Příspěvek: #641

KaJi: Problém je, že my o těch virech víme prd. To, co ví současná virologie je zatím hodně málo a týká se to dneška. Viry nemají žádné zkameněliny a nelze se podívat do historie třeba jako u trilobitů. Mnoho evolučních biologů si myslí, že evoluce probíhá u druhů různě rychle a různě intenzivně. O evoluci virus - hostitel nevíme krom posledních cca sto let nic. Třeba se děje nějaké intenzivnější období, kdo ví... Většina druhů, které na zemi žily, vyhynuly. Jaký podíl na tom měli původci jejich chorob? Nevíme.
Nemyslím si, že musel být další hráč, aby viry začaly významně škodit. Prostě přijde nová agresivní mutace. Chřipka taky existovala dlouho a najednou se objevila španělská chřipka a bylo vymalováno...

Příspěvek: #642

Heteropteryx: oni si včelaři myslí, že šlechtí varoatolerantní včelu, přitom šlechtít včelu, která se vypořádá s viry a kleštík s tim nemá nic společného

Příspěvek: #643

Ano, víme prd.
A co je horší, a dokonce jsem to i říkal a málokdo tomu chtěl věřit, nepoznáme včelstvo které za měsíc nebo za dva to má spočítáno

Ale spolehlivě To poznají vosy, cizí včelstva, a nebo nakonec ta zima, když se do toho čerstvá zakousne společně se zimou i roztoč, a my toho roztoče v zimě zlikvidujeme, tak máme určitou šanci že to včelstvo kterého jsme v zimě zbavili roztoče dožije další zimy a nezkolabuje v létě.
Pokud ho do té zimy pustíme bez roztoče tak pak je ten stres test za současných zim slabý a při dalším nepříznivým vývoji to včelstvo může odejít už na podzim A to je ten průser.
Proto se to tady taky tak šíří a je to způsobeno tím že okolo udrží včelaři čerstvá plná patogenů na práškách, tedy posilováním A hlavně udržováním velmi nízké populace roztočů která je nízká po kolapsech a postupně se zvyšuje takže jednoho dne to praskne.
Proto taky když se podíváš na všechny dosavadní úspěchy v chovu odolných včelstev, původně jsem myslela odolných proti roztočovi ale ono je to tak že ta odolnost musí vzniknout na velké ploše, kde vysoké počty roztočů zlikvidují všechna čerstvá oslabená patogeny.
A to je celé

Příspěvek: #644

Zimní ošetření je střelba naslepo. Část včelstev ploduje celou zimu. Tyhle včelsta jsou pak v sezóně zdrojem problémů. Proto je dobré o nich vědět a podle toho se včas zařídit. Po jarní snůšce u mě končí. Pro zajímavost u mě je to letos cca 25 % včelstev, které mají teď zavíčkovaný plod. Ale současné oteplení už přiměje většinu ostatních položit první vajíčka.

Příspěvek: #645

Zimní ošetření je střelba naslepo. Část včelstev ploduje celou zimu. Tyhle včelsta jsou pak v sezóně zdrojem problémů. Proto je dobré o nich vědět a podle toho se včas zařídit.
Štefan, ako zisťuješ, ktoré včelstvo ploduje nepretržite a čo s tým urobíš ?

Aká dlhá je plodová pauza - deň, ťýždeň, mesiac ?

Příspěvek: #646

Dej si tam teploměr co má řidlo na kablíku. Za stovku Kč kus a víš to přesně, pokud to budeš sledovat.
Nebo váhu se záznamem a teploměrem,.
To zpropagoval před cca 16 lety Honza Jindra.

Otízkou je ale proč ta včelstva plodují - může to být i snaha se zachránit když cítí že je něco blbě a nemají dost dlouhověkých včel.

Příspěvek: #647

Plodovanie je životná funkcia včiel. Všetky včelstvá na juhu - v teple plodujú nepretržite.
Včely v chumáči nechcem rušiť - je to pre mňa rovnako bolestivé ako zobudiť v noci dieťa a dať mu liek.

Příspěvek: #648

Ad KaJi: "...spolehlivě To poznají vosy, cizí včelstva..."
To znamená, že signálem je biochemická změna vedoucí k produkci těkavé sloučeniny nebo specifického koktejlu těkavých sloučenin. Vysledování rozdílů by pak mohlo vést k obdobě alkoholtesteru, kdy by analýza úlového vzduchu řekla, že je to ok nebo že je problém.

A za druhé, spousta lidí by tu na něco šlechtila a nepoužívala chemii nebo minimum chemie, ale kde je hranice mezi optimálním zodpovědným vedením včelstev, aby byla silná, zdravá a vitální a kde začíná neproduktivní piplání a posilování mrzáků zbytečnou extra péčí. A s tím souvisí i otázka vzdělání a odpovědnosti včelařů. Jaký je pak rozdíl mezi bordelářem, který nesleduje včely a nezasahuje podle potřeb a mezi pokusníkem, který dovede svá pozorování do průšvihu a způsobí problém? Oba ohrozí pak své okolí, respektive jsou tou bombou, která odpálí zdravotní problém do okolí. Jeden jako ignorant, druhý v dobré víře, ale výsledek pro okolí stejný. Omlouvám se za myšlenky mimo téma, ale chodím do a z práce pěšky a mám tak čas to dvakrát po půlhodině honit hlavou a přemýšlím o včelách v širším kontextu...

Příspěvek: #649

(28.01.2025 9:36)Albert Gross napsal(a):  Plodovanie je životná funkcia včiel. Všetky včelstvá na juhu - v teple plodujú nepretržite.
Včely v chumáči nechcem rušiť - je to pre mňa rovnako bolestivé ako zobudiť v noci dieťa a dať mu liek.

Od září do února je optimum. Čili minimálně 4 měsíce je požadavek na chovná včelstva. Ano, včelstva s geny ligustiky plodují celou zimu jako na jihu, pro naše podmínky zcela nevhodné. Všechny blondýny, které mám na včelnicích, teď poctivě plodují. Ano, opravdu všechny.

Protože to sleduju, tak vím s předstihem, kde hledat tzv. bomby... Obvykle je to jen několik včelstev, které pak odpálí, někdy třeba jen jedno.

Pokud mně u Břeclavi dodržují plodovou pauzu 3/4 včelstev, potom to musí jít ve vyšších polohách mnohem snáze. Klima u středozemního moře, kde je vlaška doma, je zcela jiné než u nás.

Příspěvek: #650

A jake na jihu maji uhyny, kdyz jim vcely ploduji celou zimu? Jak to tam dělají, že ještě nejake vcely mají?

Příspěvek: #651

(28.01.2025 10:02)panKrbec napsal(a):  A jake na jihu maji uhyny, kdyz jim vcely ploduji celou zimu? Jak to tam dělají, že ještě nejake vcely mají?

...poctivo to riešia zimnou izoláciou matiek (odkedy tam maju VD)

Příspěvek: #652

(28.01.2025 9:10)KaJi napsal(a):  Otízkou je ale proč ta včelstva plodují - může to být i snaha se zachránit když cítí že je něco blbě a nemají dost dlouhověkých včel.

To platí pro podzimní plodování. Jsou krásná velká včelstva, která plodují celou zimu, mají to prostě v genech. Na jaro si pak chovatel myslí jak jsou super, ale ono je to trošku jinak. 4 měsíce bez plodu oproti kontinuálnímu plodování je obrovský rozdíl a reálné se projeví v sezóně. Jenže pokud nesleduju, tak nevím a můžu se jen dohadovat a divit se, což je ale dost k ničemu.

---

(28.01.2025 10:06)edo napsal(a):  

(28.01.2025 10:02)panKrbec napsal(a):  A jake na jihu maji uhyny, kdyz jim vcely ploduji celou zimu? Jak to tam dělají, že ještě nejake vcely mají?

...poctivo to riešia zimnou izoláciou matiek (odkedy tam maju VD)

Nejen zimní, ale i letní. A i včelstva v přírodě mají v těchto oblastech často letní snůškovou a tím pádem i plodovou pauzu.

Příspěvek: #653

(28.01.2025 10:02)panKrbec napsal(a):  A jake na jihu maji uhyny, kdyz jim vcely ploduji celou zimu? Jak to tam dělají, že ještě nejake vcely mají?

Tak, ako u nás: https://capt--to-org.translate.goog/tag/..._tr_pto=sc

---

Protože to sleduju, tak vím s předstihem, kde hledat tzv. bomby... Obvykle je to jen několik včelstev, které pak odpálí, někdy třeba jen jedno.
Pokud mně u Břeclavi dodržují plodovou pauzu 3/4 včelstev, potom to musí jít ve vyšších polohách mnohem snáze. Klima u středozemního moře, kde je vlaška doma, je zcela jiné než u nás.
Jak to sleduješ, otváraním včelstiev až do Vianoc ? U Břeclavi je to teda 1/4 včelstiev, tak potom je na mieste urobiť jednu plošnú kontrolu, zaklietkovanie 1/4 včelstiev s plodom, ostránenie klietok a ošetrenie plošné u všetkých. OK ?

Příspěvek: #654

Normálně termokamerou. Po odklopení strůpku, je tam rozdíl cca 10 stupňů při pohledu do uliček. Pokud jsou teplé předjarní dny jako nyní, tak se prostě podívám do včel.

S takovými včelstvy nepočítám do dalšího chovu. Samozřejmě nedostanou prostor pro trubčinu. Obvykle vytěžím jarní med a rozeberu plod na oddělky, kde po rozkladení nové matky odstraním první zavíčkovaný plod. Je možné použít i kyselinu mléčnou.

Příspěvek: #655

To platí pro podzimní plodování. Jsou krásná velká včelstva, která plodují celou zimu, mají to prostě v genech. Na jaro si pak chovatel myslí jak jsou super, ale ono je to trošku jinak. [i]4 měsíce bez plodu oproti kontinuálnímu plodování je obrovský rozdíl a reálné se projeví v sezóně. Jenže pokud nesleduju, tak nevím a můžu se jen dohadovat a divit se, což je ale dost k ničemu. [/i]
Taliani odporúčajú min. 21 dní, nie 4 mesiace. Neviem prečo, stačilo by 14 dní, pretože VD sa nasťahuje do buniek s larvou až pred zaviečkovaním /feromony/. Počas 4 mesiacov sa liahnu včely, ktoré postupne nahradia zimné včely /graf/. Ak je graf ppravdivý, tak odrežete polovicu "modrých" včiel.

Příspěvek: #656

to Heteopteryx: Souhlasím se Zdeňkem Klímou, že úhynům předchází nějaké zanedbání nebo nezpozorování příznaků u včelstva, které bude mít problém. Tedy nemá cenu se dívat na okolí a řešit bordeláře apod. Máš pravdu v tom, že to chce mít nějakou erudici, poznat, kde je ta hrana mezi kolapsem a kde se z toho včely dokážou vyhrabat. Nedá se to bez nějaké zkušenosti s úhynem nebo popuštěním uzdy a včelařským citem.

Jinak vidím, že musíme opravdu hledat včelstva s plodovými přestávkami (o nichž píše Štěpán), což můžeme pracovně nazvat tak, že si včelstvo populaci roztoče koriguje na úroveň, která není nebezpečná a se kterou dokáže žít.
Další velkou částí je odolnost na viry. Ta dle mého souvisí hodně s vitalitou a tím, jak se včelstvo dokáže z viróz očistit nebo se jich zbavit (tahání ven nemocných včel, čištění, vynášení plodu atd.).
Další částí je přezimování a vůle reagovat na měnící se podmínky - letošní zima měla oproti předchozím dvěma zatím mnohem méně možností k proletu, což může souviset (někde i v kombinaci s melecitozou) s nosemou a kálením zeslábnutých včelstev.

Tedy odolná včela musí splnit komplex vlastností a určitě jsem je neuvedl všechny. My se často zaměřujeme jen na jednu úroveň a tu řešíme na max, což za mě není dobré řešení.

Příspěvek: #657

(27.01.2025 14:34)Heteropteryx napsal(a):  A pokud je to tak silný patogen, že zničí včelstvo v řádu týdne či týdnů, tak musí mít za prvé velmi destruktivní účinek na nakaženou včelu, za druhé se musí snadno přenášet ze včely na včelu.

Kde se uvádí že je to tak rychlý? Většinou čtu že nákaza se projeví v řádu měsíců nebo roku. To že si nákazy včelař všimne týden před kolapsem neberu jako argument k tvrzení že "je to tak silný patogen, že zničí včelstvo v řádu týdne či týdnů".

(27.01.2025 14:34)Heteropteryx napsal(a):  .... ale problém je ten patogen, co kleštík přenáší (nějaký mikroorganizmus, pravděpodobně virus). Omezením či vymýcením kleštíka se sice sníží pravděpodobnost nákazy a kolapsu včelstva, nicméně zůstává to přenášené - nějaká varianta či varianty toho mikroorganizmu, které mají mnoho dalších cest jak nakazit včelstvo - přes nakažené včely a možná i trubce do úlu, přes nakaženého trubce oplozením nové matky, možná i přes jiné druhy hmyzu, se kterými jsou včely v interakci.

Jak jinak včela přijde k viru, než přes kleštíka, který se jí zakousne do jejich tělních tekutin? Mě přijde že pokud nebude existovat jediná nakažená včela a nebude existovat problém s kleštíkem (třebas že kleštíka včely konečně ucítí a ihned se ho zbaví, jako všeho co jim nepřijde pod nos), tak včely se nemají jak patogenem nakazit. Nebo jiné druhy hmyzu, jak píšeš, který náhodou budou nakažený, se budou zakusovat do včel nebo na ně vir kýchnou?
Je fakt že tomu nerozumím, ale když např. vím že HIV se šíří nějakým způsobem, tak mi stačí se tomuto modernímu sexuálnímu styku vyhnout a jsem v poho - nebo ne?

Dík za případný odpovědi.

Příspěvek: #658

Jak přijde včela k viru?
Ty viry jsou s ní asi po staletí, tisíciletí,.. i bez roztoče.
CO JE NA TOM NEPOCHOPITELNÉHO?

Nebo někdo prokázal že by roztoč to prnáčl jako encefalitidu? Já to nikde nečetl kromě povídaček ve včelařských časopisech a atd.
Kdyby napíchl včelu a infikoval ji tak ona i s ním uletí uhynout z úlu.

Příspěvek: #659

(28.01.2025 14:57)KaJi napsal(a):  ...kdyby napíchl včelu a infikoval ji tak ona i s ním uletí uhynout z úlu.

...??? keby tomu tak bolo (že napichnuta včela s VD a virusmy vyletí z ulu uhynuť von) tak sme takmer bez uhynov ...

Příspěvek: #660

AD Ivík.
Pokud si tě nepletu tak jsi mi vyvracel můj názor ukázkou jak ti lehla jedna včelnice kde to začalo u jedněch a pak lehla do "týdne" celá.
To už taky znám, ale já to předtím pozoroval od 2007 jak to šlo postupně a včelnice lehala několik let a postupovalo to v zimě o dva, tři úly.
Takže já měl čas do těch včel koukat a zkoušet s nima psí kusy. Marně.
Seznam toho co jsme zkoušel - namáítkou - Gabony Pa i PF od června, přidání oddělku, převod na nové dílo - ten to snad zhoršil

Na jaře 2015 kdy byly 2014/15 úhYb jawm tam mě+l Gabony takže OK, na jedné straně včely přes celé plodiště a na opačné to šlo do slaba až na konci bylo několik úlů prázdných. A pak jsem to zažil i na této včelnici. Hrboplod, neúspěch s oddělky atd atd.

A paak na té první opakovaně když jsme ji osadil ozdravenými oddělky a dopustil se chyby že jsme tam nechal staré včelstva aod nich to jelo dál. Napřed uhynulo to staré kterému nepom,ohly přidané oddělky ......

---

(28.01.2025 15:04)edo napsal(a):  

(28.01.2025 14:57)KaJi napsal(a):  ...kdyby napíchl včelu a infikoval ji tak ona i s ním uletí uhynout z úlu.

...??? keby tomu tak bolo (že napichnuta včela s VD a virusmy vyletí z ulu uhynuť von) tak sme takmer bez uhynov ...

A ty prázdné úly najde včelař prečo???