Příspěvek: #581

Karle, za mě jdou podzimní kolapsy přes krmnou kaši (v ní je virová nálož) z loupených včelstev, které byly zanedbané na kleštíka v předchozí části roku nebo je to malou zkušeností včelaře, který ta včelstva byla nerozpozná.
Kleštík je mnohem pomalejší vektor přenosu než přímo loupená (a nasávaná) krmná kaše, která jde přes létavky, přenašečky a krmičky do plodu.

Kdysi byl na Collosu v Olmu vynikající britský prof. Martin a popisoval jakou paseku udělají rozdílné počty kleštíků. Někdy včelstvo může může žít s tisícovkami kleštíků pokud nemají virovou nálož. Pokud ji v sobě mají extrémní, tak stačí stovka...

Příspěvek: #582

OK, stačí stovka a bude to ešte menej. Len najúspešnejší včelí vírus DWV má A,B,C druhy, ale v depozite už má uložených toľko mutácii a kvázidrohov, že do konca života nemusí robiť už nič, iba sa replikovať priamo vo včele, bez prítomnosti klieštika. Vieme ho redukovať odobratím plodu = plodovou prestávkou, ale o 2-3 roky je zase v úhynovej koncentrácii. Niektoré kvázidruhy sa už ani neprejavujú deformovanými krídlami.
Ideálne by bolo klietkovanie matky na 12 mesiacov a zbavíte sa klieštika na 100% a bez chémie

Příspěvek: #583

Dá se nějak pomoci včelstvům co začala sedět na melecitoze?
Teplý roztok nad sezení? Placka?
Má někdo zkušenosti s takovouto pomocí a je to vůbec k něčemu?

Příspěvek: #584

(22.01.2025 14:57)MatesP napsal(a):  Dá se nějak pomoci včelstvům co začala sedět na melecitoze?
Teplý roztok nad sezení? Placka?
Má někdo zkušenosti s takovouto pomocí a je to vůbec k něčemu?

...vyprázni doma garáž, vyhrej ju na min 10-12 C prenes vcelstvo do nej ....preletí a vyserie sa a do jari uz na melecitoze vydrží (ale v praxi nepouzitelne ...)

Příspěvek: #585

Temno chlad a klid. Často to vypadá ošklivě ,mrtvé včely a výkaly a při tom umřela jenom krajní poslední ulička kde bylo málo včel ,prochládali a proto hodně žraly a na konec mrtvolky a pokálíno. Zdravé jádro včelsva je při tom dobré. Temno ,chladno a klid. Tenkostěnné úly na slunečném stanovišti ,to je furt vyrušuje slunko a plodujou.

Příspěvek: #586

(22.01.2025 12:36)Ivík napsal(a):  Karle, za mě jdou podzimní kolapsy přes krmnou kaši (v ní je virová nálož) z loupených včelstev, které byly zanedbané na kleštíka v předchozí části roku nebo je to malou zkušeností včelaře, který ta včelstva byla nerozpozná.
Kleštík je mnohem pomalejší vektor přenosu než přímo loupená (a nasávaná) krmná kaše, která jde přes létavky, přenašečky a krmičky do plodu.

Ivoši, o významu krmné kaše pro šíření virů mám pochybnosti. Jednak neznám odbornou práci, která by to dokazovala. Krmná kaše mě nepřipadá atraktivní pro včely létavky. Pro vosy ano, ty jdou po bílkovinách a plod všeho stáří konzumují , ale včely při loupeži podle mých zkušeností zajímá jen med. Pokud někde položím rámek s otevřeným plodem (= s krmnou kaší), slídivky ho obvykle ignorují, pokud neobsahuje také medné zásoby. Viděl jsem výjimečně na odložených plástech létavky jak rouskují propolis, ale že by si všímaly plodu?.

Mám jinou hypotézu, proč dochází k akceleraci šíření virů ve včelstvech během podletí a zejména podzimu. Je koncentrace mnoha kleštíků v plodových buňkách. Před mnoha lety na to upozornil Pavel Holub a nazýval to myslím agregací roztočů.
Pro názornost přikládám foto, kde bylo na 10 larvách kolem 100 samiček kleštíka.



Pokud jediný kleštík v buňce je přenašečem virů (zejména DWV), pak nakazí larvu a od ní se infikují ostatní kleštíci. Larva/kukla to pravděpodobně nepřežije, ale samičky kleštíka ano. Po odvíčkování buňky šíří virovou nákazu na dále. Bylo prokázáno, že DWV způsobuje mortalitu nebo výrazné zkrácení života zejména kukel a mladých včel (staré včely jsou relativně odolné). Pak není divu, že se "náhle" objeví spousta lezoucích mlaďušek před úly často z deformovanými křídly.

Příspěvek: #587

(22.01.2025 12:36)Ivík napsal(a):  Kdysi byl na Collosu v Olmu vynikající britský prof. Martin a popisoval jakou paseku udělají rozdílné počty kleštíků. Někdy včelstvo může může žít s tisícovkami kleštíků pokud nemají virovou nálož. Pokud ji v sobě mají extrémní, tak stačí stovka...

Přikádám graf, který máš asi na mysli.


Publikováno v článku:
Carreck, Ball, Martin 2010: Honey bee colony collapse and changes in viral prevalence associated with Varroa destructor. Journal of Apicultural Research, 49(1), s. 93–94.

Jen upřesním, že v jejich studii bylo množství kleštíků, při které hynula nebo přežívala zavirovaná včelstva, kolem 1000 kleštíků. Včelstva, kde nebyly viry detekovány, přežívala i při zamoření vyššími tisícovkami kleštíků.

Příspěvek: #588

Díky za zajímavý názor, Broňku. Určitě super téma na únorové setkání.
Se svým názorem (může být mylný) vycházím ze Zdeňka Klímy, který to ve své přednášce o úhynech přesně popisuje ve 42. minutě:

Doporučuji všem si přednášku pustit již od 28 minuty, kdy popisuje roli virů ve včelstvu a jejich fungování bez roztoče.

Příspěvek: #589

Máte tady velkovčelaře z velmi teplé oblasi (Bronislav Gruna ) A co vám tady píše ,a na co přišel za léta aby měl včelsva bez úhynú. Skončilo to zase jen u brouka a jeho likvidace .A co slyšíte v přednášce : Ten problém začne daleko dřív pár broukama.

Příspěvek: #590

Zdeňku, i když kleštíka považuji za hlavní příčinu problémů, není to tak jednoduché jak tu píšeš, že stačí oléčit v zimě na nulu a je klid. Ani nestačí kolem slunovratu zajistit vytvoření dlouhověkých včel. Jak jsem již psal, to je nutné, ale nikoliv dostačující. V některých letech je rozhodující období podletí a podzim. Není třeba včely uléčit ve stylu "celý rok proti varoáze", spíš vědět co se děje a v pravou chvíli přiměřeně zasáhnout.
PS: Kleštík včelí je roztoč, ne brouk

Příspěvek: #591

v pravou chvíli přiměřeně zasáhnout.

Pravou chvíli poznáš jak ????? Vždy že už je pozdě ! Jedině to se dá poznat. Jinak pravou chvíli odhalíš jako že už se jedny hroutěj tak už začneš léčit.??? Já jsem v létě ani na podzim neléčil vúbec ničím. Co bych jako poznal v červenci a srpnu při medobraní,hemžení ,krmení, zmatku a pracovním přetížení. Prostě ty brouci se nesměj kde vzít a z čeho namnožit. Nic lepšího nevymyslíte. Vždy to skončí u roztoče.

Příspěvek: #592

(22.01.2025 17:30)Ivík napsal(a):  Díky za zajímavý názor, Broňku. Určitě super téma na únorové setkání.
Se svým názorem (může být mylný) vycházím ze Zdeňka Klímy, který to ve své přednášce o úhynech přesně popisuje ve 42. minutě:
https://www.youtube.com/watch?v=24i5DnwzWx4

Doporučuji všem si přednášku pustit již od 28 minuty, kdy popisuje roli virů ve včelstvu a jejich fungování bez roztoče.

Ivoši, díky za odkaz na video.
Zdeněk Klíma je pro mě odborná autorita v oblasti včelích nemocí a mnohokrát mě dobře poradil, nicméně tady se má praxe rozchází s jeho výkladem.
Ve 42. minutě videa hovoří o larvách bez kašičky v kolabujícím včelstvu. To znám dobře. Sníženou péči o plod považuji za jeden z příznaků pokročilého stádia vývoje směrem ke kolapsu podobně jako výskyt deformovaných včel. Vysvětluju si to narušenou sociální strukturou včelstva, kdy už převládají staré včely, které nemají předpoklady pro produkci krmné kaše jako chybějící mlaďušky. V terminálním stadiu se dají najít i uhynulé larvy. Podstatné je, že tyto příznaky zanedbané péče o plod lze běžně pozorovat ještě před tím, než nastane loupež. Jsem ochoten akceptovat loupení krmné kašičky mezi včelstvy, ale potřebuji odkaz na nějaký článek nebo alespoň na videu natočené praktické pozorování.

Příspěvek: #593

(22.01.2025 20:23)Zdeněk Barnat napsal(a):  Nic lepšího nevymyslíte. Vždy to skončí u roztoče.

Nedávám Zdeňku Barnatovi palec za to, že bych třeba chtěl léčit tak jak on (snad masivně - byť jednorázově - chemií pokud se nepletu), ale za to, že jeho názor zasluhuje důkladně zvážit- o což se snažím.
A tak si myslím, jestli to není spíš v tom, že on je na rozdíl od svých oponentů DŮSLEDNÝ?
A tak ani ti roztoči, kteří se do včelstva dostali jakkoliv, nemají víc než 3-6 měsíců na to, aby předali virovoý "startér" nebo "virovou" nálož", která by posílíla to, co tam zbylo z loňska a stala by se tudíž likvidační. To je dost krátký čas, kdy roztoč s vejtřaskou virů musí stihnout složit svůj náklad na to správné místo.
Mám na mysli to, že pokud od "stvoření světa" (nikdy to neodfláknete) začínáte každý rok k 1.lednu "s nulou" roztočů, tak se do včelstva prakticky dostanou až od poloviny roku (trubci) a hlavně srpen až říjen (loupeže apod.) a na Mikuláše končí, nemaje plodu, kam by se skryli.
Zbytek je možná prostředí, stanoviště, síla a imunita včelstev atd. (prostě jedním slovem štěstí, které mu závidím - pokud existuje).
Toto si tedy z jeho názorů odnáším já a:
a) hledám svoji cestu, jak tento ideál dosáhnout u neideálního včelaře (u sebe) v neideálních podmínkách
b) uvažuji, kde jsou slabiny jeho přístupu

Příspěvek: #594

(22.01.2025 20:23)Zdeněk Barnat napsal(a):  v pravou chvíli přiměřeně zasáhnout.

Pravou chvíli poznáš jak ????? Vždy že už je pozdě ! Jedině to se dá poznat. Jinak pravou chvíli odhalíš jako že už se jedny hroutěj tak už začneš léčit.??? Já jsem v létě ani na podzim neléčil vúbec ničím. Co bych jako poznal v červenci a srpnu při medobraní,hemžení ,krmení, zmatku a pracovním přetížení. Prostě ty brouci se nesměj kde vzít a z čeho namnožit. Nic lepšího nevymyslíte. Vždy to skončí u roztoče.

V horách to máš mnohem jednodušší. V teplých krajích se kleštíci víc množí a taky bývá častěji převčeleno. Ty to z perspektivy horala vidíš zjednodušeně, takže tvé rady jinde nefungují. Máme v sezóně opravdu hodně práce, takže není čas na zbytečnosti. Neumím si ale představit, že bych při posledním medobraní nevzal vzorek včel na smyv. Zcela automaticky, jak vyfukuju nástavky s medem, beru do kelímku včely na smyv. Podle výsledku se rozhoduju. Často není třeba činit nic, někdy stačí kyselina mravenčí, někdy je nutný odběr plodu. Je to různé a neumím dát jednoduchý návod. Během podzimu se snažím sledovat spíš příznaky viróz (mrtvé kukly, lezoucí včely před úly). Kdybych jenom nakrmil a čekal na zimní léčení v plodové pauze, asi bych se už živil něčím jiným. Rozhodně bych neměl přezimované oddělky na prodej.

Příspěvek: #595

(22.01.2025 21:23)Bronislav Gruna napsal(a):  V teplých krajích se kleštíci víc množí a taky bývá častěji převčeleno.

No, spis to druhe. Klestici se mnozi tak, jak se mnozi vcely. Kraj na to primy vliv nema.

Příspěvek: #596

(22.01.2025 12:36)Ivík napsal(a):  Karle, za mě jdou podzimní kolapsy přes krmnou kaši (v ní je virová nálož) z loupených včelstev, které byly zanedbané na kleštíka v předchozí části roku nebo je to malou zkušeností včelaře, který ta včelstva byla nerozpozná.
Kleštík je mnohem pomalejší vektor přenosu než přímo loupená (a nasávaná) krmná kaše, která jde přes létavky, přenašečky a krmičky do plodu.

Kdysi byl na Collosu v Olmu vynikající britský prof. Martin a popisoval jakou paseku udělají rozdílné počty kleštíků. Někdy včelstvo může může žít s tisícovkami kleštíků pokud nemají virovou nálož. Pokud ji v sobě mají extrémní, tak stačí stovka...

Chceš říct že věda už ví že roztoč infikuje včelu? Předpokládám že mluvíš o virech v roztočích.
Clos mě nezajímá už dlouho, to bylo keců o občanské vědě a z těch dat není žádný užitek a byly by zajímavé - jednou Jura v NASA prý ukazoval jak mají oddělky stejnou umrtnost jak kmenová včelstva - a to se nehodí to matrixu - myslel jsme že ta data budou publik, člověk by si mohl ověřit co fungujr as co ne atd.
A pokud jde nákaza přes tu kaši - istatně to jsme tady tvrdil v 2014 -, tak to odpovídá současnému stavu - můžete se oi...srat pokud bude okolo kolabovat včelstvo s viry tak máte smůlu.

---

(22.01.2025 16:45)Bronislav Gruna napsal(a):  Jen upřesním, že v jejich studii bylo množství kleštíků, při které hynula nebo přežívala zavirovaná včelstva, kolem 1000 kleštíků. Včelstva, kde nebyly viry detekovány, přežívala i při zamoření vyššími tisícovkami kleštíků.

Tak tady to máš.
Je to o firech a roztoč je prostě měřítko odolnosti - nezavirovanosti včelstva.

Všechno bude o tom jak se zbavit zavirovaných včelstev - úhyn v zimě pomocí roztočů, silné zimy - a nebo najít účinnou metodiku jak je ozdravit.
A tady má odpověď Zděnk Banát prošč nemá problém.
My ho taky neměly když byly zimy - u něj spolehlivě likviduje nemrcouchy zima v 600mnm.
Pokud by mu tam někdo přivezl dáreček plný virů co ho jeho včely začátkem srpna vyloupí, bude brečet u prázdných úlů jako mnoho jiných frajerů.

---

Omlouvám se ža češtinu, ale nestíhám to pak opravit - limit 10min od prvního příspěvku.
Firusy jsou fakt dobrý.

Příspěvek: #597

(23.01.2025 9:24)KaJi napsal(a):  Pokud by mu tam někdo přivezl dáreček plný virů co ho jeho včely začátkem srpna vyloupí, bude brečet u prázdných úlů jako mnoho jiných frajerů.

---

Dovolím si trochu odbočit. Mám tak málo zkušeností, že úporně hledám na včelařském fóru odpověď na prostou otázku: Jak a kolik toho naloupí včelstvo:
- v době, kdy už nehrozí rojení
- v době, kdy je plně zakrmeno a plné zásob
- v době, kdy už nemá místo kam by matka kladla a ani místo ,kam by se daly uložit nějaké zásoby (je dokrmením třeba "ulito"?
Nic jsem nenašel. Omlouvám se za hloupý, odbočující dotaz. Nebudu se zlobit, pokud ho admin smaže.

Příspěvek: #598

Pokud je včelstvo fit, není nikde jinde atraktivnější nabídky -například zkrystalizované zásoby nejsou moc atraktivní - tak včelstvo naloupí i několik kilogramů denně -nedivil bych se že by to bylo i k 10kg denně - viz rekordní denní přínosy při dobré snůšce.
A pak taky co se do něj vejde. Kam to dá.

Příspěvek: #599

Karle, pred príchodom klieštika boli vírusy len křoví. Na začiatku škodil len mechanickým poškodením larvy/kukly. Je zaujímavé, že v začiatkoch včelstvá nepadali na virozy, aj ked sa vírusy vo včelstve nachádzali. Do akej miery sa virozy zmenili a premnožili z dôvodu oslabenia včelstva čistou varoázou, to nie je zdokumentované. Potom sa agresívne virulentné mutácie museli vygenerovať zásluhou migrácie klieštika a priamo v jeho organizme.
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8092827/
Snžil som sa nájsť dôkaz o rabovaní krmnej kašičky pred kolapsom včelstva, ale nenašiel som. Takže Broňek má zrejme pravdu, že krmnú kašičku v kolabujúcom včelstve už nemá kto vyrobiť a preto tam nie je. Je to teda viditeľný predbežný znak budúceho kolapsu včelstva.

Příspěvek: #600

Děkuji.