Příspěvek: #621

(21.01.2025 22:16)Albert Gross napsal(a):  Louky, koľkokrát si zmenil, alebo doplnil metodiku liečenia ? Ja som začínal tiež s jednou fumigáciou v septembri, ktorá pár rokov fungovala. Nedávno si mi odpovedal, že jedno liečenie zimnej generácie stačí, teraz píšeš 2x. Ani Zdenek si už nevystačí s jednou fumigáciou v septembri, ale vírusy tam stále nemá. Tých pár úhynov mu spôsobili klieštiky zo špecialnej jednotky.
Ja som spokojný s tými 10-15% strát, ale sú včelári, ktorí prišli po 30 rokoch o stovky včelstiev pri "bezchybnej" metodike.

Píšu 2x ale né zimní léčení....stečí v létě odstranit plod a přeléčit a podruhé v zimě shodit roztoče, co si na podzim dotáhnou a máš klid....

Příspěvek: #622

pri viroch je pravdaže problem aj s matkami- včelstvo je bez matky aj bez mať. buniek- niečo neprirodzene dá sa povedať, tak isto pridanie matiek je problemove do týchto včelstiev , neviem prečo niekedy na druhy treťí pokus bez absolutne žiadneho plodu. medzerovitosť , otvorene nezaviečkované larvy to je tiež nenormalny stav...

Příspěvek: #623

(22.01.2025 14:57)MatesP napsal(a):  Dá se nějak pomoci včelstvům co začala sedět na melecitoze?
Teplý roztok nad sezení? Placka?
Má někdo zkušenosti s takovouto pomocí a je to vůbec k něčemu?

Já bych dal roztok 3:2

---

(22.01.2025 21:23)Bronislav Gruna napsal(a):  Neumím si ale představit, že bych při posledním medobraní nevzal vzorek včel na smyv. Zcela automaticky, jak vyfukuju nástavky s medem, beru do kelímku včely na smyv. Podle výsledku se rozhoduju. Často není třeba činit nic, někdy stačí kyselina mravenčí, někdy je nutný odběr plodu.

Přesně takhle to dělám já. Po posledním medobraní dám utěrku s KŠ a vidím do týdne podle spadu jestli stačí ještě zopakovat utěrku a nebo je potřeba odebrat plod.

Příspěvek: #624

(24.01.2025 12:16)Slavík napsal(a):  Tak tohle může být náhoda. Mám jedno stanoviště úhyny 0, 500 metrů ode mě kamarád, úhyny 50 procent. Oba jsme krmili zhruba ve stejnou dobu. Ono by to chtělo sledovat několik let za sebou a né dělat závěry za jeden rok.

Jestli jste se sousedem pres rok v kontaktu, tak dobra prilezitost neco vypozorovat.

(24.01.2025 13:50)KaJi napsal(a):  K tomuhle bychom právě potřebovali mít víc pozorování dat.
Možná by pomohl Colos, .... Ale ta nejsou občanská.

Spíš by mě zajímalo:
Pozorovali jste problémy s matkama? Ztráty matek k sezoně, trubčina, bezmatečnost, výměny matek na podzim,...?
U nás to podle mě signalizuje problémovou sezonu a přetrvává to i rok po úhynech.

rozhode, coloss by byla super vec, ale bohuzel spravce asi nema dost financi, mozna jine zajmy/cile
Problemy s matkama zadny. Chov byl letos nadhera, nenaznacoval nic z toho, co prislo.

Příspěvek: #625

Díky za informaci, tak ať to vydrží a nebo dejte vědět.

---

Jenom pro informaci a pro zkušenost kdyby tedy někdo množil čerstvá po uhynech, tak tady u nás je takováto zkušenost:
Vezmete materiál s přeživších včelstev a udelajte oddělky a oni příští zimu uhynou pokud se jí dožijí, a když těch samých včelstev děláte oddělky vo rok pzději tak budete normálně úspěšný i když nezměníte nic na metodice.
Jeden kolega tady loni po uhynech udělal oddělky nakoupil matky a sotva je přidal tak ty včelstva teda oddělky začali být vylupovány už uprostřed snůšky někdy začátkem července.
Já mám důvodné podezření na základě jen pár pozorování že ty oddělky na podzim jsou bezmatečné nebo z nefunkční matkou protože když jsem je přidával za přepážku, tedy asi dvakrát, tak jsem zjistil že ten oddělek byl bez matky a včely se normálně vlísali k často se kterým jsem je chtěl spojit.

---

Mě tohle dlouho zajímalo hlavně jak tomu čelit, protože já se setkával nejenom s uhyny oddělků ale i s hebo plodem na jaře hlavně u loňských matek tak jsem po skoro 5 let kupoval vždy na jaře asi 10 neoplozených matek, protože mě zajímalo zda je to způsobeno že včely chovají z nakaženého materiálu anebo nakaženém prostředí a nezjistil jsem výrazný rozdíl oproti matkám které jsem odchoval na prasáka.
Jsou dvě možnosti buď je ten vliv prostředí a včelstva tak intenzivní a nebo jde ještě opřenos virů po hlavní cestou.
Na oplozené matky jsem nechtěl plýtvat penězi takže nemůžu posoudit

Příspěvek: #626

(07.12.2024 22:22)panKrbec napsal(a):  tato diskuze už je tedy slušný guláš

Tak co pane Krbec, už máte alespoň trochu jasno, co stojí za úhyny včelstev a jak s tím naložit?

Já bych navrhoval přejmenovat toto téma z "Úhyny 2024/25" na "Hospoda u včelaře".

Příspěvek: #627

Kaji, nerozumím ti téměř ani větu.

Příspěvek: #628

(25.01.2025 14:59)Včelařík napsal(a):  

(07.12.2024 22:22)panKrbec napsal(a):  tato diskuze už je tedy slušný guláš

Tak co pane Krbec, už máte alespoň trochu jasno, co stojí za úhyny včelstev a jak s tím naložit?

Já bych navrhoval přejmenovat toto téma z "Úhyny 2024/25" na "Hospoda u včelaře".

Kdybych se mel podle tohoto vlákna rozhodnout zda zacít včelařit tak do toho asi nejdu

Jasno stále nemám co za tím stojí.

Příspěvek: #629

Vědecký 98% koncentscus je že za tím stojí brouk a skutečně každému kdo se zajímal o včely doporučuji aby si pořídil hmyzí hotel a choval čmeláky a nebo něco odolnějšího, třeba sršné.
I když i ty mají své cykly a zřejmě i úhly jak tak sleduji jejich kolonyi u nás na půdě

Příspěvek: #630

Ahoj...jen reakce na diskuzi ohledně možného přenosu virových infekcí pomocí krmné šťávy. Jasně, že klíčovým vektorem při loupežích budou na 1.místě roztoči, kteří jsou v kolabujících včelstvech viry nasyceni. Ohledně krmné šťávy v roli šíření virů je to pracovní hypotéza. Odkaz na práci, která by se tím přímo zabývala nemám. Sledoval jsem několik včelstev v různých sezonách, která kolabovala..prohlídky jsem dělal i 2x denně..a právě při již probíhající loupeži jsem si opakovaně všímal "suchého" plodu...i když před loupeží bylo množství krmné šťávy u nejmladšího plodu řekněme normální. I jsem zkoušel vložit do vylupovaného včelstva otevřený plod s larvičkami, byl dokonale vylízán od krmné kaše. Domnívám se, že při již cílené loupeži je situace trošku jiná, než když jen rámek někde opřeme venku, když včely slídí, tam jak správně uvádí Broněk Gruna je atraktivita otevřeného plodu ve srovnání se zásobami prakticky nulová, každý si může v sezoně po snůšce jednoduše ověřit...při loupežích může být situace jiná, zvláště v podletí může jít o cenný zdroj bílkovin, ale jak říkám, je to hypotéza. Já se ale stále nedomnívám, že včelstva následně kolabují tím, že si "něco donesla" z vyloupených včelstev. Vždy ale vím, že když mám na stanovišti byť jedno včelstvo, které je loupeno v měsících září-listopad, že sem něco posral a budu mít problém. Problémům se ale podle mého názoru dá nejefektivněji předejít v měsících květen-červen a to hlavně zootechnikou.

Příspěvek: #631

Prenos vírusov prostredníctvom kŕmnych štiav popísal Per Kryger (Dánsko),
ktorý vedie od roku 2004 laboratórium pre zdravie včiel na univerzite v Aarhusu.

Prednášku mal v Olomouci v roku 2022 na Olomouckom včelárskom seminári COLOSS.
Bolo to o virózach u včely medonosnej, ktoré prenášajú roztoče Varroa destructor. Spomenul štúdiu ďalších vedcov, ktorým sa podarilo sledovať farebne modifikovaný vírus deformovaných krídel (DWV) vo včelom tele.

---

ešte pár slov z anotácie na stránke COLOSSu:

Příliš známá není mezi včelaři role trubců v přenosu virů. Per Kryger názorně ukázal příklad přenosu viru DWV při páření matek a trubců. Jeho tým analyzoval velké množství tzv. oplozovacích znamének, který v matce zanechá poslední kopulující trubec. Matka se se znaménkem vrací do úlu, kde jí ho včely odstraní. Vědci odchytávali matky na mřížce na česnu, když se vracely z oplozovacích letů z trubčího shromaždiště. Na přítomnost viru DWV zkoumali usmrcené oplozené a neoplozené matky a vypreparovaná oplozovací znaménka. U nespářených matek vir DWV chyběl, naopak ze 30 spářených matek jich bylo šest silně nakažených, kdy byl vir ve spermatéce. Vir DWV je tedy sexuálně přenosnou chorobou. Přenos viru DWV přes vajíčko na budoucí plod se jednoznačně zatím nepotvrdil.

Příspěvek: #632

(27.01.2025 1:17)Aculeus napsal(a):  ...vir DWV je tedy sexuálně přenosnou chorobou. Přenos viru DWV přes vajíčko na budoucí plod se jednoznačně zatím nepotvrdil.[/i]

... nech sa páči včelí HIV

Příspěvek: #633

https://www.nature.com/articles/s41598-024-60135-1 2024
Čo sa týka tohto problému, vírusy sa môžu prenášať vertikálne z matky kráľovnej cez vajíčka na potomstvo /odkaz 37/ .
Pozri:
graf 1 matky
graf 2 vajíčka
graf 3 larvičky
Ide o chov matiek, ale prenos na robtníčie larvy je rovnaký.
Výskum sa dá vždy vyhlásiť za konšpiráciu, ale v krčme. Dajme profíkom čas a zatiaľ môžeme skúšať vlastný výskum pokus/omyl

Příspěvek: #634

(27.01.2025 1:17)Aculeus napsal(a):  ...vir DWV je tedy sexuálně přenosnou chorobou. Přenos viru DWV přes vajíčko na budoucí plod se jednoznačně zatím nepotvrdil.[/i]

Děkujji.
Myslel jsme nakažení matky prostředím a to potvrzuje i kus videa co jsem v práci stihl. Doma nastuduji.
Ale když to sleduješ, já už ne. Je už prokázán přímý přenos viru z VD na Včelu/plod?
Díky.
Jinak to bohuže ukazuje že pokud je promořené okolí včelař se může stavět na hlavu a odstrkovat ušima. (Jiruš 2014)
A jen přemýšlet jak v tom včelařit.
Včely to umí - viz Declan Schroeder. Tak se myslím jmenoval.

Příspěvek: #635

Je už prokázán přímý přenos viru z VD na Včelu/plod?
  Transmission_of_deformed_wing_virus_between_Varroa (1).pdf (Velikost: 1,06 MB / Stažení: 25)

Chce to plný dôchodok na prečítanie modrých odkazov

Příspěvek: #636

Mně stačilo jen jednoduše - Ano- bežný, ANO - málo prvaděpodobný, Ne - nevíme
Důchod chci trávit jinak

Příspěvek: #637

Jak to čtu, tak mi jako naprosto nesmyslná přijde snaha o vyšlechtění varroatolerantní včely, protože problémem není kleštík (ten je jen jednou cestou přenosu patogenu, nebo zároveň jeho zesilovač či urychlovač), ale problém je ten patogen, co kleštík přenáší (nějaký mikroorganizmus, pravděpodobně virus). Omezením či vymýcením kleštíka se sice sníží pravděpodobnost nákazy a kolapsu včelstva, nicméně zůstává to přenášené - nějaká varianta či varianty toho mikroorganizmu, které mají mnoho dalších cest jak nakazit včelstvo - přes nakažené včely a možná i trubce do úlu, přes nakaženého trubce oplozením nové matky, možná i přes jiné druhy hmyzu, se kterými jsou včely v interakci. Když není kleštík, aby roznášel infekci přes sání na larvách a včelách, tak se infekce může šířit kladením nakažených vajíček matkou, krmením larev nakaženými včelami a vzájemným předáváním potravy s nákazou mezi včelami a trubci v úle.
A pokud je to tak silný patogen, že zničí včelstvo v řádu týdne či týdnů, tak musí mít za prvé velmi destruktivní účinek na nakaženou včelu, za druhé se musí snadno přenášet ze včely na včelu. Znamenalo by to, že za určitých okolností může být zdrojem jeden nakažený kleštík nebo jedna nakažená včela, co se dostane do úlu a skončí to kolapsem.
Několikrát tu zaznělo, že ten patogen ničí tukové tělísko dlouhověkých včel a/nebo se dlouhověké včely vyčerpají intenzivní péčí o své mladé sestry, které se líhnou, aby doplnily početní stavy kolabujícího včelstva.
Mohu se mýlit, ale předpokládám, že to, jestli budu dlouhověká včela, vychází z toho, jaké geny se spustí při mém vývinu a dospění. Přijde mi logičtější, že mikroorganizmus narušuje vývoj zimní včely a zasáhne do spouštění genů či následné fyziologie jejich produktů a nedovolí včele vyvinout se jako dlouhověká. Ta si pak odžije pár týdnů a hyne. Matka ploduje jak o život, aby ztráty nahradila a včelstvo se vyčerpá, vyztrácí a zkolabuje.
Tedy jak píše KaJi. Vychází mi z toho, že je dobré se snažit kleštíka potírat na nulu. Lze předpokládat, že infekční mikroorganizmus si mohou předávat při páření i kleštíci mezi sebou (nakažený syn jedné samice kleštíka na zdravé dcery druhé zdravé samice). Otázkou je, jaké procento kolapsu včelstev pochází od nákazy přes kleštíky a kolik procent se děje jinými cestami. Ale i kdyby se odstraněním přenosu infekce na kleštíky snížila pravděpodobnost kolapsu třeba jen na polovinu, má to cenu.
Dále jsem na pochybách, když někdo píše, že včelstvo zkolabovalo a určitě bylo bez kleštíků. Za prvé mít nebo nemít kleštíky je otázka toho okamžiku, kdy dělám monitoring a za druhé, pokud by šlo rozjet infekci ke kolapsu třeba jen jedním nebo několika málo kleštíky na počátku, tak je ani včelař nemusí zaznamenat a myslí si, že tam nebyl ani jeden....
Objevuje se tu taky tvrzení, o rovnováze, o tom, že patogen si nezabije hostitele a podobně. Tohle jsou možná nějaké "pravdy", ale v biologii není nic 100%. Včela medonosná se s kleštíkem setkala nedávno a s patogeny, které přenáší též. Ty si žijí vlastním životem. My jsme zhýčkaní životem s antibiotiky, očkováními a podobně. Ale vzpomeňme na mor, ebolu, tyfus, lepru, tetanus.... kdo z vás by u nich spoléhal na hodného patogena, který chce s námi být v rovnováze....

Příspěvek: #638

Já se na ten přenos z VD z roztoče podobně jako encefalitida ptám speciálně.
Kdysi jsem to tak chápal když se o tom mluvilo. ( a podle všeho je to všeobecně přijímáno, aale asi mylně) Potom mi Declan Schroeder který studoval přežití včelstev a množství virionů v nich otevřel oči. Prý ho počet VD nezajímal - studje viry a pak mi došlo že proto asi studují změnu pomněru DWV a/B na těch ostrovech nebot jim to není jasné jak se to ovlivnuje.
A když jsme se všichni za Covdu stali odborníky na evoluci virů, tak mi došlo že je to blbost.
Tomu se včela dávno brání tím že nemocná včela vyletí uhynout mimo úl..I s nakaženým roztočem. Taky s nimi ty viry jsou nějaký pátek a jsou jim přizpůsobeny..
Takže pokud by se taková mutece objevila, tak nemá šanci.
Viry se ve včelách drželi i bez VD. Žádný nový asi nepřibyl, jen mutace.
Tady jen došlo k tomu že agresívní mutacce mají s VD výhodu.

Zaímavé je, že na ostrově Gottland se objevila odolnost na VD až s výskytem virů - Jak kdysi na prvním Colosu reportoval deMiranda.
V podstět ten virus brání přemnožení roztoče. Bez něj by se populace dostala na m,noho tisíc - viz graf - roztoč by se šířil.
Dneska když vám kolabuje včelstvo už při 250 roztočích tak se z něho moc roztočů efektivně nepřenese.
Takže příroda si bez včelařů poradila.
Jen včelaři si myslí něco jiného a snaží se vyvrátit rovnováhu směrem k NULE roztočů. A tím rozkývávají kyvadlo.

Příspěvek: #639

Neni som výskumník a nemám na to ani vzdelanie. Snažím sa pochopiť evolúciu včestva s klieštikom a vírusmi. Nakoniec musí byť nejaké okienko a včely to určite vyhrajú. My spolu s nimi ako vedlajší naddruh

Příspěvek: #640

Ta stará evoluční adaptace byyla Včela <-> viry a šlapala tak že pro virus bylo výhodné když včelstvo přežívalo.
Včela s hodným virusem a s kleštíkem šlapala v pohodě do mnoha tisíc roztočů a včelstvo žilo několik let než padlo.
Ale pak se tady objevila Nosmea C. to je další hráč.
A s roztočem přišlqa výhoda pro agresívní formy patogenů.
Nic nepochopitelného.

---

jediná otátzka je jak z toho ven.
Jak zbavit včlstvo virů nebo dát výhou hodným.
Zbavit včelnici slabých včelstev jde za cenu mírně vyšších soustavných ztrát jako v přírodě- Množit a nechat VD likvidoval slabá - v zimě.