Příspěvek: #561

Ten snímek spíše vypadá na srpen 1968.
JK

Příspěvek: #562

Podletí, vysoký stupeň napadení. :.-)

Příspěvek: #563

Ty jsou ale extra rezistentní. Těm zakouřit nestačí. Na východě se prý už opět přemnožili.

Příspěvek: #564

Mám pocit že je tam někdo ze západu namnožil

Příspěvek: #565

Čítam postupne toto vlákno a napadá ma otázka... Skúmal niekto škodlivosť amitrazu a KM na včely? Stále nájdem len vzťah k človeku, že zostávajú reziduá vo vosku a tie môžu ovplyvniť med. Ale čo urobí dvakrát použitý amitraz (na pár hodín) a čo kyselina viackrát na 24h, prípadne dlhodobo používaná u včiel v dobe použitia? Ako jedno alebo druhé škodí priamo im (nie medu, vosku) ale priamo včelím organizmom v dobe použitia... Lebo oboje im zjavne vadí. Otázne je, čo im vadí viac... Ja som bol kyselinárom, no po nie presvedčivých výsledkoch som sa vrátil znova k avartinu dvakrát na jeseň a mám hotovo... Počas celej sezóny až do ďalšej jesene nemám problém s klieštikom. Ale súvisí to i s lokalitou. Chladná lokalita, menej plodu, menej roztoča... Jednoduchší boj. Pri kyselinách bol problém s veľkými výkyvmi teploty a tým klesala účinnosť. A i keď všetko nasvedčovalo dobrému prevedeniu, na jeseň bolo i tak potrebné použiť avartin...

Příspěvek: #566

Zkoumal a mnohokrát - výsledky nikdy nebyly jednoznačné.

Proto jsou někteří předběžně opatrní a jiní jim v tom v ČR pro jistotu chtějí "zákonnými postupy" zabránit aby nebyli moc samostatní a nemysleli samostatně - začátek mnohých konců.

Ten vztah totiž není jen na úrovni - včela - chemie ale může být na daleko hlubší.

Podívej se na aktuální výzkumy - symbiotické a další mikroorganismy - to by se muselo zkoumat taky. Včetně KM a dalších látek co tam cpeme. A jak tady správně podotknul Ivan - nejen naše jedy, ale i ty zemědělské a průmyslové exhalace - to vše dostávají dneska včely a jejich životní prostředí.

A mimo jiné, co mi po letošku vrtá hlavou - ty velké úly - jsou vůbec dobré pro včely?

Jednodušší lidi to obvykle vidí jednoduše, ale jednoduché to být nemusí. A obvkle nebývá.

A osobně obdivuji ty co tvrdí že odbourání Varidlu a nasazení kyselin problém vyřeší.

---

Náš problém tady v ČR je ten že náš plošný jednotný a v létě nefunkční systém generuje plošné kolapsy a s přenosem a podporou agresívnějších kmenů virů které právě horizontální způsob přenosu zvýhodňuje.

Dostali jsme se do toho 2007 a od té doby v tom plavem.

Problém není VD ale ten že jsme si tady rozšířily kmeny virů které úspěšně likvidují včely a nevíma kudy kam.
A samozřejmě se to nepřizná a viníci jsou pro každého jasní a ukázka besídky na SVS ukazuje že řešení nikdo nehodlá hledat.

Příspěvek: #567

(23.07.2014 9:34)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  Čítam postupne toto vlákno a napadá ma otázka... Skúmal niekto škodlivosť amitrazu a KM na včely? Stále nájdem len vzťah k človeku, že zostávajú reziduá vo vosku a tie môžu ovplyvniť med. Ale čo urobí dvakrát použitý amitraz (na pár hodín) a čo kyselina viackrát na 24h

Dlhodobe vysoke koncentracie kyselin (nie len KM), narusaju celkovy biosystem v uli, a navyse rusia komunikaciu vciel ktora prebieha na baze roznych feromonov. Amitraz by mal byt ohladom tychto dvoch veci menej rusivy pre vcely.

---

(23.07.2014 9:44)KaJi napsal(a):  Problém není VD ale ten že jsme si tady rozšířily kmeny virů které úspěšně likvidují včely a nevíma kudy kam.

Vcela vie s VD (aj s AFB, EFB) prezit, treba si pozret expanziu a zivotaschopnost divokej "Afrikanivanej medonosnej vcely" (hybrid africkej a europskej vcely). Cielom VD nie je znicit nase vcelstva, kedze bez vcely by VD neprezil. Vcely sa vedia prisposobit, ale problem je ze sa ich snazime my prisposobit nasim predstavam o ich zivote.

Příspěvek: #568

U vás na Slovensku můžete v létě aplikovat AMitráz? Jinak nechápu srovnání kyseliny a Amitrázu.

Včely se samozřejmě VD přizpůsobí, ale pravděpodobně by si nezavčelařily ani tvoje pra pra pra vnoučata. Nechat to na přírodě, bude se to odehrávat ještě pomaleji jak přizpůsobení VD naší včele = pár století.

A to chceš?

Příspěvek: #569

To bylo vidět když v minulých letech padly celé okrsky /včely přežití/.F.V.

Příspěvek: #570

(30.07.2014 8:20)KaJi napsal(a):  Včely se samozřejmě VD přizpůsobí, ale pravděpodobně by si nezavčelařily ani tvoje pra pra pra vnoučata. Nechat to na přírodě, bude se to odehrávat ještě pomaleji jak přizpůsobení VD naší včele = pár století.

A to chceš?

Pisal som len ze afrikanizovana vcela na americkych kontinentoch v divokych populaciach vie s VD prezit, uspesne osidlila velke oblasti a aj v nich preziva a stale sa dalej rozsiruje. A to je vcela vyslachtena ludmi, z ras ktore sa s kliestikom priamo asi nestretli. Treba sa skor zamysliet nad tym preco a ako tato vcela preziva s VD aj bez liecenia ludmi.

Příspěvek: #571

Proč přežívá zafrikanizová včela?Jinačí způsob života.Vysoká rojivost. F.V.

Příspěvek: #572

Na rojivost aj vysoku je podla vyzkumov kliestik dobre adaptovany, kedze vcela z oblasti odkial kliestik pochadza ma tiez vysoku rojivost. Ak chceme podporit nase vcelstva v spoluziti s kliestikom, musime studovat ako s nim prezivaju vcelstva v prirode, ktore evidentne v pripade zafrikanizovanej vcely s kliestikom prezit vedia. Napr. udivuje ma ta fanaticka snaha nasich vcelarov likvidovat trudie dielo a aj plod ked je zname ze prave tento plod kliestik vyuziva na mnozenie, a v pripade nedostatku trudieho plodu sa zmeteny kliestik mnozi aj na robotnicom diele, coho vysledok su zdegenerovane vcely a casom upadajuce vcelstvo. Osobne rojivost vciel nepokladam za zapornu vlastnost, ale prirodzeny rozmnozovaci pud.

Příspěvek: #573

Samotné dospievanie V. destructor a spustenie jeho reprodukcie je podmieňované vôňou
doposiaľ neznámej chemickej látky produkovanej piatym larválnym štádiom plodu včely (L5) (Frey
et al., 2009). Zároveň samička V. destructor krátko po poslednom zvliekaní vylučuje zo svojho
genitálneho otvoru špecifický feromón, ktorý podmieňuje sexuálne správanie samčekov
(Ziegelmann et al., 2009). Tieto aspekty vývinového cyklu predstavujú možnosti využitia
biologickej kontroly varroózy do budúcnosti.

Zdroj: http://www.ponyfarma.pavcina-lehota.sk/v...sI_web.pdf

Našiel som aj sponzora na financovanie výskumu: http://www.bayer.sk/showdoc.do?docid=719

Příspěvek: #574

(30.07.2014 8:20)KaJi napsal(a):  U vás na Slovensku můžete v létě aplikovat AMitráz? Jinak nechápu srovnání kyseliny a Amitrázu.

Včely se samozřejmě VD přizpůsobí, ale pravděpodobně by si nezavčelařily ani tvoje pra pra pra vnoučata. Nechat to na přírodě, bude se to odehrávat ještě pomaleji jak přizpůsobení VD naší včele = pár století.

A to chceš?

Používame ho na jeseň v bezplodovom období (inak sa nedosiahne požadovaný cieľ). Ide o to, či je efektívnejšie použiť KM v lete alebo amitraz na jeseň. Na juhu možno oba, neviem. Ale u nás hore na severe stačí jedno alebo druhé. Podľa môjho názoru je efektívnejší amitraz, lebo je menej náchylný na podmienky prostredia (teplota, vlhkosť atď... o premenlivosti počasia v horách sa toho vie dosť...), tiež sa používa mimo sezóny, takže kontaminácia medu nehrozí. Pri vhodnej obmene diela nehrozí ani znehodnotenie vosku. Ak si dobre pamätám, tak podľa rakúskych výskumov dochádza k pozorovateľnej hodnote množstva reziduí až v plástoch starých 5 a viac rokov. Otázkou teda zostáva, čo škodí priamo včelám viac, KM alebo amitraz. Osobne by som sa priklonil ku KM... Aj preto som od jej používania upustil. Podľa môjho názoru menší šok včelám spôsobím použitím Avartinu dvakrát na jeseň. V kombinácii s nadmorskou výškou (a dĺžkou vegetačného obdobia, čo vplýva na množstvo plodovania) a voľnou stavbou plne postačujúce v boji proti klieštikovi.

Příspěvek: #575

Jaro ja používam iba 3 x amitráz nič viac a koncom apríla mávam včely na 3 nízkych medníkoch.

Příspěvek: #576

Podelim se se svoji soucasnou metodikou boje proti varroa. Zatim to tak delam 2 roky, takze se jeste uvidi, ale nejake poznatky uz mam. Predne se snazim chovat mensi/stredni vcelstva. Nebranim se za kazdou cenu vyrojeni. Roje nemam problem sbirat a zakladat tak dalsi vcelstva. Naopak plodova pauza pusobi v obdobi rojeni velmi dobre proti rozvoji varroa. Jedine podstatne negativum je mene medu na vcelstvo. Letos se mi vyrojila polovina vcelstev. Ted zacatkem srpna po poslednim vytaceni spolu s krmenim aplikuju thymol ve forme gelu (Apiguard) ve 2 davkach 14 + 28 dni. Kolem zimniho slunovratu, kdyz ve vcelstvu neni zadny nebo skoro zadny plod jeste odparuju kyselinu stavelovou. Zatim jsem mel vysledky meli ok a i subjektivne to vypada, ze moje vcelstva nemaji vyrazny problem s premnozenym roztocem. Pozitivum teto metody je, ze nelecim v obdobi snusek nebo jarniho rozvoje, takze leciva by se nemela objevit ve vcelich produktech. Dalsi pozitivum je, ze roztoc si vuci temto latkam nevytvari rezistenci (zatim - snad).

Příspěvek: #577

A Jak to Stefanos u tebe vypadá letos? Já loni léčil " na nulu"....dokonce ( píšu dokonce, protože jsem si jistej, že málokdo ze včelařů to dělá) jsem v prosinci likvidoval plod před poslední fumigací..... a teď, před nasazením KM...jsem měl přirozený spad taky 15 ks denně.... A na tenhle stav to vyskočilo během osmi dnů.....ze spadu 1,8 denně A to už jsem jednou KM dával....na začátku července.....

Příspěvek: #578

Milane zrovna teď mam přesně stejně těžkou hlavu. Ještě před týdne psad nula nula prd, dneska rano vytahnu podložky a 12 druhej 20.. a to byly ty které po formidolu měli spad 2-3 až 10. a teď tohle. Letos je to prostě nějaký naho.. :/

Příspěvek: #579

(07.08.2014 1:07)Milan Havelka napsal(a):  A Jak to Stefanos u tebe vypadá letos? Já loni léčil " na nulu"....dokonce ( píšu dokonce, protože jsem si jistej, že málokdo ze včelařů to dělá) jsem v prosinci likvidoval plod před poslední fumigací..... a teď, před nasazením KM...jsem měl přirozený spad taky 15 ks denně.... A na tenhle stav to vyskočilo během osmi dnů.....ze spadu 1,8 denně A to už jsem jednou KM dával....na začátku července.....

Vyssi spad jsem zaznamenal pouze u 1 vcelstva. U ostatnich v radech jednotek roztocu denne. Ted uz tam mam thymol a krome toho vice napadeneho vcelstva neni spad nijak enormni.

Příspěvek: #580

(07.08.2014 1:07)Milan Havelka napsal(a):  A Jak to Stefanos u tebe vypadá letos? Já loni léčil " na nulu"....dokonce ( píšu dokonce, protože jsem si jistej, že málokdo ze včelařů to dělá) jsem v prosinci likvidoval plod před poslední fumigací..... a teď, před nasazením KM...jsem měl přirozený spad taky 15 ks denně.... A na tenhle stav to vyskočilo během osmi dnů.....ze spadu 1,8 denně A to už jsem jednou KM dával....na začátku července.....

No už jsem měl depréze, že to mám takto sám a že jsem něco slušně pokonil. Přitom jsem se snažil dělat monitoring svědomitě. První VD na podložce snad až někdy v květnu. Během cca 2 týdnů v červenci z 3VD za týden na 20 VD /den ( většina světlých ). Dal jsem Liebiga s 85%KM ( cca 25ml/den ) už 30.7. a za 6 dní u jednoho včelstva spad i přes 1200VD a napadení dělničiny 8 - 24% dle včelstva a rozlohy plodu.
Jinak k tématu současná metodika. U nás v ZO nás používá KM velmi málo a Gabony se rozdávají až tento víkend a to ještě bude otázka, kdy se k tomu kolegové dostanou, aby je opravdu rozvěsily.