Příspěvek: #521

(06.01.2025 2:41)Aculeus napsal(a):  Takže, nech sa páči,
ostaňte "tolerantní k populaci warroa" a každý jeden parazit sa vám do jesene odmení 100 násobne.

Včelař Analfabet,
včelstvo z uvedeného grafu bude na jar vyrabované, čo myslíš, kde skončí tá generácia osemnohých potvor ?
Potom každý kus vynásob stovkou !

"jak těch několik desítek roztočů je schopno ,,pokousat" a nakazit prakticky 1000x větší množství včel"
- takže vážne niekoľko desiatok roztočov ?!

Tak by mě opravdu zajímalo jak ten roztoč může nakazit včelu když to tak kategoricky tvrdíte?
A taky nesouhlasím s tou stovkou protože roztoč když jsme jej tehdy ve VMS sledovali měl reprodukční schopnost podle tehdejších vědeckých sledování asi dvě až tři procenta denně což vám když vezmete dvě a půl procenta a 100 dnů dělá asi tak 10 až 30 kusů z jednoho.
Navíc pokud by to včelstvo bylo na jaře vyloupeno tak většina roztočů je pod víčky a snaží se množit a to mnohdy s velmi malou úspěšností protože to jsou přestávkové důchodkyně které přežili dlouhé bezplodé období.
A na ty nejsou na svém původním hostiteli zvyklé
(Omluvte gramatiku ale během víkendu pouze diktuji do mobilu, mám abstinenci od PC)

Příspěvek: #522

(17.01.2025 20:26)Slavík napsal(a):  Ano, dodělá oslabené včely ...a funguje to docela dobře.

Přesně tak, podobně jako o zdraví v černici vosy, zavíječ, a loupicí včely, a taky třeba roztoč.
K tomu jsem právě už před více jak deseti lety došel, že je slabá včelstva nepoznám, a nejlepší je když odejdou v zimě a nenakazí se od nich ostatní.
Je snažší množit a přírodě nechat selekci slabých kusů.
Včelařit Bez ztrát je v oblasti kde jsou pravidelné úhyny asi nemožný A jediné co můžete přijmout je že si uzdravujete Včelnici průběžně a nestane se vám že jste najednou beze všech včelstev.
Fungovalo mi to, a když jsem od toho ustoupil tak jsem byl po zásluze potrestán.

Příspěvek: #523

(17.01.2025 15:52)Křepelka J. napsal(a):  Včelařím od šedesátých let a plošné úhyny si pamatuji až v souvislosti s varroázou

Tak já samostatně prakticky včelařim někdy od cca 1985.
A zrovna tehdy tady byllly ihyny i když ještě cca pět let trvalo než jsme tady měli roztoče.
Ale i pak s tím roztočem trvalo skoro 20 let než byly první úhyny v roce 2007. A co bych za to vlastně dal, tehdy jsem přišel asi jen o 15% včelstev.
A protože tehdy nebyla zpočátku ani dostatek zkušenosti s tlumením varoázy, Gabon byl dostupný jen omezeně, v našem okrese se přiděloval jen vybraným ZO za trest podle špatných výsledků zimní měli, a přesto včelstva vydržela podle některýš spadu po první fumigaci i přes 5000 roztečů, ve výzkumném ústavu prý tehdy napočítávali i více jak 10 000 při pokusech.
Takže tady je jasné že pokud by roztoč byl primární příčinou úhynu tak tady něco nesedí, že?
Ale po prvnich úhynech 2007 přišel Leoš dvorský s teorii že tady máme novou nose mu C. o které se tehdy vědělo že je ve Španělsku.
A byl tehdy označen našimi odborníky za dezinformátora se aby se jako u většiny takových dezinformací zjistila že mezi informací a dezinformací je jen krátký časový úsek.
Protože následující rok izolovali nosemu C. už i na Slovensku a pak byla dodatečně prokázána i ve vzorcích které byly tady uloženy v mrazácích výzkumných ústavů.
Ale už bylo oficiálně oznámeno že jsou u Hejny na werázu protože na to jsme měli léčiva zatímco na nose mu nemáme do dneška skoro nic, tedy pokud o něčem účinné, prokazatelně učeném nevíte.
Taky v těch 90 letech bylo skutečně možné vidět čerstvo hynoucí na varoazu, nebyl to pěkný pohled, včely po kterých běhali roztoči a líhnoucí se včely bez křídel na kterých bylo třeba i šest samiček.
A přesto na stanovištích kde hlavně staří včelaři tehdy odmítali fumigovať protože slušný včelař v září zamkne včelí a včely neruší, přicházeli jenom o jednotlivá včelstva.
Dneska když rozpitáte plot u uhynulého včelstva tak tam najdete jen desítky roztočů a včelstvo je kaput

Příspěvek: #524

....Takže tady je jasné že pokud by roztoč byl primární příčinou úhynu tak tady něco nesedí, že?....

Karle Roztoč nebude primární příčinou v současné době to může být mix NC virózy Roztoč tomu pomáhá jako vektor.
Přidal tvrdí že je prokázané že viry se množí v v těle roztoče. Pokud máš včely poškozené kousnutím a sáním tukového tělesa vstup infekce do těla včely je mnohem snažší než u nepoškozených včel.
Přijde mi že po větším úhynu se ze stanoviště s hynoucími včelami vytratí i většina roztočů, potom zase trvá několik let rok, 2, 3, podle zavčelení a okolností kdy se roztoči znovu infikují v jejich tělech se pomnoží virózy na takovou Míru že opět nastane kolaps včelstev i při tlumení varoázy na únosnou úroveň ale co je to dneska únosná úroveň ?

Příspěvek: #525

Na počátku jsou roztoči , dále nakažené mladušky virem deformovaných křídel, nakažené krmičky plodu, nakažený plod viry, nakažení téměř všech včel viry a nosematózou, kolaps včelstva.

Příspěvek: #526

(18.01.2025 17:33)Křepelka J. napsal(a):  Na počátku jsou roztoči , dále nakažené mladušky virem deformovaných křídel, nakažené krmičky plodu, nakažený plod viry, nakažení téměř všech včel viry a nosematózou, kolaps včelstva.

Protože nikdo nikdy nevysvětlil že by roztoč přímo přenášel vámi uváděné patogeny, tak pak dává smysl spíš opačné pořadí.
A roztoče na konci a dorazí taková oslabená včelstva, a ty jsou pak, pokud je zlikviduje v době letové aktivity, roznášený do loupicích včelstev, a i kdyby byla vylupovaná čerstvá pes roztočům, protože včelař začal ta napadená včelstva zbavovat roztočů, tak stejně tak to loupicí čerstvá znamená při vysoké intenzitě nákazy patogeny konečnou.
To si včera že málokdy uvědomí a pak čteme že včera jsi sype na hlavu popel a říká že přehlédl reinvazi roztočů při tom šlo v podstatě jen, ale v uvozovkách j jen o invazi různých patogenů.
Může vás ujistit, že když jsem se po roce 2007 setkal s včelstvy která byla oslabená a používal jsem staví dobrý osvědčený prostředek – připojení z dvh silného délku, tak i když to zesláblé včelstvo bylo bez roztočů – gabony – ověřeno diagnostikou Na zavíčkovaném plodu – tak jsem se pak přesvědčil že je na to škoda otěrku.
a proto tady vlastně prudím, protože tady zase slyším voostočích, ale bych tenkrát věřil v sobě a ne všem odborníkům a pseudo odborníkům kteří z toho obviňovali roztoče, tak bych prostě všechna ta včelstva co byly náhlé slabá nezkoušel zachraňovat ale ošetřil je benzínem A měl bych mnohem větší klid.
Já až na výjimky neměl plošné uhlíný o který tady mluvíte a měl jsem čerstvá která třeba v zimě uhynula, vedle nich bylo zesláblé a ať se dělalo co se dělalo s tímto včelstvem tak odešlo a následující rok odešli ty vedle něho.
A to i přesto že jsem do těch včel dával Od června Gabon, měl jsem Gabon pa i PF a střídal to a nepomohlo to.
Věřte tomu, jak vás tak poslouchám tak vy vlastně nemáte s uhyny zkušenosti, ale znám čas kteří vyzkoušeli všechno možné a do dneska nepřišli na to jak udržet včely při životě a prosperitě.
A já taky neznám spojili o metodu, spolehlivou!

Příspěvek: #527

(18.01.2025 15:22)Petr L napsal(a):  ....Takže tady je jasné že pokud by roztoč byl primární příčinou úhynu tak tady něco nesedí, že?....

Karle Roztoč nebude primární příčinou v současné době to může být mix NC virózy virózy na takovou Míru že opět nastane kolaps včelstev i .....únosná úroveň ?

Na prostý souhlas já s tím souhlasím a dokonce to tvrdím i přes 10 let..
Za tohle tvrzení jsem byl tady v uhynech ve vlákně 2014 zabanován a vyhozen pro vyvolávání flame.
Ale přesto jak tak koukám a tady čtu, tak tady tomu stále velká většina přispívajících nevěří.
Nic, v pondělí až budu mít v práci klid tak si tady založím vlákno včelaření v oblasti zopakovanými úhyny, abych se případně dozvěděl jaké má kdo prošlapané slepé kuličky.

Příspěvek: #528

Každý včelaříme v jiných podmínkách, s jinými včelstvy, s jinou metodikou. Vím ale, že včelstvo se může dostat z napadení některými viry samo. Mám to vyzkoušené u viru paralýzy včel, nevím jestli akutní nebo chronické. Když bylo včelstvo tímto virem napadeno, jeden rok stagnovalo ve vývoji a další rok už nevykazovalo žádné známky oslabení. Na okolních včelstvech jsem také nic nepozoroval.
Myslím si, že kdyby k tomu bylo více napadeno varroázou, tak by bylo asi po něm.

Příspěvek: #529

Pokud hynou i letošní oddelky, lecene Gabonem, tak to na premnozenou varoazu 100% nebude.

Příspěvek: #530

myslím že všetko je jednoduche ako facka-ak mám uhyny tak niečo robím- A to odielky len zo zdravých včelstiev, matky tak isto , plodova prestavka v v 5alebo 6 mesiaci stačí 2 týždnova, alebo odstranenie zaviečkovaneho či všetkeho plodu/ pri vačšom postihnutí/ či premetanie včiel či že biologicke postupy nariedenia virusových a iných chorob- ja by som sa vôbec nespoliehal v sezone na ,, liečebne postupy,,chem. preparátov- snaď Km či štavelka pred zakladaním zimnej generacie...postupov ako vidíte je toho dosť , len treba konať .
Mńa vôbec nezaujíma či klieštik či niečo ine to je ako na prirovnanie s chrípkou-tá je proste tu a nikdo to nejako nerozoberá- a snáť u včiel to prekonáme a nebude to každoročná udalosť...

Příspěvek: #531

Zdravím všechny domácí vědce. Zde se probírají různé možnosti přenosu nemoci. je možné , že to je vše úplně jinak. Před několika lety, jsme opravovali obložení na Rybárně - v sadkách, kde odchovávali násady. Tam jsem se dozvěděl, jak se nemoci ryb přenášejí na vzdálenosti, i když se ryby nemůžou spolu setkat. Například z rybníka do rybníka přes kopec. Přenašečem podle rybářů jsou ptáci. Jednu z nemoci ,kterou mají ptáci přenášet na dálku je nebezpečné viry - herpes. Podle vědeckých zdrojů je to zatím spekulace. Ale otvírá to nové náhledy, jaké jsou jiné možnosti přenosu a ovlivňovaní. Třeba v budoucnu najdeme i u včel jiné možnosti přenosu. Které nás dnes ani nenapadli.

Příspěvek: #532

A/
Po príchode VD padalo aj nepadlo veľa včelstiev na čistú varoázu = niekoľko tisíc klieštikov, tj padali včlstvá na priame fyzické poškodenie aj ked v nich boli vírusy v latentnej podobe. Jednnou fumigáciou v septembri, ste včelstvo zachránili a na jar frčalo ako predtým.
1.Čo sa zmenilo, ak za 20 rokov začali padať včelstvá aj na vírusy ? Tie isté vírusy a tie isté klieštiky. Zmenil sa vírus, pribudol nový, alebo sa zmenili včely ?
B/
Ak na Vianoce zhodíte klieštika na nulu a zostane Vám nejaký odbojár, tak začiatkom júla Vám padne po liečení 5-20 VD a dalších 60 máte v zaviečkovanom plode. Sedí ?
O dva mesiace si to skontrolujete KM a padne vám v niektorých včelstvách 200-300 VD. tj dalších 66 %=600-1000 je zase v plode.
2. Kde sa tam vzali ? Prečo iba niektoré včelstvá?
Reinvázia nemôže byť taká výrazná a taká rozdielna.
C/
Plodovou prestávkou, alebo odobratím zaviečkovaného plodu prerušíme preventívne úhyny aspoň v aktuálnej sezone, možno aj v dalšej.
3. Prečo stačí 2 týždňová pauza v plodovaní = jedna generácia včiel, na zastavenie úhynu. Dá sa to vyjadriť matematicky ?

Ad. 1: Úhyny sa po nástupe čistej "neškodnej" varoazy začali zvyšovať s nástupom NC, ale ich vzájomné pôsobenie nie je dostatočne zdokumentované a vyhodnotené. Ešte v r. 2007 so zažil tisíce klieštikov a na jar veľa včelstiev s NApis. Alebo distribúciou exotických matiek od "profesionálnych chovateľov matiek" sa rozšírili dalšie exotické vírusy a koreláciou ovplynili virulentnosť pôvodných neškodných vírusov, ktoré sa oslabením včelstiev zdokonalili. Klieštik je generátor na nové mutácie vírusov a spolupracujú efektívne.
Ad.2: Prudký nárast klieštikov pred zazimovaním =7,8,9 môže spôsobiť vegetačná, alebo biologická zmena podmienok rozmnožovania VD napr. skrátenie rozmnožovacieho cyklu VD...
Napadla má tiež transformácia VD na zimné a letné a podľa Darwina s tým neni problem
Ad.3: Zníži sa titer infekcie na jej vrchole, ale musí sadnúť na obdobie vzniku zimných včiel. Pri tretinovom systeme umožňujeme aspoň tretinovú selekciu - môžeme aj bez zásahu.

Příspěvek: #533

Alberte ještě jsi nezmínil okolnost existence (vytvoření) tukového tělíska v zimních včelách a jeho možné působení na množení roztočů, což může být příčinou jejich populační exploze.

Příspěvek: #534

Prečo stačí plodová 2 týždnova prestávka ,?- neviem presne povedať- ja som na počiatku uhynov zhanal všeliake informácie, neboli, pýtal spm sa aj poniektorých odborníkov tiež bez nejakej odozvy- tak som natrafil na ruske videiko od bratov Marčenko a ich letnej izolacii matiek aj pri chorobách aj pri predchadzaní zabraneniu rojenia -vysvetlenie je taketo- vo včelstve nastáva disharmonia- matka kladie a včely nestíhaju s odchovom plodu, nie je riadne živený , bo pri viroch mladušky skoro vypadavaju,chýba imunita počnuc larvami a čerstvo vyliahnutými včelami- tento proces treba ukončiť, matku do izolatora včelstvo sa dá do poriadku, plodište plod , chore včely za 2 týždne vypadnu a ide sa odznovu. Ja som to použil aj pri včelstvách , kde mi včely chodili denne v desiatkách po zemi skorp v stovkach silne zavirovanie- uspešne , len potom som ich prelial roztokom K. štavelovej a bez akýlkovek problemov krasne vyzimovali...Plodova letna prestavka má obrovský vplyv na zníženie chorob imunitu a aj zdravie včiel, Tohto roku som neklietkoval skušal som po agate K. štavelovu s glycerínom - padli mi 2 včelstva a zo 3 mám problematicke s vysokým spádom mrtvoliek a oslabením- možno zimu nedaju- vraciam sa v tejto sezone k letnej izolacii + preliatie K. štavelovej po ukončení izolacie- tam som nemal problemy v zimnom období.

Příspěvek: #535

Za 14 dní sa vyliahne zaviečkovaný plod a klieštik je bez ochrany. Alebo odstraniť zaviečkovaný plod a je to to isté.

---

Samozrejme potom preliečiť, najlepšie KMr. Najslabšie kyselina mravčia vyradí, ale všetky ostatné majú stále v sebe vírusy a budú ich odvzdávať dalej pri krmení. Odstráni sa len cca 100 ? klieštikov, ktoré neustále generovali mutácie vírusov, ktoré už nedokáýeme ani pomenovať, ani očíslovať. To stačí na zredukovanie vírusovej piramídy, ale včelstvo môže padnúť v dalšej sezone. Kyselinu mravčiu treba dávkovať radikálne. Všakové kolečka, ktoré nedokážu odpariť 50 ml KM za 24 hodín nestačia.

---

Jirko, s tukovým telieskom to môže byť pravda. Naopak, pri nedostatku peľu sa vytvoria len polozimné včely

Příspěvek: #536

Alberte - Takto bych to neviděl. U nás o pyl nikdy nebyla nouze a úhynové roky tu samozřejmě byly. Tak bych to s pylem u nás nespojoval.

Příspěvek: #537

(18.01.2025 21:23)janR napsal(a):  myslím že všetko je jednoduche ako facka-ak mám uhyny tak niečo robím- A to odielky len zo zdravých včelstiev, matky tak isto , plodova prestavka v v 5alebo 6 mesiaci stačí 2 týždnova, alebo odstranenie zaviečkovaneho či všetkeho plodu/ pri vačšom postihnutí/ či premetanie včiel či že biologicke postupy nariedenia virusových a iných chorob- ja by som sa vôbec nespoliehal v sezone na ,, liečebne postupy,,chem. preparátov- snaď Km či štavelka pred zakladaním zimnej generacie...postupov ako vidíte je toho dosť , len treba konať .
Mńa vôbec nezaujíma či klieštik či niečo ine to je ako na prirovnanie s chrípkou-tá je proste tu a nikdo to nejako nerozoberá- a snáť u včiel to prekonáme a nebude to každoročná udalosť...

Přesně tak, ale je dobře že tu jsou včelaři jako KaJi a jemu podobný, který to budou řešit, který to nebudou svádět na roztoče a tim pádem budou léčit pořád naprd....pro prodejce včelstev je to ideální. Snad nepřijde doba, kdy to všichni pochopí, že se dá úhynům vyhnout lehce a já se pak budu muset zase přesunout na tu řeholi s medem.

Příspěvek: #538

(18.01.2025 19:50)Křepelka J. napsal(a):  Každý včelaříme v jiných podmínkách, s jinými včelstvy, s jinou metodikou. Vím ale, že včelstvo se může dostat z napadení některými viry samo. Mám to vyzkoušené u viru paralýzy včel, nevím jestli akutní nebo chronické. Když bylo včelstvo tímto virem napadeno, jeden rok stagnovalo ve vývoji a další rok už nevykazovalo žádné známky oslabení. Na okolních včelstvech jsem také nic nepozoroval.
Myslím si, že kdyby k tomu bylo více napadeno varroázou, tak by bylo asi po něm.

Souhlas, jednak mi softshelnaříme v těchto podmínkách máme ověřeno že když po úhynověce uděláme s přeživších čerstech oddělení tedy oddělky sborovou pauzou tak ty oddělky mají vysokou šance že nepřežijí.
A když uděláme oddělky ale později z těch samých častá tak oddělky prosperují.
Ale jestli si někdo myslí že to na těch čerstvech pozná že jsou infikovaný tak se docela mýlí, mnohdy jsou to ta nejlepší včelstva která potom na konci léta rychle odcházejí a když si tam uděláte Smyv a nebo diagnostik napadení plodu tak se nějak neodlišují od těch co přežijí,
Ostatně je to potvrzeno i vědecky a kdysi Mendlova společnost jo včelařský výzkum poslala na přednášku do Brna viveloga Deklana Schrodera pokud si pamatuji jeho jméno a ten prováděl výzkum kdy na asi tuctu včelstev sledoval opakovaně množství deformovaných křídel a na jeho tabulce je krásně vidět že některá v čerstvá se z vysoké intenzity napadení sama dostala některá kojnula ale Noddy i poté co napadení klesla.
On patřil ke skupině vědcům která někde na tichomořských ostrovech sleduje změnu poměru deformovaný křídel skupiny A na skupinu b nebo naopak, na to nebezpečnější právě tak jak se tam množí - šíří roztoči. Z ostrova na ostrov a samozřejmě se snažili zjistit jak se to děje.
Ptal jsem se ho zda při tom svém pokusu sledoval množství roztočů a on se divil proč by to měl dělat že on sledoval viry a ne nošení roztoče.
Tenkrát tady všichni věci vykřikovali že roztoč přenáší vivy tak mně to bylo divné ale pak jsem pochopil že je to pouze víra a ne vědecký poznatek, když je věda nevi jak to přesně probíhá

---

(19.01.2025 6:30)Albert Gross napsal(a):  A/
Po príchode VD padalo aj nepadlo veľa včelstiev na čistú.

Tady je zajímavé že je a co se změnilo je poměrně jasné z hlediska evoluční biologie virů
Není to z mé hlavy, ale je to naprosto logické.
Vyslovil to tady u nás doktor Kašpar.
Prostě dřív když nebyl rostou tak když vymutovali k agresivnější formě tak samozřejmě nepřežili zimu.
Je zánik hostitele Konečná, a pokud končím tak je třeba aby se předtím rozmnožil na jiné hostitele.
A to tady u nás moto kazila zima takže ty vily který byly ve včelách ale v podstatě se množily jen ty mírné lokace.
Ale s příchodem roztoče získali výhodu agresivní formy a čím dříve společně s roztočem zlikvidovali hostitele tím větší šanci měli že se rozmnožili, a postupně se vytvořily tak agresivní mutace které ani nepotřebují moc roztočů a stačí jim jen jakýkoliv stres aby způsobili colaps včelstva.
A pak už to jede, protože viry jsou i v temné kašičce a tu loupici včely vybírají ještě dřív než sladinu.
Pokud k tomu přečteme že včely jsou ještě oslabovány nose nosemo a v mnoha oblastech tady na severu i hnilovou včelího plodu, tak máte celkem logické vysvětlení.
Problém není pochopit jak to funguje ale jak v tomhle včelařit a mít metodiku která zajistí alespoň 80% úspěšnost

Příspěvek: #539

Může mít vliv stožár s vysílačema od mobilů na stav včelstev? Mám ho cca 200 metrů od domu. Kamarád včelaří něco kolem 25 roků kousek ode mě a tvrdí že co ho postavili, tak začal mít problémy se včelstvy. Ale problém je že v tu dobu začali Jzďáci likvidovat obrovské sady jabloní a sadit tam řepku. Plus tak nějak v té době začali neonikotidy. Prý dřív stačilo na podzim poléčit a na jaře byly nabušené, nestačil sbírat roje. Teď je problém je dostat do jara aspoň trošku v kondici, pokud aspoň něco přežije.

Příspěvek: #540

Stožár nevadí a mám i pochybnosti o vlivu JZD. Včelstva jsou nemocná z výše popsaných příčin. Včelař, ale pak místo vlastních chyb hledá viníka jinde.
O tom jsem přesvědčen.
PS: Stožár na mobily mám postavený 200m od včelstev a světe div se nic, vysoké napětí 80m a taky se nic neděje.