Příspěvek: #361

O úhynech a všem co s tím souvisí mě už nebaví psát. Považuji to za zcela zcestné, neboť žvanily o ničem a nositele revolučních myšlenek nelze přesvědčit. Komu však na osudu svých včelstev záleží a chce pro ně něco udělat, skvělé instrukce najde na Youtube v přednáškách Mvdr. Klímy. Jsou myslím 4 a kdo není trpělivý stačí se zaměřit na první polovinu čtvrté. Není tajemstvím, že je to zásluhou Milana Šimonovského a party kolem něj a patří jim za to velký dík. Je zima, máme spoustu času se připravit. Lepší doby už jsou dávno pryč! Zdraví R. S.

Příspěvek: #362

(23.12.2024 18:30)j-k napsal(a):  Když to najednou nefunguje hodí se to na přírodu, souseda, zemědělce a kde koho v okolí.

Pozitivní na tvých příspěvcích je fakt, že popisuješ a doporučuješ zootechnická opatření, která ti fungují a pomáhají k eliminaci úhynů a zato ti patří poděkování. Ale negativní na tvých příspěvcích je fakt, že pomíjíš či rovnou dehonestuješ enviromentální faktory, které rovněž mají svůj podíl na úhynech včel.

Změna životního prostředí, změna klimatu, změna biologické rozmanitosti rostlin, používání herbicidů jsou rovněž faktory, které mají vliv na život našich včel. Není to pouze o způsobu chovu včel včelaři a o zootechnických opatřeních, které eliminují úhyny.

Příspěvek: #363

(23.12.2024 18:55)Heteropteryx napsal(a):  Včely mám v CHKO, pestrá krajina, zimuju na medu, pyl a propolis jim neberu, kleštíka monitoruju. Matky jsou místní směska, jedu tiché výměny. Jiné roky silná vcelstva, letos 2/3 ztráty. Ok, jsem tedy pitomec, co se o včely neumí postarat...

Ahoj, možná těch vlivů bude víc.. WIKI: U Nosema ceranae je průběh onemocnění mnohem rychlejší. Včely hynou po 8 dnech od nakažení. Choroba však není provázená průjmem, ani malátnými pohyby včel, jak je tomu u Nosema apis. Nakažené včely hynou většinou mimo úl. Včelstvo postupně slábne, až zůstané prázdný úl. Případná souvislost mezi nákazou Nosema ceranae a jevem CCD je předmětem výzkumu.

Příspěvek: #364

Včelaříku pamatuji si jak se hospodařilo za komančů a jak vypadala příroda. Kolik se nasypalo umělých hnojiv a chemie na pole a louky. Bylo to mnohem horší, tedy u nás. V posledních letech se u nás objevují druhy hmyzu, které jsou extrémně vzácné a kdyby o nich věděli ochranáři, už tu máme chráněné biotopy. O kvalitě vody v potocích a řekách ani nemluvě. V Labi a potocích se měnila barva vody podle toho co se barvilo a rybu, aby člověk pohledal. Když už na Labi něco chtli rybáři, raději to vracely, aby se nepřiotrávily. Na ryby se chodilo hlavně na rybníky, kde byla voda čistší. Taková byla situace v mém okolí, prostě nesrovnatelně se vše zlepšilo k lepšímu. Pokud někdo pozoruje úbytek zpěvného ptactva, není to zhoršující se přírodou, ale tím, že ubylo dobytka a klasických řadových chlévů, kde byli mouchy a ptactvo mohlo hnízdit. Já jsem si dal tu práci a u baráku na drátech jsem si spočítal, kolik sedělo vlaštovek a jiřiček. Po překonání 200, jsem to přestal počítat.
Co se změnilo k horšímu, je přes léto větší teplo a s tím spojené sucho. To sucho, má vliv na na množství a kvalitu pastvy pro včely. To je bezesporu. Ovšem pak je otázka co pro to může dělat včelař sám. Pokud sám včelař okolo domu dělá anglický trávník a nic přírodě nepřináší, dle mého názoru nemá právo kritizovat ostatní. Pokud se sám aktivně snaží přírodě pomoci, tak zjistí, že jeho přístupem se začne okolí proměňovat k lepšímu. Z toho důvodu mám takové názory a nedomnívám se, že by se vše, tak rapidně zhoršilo. Mám malou farmu a tak si okolí přizpůsobuji, aby včely měly pastvu pestrou, takový je můj přístup. Chci mít v lese malinovčí a ostružinovčí, tak se domluvím s hajným a než aby to mezi stromky vzali totálkou, oseču to křovinořezem. Nejenže to dostanu zaplaceno, ale mám i velmi kvalitní med. To je mé uvažování. Letos jsem nakoupil 25kg jetelového semínka, abych si vylepšil skladbu na loukách a bylo v příštích letech kde brát.
V podstatě se řídím tím tvým motem v praxi "Změň co změnit lze, číň, co činit můžeš. Ostatní je ztráta času, který můžeš věnovat něčemu užitečnějšímu." Možná by jsi se divil, jak se změní okolí po takových 20-30 letech, když se tím budeš řídit. Netvrdím, že to je snadné a je to dost pracné. Přes léto se nezastavím, musel jsem i nakoupit dost techniky, ale výsledky jsou. Když přijdeš k stromům co jsi vysazoval před 30 lety a je jedno jakým a když je to celý les, znění to hodně lidí, jak jsem si všiml.

Příspěvek: #365

Už se to tu psalo tisíckrát, chemie je min jak za Komančů, ale je stokrát silnější neb je vyrobena v laboratorich či již dokonce součástí plodin. Dava se do vseho a pusobi synergicky. Pole jsou porad monokulturni poušti, řepka se 15x stříká, lesy zmizely, spodní vody jsou otrávené metabolity hnojiv a glyfosaty, ptaci chovy se vyvíjejí kvůli virovým onemocněním, divocaky hubime kvůli viri praseciho moru, každé druhé děcko ma alergie na přírodu či potraviny, jako národ jsme od podzima do jara bez imunity. Z čeho to je, z globálního oteplování, z varoazy ? Se proberte.

Příspěvek: #366

Pozrel som si Zdenka Klímu - Uhyny 4. Plodová prestávka 2 týždne = akákoľvek metoda !!!, alebo odstránenie zaviečkovaného plodu a následné odstránenie VD = na tom sme sa tu už dohodli. Termín - cca 20. júna až 10. júla = začiatok tvorby zimnej generácie. Preliečenie KM navyše odstráni aj oslabené infikované mladušky z predchádzajúcej generácie /čiastočne/. Klietkovanie na jeseň, alebo dokonca celú zimu je potom zbytočné a neprirodzené trápenie matky.
Izolované stanice by sa dali zriadiť tu: https://acr.mo.gov.cz/scripts/detail.php?id=215
Nie je to utopia - pozrite si mapy. Fin. prostriedky z odberu meliva môžete vložiť do 4 testovacích staníc.
Zdenek hovorí tiež o tom, že VT vlastnosti sú fixované na lokalitu, sú neprenosné, čo sa prejavilo aj pri snahe použiť úspešné VT matky v iných lokalitách. Rovnaký osud by však postihol aj matky z testovacích a šľachtiteľských okrskov, ktoré navrhuje. Ak by sa však uspešný genetický material roširoval z testačných staníc postupne do okolia, šíril by sa vlastne ako dobrá genetická infekcia. Zdenek dalej hovorí o pozitívnom výbere /bez bondtestov ?!/ z miestnych "brojlerov", ale viditeľný úspech by sa dostavil až v v generácii včelárov F3 Dnes zasadíme strom ale až o 100-200 rokov z neho môžeme urobiť kredenc.
Je zaujímavé, že napr. potomstvo VT matiek z Gotlandu stráca po premiestnení VT vlastnosti. Spôsobuje zmena prostredia genetickú depresiu ? Ako je potom možné, že brat Adam dokázal ukotviť genetické vlastnosti afrického plemena pri tvorbe plemena BF ? Presunul ich o niekoľko tisíc km. Ak VT matka vlastní VT alely v chromozomoch, nemôže ich vplyvom prostredia stratiť. Možno stačí na ich aktiváciu len dlhšia adaptácia na prostredie. Kto to overí : slovútní vedec, alebo Pepa Vorel z Horního Ujezdu ?

Příspěvek: #367

Frey to každé druhé děcko co má alergie je způsobeno něčím jiným. Když se zeptáš imunologa, tak ti řekne, že alergie je způsobena příliš hygienicky čistým prostředím a tam je i souvislost s imunitou jako takovou. Každý, kdo pracuje se zvířaty od malinka a pohybuje se v ne úplně hygienicky čistém prostředí má mnohem lepší imunitu. Důvod je prostý imunita se musí trénovat a pokud se netrénuje, může reagovat neadekvátně. Tak pak vznikají alergie. Popsal jsem to velmi zjednodušeně. Stejně tak se snažím posilovat imunitu včelstev, při setkání s nějakou infekcí.

Příspěvek: #368

Příliž úzkostlivá hygiena je jeden, nikoliv jediný faktor, který přispívá k alergiím dětí a nejen jich. Ale vidím, že ty máš jasno a na ostatní Freyovy argumenty nemáš co říct. A zkus se na problémy podívat tak nějak komplexně. Ona totiž jedna vlaštovička (v tvém případě farmář) jaro nedělá. A to, že máš štěstí a u vás jde kvalita životního prostředí nahoru je sice pěkné, ale to neznamená, že to tak je všude.

Příspěvek: #369

Svoje okolí jsem si ovlivnil po svém. A co ostatní co jste udělali pro své okolí, aby bylo lepší? Nestačí jen brečet a kritizovat, ale něco dělat.
Jsou věci Včelaříku, se kterými nejde nic udělat, je jedno zda jde o zdraví, či něco jiného. Těch příkladů je mnoho. Hodně se mi zalíbilo přirovnání jednoho doktora. I s trabantem dokáže někdo najezdit tisíce kilometrů. A někdo, kdo dostane do vínku mercedes a neváží si ho s ním neujede ani tu tisícovku.
Takže jsem se naučil pracovat s tím co je a upravovat si to podle možností. Nebo se snad domníváš, že dokáže někdo ovlivnit klima v okolí?
Za komančú byli také pěkné svinstva co se ukládali do půdy. Například stopy DDT co se používalo po stovkách tun je detekovatelné ještě dnes. Glyfosáty si i někteří používají u úlů a světe div se včelstva jim nepadají.
Uzavřel bych to asi s tím, že toto by bylo na dlouhou debatu a při tom to stejně moc v některých případech nejde ovlivnit. Spíše chce přemýšlet stylem, co já mohu udělat pro lepší okolí, nežli co by okolí mělo udělat pro mě, či si to dokonce vynucovat. Vím asi mám jiné smýšlení, pro někoho možná i nepochopitelné.

Příspěvek: #370

Myslím také, že nás ta chemie pomalu zabije všechny nejen včely. Tak si vezměte, doma máme koně, kočky, slepice, letos jsem zabil poslední prasnici. Děti v žádném případě nedržíme v absolutní čistotě. Já i žena i naše původní rodiny jsou absolutně zdraví. Naše dcera od 10 let tři autoimunitní nemoci - cukrovka, revma a štítná žláza. To není náhodou. Mladší syn náběh na cukrovku. V našem případě to bude s největší pravděpodobností hexavakcína.
U včel je třeba brát do chovu to nejvitálnější. Ošetřovat bez karcinogenních prostředků a smířit se s tím, že to co není vitální nemůže být drženo za každou cenu nulových úhynů.

Příspěvek: #371

(23.12.2024 21:15)Dast napsal(a):  A kdo z Vas tedy mel letos uhyn takovy, ze v prazdnem ule zustaly ramecky plne plodu?
Ja jsem mel pocit z diskuzi tady i na FB, ze vetsina nasla prave prazdny ul, jen se zasobami. Nekdo psal kolecko plodu, nekdo jeste nasel matku, ale nic vic...

Rámečky plné plodu je celkem běžný stav po úhynu. Množství zásob je dané tím, kdy úhyn nastal. Pokud přišlo bezletové počasí zároveň s úhynem, loupící včelstva už neměla čas zásoby vybrat. Je-li teplo, nejsou ani zásoby

---

(24.12.2024 8:31)Baggio napsal(a):  

(23.12.2024 18:55)Heteropteryx napsal(a):  Včely mám v CHKO, pestrá krajina, zimuju na medu, pyl a propolis jim neberu, kleštíka monitoruju. Matky jsou místní směska, jedu tiché výměny. Jiné roky silná vcelstva, letos 2/3 ztráty. Ok, jsem tedy pitomec, co se o včely neumí postarat...

Ahoj, možná těch vlivů bude víc.. WIKI: U Nosema ceranae je průběh onemocnění mnohem rychlejší. Včely hynou po 8 dnech od nakažení. Choroba však není provázená průjmem, ani malátnými pohyby včel, jak je tomu u Nosema apis. Nakažené včely hynou většinou mimo úl. Včelstvo postupně slábne, až zůstané prázdný úl. Případná souvislost mezi nákazou Nosema ceranae a jevem CCD je předmětem výzkumu.

Ano, Nosema cerenae je také podezřelá, zejména tou rychlostí popravy včel, to na ní pasuje.
Z nějakého důvodu se ale skloňují jen viry, viry a zase viry. I když lze Nosemu najít snadno mikroskopem .
Už to tady bylo v minulosti mockrát diskutováno, jinak řečeno , každý rok se vše opakuje a mnozí už proto ani nereagují.

Příspěvek: #372

Tak já,Mirku,po delší době zareaguji.
Mám taky podezření na cerane a mám téměř jistotu.
Nastudoval jsem si nejen včely,ale i jiné blanokřídlé a hlavně mravence,jsou svým stylem včelám nejvíce podobní.
Mravenci a mouchy hynou podobně,ale mouchy nemají společenství jako včely a mravenci.
U mravenců dochází taky ke kolapsu kolonií,do 8 dnů je mraveniště prázdné,ale mravenci jsou k nalezení v okolí,mrtví zakousnutí kusadly na vrcholcích stébel.
Příčinou je parazitická houba,která se dostane do těla mravence a po 8 dnech ho začne ovládat a donutí jeho třesoucí se tělo vylézt na vysoké stéblo tady se mravenec zakousne a okamžitě umírá.
Houba z jeho těla uvolní spóry do okolí a ty čekají na další kořist.
Je to tedy parazitická houba ZOOMBÍ.
Jsou normálně popsány a je jich mnoho druhů u těch much se vyskytuje taky,ale zase jiný druh.
Nosema cerane napadá včely a čmeláky.
Vosa a zaviječ jsou na ní imunní a mohou být přenašeči.
Hlavní přenašeč je ale waroa destruktor,který je na ní taky imunní a na něm se sem z Asie taky dostala.
Včela si spóry této houby přináší i sama loupežemi a taky vžebráváním se do jiných včelstev když její již padlo.
To proto, že spóry této houby vydrží v medu a pylu rok a v prázdném úle až dva roky.
Proto nedávat zásoby padlích včel do jiných a úly dezinfikovat.
Jakmile jí vytvoříme podmínky pro rozvoj napadne včelstvo v plné síle a to jako zoombí opouští úl aby se potom na jejich mrtvolkách spóry dostaly co nejdále a čekaly na další oběti.
Nosema apis to má podobně,ale tam padne mrtvé včelstvo na dno úlu.
Dnes převažuje nosema cerane až 95%,ale taky je možná smíšená nákaza,kdy část vyletí a část zůstane na dně.
Nosema cerane je docela odolná na vlhkost chlad i teplo.
Mráz přežije,teplotu do 50 stupňů taky a v suchu taky dost dlouho.
Pokud ovšem vytvoříte kyselé prostředí,tak to jí vadí,tady dávám za pravdu Jiřímu V s jeho clonou s kyseliny mravenčí.
Jenže to neprospívá ani včelám tedy aspoň ta 85%
Mravenci používají 59,5%kyselinu mravenčí postřikovanou na pryskyřici z borovice k dezinfekci mraveniště,tedy taky si vytváří tuto clonu,ale oni jsou naoadáni jinou houbou a taky to někdy nepomůže.
Na cerane to,ale nemusí stačit,neboť se i díky kleštikovy rychle obnovuje.
Mnou vypěstovaná nosema cerane,(odebrána z kléštika),v Petriho miskách na agaru jako živném roztoku.
(Kontrola mikroskopem.
Rozpoznání je podle pólových vláken.
Apis jich má 30,cerane 23 jinak jsou tvarově stejná,cerane je možna o setinku menší)
Uhynula při odparu všech kyselin,tedy,mravenčí 60%,mléčné,šťavelové,octové a taky v ozonu.
Účinné je i Savo,ale pro použití v úle je asi nevhodné
Jiné jsem nezkoušel.
To,ale nestačí musí se bojovat s kleštikem i s houbou.
Problém je ten, že prostředí co potřebují včely k plodování náramně vyhovuje i nosemě.
Mě zatím úhyny obcházejí.
Nikdy jsem neměl úhyn,ani jeden,byť v okolí byly až 80%
Tak je tomu i letos.
Úly mám bez podložek,dávám je jen v lednu kvůli měli a potom únor březen kvůli rozvoji.
Očka na sítko a česna na plno,ale s kovovou zábranou proti myším.
Zimují na dvou nástavcích 39x24,ale jen 9 a 9 rámků.
Všechny krajní jsou pryč,žádné uteplivky,ani komorovačky.
Včely tam mají zimu, průvan sucho a bez problémů to přežijí,navíc brzy ukončí plodování.
Kyselina mravenčí celý srpen pod výkem na dámské vložce savým nahoru.
Venkovní teplotu vůbec neřeším.
Září, říjen,listopad kyselina šťavelová s glycerínem dva odličovací tampony pod víko.
Spad sledují jen za 24h po vložení,tedy podložka je tam jen jeden den.
V prosinci jedna kontrolní fumigace varidolem.
Prakticky bez spadu
Podložka opět jen na jeden den při fumigaci.
Lab.vyšetření už několik let 0.
3 včelnice 40 včelstev.
Trubčinu vyřezávám jen u včelstev nesplňující body chovu.
Odstavené medníky,oplodňáčky a volné souše dezinfikují na jaře a prostě před použitím ozonem.

Myslím, že tohle ví spousta včelařů,ale je tu miliardový byznys,na nákup hovadin do včel.

Tak všem hezké svátky.
A ať vám to bzučí.

P.S. v roce 2025 nebudu jednu včelnici léčit vůbec ničím z výše uvedeným.
Ale použiji volně dostupný preparát který se mě osvědčil i na vzorku v Petriho misce.
Jen v prosinci udělám kontrolu varidolem.
Když se vše povede za rok se sem přihlásím a oznámím výsledek i prostředek k léčbě.

Tak a teď se zase vypnu?

Příspěvek: #373

Zdravím, nevím jestli tu tedy budete, ale celý srpen KM? To průběžně doplňejete? Jak často a jaké dávky dostávají při dvou nástavcích 39x24? Ploduje v té době matka? A zároveň s tim během srpna krmíte?

Příspěvek: #374

I já vás zdravím pane Krbec.
Ano celý srpen a klidně bych to dál i v červenci,ale to ještě vytáčím.
Na tu vložku dávám 2dcl 60%kys.mravenčí na 14 dní a potom znovu.
Můžete třeba deci 1x týdně,je to fuk.
Já tím neřeším waroa,ale nosemou.
Waroa mě v srpnu nikdy nepadali,objeví se až na podzim a nato je ta šťavelka,shodí waroa a taky okyseluje a to se nosemě taky nelíbí.
Vložka je tím savým přitlačena na fólii tedy to stačí na okyselení.tedy výpary pomalu padají dolů,ale musíte si uvědomit, že to není volný prostor,ale rámky plné včel tak to postupuje pomalu a včely to pohybem rozvíří po celém úlu,navíc když si uvědomíte sklon buňek na plástu tak ty to brzdí taky.
Podsítové podložky tam nejsou a včely se nezatěžují větráním,resp.lehčeji udržují stálou teplotu v úle.
Proto neřeším ani venkovní teplotu.
A samozřejmě,že při tom i krmím,celkem 18kg cukru v šesti dávkách po 3kg cukru s vodou 3:2,každý třetí den.
Míchám to nerezovým kalovým čerpadlem v 220l plastovém sudu.
Do krmení,na sud,přidávám 4 tablety šumivého multivitamínu,1 tabletu minerálů( jsou to minerály u ztráty při pocení) a ještě jeden sáček magnézia z lékárny na předpis.
Krmím v druhém nástavku bočním krmítkem,tedy ne kapsovým za 260-300 kč,ale plastovým květinovým truhlíkem 39,5x14,5x15,5cm z unihobby ks za 40kč
Po krmení a umytí lehce uskladnitelné naskládáním do sebe.
Jako plovák používám dřevěnou štěpku.
Týden před krmením,truhlíky vydezinfikuji.
Před krmením to musím uspořádat.
Odeberu vše kde je nějaký med,včetně zásob z dolního plodiště a roztřídím v úle zůstane jen plod a pyl
Co je zavíčkované vytočím,co je otevřené dám do prázdných nástavků a dobře uzavřu.
Ale to už mám připravené krmítka a krmný roztok a okamžitě po odebrání krmím.
Dolní nástavk doplním normálně na 11 rámků soušemi a horní 6 souší,tedy celkem 17 rámků+krmítko.
Po zakrmení,odeberu krmítko a sundám horní nástavek.
Udělám prohlídku dolního nástavku,odeberu dva zásobní rámky a ty přidám do horního nástavku.
V dolním zůstane tedy 9 rámků.
Uspořádám je klasickx zásoby a pyl na obou krajích a plod uprostřed,jen první a jedenáctý rámek chybí.
Tento prostor nechávám volný pro lepší proudění vzduchu.
Stejně uspořádám i zásoby v horním nástavku,kde tedy ještě přidám jeden z nezavíčkovaných uskladněných rámků,nebo jim tam dám jen souš.
Výjde to tedy 9 dole a 9 nahoře,boky jsou volné a rámky neplesniví.

Po odebrání je na boku krmítka vystavěna divočina a bývá zanesena.
Strhnul ji špachtlí a dám to do podmetu k vylízání,vosk si potom vezmu.
Dávám jim to tam v misce od masa,aby to nekapalo přes síto ven.

Matka ploduje,ale samozřejmě, že už ne tak moc jako před slunovratem,vždyť mluvím o srpnu a velký vliv má otevření úlu.
Koncem září jsou prakticky bez plodů o klíckování ani nepřemýšlím.
Plodování se dá ovlivnit i sáčkem ledu z mrazáku nad loučky.

Příspěvek: #375

(23.12.2024 17:03)Ivík napsal(a):  Stále se bohužel řeší dílčí části problému, ale nikoli příčina. Roztoč se nedá vyhubit (to už zkoušel neúspěšně Dr. Linhart). Pokud budeme hubit roztoče na nulu a budeme mít tak malé ztráty jako Zdeněk Barnat nebo Louky, tak budou přežívat slaboši, kteří budou své geny přes trubce předávat dál. Je velmi pravděpodobné, že slabá genetika bude přežívat i v oddělcích od nich, takže je budete muset stále léčit, protože jinak vám brzy odejdou. Nikdy nevíme, jak je kopec vysoký - tedy kdy ta genetika bude tak slabá, že ani to extrémní léčení už nebude stačit (stačí se podívat do Maďarska).
Je potřeba včelstva, která dlouze plodují a hodně loupí dostat z chovu pryč. Mít kontrolované ztráty, tedy nechat hynout slabá včelstva a budovat si dlouhodobě odolný chov. Začít s vyššími dávkami léčit a postupně je snižovat.

Nesouhlasím, ten kdo léčí málo, tak přijde každou chvili o všechno, protože žádný včelstvo se samo roztoči neubrátí, pokud budeme včelařit tak jak včelaříme....Pokud budem dělat minimum zásahů, točit med na jaře, vychovávat zimní generaci v červnu atd, tak nebudem muset léčit ani my se Zdenkem, ale kdo takhle chce včelařit? A říkat včelařům, kteří si umí s roztočem poradit, že jim přežívají jen slaboši je hodně směšné.....to je jako kdybych já říkal, že včelaři, který neumí léčit jsou blbci a proto jim to hyne....i když si to myslím, tak to veřejně říkat nebudu, protože jsem za to rád, protože tyhle včelaři si na jaře ke mně přijedou pro stejně odolná včelstva, které jen já umím léčit a oni ne.

Omlouvám se, pokud se v tom někdo našel a urazilo ho to.

Příspěvek: #376

(25.12.2024 22:24)Louky napsal(a):  .....to je jako kdybych já říkal, že včelaři, který neumí léčit jsou blbci a proto jim to hyne....i když si to myslím, tak to veřejně říkat nebudu, protože jsem za to rád, protože tyhle včelaři si na jaře ke mně přijedou pro stejně odolná včelstva, které jen já umím léčit a oni ne.

Louky nám tu opět připomenul sladké tajemství, že existují včelaři, kteří se primárně neživí prodejem medu, propolisu a pergy, ale svoje včelaření postavili na prodeji vyzimovaných včelstev, oddělků a matek, neboť se to vyplatí. Ono kde je poptávka, je i nabídka a "blbců" kteří kupují je stále dost. Nekritizuji, konstatuji.

Příspěvek: #377

No dobře, ale když ne!!! bude k dispozici skušenost dlouholetých včelařú s velkým počtem včelstev na mnoha stanovištích?? Tak tady budete diskutovat jen o záchraně díla v prázdných úlech.

---

Popíšu vám jednu skušenot nebo spíš ověřenej fakt. Koncem září jsem měl dvě včelstva v zcela rúzných zdravotních situlacích. Rorpumpovanej odělelek bez zásob a pylu a o kus vedle bývalé včelsvo které se zhroutilo a vyztrácelo. Zbylo jen asi 1000včel a dvě malá kolečka plodu a při tom to bylo vyztráceé včelsvo s velkými zimními zásobami ,jak cukru tak především pylu. Jelikiož na virozy nevěřím posadil jsem kolabující včelsvo na rozpumpovaný oddělek. Záměr byl byl převést všechna včelstva na vysoku míru 42x36cm kterou si chci nechat na stáří. Mladé včelsvo které už mělo minymum svého plodu , zásob a žádný pyl se během týdne přesunulo na umírající plodiště vyztráceného včelsva a nyní je to krásné ,nadějné produkční včelsvo. Jak to ,že se mladé včelstvo nenakazilo všudy přítomnými vyrozami a neumřelo ?????, Prostě dobře vyživené a naprogramované zimní včely už jen tak něco nezahubí !!

Příspěvek: #378

Rorpumpovanej odělelek bez zásob a pylu a o kus vedle bývalé včelsvo které se zhroutilo a vyztrácelo.
Zdenek, prečo sa to včelstvo zhroutilo a vyztrácelo ? Liečil si ho rovnako ako ostatné ? Myslím si, že ten pripojený odloženec padne v budúcej sezone.

Příspěvek: #379

(26.12.2024 2:49)Včelařík napsal(a):  Louky nám tu opět připomenul sladké tajemství, že existují včelaři, kteří se primárně neživí prodejem medu, propolisu a pergy, ale svoje včelaření postavili na prodeji vyzimovaných včelstev, oddělků a matek, neboť se to vyplatí. Ono kde je poptávka, je i nabídka a "blbců" kteří kupují je stále dost. Nekritizuji, konstatuji.

Tak neřekl bych, že je to tajemství, ale na druhou strnu musíš mít dobrý materiál, dobrou propagaci atd....samy se ty včely neprodají.....

Příspěvek: #380

Je jedna otázka, kterou tu nikdo zatím nepoložil nebo mi to uniklo.

Když najdete uhynulé včelstvo, po kterém v úlu zůstal plod. Prohlížíte ten plod? Nejsou pod víčky příznaky moru nebo hniloby plodu?