Příspěvek: #21

Jaký koliv teoretický poznatek, který není využitelný pro praxi má nulovou hodnotu.
Včelařům a včelám není nic platné, že někdo dokáže např. na kurzu najít pár buněk a označit je za ukázkové VSH chování včel /byť je to pravda/, když nedokáže rozpoznat markery blížícího se kolapsu a navrhnout odpovídající opatření. Tak se to stalo loni např. na Krušlově. I proto loni včely hynuly.
Prostě amaterismus nemůže nic dobrého přinést, jak v oblasti praxe ani teorie a je jedno, kdo se za jaké jméno, organizaci nebo instituci schovává. Praktik potřebuje, aby něco v praxi fungovalo. Teoretik často potřebuje jen to, aby jeho teoretizování někdo platil co nejdéle nebo mu alespoň naslouchal. Nechci upředsnostňovat nebo zatracovat ani jednu skupinu. Praxe bez teorie je hluchá, teorie bez praxe slepá. Je to jako když by jste chtěli veslovat a mít jen jedno veslo. Točili by jste se dokola.
Bohužel to tak někdy vypadá. Teorie se ale naučit dá, dá se dohnat. Praxe se nahradit nedá, což právě teoretici neradi slyší. Když budu teoretikovi vyprávět o tzv. varroašoku a dokonale mu jej popíši, stejně jej v praxi nepozná a nebude si vědět rady a včelařovi nepomůže. Tak pro něj bude výhodnější říkat, že nic takového není, protože to nikde nečetl. Začátečníci mu jistě uvěří, ale staří pardi, jako je např. R. Stonjek asi těžko. Toho bude zajímat výsledek.
LD

Příspěvek: #22

(17.02.2012 15:04)Leoš Dvorský napsal(a):  Jaký koliv teoretický poznatek, který není využitelný pro praxi má nulovou hodnotu.
...

Uvedená věta (byť její hrany jsou dále v příspěvku mírně obroušeny a samotná myšlenka tak de facto rozporována) popírá principy základního výzkumu a na něj navazujícího výzkumu aplikovaného.
Doporučuji se řádně zamyslet, než byste někdo chtěl tuto myšlenku propagovat a argumentovat jí. Uděláte si s ní zejména ostudu a těžko ji budete obhajovat...

Příspěvek: #23

Vědec teoretik dá na stůl hypotézu a aplikovaný výzkum ji ověřuje a právě na něm se může podílet řada normálních poučených hobby včelařů, pod dohledem a metodikou. Takové řešení jednorázový pokus, či dlouhodobý pokus na jednom místě nenahradí. Se zájmovými zvladatelnými včelaři je možné zkoumaný předpoklad ověřovat v celé škále vnějších podmínek. To pochopili Němci a mají výsledky.
Každý poznatek, který byl ověřen, že není vhodný pro praxi, je přínosem též. Každá odhalená slepá cesta je přínosem.

Příspěvek: #24

Aké výsledky...

Malý odkaz z inej diskusie http://www.vcely.sk/index.php?name=Forum...6325#26325

Příspěvek: #25

Vojto, ten odkaz jsem v souvislosti s Pavlovým textem nepochopil, pardon ...
Ale jinak: Teoretický výzkum má vždy - a nutně musí mít - šiřší záběr. Aplikovaný výzkum pak řadu věcí ověří a praxe využije. Je ale také spousta výsledků teoretického výzkumu, pro něž praxe ještě nedozrála. Tím není řečeno, že v budoucnu nedozraje, jen musí přiít ten pravý čas. Příkladů na osudy takových objevů bychom našli snad dost ... Kdybychom připustili, že teoretický výzkum bude zkoumat jen to, co je bezoprostředně využitelné pro současný stav poznání v praxi, pak se dostaneme na cestu do pekel, tedy přesně tam, kam nás dnes chtějí nasměrovat některé nátlakové skupiny napojené na vládu a podnikatelskou sféru.
To ale není případ této diskuse. Tu se, byť často jen v teoretické rovině, snažíme dobrat nějakého názoru pomocí výsledků studií publikovaných v tuzemsku i za hranicemi. A je zde i patrná snaha vypořádat se nějak se stále se opakujícími mýty a pověrami. Za pomoci nikoli teorie, nýbrž zdravého rozumu ...
Ale stačí opravdu číst a studovat tu literaturu, přístupno je toho už docela dost, odkazů tu na Foru je také spousta. Je to pracné, avšak ...
Vezměte si takový modelový příklad: je starý praktik, desítky let v oboru, fundovaný, umí a má respekt - a právem. A pak přijde mladík, který je sice začátečník, ale načetl si desítky studií tuzemských i zahraničních a najednou začne říkat, že něco z toho, co starý praktik říká, už dnes nemusí platit a že by to mohlo být jinak. Oba póly tohoto příkladu se na většinu z nás určitě nevztahují, ale není to přece ideální kombinace na to, abychom se společně pokoušeli nacházet odpovědi na spoustu otázek, které se líhnou jako houby po dešti ...?
Jiří

Příspěvek: #26

Tu myšlenku nemusím obhajovat, je obhájená výsledky a je to dávno pubikováno. Nejde v žádném případě o žádný rozpor mezi základním výzkumem a aplikovaným, opak je pravdou. Nevylučuje to slepé uličky. CHápu, že někteří zase chtějí vést, kádrovat . Je to normální zvláště v době, kdy praxe předstihuje teorii, to je samozřejmě škoda a trochu cesta zpět. Situaci v Německu znám bezpochyby lépe´než pan Holub, jsem tam mmj. i organizován. Ale i tam teorie rozhodně nepředbíhá praxi. V tom se jistě shodneme. Nebo ne? Jistě, slepá ulička má svůj význam, jen nemá význam ji znovu následovat o opakovat, což se ve světě zcela běžně děje a motivem je právě výzkum navěčné časy, státem placený. Soukromé firmy(ani osoby) si nic takového nemohou dovolit, proto zaměstnávají poměrně malé množství vědců, ale výkonných. Nebo by mělo smysl např. ověřovat včelařit v Langstrothech nebo jiných nizolovaných úlech u nás? Zase mám k dispozici údaje konkrétního výzkumu ve světě a o slepém kopírování bez jakékoliv invence , tvůrčího, komplexního přistupu u nás.
Např. i na tomto fóru zaznělo, že je nutné šlechtit na odolnost proti virům. Vsadím se, že ti co to napsali ani netuší, jak ideální rok (2011) svým teoretizovním prošvihli a to zase nemluvím o praktickém využití, ověřování určitých selekčních metod. Kdyby se místo toho psaní dotyční věnovali práci, udělali by lépe. Já osobně jsem za rok 2011 osudu vděčný.
Když už se pan Holub zmínil o Německu, i tam mají někteří teoretici po 8 -10 ti létech poráce ve výzkumu na svém kontě krásnou nulu, ale dokáží to hezky prezentovat. Třeba to někoho uspokojuje, ale tamní včelaře ne. Možná je to zajímavé pro teoretické přístupy, ale praktičtí včelaři to tam již ani nevnímají. Proč by měli? No trošku by je to možná mělo zajímat, platí to ze svých daní. To je jen otázka času. Jinak základem vědeckého přístupu je neustálé pochybování a hledání odpovědí na vznikající otázky, pochybnosti. To je obecně uznávaný přístup ve světě. Není to naše kádrování, který názor či přístup je ten správný nebo správnější. To už tady bylo. Vracet se snad nechceme. Nějak si tu minulost za sebou vlečeme jako balvan, u mladých mne to velmi nemile překvapuje. Samozřejmě střetávání se různých názorů, hypotéz a teorií , ale i praktických poznatků se nikdo nevyhne a není to rozhodně na škodu, naopak. Zase jen praxe, rozhoduje o použitelnosti a tedy i oprávněnosti bádání, výsledků práce. To je objektivní informace. Nikoliv informace toho, či onoho konkrétního člověka. Na akademické půdě si sice můžu zparocávat data a informace podle vlastního úsudku, ale jen a jen využitelnost je zásadním kriteriem úspěšnosti. Nikdo jiný to nemůže objektivně udělat. To mohu zase dokumentovat na chybách těch, kteří je u nás neváhají publikovat ve snaze stát se zajímavými. Abych se přiznal, někdy jsem to považoval i za záměrnou dezinforamci cílenou k získávání peněz nebo určitého vlivu. Samozřejmě nemluvil jsem o těch projektech, které někdo uzavřel do trezoru jen proto, že by přestal vydělávat na něčem jiném (pokud v tom vidíte nějaku paralelu, jde o podobnost čistě náhodnou).
Takže přátelé, pokud popíráte to, že vše, co není využitelné v praxi má nulovou hodnotu, není vlastně o čem diskutovat. Žijte si dál ve svém virtuálním světě a já budu ve svém, který má k řešení včelařských problémů asi blíže. To ale zase posoudí praxe, ne já sám. Já se toho nebojím a proto to nehodlám dále ani obhajovat. Jak jsem napsal v úvodu, je to dávno obhájeno. To ,jestli vaše přístupy (pokud jsem je správně pochopil) budete obhajovat vy sami nebo jiní ,není v tuto chvíli vážně pro můj život relevantní.
Aby jste mi rozuměli dobře, nejsem proti vědě a teoretických přístupech ani nikomu konkrétně. Jen odmítám učená hádání o tom, kolik andělů se vejde na špičku jedné jehly.
Hodně úspěchů vám přeje Leoš Dvorský

Příspěvek: #27

O výsledcích německých badatelů bychom tu měli vést podrobnou debatu. Co já vím, ale spíš ze svého oboru, nikoli přímo ze včelařství, pak výzkumné instituce nejsou financovány jen státem, ale často většinou a některé i pouze z peněz nadací a sponzorů. A podmínky jsou velmi tvrdé a tlak na místa a výsledky je enormní. Mám tam řadu kolegů, nějakou dobu jsem tam i strávil.
Také bych rád diskutoval o výsledcích našeho výzkumného ústavu, kdyby bylo o čem. A v tom je tu jádro pudla. U nás výzkum v oboru, myslím ten oficiální a řekněme oficiálními strukturami, jako je Svaz či MZe, podporovaný prakticky už řadu let neexistuje. A přece se bádá! Na universitách, v soukromí. A výsledky jsou a jsou i dohledatelné a přístupné (jeden z příkladů: http://www.msvv.cz/publikace/ , jakkoli jsou zde i texty t.zv. popularizační ...). Jenomže nějak se nečte, jako by nebyla vůle .... Nebo nevidí. Jsme v řadě témat odkázáni na výsledky výzkumu v zahraničí, protože jsou tam o dost dál. Tahle debata by ale neměla být obecně o výzkumu, ale o výzkumu v tématu varroatolerance. I na to už je tu na foru řada odkazů. I na ty německé kolegy (např. p. Büchler a jiní)
Jiří

Příspěvek: #28

(17.02.2012 18:12)Jiří Matl napsal(a):  Vojto, ten odkaz jsem v souvislosti s Pavlovým textem nepochopil, pardon ...

V koľkých diskusiach si sa stretol s uvedenými informáciami....

Nie všetko, čo vznikne v základnom výzkume je užitočné. V podstate ma Leoš Dvorský predbehol a povedal to "po lopate".
Tento link si asi chcel uvieť... máš tam medzeru a čiarku za lomítkom.

Příspěvek: #29

Vojto, díky za upozornění, odkaz opraven. Jinak ale Tvůj odkaz na internetovou diskusi je, s dovolením, irelevantní. Pavel psal o německé výzkumném programu, založeném na kvalitní metodice, přísné organizovanosti a disciplině účastníků a také a špičkovém odborném a laboratorním zázemí. Přitom však dovoluje začlenit za určitých podmínek i drobné včelaře. Odkaz jsem ostatně dával i já včera (http://www.toleranzzucht.de/home/ ). Takže jde o něco jiného. Jinak toto opět kličkování o významu teoretického a aplikovaného výzkumu, vedené bez dokladů a konkrétních příkladů, je zase jen a jen plané teoretizování. I když touto fází asi musíme projít ... Stejně jako manipulace s pojmem "užitečný". To je přece tak vágní a relativní pojem! Užitečný kdy, jak, pro koho ...? A kdo o tom, co je užitečné a co ne, rozhodne? Ale pojďme se vrátit ke konkrétním věcem. Četl někdo tu německou metodiku? Nebo jaké jsou reakce třeba na články dr. Büchlera (viz Apidologie, pro příklad jeden abstrakt: http://www.yasni.com/ext.php?url=http%3A...&showads=1 nebo: http://www.apidologie.org/index.php?opti...ml&lang=en )?
Abychom se měli o čem bavit ...
Jiří

Příspěvek: #30

Jirko, nikto z nás nie je prorokom. Ten odkaz nie je úplne irelevantný. Ak sa nemýlim, tak použitie kys. šťavelovej vyšlo práve z nemecky hovoriacich krajín. "Současná metodika léčení proti Varroa destructor" - to je téma tohto vlákna. Chcel som poukázať, že nie každý rozpráva o negatívach. A v tom je jadro problému. "Vypustí" sa do sveta nová technológia ošetrovania bez akýchkoľvek podrobností a spústa amatérov laboruje... Pripadá mi to tak, že šlachtia skôr VD.

Nikto sa tu nezaoberá napríklad možnou situáciou po tejto "dlhej" a tuhej zime. Skúsenosť mi hovorí, že pri dlhej zime, aj keď len s holomrazmy, ten rok bola populácia VD podstatne menšia a slabšia. Je to spôsobené neskorým plodovaním a menej častým rojením.
Varrotolerancia - zaujímavé, ale podľa mňa veľmi obtiažne realizovateľné. Vzhľadom na voľne žijúce včelu medonosnú. A hlavne, veľmi dlhodobé a neisté.

Niektoré články som čítal a tie odkazy sú skutočne zaujímavé.

Příspěvek: #31

Možná jsme si, Vojto, jen špatně rozuměli. Já myslel, že tím reaguješ na ty výsledky německého výzkumného projektu, o němž psal Pavel. Jinak s KŠ je to opravdu složité, ale to všichni zodpovědní uživatelé snad vědí ... Všude na německých stránkách a forech se doporučuje důkladné školení a dbaní bezpečnostních předpisů. Na posledním IV. setkání uživatelů VMS v Brně o tom měl vynikající přednášku MVDr. Martin Staroň u L. Hrádku. Organické kyseliny ale mají tu výhodu, že V. d. si na ně zřejmě resistenci vyvinout nedokáže ...
Já jsem naopak přesvědčen, že jediné čisté řešení je postupná selekce na VT. Prostě dát včelám tu šanci. Postupnými kroky. Třeba začít s dobrým materiálem v rámci lokálních chovů, jak už se to tu několikrát objevilo ... Jistě, bude to nějakou dobu trvat, ale za současné metodiky je pokrok v tomto směru vyloučen ...
Jiří

Příspěvek: #32

VT znamená kontrolu párenia. Matka sa v prírode môže spáriť s viacerými trubcami. F1 - to možno pôjde, ale čo ďalej? Inbreeding? Opäť kontrolované párenie.

Nie som si istý, ale pôvodne sa na našom území nachádzali apis mellifera mellifera. Tú cca pred sto rokmi (za Márie Terézie - mimochodom pre nazasvätených, nebola členkou KSČ) začali nahrádzať a skončilo to pri apis mellifera carnica.

K tým kyselinám: Dol tiež varuje pred nebezpečenstvom práce s kyselinami, nie. A ako ho zatracujú, lebo neschválil MG! (Prosím Ťa, len mi na toto neodpovedaj! ) To vieš, tak trochu si rýpnuť!

Příspěvek: #33

No víte v tom já bych takový optimista nebyl a radil bych všem, aby stáli oběma nohama pevně na zemi. To že se do šlechtění mohou zapojit malí včelaři je sam. možné, ale situaci to bude silně komplikovat. Uvedu příklad. Po Bond testech ze 100 včelstev zatím předběžně dalšímu rozchovu vyhovují pouze 4. Nákladovost těchto testů představuje asi cenu nového vozu střední třídy - zatím. Vyloučíme li důkladným pozorováním včelastva která se do rozchovné skupiny dostala nějakou náhodou a ne odolností, může se stav snížit na polovinu a to ještě, když budu mít štěstí. 100 včelstev - to je 20 šlechtitelů po 5 včelstvech. Jak je chcete mezi sebou ukočírovat? Odkazy na Internet, výcucy z vědeckých prací, nebo latinskými citáty z pera klasiků? Asi těžko že. Navíc silná řevnivost jájínkovství a jiné ne zcela kladné vlastnosti a zouf nedostatek praxe takové bádání pošle do kopru pomalu ještě dřív než začne! Takže otázka č. 1 nejdůležitější ze všech: Kdo z větších včelařů to bude dělat a kdo to zaplatí! Až budete vědět na toto odpověď, kladné výsledky šlechtění se o hodně přiblíží!!!!!!! Zdraví R. Stonjek.

Příspěvek: #34

Rudlo, plný souhlas. Za jednoho z větších včelařů ještě doplním. Tuto činnost nepůjde dělat bez velkého, jistého a hlavně dlouhodobého příjmu. Protože velký včelař je na příjmu z včelích produktů bytostně závislý (živí ho to) a včelařská sezóna jen navíc zoufale krátká - mohu uvažovat max 3 - 4 měsíce. V tom navíc musím stihnout naprosto všechno, tedy budu si muset najmout "lidi". Ty budou muset rozumět včelařině (většinou ale zase mají vlastní včelstva - takže problém) a navíc je bude muset někdo kvalifikovaně zaplatit. Navíc já je nebudu potřebovat celý rok - jen na sezónu. A kdo opustí dnes svoji práci, aby šel na léto na chvilku včelařit. A to se nedá řešit Ukrajincem.
Dále lze samozřejmě namítnout, že včelstva, která podmínkám z nějakého důvodu nevyhoví, se těchto testů nemusí zúčastnit až do konce. Lze je tedy z pokusných skupin postupně vyřazovat a standartně přeléčit. Zůstává otázka, v jakém stavu budou ve chvíli vyřazení, jestli je nebudu nakonec muset převézt na jiné stanoviště a kolik peněz a práce navíc bude stát jejich opětovné uvedení "do chodu". Pak v testech zůstane 4 - 5 včelstev což je na jakékoliv bádání stejně zoufale málo.
I kdyby se nakonec podařilo nějaká včelstva s určitými známkami varroatolerance najít, znamená to, jak píše Vojtěch Langer, kontrolu páření, tedy inseminaci. A to je další, neméně složitá kapitola.
iRP

Příspěvek: #35

Pánové, jako by se Jirka Matl neobtěžoval odkazy. Kdybyste si to nastudovali, tak tam odpovědi najdete. Že to není a nebude jednoduché, v tom jsem s vámi zajedno. Ono už bude veliký skok to, že dost včelařů překročí práh do jiného světa. I když nebudou mít většina z nich hmatatelný úspěch, tedy výsledky použitelné pro společný prospěch, nevadí ale mnohé pochopí a promítnou to do své praxe. Varroózu ovlivňuje komplex geneticky a negeneticky podmíněných vlivů a jen to, že se v tom začne člověk trochu orientovat je významným pokrokem. Umožní mu to, pokud mu nebude současná metodika bránit, změnit způsob ošetřování včelstev.
Záměrné bond testy, to není cesta. Ten právě probíhající je příležitostí.

Příspěvek: #36

(18.02.2012 10:24)Rudolf Stonjek napsal(a):  ... 100 včelstev - to je 20 šlechtitelů po 5 včelstvech. Jak je chcete mezi sebou ukočírovat? Odkazy na Internet, výcucy z vědeckých prací, nebo latinskými citáty z pera klasiků? Asi těžko, že ...

Ne, Rudo . Ani citáty, ani výcucy, ani odkazy. Prostě dobře stanovenou metodikou a přísnými pravidly pro její respektování. Jejich nedodržení automaticky znamená vyřazení z projektu. Neztotožňujme, prosím, Bond testy s dlouhodobými programy na šlechtění. Není to totéž. A jsou tu i lokální chovy a postupné kroky. A jak už napsal Rosťa, každý solidní program samozřejmě předpokládá, že včelstva, u nichž se vyskytnou problémy, se nenechají padnout. Naopak: ošetří se a z programu se prostě vyřadí. A to včas. Protože probíhá velmi přísné testování a vyhodnocování a stav napadení by měl (píšu měl, protože víme, že nás vždy potká nějaké nečekané překvapení ... ) být znám včas ...
Jiří

Příspěvek: #37

No já si myslím, že když naši myslitelé teoretikové neumí odpovědět na 2 velmi jednoduché otázky, je jakákoli diskuze na toto téma z mé strany zbytečná a pouze zdržující od užitečnější práce a vězte, že bych jí mohl vyvážet ve velkéM§ Zdraví R. S.

Příspěvek: #38

A co když to není všechno přímo a jen o penězích? Ostatně už i u nás bylo vykonáno docela dost práce a zatím si nikdo finanční podmínky nekladl. Prostě se "jen" pracovalo ... . Tiše a jaksi v podzemí. Jak jinak v tomto absurdistánu? Kdo to bude dělat? Snad se to brzy vyjasní. Trpělivost ...
Jiří

Příspěvek: #39

(18.02.2012 10:24)Rudolf Stonjek napsal(a):  Takže otázka č. 1 nejdůležitější ze všech: Kdo z větších včelařů to bude dělat a kdo to zaplatí! Až budete vědět na toto odpověď, kladné výsledky šlechtění se o hodně přiblíží!

Myslím, že by měl mít možnost dělat v odolnosti včel něco každý, kdo o to stojí.
A platit by to nemusel nikdo.
Je to přece v zájmu včelařů.
A pokud by si mysleli, že není, ať nic nedělají.
Jde o oficiální možnost.
Potom by se ukázalo, jak kdo co mylí vážně, a co vlastně dokáže.

U nás v ZO i včelař se 100 včelstvy je v menšině.
Při chovu vždy naráží na většinu okolo.

V tomto ohledu doporučuji prostudovat Web Ing. Dvorského.
Je to systém pro ZO, kde si vřelaři mohou zvolit, zda chtějí postupovat jen systémem tlumení, nebo alternativně převážně s KM, tehdy, když je to potřeba.
On sám včelař s cca 100 včelstvy - a selekci provádí i s přiměřenými výnosy.
Však pokud se nemýlím, i u vás měl přednášku.

Vypadá to ovšem tak, že kompetentními orgány jsou z nějakého důvodu běžní včelaři považováni za neschopné blby, kteří by se bez nařízení veteriny neuměli naučit se o své včely postarat.
Tímto chci taté pozravit kolegy včelaře ze Slovenska.
Jistě si všimli, že naši oficiální představitelé a kompetentní orgány mají o nich mnohem lepší mínění, než o českých včelařích, protože podobně svobodné podmínky, jak jsou na Slovensku, nám nedopřejí (pokud vím, včelaři na Slovensku mají schválená léčiva s návody na jejich použití, a zodpovědnost za vlastní včely a jejich ošetřování proti VD je plně na včelaři).

Pokud by se oficiální přístup k VD změnil například stejným způsobem, jak to mají na Slovensku, není vůbec třeba tu teoreticky cokoliv řešit.
Prostor pro praxi by byl zcela dostatečný jak pro včelaře se 100 včelstvy, tak pro malovčelaře sdružené do místních spolků, tak také pro jakékoliv šlechtitelské programy ať už na komerční bázi, nebo jako výzkumné projekty.
A ještě by tu každý rok zbylo několik miliónů korun za vyšetření zimních vzorků, o které by třeba mohli soutěžit šlechtitelé s nejlepšími výsledky.


Je to docela sranda.
Většina včelařů u nás takový systém vnímá tak, že mu v něčem takovém musí roztoči okamžitě zdecimovat včelstva, a Slováci zřejmě netuší, o čem tu pořád diskutujeme. Je to pro ně normální realita.

Příspěvek: #40

Plemeno odolných včiel tu nebudeme mať nikdy, pretože vzdialenosti od včelína k včelínu nepresahujú ani tri kilometre. To je dôvod, prečo musí každý včelár robiť individuálne všetky zásahy spojené s kontrolou stavu klieštika na udržateľnej úrovni vo včelstvách. Genetické inžinierstvo v šľachtení varroaodolných včiel nemôže sláviť úspech, pretože to by bol podobný príbeh, ako šľachtiť ovce odolné voči vlkovi a sliepky voči psovi. Medzi včelami a roztočmi je vzťah hostiteľ-parazit, tu sa bavíme o dvoch rôznych bytostiach, ktoré nežijú v symbióze, z ktorej by obaja partneri mali výhodu, ale na základe vzťahu hostiteľ-škodca je včelstvo roztočmi Varroa poškodené tak, že včielí organizmus v troskách zomiera. "Varroa hrdinovia" tu neustále hovoria o chove varroa odolných včiel bez toho, aby si uvedomovali, že 100%-tná kontrola pôvodu, vajíčko/spermia, nie je možná, pretože matka je vo včelstve iba nástrojom na kladenie oplodnených a neoplodnených vajíčok, o jej výkone rozhodujú včely a skutočným prenášačom génov je trúd, ktorý má pôvod v neoplodnenom vajíčku, čiže nemá otca, má len starého otca. Varroa odolné včelstvá sú len propagácia pre chovateľov matiek a obchodníkov s odložencami. Keby odložence so šľachtenými matkami boli skutočne také odolné voči chorobám a výkonné v znáške, nemusel by včelár v nich každý rok meniť matku. V honbe za peniazmi včelári zabudli na staré pravidlo, že si na včelnici majú ponechať len tie najlepšie včelstvá a ostatné každý rok vyradiť. Ospravedlňujem sa za polemiku!