Příspěvek: #621

NNemôžem súhlasiť, že silné včely majú najviac klieštika - matematika plodovania kliešta nepustí, Je to tak aký je počiatočný stav kliešta v tomto čase také sú výsledky, Pravdou je že, lepšie vieme ošetriť včelstvo v nižších uľových zostavách ako vo vežiakoch. Dalej o rojivosti silnejších včelstiev- nie je to tak , skôr sa roja stredné včelstvá- záleží to dosť od metodiky, a genetiky včelstiev - na dosť rojivé včelstvá môžte rozšíriť aj o medník už aj obrazne povedané v marci- majú to naprogramované už od vyzimovania .

Příspěvek: #622

Janko od samého začiatku tie včelstvá musí naprogramovať včelár,aby sa nerojili. Niekedy sa to podarí viac menej úspešne a niekedy sa niečo prehliadne a roj letí. Já mám rád stredné silne včelstvá,tie sú vdačné na robotu a moc práveže do rojenia nejdú. A z tým klieštikom to je také diskutabilné,pretože v dobrých znáškových rokoch kedy beží plodovanie neustále,môže byť kľudne východzí stav takmer nula a včelstvo to nakoniec bez včasného zásahu nedá. Treba vidieť do úľov kedy čo spraviť a mať preto cit,potom to dopadá viacmenej bez väčších strát.

Příspěvek: #623

Mne sa roja včely o ktorých mám na jar pocit ,že vôbec skoro nemaju na to, aby sa vyrojili. preto to tak popisujem. minuly rok 7 z 30 tich. No podme k úhynom už som po spojení troch včelstiev na jedno na -7 z 35. príčinu neviem pekne včelstva do konca novembra potom ubytok včiel v každých včelstvách- žeby pre dlhé plodovanie ?

Příspěvek: #624

To si teraz spajal???

Příspěvek: #625

V nedelu- no a , ? vidíš v tom nejaký problém ?. Ja absolutne žiadny.

Příspěvek: #626

To sú včelstvá na odpis. Obetoval by som na jar aj dalších 7 najslabších a už koncom mája by som ostatné pozmetal na Ms + KM. Matky od včelára, ktorý nemá úhyny napr. Elgon z Malty, alebo Tatranka z Hrádku. Až do septembra by som im dával proteinové placky. Treba obetovať jednu sezonu. Ale je to bez záruky

Všetky plásty vytaviť a v nedelu sa nerobí = nedelá

Příspěvek: #627

Mám dotázku,
je tu spousta rad jak se vyhnout úhynům. Věřím, že fungují.
Chci se zeptat jak včelař třeba se 50-ti a více včelstvy likviduje plod či případně z plodu vytváří oddělky jak je to stíhatelné?
Nebo klíckování matek v sezóně.
Už jenom monitoring jednotlivých včelstev a připadné léčení kyselinou jednotlivých včelstev musí být časově náročné.
Podělí se někdo o info jak to provozují včelaři s vícero včelstvy, regulérní robotou ( od 7 do 15 hod) a časem se svými blízkými?


Nechci rejpat, pouze se ptám jak je to stíhatelné
Rád chovám včely ale spát u nich nechci

Příspěvek: #628

ja myslim, ze zakladni rozcestnik v tom jak moc kontrol (zamerne nerikam casu) muze vcelar delat je, zda je ma u domu na zahrade nebo za nima musi dojizdet. mit vcelstva doma na zahrqde je neskutecna uspora casu a tedy i vyhoda.
ja mam obe stanoviste tak, ze je muzu kontrolovat kazdy tyden oboje a neni mezi nima rozdil.
zakladni kontrolu delam ted v zime podle meli na podlozkach plus ockem v zadni stene vysokeho dna kontroluni mnozstvi mrtvolek. pokud je tepleji, tak vizuelne zkontroluji aktivitu vcelstva pohledem skrz folii pod vikem a pokud jecjeste tepleji, tak vizuelne chovani pri proletech.
dam si k tomu pivko nebo kafe a pri kontrole 11 vcelstev na jednom stanovsiti a 22 vcelstev na druhem stanovisti si procistim hlavu.
pokud nelezu do vcel, tak ty podlozky muzu s celovkou zkontrolovat i za tmy, je mi to fuk, za polarnim kruhem maj tmu pul roku a taky delaj.

Příspěvek: #629

a jeste me napada, ze ve vztahu k uhynum lze v prubehu zimy usetrit cas na kontrolach tak, ze se na zacatku zimy prizpusobi prostor v ule prepazkami tak, ze se zmensi umerne sile vcelstva.
ja to letos udelal az na prelomu roku, ale dalsi zimu to chci udelat nejak na zacatku zimy.
tim podle mne odpadne ci se minimalizuje potreba kontrol z duvodu starosti, zda vcely nepadly hladem ci zda maji zasoby v dosahu chomace.
taky si myslim, ze kdyz uz ma nekdo hodne vcelstev, tak je potreba si je rozdelit a cetnost ko ntrol jednotkivych vcelstev prizpusobit mire rizika jejich uhynu podle nejakych kriterii, ktera si urcim.
potom nemusim kontrolovat pokazde vsechna vcelstva, ale jen ta rizikova.

Příspěvek: #630

(01.02.2023 16:09)V. V. Protivínský napsal(a):  Jenže neomezené plodování znamená také neomezený rozvoj roztoče varroa.

Do kamene tesat.

Příspěvek: #631

Do kamene tesat? Proč chováte genetiku, kde je přímou úměrou rozvoj klestika s plodovanim matky? K čemu jsou vám včely, u kterých jsou nutné další nadstandardní zásahy nutné k jejich přežití? Selekce není sprosté slovo, ale základ každého chovu. Takové matky vyřazují jako první.

Příspěvek: #632

Ahoj Tome,
mě jde spíš o opatření v létě.
Kdy seš plnej očekávání snůšky, připravuješ chovný materiál na další sezónu, rozšiřuješ prostor a hlídáš rojovou náladu.
Do toho se zadaří a holky nosej jako blázeni.

Příspěvek: #633

necudlo, tak to jsem tě špatně pochopil, respektive přehlédl jsem to "léto".
nevím, jestli ti jde o to jak to všechno (práce, rodina, včely) nacpat do času od slunka východu do slunka západu nebo do 24 hodin.
když půjdeš do včel za tmy a budeš si svítit červeným světlem, tak včely budou v klidu a můžeš v nich udělat to, co bys udělal za dne, kdy na to nemáš čas. klíckování matek pak můžeš dělat večer u rádia/televize, stejně tak larvování. I za tmy se dá vyřezávat plod a dělat další práce.
jediné, co asi bude obtížnější, bude hledání neoznačené matky, když si jednak budeš svítit slabým červeným světlem a druhak bude úl plný včel, které by za dne byly na pastvě.
eventuelně si můžeš koupit noktovizor
myslím to vážně. ve včelách jsem zkoušel červený světlo párkrát, není to ideální jako denní světlo, ale dalo se s tím pracovat a včely nebyly tak naštvaný, jako když jsem si na ně svítil normálním bílým/žlutým světlem. jde jen o zvyk. musej se taky samozřejmě zakouřit.

a pak ti na denní práce zbyde jen to vkládání léčiv, abys trefil správnou teplotu, ale i ta se nakonec mohou vkládat i večer za tmy.

Příspěvek: #634

(02.02.2023 5:40)Včelařík napsal(a):  

(01.02.2023 16:09)V. V. Protivínský napsal(a):  Jenže neomezené plodování znamená také neomezený rozvoj roztoče varroa.

Do kamene tesat.

Ideálne včelstvo teda neploduje ? Žiadny plod, žiadny klieštik ?
Plodovanie je prirodzená vlastnosť včelstva, je to zmysel a cieľ ich existencie. Riešme /ne/plodovanie klieštika, nie plodovanie včiel Zdravé a odolné včely a neodolné klieštiky.
Ak by boli všetky včely dlhoveké /5 mesiacov/, tak plodu by bolo minimum. Už len predlženie života včiel o týždeň je úspech. Také včely selektoval Ing. Čermák - Vigor.

Příspěvek: #635

Žádný plod, žádný kleštik......žádný včely, žádná chemie, žádný problém...
Tak spousta věcí se tím vyřeší.

Příspěvek: #636

alberte, nechci si z toho dělat legraci, o práci p. Čermáka nevím nic, jen to jméno jsem samozřejmě vícekrát zaznamenal.
Ale jak prakticky budeš zjišťovat, které a proč jsou včelstva dlouhověká v průběhu sezony, když jen těžko přičteš prodloužení věku dělnice tomu, že jsi ji nějak prošlechtil a ne tomu, že nebyla snůška a dělnice se upracovala k smrti o týden či dva později. Nepodaří se ti nikdy dosáhnou pro X srovnávaných včelstev shodné podmínky z roku na rok, z měsíce na měsíc, abys mohl dělat selekci.

jestli mi něco uniká, tak se rád poučím, jak říkám, nevím, jak tu selekci na dlouhověkost p. Čermák prováděl, ale přijde mi to nemožné, když věk včely je ovlivněn tím, jak moc pracuje.

Příspěvek: #637

Ve své úvaze vycházím z nedávných studií, které, pokud jsou spolehlivé, hovoří o jisté snaze roztočů (kleštíků) opouštět včelstvo, v němž se právě nenachází otevřený plod (nebo jen malé množství). Takovou situaci by bylo možné na několik dní přivodit například zaklíckováním královny, nebo za předpokladu, že by královna kladla alespoň 2,2-2,5 tis. vajíček denně, ale mateří mřížkou by byla omezena na nějaké menší plastové ploše:

Nyní pouze teoretizuji, ale napadá mě např. 11 rámků 39x24 nebo 10 rámků 45x23 cm. To je v obou případech přibližně 88 dm2.

Pokud včely asi 40 % zanesou pylem a sladinou (příp. je to jinak nevyužitelná plocha), zbylo by královně ke kladení asi 42 tis. buněk, což by ke kontinuálnímu kladení stačilo při "výkonu" 2000 vajíček za den, ale při rychlejším kladení by ji to donutilo ke kratší či delší pauze.

Pokud by včelař v té době zrovna prováděl ošetření proti varroáze, bylo by účinnější vzhledem k vyššímu zastoupení foretických roztočů.

Příspěvek: #638

Ako všetky pokusy, značenie včiel farbou.
Ako príklad Ti uvediem NN system mieru 3/4 L. Čermákové Vigorky som mal rozplodované v jednom nástavku, a priniesli mi jeden plný medník. V podloženom NN mali niečo ako aulu - bez plodu a do medníka tiež neprešli plodovať.
Dalšie včelstvo som mal na 4NN a vybral som z nich 2 rámiky medu. Plod bol vo všetkých nástavkoch v priemere na 4 rámikoch a poslúžil na odložence. Rovnaký čas, rovnaké miesto. Ako píše Jožko333 - 10 pokusných, 10 kontrolných a 10 rokov - to je hodnoverný pokus.
Inak je to len Kočka v pytli

Příspěvek: #639

Samozřejmě je třeba počítat s tím, že se v takovém chovu zvýší sklon ke vzniku rojové nálady. S tím by si však zkušený včelař mohl umět poradit.

Příspěvek: #640

Ak je veľa foretických roztočov a málo plodu, tak ich je v jednej bunke niekoľko. Ale akákoľvek redukcia VD je dobrá, ale musí byť aj dostatočná = včelstvo musí prežiť.
Aj optimalizované plodisko obmedzuje M v plodovaní, ale nerieši varoázu a údajne zabraňuje rojeniu, čo nechápem.