Příspěvek: #361

Alberte, a co bakterie a houby? Nebo už máme nějaký důkaz, že viry?

Příspěvek: #362

Vzorky z uhynutých včelstiev sa mali odoberať, analyzovať a archivovať od začiatku početných úhynov a dnes by sme už lepšie poznali patogeny a interakcie. V Australii sa ešte varoáza nerozvinula, ale už majú vytvorený ochranný algoritmus na základe našich úhynov.
Vieme, že smrek je rizikový a napriek tomu sa stále sadí. Jedľa je odolnejšia, ale musí vyrásť do výšky, aby ju zver neohrýzala.
Máme neodolné včely, ale "selektujeme" a vyrábame z nich odložence. Pritom vieme, že včela východná a africká je odolnejšia, ale krížence vrátane BF sú vraj nevyspitateľní bastardi.
Možno práve Australani nájdu konečné riešenie.

Příspěvek: #363

Jestli konečné řešení najdou jako u kovidu, tak je mi včel v Austrálii včetně včelařů lito

Příspěvek: #364

Alberte co furt vymýšlíte? Stačí si udělat kontrolní skupiny a poté udělat pár pokusů. Mě to vyšlo na letní ošetření provést několika různými postupy co fungují a není co řešit. Naštěstí těch postupů mě funguje několik.
Prostě se musíte koncem června, až celý červenec zbavit včel nakažených viry a co nejvíce omezit VD. To je celé to kouzlo. Proto v některých včelstvech může být více VD a nic se neděje, protože nejsou včely nemocné. Zároveň je nejistý výsledek pouhé snížení počtu VD. Důležitá je plodová pauza v létě a samozřejmě i v zimě, respektive na podzim. Na zkrácení života nemocných včel fungují kyseliny.
Co ještě potřebujete vědět?

Příspěvek: #365

Ktoré včely sú patologicky zavírené = ktoré včely v jeseni padnú ? Trochu nakazené sú všetky.

Příspěvek: #366

Myslím, že Dvorsky či Jirka Marx naznačil cestu, len to chce zrejme trochu viac skuseností, proste ak sa nemylim problematické včely, material viac citlive na viry brakovať slušnejšie povedané selektovať. Niečo hovorí o imunizacii včiel na viry.. neviem akým spôsobom, zrejme slabším ,,naočkovaním , včelstva. Odolne včely ? - zrejme je material ,ktorý je viacej či menej odolný na viry a nemusí byť zrovna včela africká či východná. Patogeny sú rozne na každom inom druhom stanovišti . Čo sa týka mňa už som na -4 z 34 včelstiev. Karpatky- Vučko sa mi držia z 15 ani jedny nevypadli- popisujú že viac odolne na viry a nosemu- minul rok zimovali perfektne, skoro bez mrtvoliek, tohto roku to tak nie je , ešte stale nachádzam vyhodený plod na podložke- ploduju dlhšie do jesení, možno je to horčicou ktorá kvitla do konca 10 mesiaca. Je a bude to na pár rokov .

Příspěvek: #367

To nejde brát jako celek včelstvo, ale jako jednotlivci. Ne všechny jedinci jsou nakažení, jde o to se těch nakažených zbavit a omezit u nich virovou nálož. To jde provést před odchovem zimní generace. Nakažené včely také nežijí dlouho a mým cílem je jim život ještě zkrátit, například kyselinou mravenčí. Zároveň v tu dobu nemůže být plod v úlu, ve kterém se množí nové viry. Dospělý jedinci dělnic jsou již dost odolní a domnívám se, že se jen tak nenakazí.
Nemusím na to dělat studii a výzkum, stačilo na to pár včelstev a trochu rozumu. Letos jsem na to pár včelstev obětoval abych si to ověřil. Díky tomu můžu tvrdit, že nepadnou všechny včelstva na jednom stanovišti, nebo na jednom stojanu. Stačí provést pár opatření a uvidíte výsledky. Na jednom stanovišti to mám otestované na přeskáčku. Stačí 3 týdny u kmenového včelstva bez plodu v době bez snůšky a přidat jim lehce KM a do zimy jdou v plné síle. Zároveň zjišťuju že vést včelstva v mnoha patrech není ta správná cesta. Bohatě stačí 3-4 nástavky 39x24 v sezóně a zimovat na max 2.

Příspěvek: #368

Zhrniem: Koncom júna začiatkom júla 6/7 plodová prestávka 3 týždne + dlhodobý mierny? odpar KM. Plošne u všetkých včelstiev ?
Gratulujem, máte to vyriešené. Nech Vám to vydrží.
U nás je vtedy potencionálna hlavná znáška medovice.

Příspěvek: #369

alberte, ale to je to, o cem tu diskutujeme asi jiz od zalozeni fora a vcelari o tom debatuji od dob co zacali bojovat s klestikem a nemocemi - kazdy muis prizpusobit svoje postupy mistu kde vcelari a aktialmim podminkam, sledovat co se deje ve vcelach a i to co se deje kolem, pocasi, pastva.

Příspěvek: #370

Alberte špatně pochopeno. Nejde to brát plošně a netvrď mě, že u vás není v určitém období pauza ve snůšce co jde využít. U nás je to pohyblivé na konci června a koncem července začíná medovice. Dokonce jsem měl u jednoho kmenového včelstva pauzu delší protože se jim nepovedla tichá výměna. Překvapením bylo že rozdíl ve snůšce byly 3kg oproti ostatním. Těch způsobů ošetřování je více a ani to nemusí být nijak náročné. Stačí to spojit s tvorbou oddělků a výměnou matek. I při snůšce to jde provádět a je tam i drobná výhoda, oslabené a poškozené včely se rychleji opotřebí a odpadnou.
Nejnáročnější je období podzimního kolapsového období. Tam se to musí hlídat o něco více protože je nebezpečí, že si včely nakoupí v okolí. I to jde řešit klíckováním a likvidací kolabujících včelstev. Klíckováním matky se zajistí že včely co se přidají z kolabujícího včelstva k včelstvu rabujícímu nedostanou šanci nakazit plod a vzhledem ke krátkému životu, až matka plodovat začne se s plodem nepotkají.
Vše záleží na tom jaká je situace v okolí a co je potřeba provádět. Čím je situace v okolí horší tím více zásahů bude potřeba.
Včelaři si v posledních letech zvykli na vodění za ručičku typu v tomto období vlož formidol pak gabon a na konec 3x chemie a je vyřešeno. Jenže to už nestačí. Musí se více spolupracovat s včelstvem a využívat jejich očistných procesů. To je i důvod proč někomu oddělky kolabují a jinému ne. Rozdíl je v jejich tvorbě. Nemluvě o včelstvech kmenových.
Já třeba ještě nikdy nepoužíval šťavelku, plánuji to zkusit příští sezónu. Tím zase nebudu muset používat M1a a nakonec i třeba amitráz. Včelařím přes 25 let a stále se učím jak dál postupovat. Dá se říci, že dvacet let jsem se nemusel zabývat hromadou věcí a včelaření bylo jednodušší. Dnes si vyrábím skoro vše od úlu po mezistěny. Původně jsem také hledal příčiny v kde čem. O investicích nemluvě.

Příspěvek: #371

Já nevím Karle.
Prečítal som si to viackrát, ale manuál by som z toho neurobil. Ale nemáte úhyny, tak to robíte dobre.

Příspěvek: #372

Likvidace napadených včelstev se mi zdála perspektivní,no v prostředí,kdy někteří ještě ani nevědí,že už pár týdnů nemají včely,ta perspektivnost dostává krapet trhliny.

Příspěvek: #373

No původně jsem také tak uvažoval. Dneska už raději je vyléčit. Tím by si mohly časem utvořit silnější imunitu.

Příspěvek: #374

(03.12.2022 11:21)TomasK1 napsal(a):  alberte, ale to je to, o cem tu diskutujeme asi jiz od zalozeni fora a vcelari o tom debatuji od dob co zacali bojovat s klestikem a nemocemi - kazdy muis prizpusobit svoje postupy mistu kde vcelari a aktialmim podminkam, sledovat co se deje ve vcelach a i to co se deje kolem, pocasi, pastva.

Geniálna rada. Je to jednoduché
Príslušný včelár musí urobiť príslušný zásah v príslušnom včelstve, v príslušnom čase, na príslušnom mieste, v príslušnom rozsahu a príslušnými prostriedkami.

Presne tak to robia všetci

Příspěvek: #375

To je, jako když čtu znění nové vyhlášky NV .../22 Sb. vzniknuvší na základě nového zákona Z .../21 ze závanu rady EU.

Příspěvek: #376

alberte, presne tak, akorat asi nedavaj pozor, co se presne deje ve vcelstvu a kolem dokola

Příspěvek: #377

Kolem Velkeho Mezirici uhyny na nekolika stanovistich

Příspěvek: #378

Namest, Oslavany velke uhyny

Příspěvek: #379

Na jedné včelnici mi ze 45 včelstev zůstalo 18 z většiny oddělky, když si shrnu fakta:

- odešly kmenové včelstva, letošních oddělků se úhyny skoro nedotkly,
- odešla včelstva kmenová s letošními matkami z tichých výměn,
- Gabon nepoužívám, léčím pouze Formidolem při správných teplotách, monitoring provádím,
- spady po léčení byly v desítkách či malých stovkách ks,
- mor negativní, nosema apis v normě, kolaps proběhl po včasném odebrání zásob (oslabení letní generace).

V čem se liší kmenová včelstva od oddělků tvořených na jejich díle a plodu? Časem a stravou. Něčím co si nesou z předchozího roku. Něčím čemu nepomůže ani mladá matka. Musí v nich být buď nějaké virové onemocnění, které s rostoucím časem zesílí natolik, že způsobí kolaps po vyčerpání letní generace krmením. Mutovaný vir DWV-B. Vzhledem k rozsahu úhynů vektor přenosu nemusí být VD, ale zalétávání. Nebo za druhé může být na vině plošně člověkem kontaminovaný pyl, který si nanosily z přírody a vykrmily s ním generaci včel, která díky tomu získala narušený biom (imunitu) což umožnilo rozvoj virů. Každopádně kyselina na léčbu virů nepomáhá.

Bylo by zajímavé sledovat úhyny v okolních zemích, pokud tam jsou. V USA to bylo letos -45%.

Příspěvek: #380

A když řikam,že šmakulády jdou s dílem,tak mi to málokdo věří.Dnes kontrola česen,před úly nastlano mrtvolek,uměrně slabnouci vzdalenosti od česna na sněhu.Zbývá posledních 10 včelstev,mazec..