
Naopak se jeví blíže pravdě a také zcela ve shodě s obecnými teoriemi, že pro roztoče je dostačující tento počet přeživších jedinců i počet mimopříbuzenských páření ke zvyšování virulence a upevňování zvýšené virulence.
(06.12.2011 14:08)František Kašpar napsal(a): Proti těmto obecným zákonitostem stavíte současnou metodiku jako důkaz neplatnosti těchto zákonitostí. To považuji za absurdní. Víc jak 20 let byla postupně upravovanou metodikou varroa úspěšně tlumena. Každou metodiku vykonávají lidé a jenom čtením některých příspěvků na tomto fóru si mohu udělat obrázek o tom, jak je metodika naplňována v praxi.
Nepokouším se stavět metodiku proti obecným zákonitostem, naopak.
Obecné zákonitosti zcela jistě fungují.
Ale podle našich zkušeností tvrdím, že nefunguje předpoklad, že utlumení roztočů touto metodikou stačí na snižování virulence na území naší republiky.
A co tvrdím hlavně, že vůbec neřeší odolnost včelstev.
Ať je to se zvyšováním nebo snižováním virulence roztočů jak chce, zřejmě se shodneme na tom, že odolnost včelstev se u nás nijak neřeší.
Proto se zkusme zamyslet nad tím, jak to změnit. Jak ošetřovat včelstva, aby každý včelař, který o to bude stát, do svých chovatelských návyků dostal postupy, které mu pomohou odhalovat odolnější včelstva, i ta nejméně odolná. A tyto postupy zdokonalujme, bavme se o nich, polemizujme a neobviňujme se z toho, že jimi kazíme metodiku (která na včely zapomíná a řeší pouze tlumení roztočů)
(06.12.2011 14:08)František Kašpar napsal(a): Dokladů o poklesu rychlosti růstu populace roztoče v izolovaném prostředí je dostatek. Velmi dobře pozorovatelný jev je prokazatelné zvýšení počtu roztočů, kteří se nereprodukují vůbec.
Zajímalo by mě to více konkrétně.
Na přednášce v Brně o varroatoleranci u AM ve světě jsem to pochopil tak, že bylo pozorováno zvýšení počtu nereprodukujících se roztočů – ve varroatolerantních včelstvech (tedy pravděpodobně ne vlivem poklesu virulence roztočů, ale vlivem obranných mechanismů odolných včelstev), a také vlivem podnebí či počasí v letech roztočům nepříznivých.
Ale jak říkám, informací je tu tak málo, budu vděčný za jakýkoliv konkrétní zdroj.
(06.12.2011 14:08)František Kašpar napsal(a): Ve stavu, který Vy nazýváte hypotetickým stavem optimální rychlosti množení, se nacházejí prakticky všichni současní přizpůsobení parazité na Zemi. Pokud by se totiž nemnožili optimálně, dávno by vyhynuli, což se jistě v minulosti mnohokrát stalo.
V tom se samozřejmě shodujeme.
Ovšem já jsem nazýval úmyslně tím hypotetickým stavem teoretický způsob snižování rychlosti množení roztoče vlivem stálého co nejúčinnějšího vybíjení roztočů, s cílem co nejvíce snížit variabilitu a zřejmě tedy co nejvíce geneticky ochudit populaci roztočů.
To je myslím stav, který by v přírodě nenastal.
V přírodě, myslím, že nedochází u roztočů ke ztrátě variability, ale ke korekci počtu nejvíce množivých roztočů úhynem nejméně odolných včelstev spolu s roztoči, a tedy v populaci roztočů se tím snižuje podíl těch nejvíce agresivních roztočů a zvyšuje podíl těch odolnějších včelstev.
(06.12.2011 14:08)František Kašpar napsal(a): Navíc, kde jste našel moje slova o tom, že plošným léčením lze dosáhnout optimální rychlosti množení roztoče?! Pokud vím, tak jsem o tom mluvil v souvislosti s vývojem v přírozeném prostředí.
Je to citace z Vašeho příspěvku 28.11.2011:
„Při opakovaném, radikálním a plošném ošetření na podzim a v zimě ve včelstvu zimu přežijí pouze jednotliví roztoči, čímž populace ztratí značnou část variability, kterou roztoči potřebují k uplatnění účinného individuálního výběru. Ve včelstvu se dlouho množí populace úzce příbuzných roztočů, nehrozí riziko zavlečení cizích roztočů a může se uplatňovat selekce na optimální rychlost množení.“
V přirozeném prostředí bez zásahů člověka se zcela shodujeme v tom, že může dojít k selekci na optimální rychlost množení, ovšem zřejmě ne poklesem variability populace roztočů, ale vlivem úhynů nejméně odolných včelstev spolu s nejagresivnějšími roztoči. Ale zřejmě by to bylo u evropských plemen na úkor velkých úhynů včelstev, možná i za ztráty určité části genů pro nás chovatelsky důležitých.
(06.12.2011 14:08)František Kašpar napsal(a): Naopak stále dokola opakuji, že žádným léčením nelze nahradit ani doplnit proces řízené selekce na cokoliv.
V tom už se neshodneme.
Pokud se zaměříme na poznávání vlastních včelstev (což jak jste napsal předpokládá ve včelách ponechat určitou část roztočů, a smířit se tedy s tím, že až do vytvoření rovnovážného stavu neochudíme jejich variabilitu stejně jako to je u přírodního výběru), potom i prostí včelaři, kteří o to budou stát, se mohou učit rozpoznávat včelstva nejvzdálenější na obě strany od průměru a provádět negativní výběr včelstev na odolnost spolu s rozchováváním matek těch nejméně ošetřovaných včelstev.
Znamená to měnit matky nejhorších včelstev po odstranění většiny roztočů jedy (přírodní výběr to řeší úhynem spolu s roztoči popřípadě s přemístěním roztočů do dalších včelstva a pokračováním tohoto selekčního procesu dál)
U nejodolnějších včelstev ošetřovat až je to nutné pro zachování vitality včelstva (někdy pro přežití včelstva, přírodní výběr nechá i takové včelstvo padnout, ale to by mohlo znamenat ztrátu vlastností pro nás důležitých)
Potom by očividně podle obecných zákonitostí v populaci přibývalo genů odolnějších včelstev a ubývalo genů těch nejméně odolných. Proto celková odolnost populace včelstev by měla šanci stoupat
Naopak častějším ošetřováním více napadených včelstev než těch méně napadených by se odstraňovali častěji více množiví roztoči a déle ponechávali bez ošetření méně množiví roztoči, jejich variabilita by sice nebyla omezována celkovým nižším počtem, ale v celkové populaci roztočů by mohli začít při důsledném individuálním ošetřování převládat roztoči s geny, které kódují menší rychlost množení. (větší selekční tlak by byl vyvinut individuálním ošetřováním na část populace více množivých roztočů, menší selekční tlak na část populace méně množivých roztočů).
Navíc není vůbec jednoznačné, že k kritické části roku by při individuálním ošetřování bylo ve včelstvech více roztočů, než při současné praxi za stávající metodiky ošetřování.
Myslím, že rozdíly oproti plošnému ošetřování jsou tu docela zjevné. A podle mého mínění tu jistou podobnost s procesy, které probíhají v přírodě bez zásahu člověka, je možné nalézt.
(06.12.2011 14:08)František Kašpar napsal(a): Individuální ošetřování včelstev ve Vašem podání je pro mne naprosto bezobsažný pojem. Rozdíly v intenzitě nákazy mezi jednotlivými včelstvy v sezóně mohou být způsobeny 100+1 různými okolnostmi a žádná z nich nemusí mít nic společného s odolností včelstva.
Myslím, že v diskusi se to dá napravit a nějaký obsah se tomu dá dát.
Pokud si to přestavíte v pojmech pravděpodobnosti, potom při individuálním ošetřování nejvíce napadených včelstev při nastavení nějaké smysluplné hranice zamoření (ale ten zásah nemusí být nutně vázán na zamoření, je to o zkušenostech a o smysluplném přebírání zkušeností druhých) bude pravděpodobné, že dejme tomu za jeden rok nejčastěji ošetřované včelstvo je méně odolné než nejméně často ošetřované včelstvo.
Dejme tomu že budete muset některá včelstva ošetřit 5x za rok, jiná 3x za rok, jiná 1x za rok a některá třeba jen 1x za dva roky..
(06.12.2011 14:08)František Kašpar napsal(a): Uvedu jen některé příklady z mé praxe. Většinu matek vyměňuji v podletí a na podzim. Některé z nich se ještě velmi dobře rozkladou a jiné bloudí po plástech a víc klást začínají až po jarním proletu. Některé starší matky přestanou klást již počátkem září. Některá včelstva zimují slabší a jiná zase velmi silná a mají kratší období bez plodu. Některá včelstva se mi podařilo dobře ošetřit a jiná trochu hůře. Na jaře některá včelstva loupí v okolí a jiná ne. Do některých plemenných včelstev přidávám trubčí rámky. V některých včelstvech mají včely brzy prostavený podmet a matky velmi ochotně vše několikrát zakladou. Jinde v podmetu matka klade jen symbolicky. Při nárazové snůšce některá včelstva zalévají veškerý plod a matku omezí medem a pylem. Některé matky si však uhlídají i za této situace prostor pro kladení...... Kde v této změti vlivů chcete hledat varroatoleranci a rychlost množení roztoče. A jaký vlastně varroatolerantní znak?
Je to postupný vývoj.
Možná bych se odvážil i na to nějak zareagovat, ale jsou tu lidé s mnohem většími zkušenostmi v těchto otázkách.
Pro tuto diskusi myslím, že postačuje předchozí odpověď.
Nemusím nutně vědět jak to včelstvo zvládá, když nepotřebuje ošetřit.
Jen mimo dosud běžně hodnocené vlastnosti včelstev pro další chov hodnotím ještě počet nutných zásahů proti roztoči a postupně sbírám i další zkušenosti.
(06.12.2011 14:08)František Kašpar napsal(a): Teprve při napadení 10-50% zavíčkovaného plodu je tento práh překročen a včely začínají napadené kukly odstraňovat. Šlechtěním lze tento práh snižovat, ale výzkumníci chtějí roztoče pěstovat mimo pokusná včelstva. Vy si troufnete udržovat tuto intenzitu napadení ve svých včelstvech? Předpokládám, že nikoliv a včely raději ošetříte dříve. Jenže pak Vaše počínání ztratilo smysl, protože je možné vyloučit vliv odstraňování napadených kukel na růst populace roztočů ve Vašich včelstvech.
Dříve byla snaha posuzovat odolnost včelstev podle podzimního spadu roztočů. Jenže se ukázalo, že to vede k množení málo plodných včelstev, na kterých se roztoči tak nerozmnoží.
Jsou roky (jako třeba letošní) ale i období roku (snížení plodování) kdy je takové napadené plodu poměrně časté.
Pokud mám mluvit za sebe, určitě bych si troufnul u několika vytipovaných včelstev podle jejich projevů oddálit ošetření, aby se lépe projevily rozdíly v odolnosti včelstev.
Někdy stačí i negativní výběr.
Vlastností, které mohou přispívat k odolnosti, jak známo je víc.
Nemusím nutně hned vědět, která způsobuje lepší odolnost některých mých včelstev.
Osobně raději udělám chybu v úsudku, než abych se o problém nezajímal a hledal proč s tím nejde nic dělat.