Příspěvek: #1001

Moje 10 ramikové plodisko má krásne včelie dielo a nie trudinu, trudinu si dodatočne postavia na spodných latkách ramikov ku dnu alebo na mriežke medzi dnom a plodiskovými rámiky. Po vyliahnutí to ide na likvidáciu, začiatok 6 mesiaca alebo koniec 5 mesiaca sa začne likvidovať parazit až do 20. 9.
Takto si to praktizujem na ochranu včelstiev proti úhynom na varoázu a bodka......

Příspěvek: #1002

Nerikal jsem to? Je to siiileny! Neukojitelna touha vysvetlovat lidem, ze "nic nechapou".
Nepreberne mnozstvi silneych argumentaci, ale tohle je pro me novy, ze clovek je predurcen k tomu, aby "skodil". Bez ohledu na to, jak zije, kde zije, proste skodi.
Jak je krasne na marsu, kde zivot nevotravuje vzduch. I vlastovky skodi. Mouchy ne. Ty jsou vyjimka.
Btw. bylo by uplne jedno, jestli clovek jezdi smradlavym wartburgem nebo pokacel strom..., kdyby nebylo
https://www.edurama.cz/img/600x0/uzel_ob...12/obrazek

Příspěvek: #1003

To je prostě ta zelená propaganda, kterou si zelení zdůvodňují, že mohou, či dokonce musí škodit lidem. A to díky tomu, že úspěšně nalezli do většiny evropských vlád a institucí a do Brusele, tak mohou škodit a škodí opravdu masívně. Myslím, že Evropa je jediný region ve světe, kde se tato zelená nákaza tak rozrostla.
A jak je vidět, tak se to odráží i na včelách a včelaření.

Příspěvek: #1004

Opravdu někoho může obtěžovat na diskuzním foru presentace jiného názoru či reakce na dokolečka opakované chyby? Tak to mě mrzí, že jsem vám narušil vaše plkání o úhynech. Myslel, jsem,že když se tady někdo účastní diskuze, má zájem ty úhyny vyřešit. Tak já zas přijdu za rok omrknout vlákno "Úhyny 25/26". Tímto bych staré "Uhyny 24/25" uzavřel. Alespoň pro sebe. Ať se daří vám i vašim včelám.

Příspěvek: #1005

Díky Mirku za tvé poznatky.

Příspěvek: #1006

MirekMatucha: Jedna věc je názor a druhá věc jsou reálné poznatky. Pokud jsou popsány pravdivě. Předpokládám, že tvoje poznatky dostatečně reálné jsou.

Příspěvek: #1007

Dobře, za rok se budeme těšit......

Příspěvek: #1008

(20.03.2025 10:10)MirekMatucha napsal(a):  [quote='j-k' pid='282298' dateline='1742420470']
...a nestačím se divit. Ať se na mne nikdo nezlobí, ale napsat, že kráva, kůň a ovce, jakožto domestikovaná zvířata nepotřebují ustájení s teplem může napsat jen ....

Jistěže "domestikovaná zvířata potřebují ustájení s teplem"! A čím prošlechtěnější na vyšší užitkovost a čím více v "pohodlnějších" podmínkách po generace žila, tím více. Je úplně logické, že zvíře, které žije v takových podmínkách, že nepotřebuje žádnou vysoce účinnou termoregulaci, tak ji asi nebude mít stejně účinnou, jako původní plemena, nebo naopak plemena, která jsou šlechtěna na vitalitu, zdraví, odolnost vůči nepříznivým podmínkám, schopnost přežít (a navíc poskytovat nějaký užitek) jak letní období sucha tak mrazivé zimy.
Já si ale myslím, že analogie Mirka Matuchy, kdy se inspiruje u včel srovnáním s jinými zvířaty, jsou docela na místě a že jsou podloženy realitou. Sám vím z vlastní zkušenosti, že ani pro některá naše dříve hodně využívaná plemena ovcí není nic mimořádného, když se okotí na sněhu, třeba jen trochu v závětří.
Je třeba říci nejen A ale i B. To vše vyžaduje energii a některé podmínky, které nelze obejít. Z těch podmínek bych připomenul, že sucho pod zvířetem, ideálně trochu steliva, listí, trávy nelze ošidit - chceme-li se dočkat zdravých zvířat a užitku. Stejně tak chybí-li obyčejné závětří, ideálně bez silného průvanu, je to, co nemění či mění teploty třeba 10°C pod nulou v pocitovou teplotu o dalších 10°C nižší. atd.
A ta enormní potřeba energie je vtělena do úsloví "krmit zimu". To samozřejmě nikdo, koho výnosy z produkce živí, nechce. V přírodě třeba ovce využily podzimní hojnost ke ztučnění, takže odchov zdravých a vitálních jehňat v sebetvrdších podmínkách jim nečinil potíže.
U včel se rád inspiruji tím, co zde zaznělo od Mirka a hodlám to hned vyzkoušet. A jediné co řeším, jsou otázky, kde je optimum v mých podmínkách, že jarní masivní stavbou víc pomůžu než uškodím, kolik medu by donesly víc(čím menší šance na rannou snůšku a naopak větší šance na pozdní snůšku, tím asi snížení výnosu medu bude menší) nebo jak zajistím srovnání svých pokusů, abych příští rok byl chytřejší. Pochopitelně, že včelař, závislý jen na řepce, která mu v jeho podmínkách dá 60 kg medu, to asi riskovat nebude. Naopak včelař, který žije z pozdních snůšek a pohybuje se mezi 15-30 kg, tak nemá co zkazit, když polovinu včel nechá stavět. Ale to si už musím promyslet sám.
(Omlouvám se za rozvláčnost - jsou to ale moje názory, nikoliv AI)

Příspěvek: #1009

Vypadá to, že všichni diskutující zde přezimovali na 100%, nebo se nechtějí podělit o výsledky. U nás v okolí je to jak kde, jak kdo, někteří jsou na jaře bez včel, někteří na polovině.

Příspěvek: #1010

Sranda je, že někdy mají včely brtníci a zdatní hubiči roztočů jsou bez včel.
Ale má to jeden rozlišovací znak - začátečníci s novými včelami a lokalita. Stačí mít včely za kopcem a je vám hej a před kopcem je to úplně jedno co všechno jste včelám dělali. Jestli to není nakažlivé? myslím ta "nešikovnost". Ne to co ničí včely.
Prý 50% Ale chtěl bych vidět co přežilo.

Příspěvek: #1011

(21.03.2025 12:34)Tanguero napsal(a):  Vypadá to, že všichni diskutující zde přezimovali na 100%...

No v mém případě to tak sice je, ale nelze z toho nic odvozovat. protože jsem v pozici začátečníka u mizivého počtu včelstev. Vloni jsem navíc pečoval i o svěřených 15 včelstev (s oddělky 20) a ty - jak mám poslední zprávy o osobní kontrolu z 30. ledna, přežily také všechny.
Ale napsat to, znamená pokoušet štěstěnu: Co když zítra tam ty včely nebudou? Co bych psal pak? Takže zaklepat pro štěstí na dřevo(proto jsou lepší dřevěné než plastové úly) a skromně se potichoučku těšit z toho co je.

Příspěvek: #1012

Zajímavá debata, každý má svůj kousek pravdy, ale pozor na dogmata. Česko-Slovensko je velmi rozmanité co se týče přírodních a snůškových podmínek. Pokud Mirek tvrdí, že zazimuje po lípě a včely už nic nenosí, tak mu to věřím, ale je to důsledek absence snůšky, ne neochoty včel věnovat se shromažďování. Tvrdit opak je popření základní vlastnosti včely, která podmiňuje samotný základ včelařství. Pokud snůška je, tak včely zaplní každou volnou buňku, klidně třeba v září nebo v říjnu. Já včely vůbec nekrmím, jsou celoročně na medu a pokud je snůška, tak donesou tolik kolik se do úlu vejde. Takových snůsek už jsem zažil mnoho.

Dále není pravda, že po lípě už v krajině nejsou nebo nebyly zdroje. Tuto krajinu spoluvytváří člověk už 10000 let, předtím tu byly doby ledové, včela tu vůbec nežila a v tundře semtam rostla bříza, vrba nebo borovice. Ale jakmile začal clověk obdělávat půdu, tak na strništích po žních pak rostly plevely jako čistec a byla z nich hlavní snůška. Jedle tvořily 20 % porostů a běžně se vyskytovala jedlová medovice v srpnu a září. A tak dále. Zdrojů v pestré, úživné krajině bylo a je dost od března až do října. V současnosti tu máme navíc i invazivní rostliny jako zlatobýl nebo astřička, které jsou pravidelným zdrojem snůšky. Taková je realita, ve které reálně včelaříme.

Nicméně za ty roky jsem vypozoroval, že tyto pozdní snůšky mají na jarní sílu včelstev spíše pozitivní vliv.

A co člověk, je jen škůdce? Znovu připomenu, že většina toho co tady ekologové chrání jako rezervace a přírodní památky, tak vzniklo činností člověka, hospodáře. Takový to byl škůdce, že vytvořil krajinu, která je světově unikátní, například Čertoryje v Bílých Karpatech, lesostep s orchidejovými loukami. A takových přikladů je mnoho. To jen tak k zamyšlení.

Příspěvek: #1013

Přesně tak.
U nás byla snůška z lípy malolisté tak první dva, tři týdny v červenci. Potom byla poslední snůška medovicová snůška, ze smrků ale i z listnáčů. A po ní se po polovině srpna začalo krmit na zimu.
V minulosti pak všude, kde se dala posekat nějaká tráva, tak byla sekána na píci pro králíky a na seno a tím, že se tam nevracely do půdy živiny, tam vznikla chudá půda extenzívních luk, kde prosperovaly kvetoucí luční rostliny. Neboli to byly podle dnešní terminologie kvetoucí trávníky. Zbylé meze, okraje cest,, okraje lesů, lesní loučky v neudržovaných lesích... Kde se dělalo seno, tam ty květy a snůška z nich měla dva vrcholy první ke konci května před první sečí na seno a druhý byl před koncem srpna před sekáním otav. Za měsíc, dva po otavách se tam ty květy ještě trošku obnovily a trošku byly pro včely až do silných mrazů a sněhu. Tyto plochy a pastva pro včely na nich vznikly dávno před komunisty a socialismem vysekáváním chudými vesničany, kterým jejich malé políčko nestačilo pro obživu nebo pozemek vůbec neměli a měli trošku zvířectva, které potřebovali uživit.
Podobná nabídka včelí pastvy byla na pastvinách, pokud byly extenzívní.
Na polích po obilovinách se v sedumdesátých letech nechávalo strniště, na které kombajn vysypával všechny semena plevelů, které při sklizni oddělil od zrna. Podmítka se tehdy nedělala. Strniště bylo na některých polích po žních v druhé polovině srpna a v září třeba úplně žluté od vyrostlé ohnice a hořčice. A mohlo dávat vysoké snůšky květového medu a taky pylu.

Příspěvek: #1014

Úhyny s nesouvisejícímy sblitky stále do kolo až do bezvědomí a pak zas znova žvásty, hrozný !!

Příspěvek: #1015

Prikladám pomer úľových kategorii v priebehu roka.
Nechápem pomer VD zo zmyvu = modrá krivka. Vzorka z konca augusta a vzorka z konca septembra je x násobne vyššia, pričom počet včiel a počet VD je takmer rovnaký.
Tento jav pozorujem aj pri spade, ale nechápem ten extremny nepomer. Viete to vysvetliť ?

Příspěvek: #1016

nepoměr s ostatními grafy je jen v jednotkách na ose y vlevo a vpravo. Kdyby se jednotky sladily (převedením na procenta zamoření nebo podobně) bude to sedět, v okamžiku kdy ubývá VD na plodu (vzhledem k celkovému počtu VD v úle) narůstá ve smyvu.
m.

Příspěvek: #1017

Část grafu s parazitovanými kuklami a celková varoa by asi chtělo zobrazit zvlášť a roztáhnout na celý graf, aby z toho šlo odečítat počty. To je myslím nejzajímavější část, aspoň mě nejvíc zajímá vývin množství roztoče ve včelstvu.

Příspěvek: #1018

Ak nám po objavení spadlo niekoľko tisíc VD a včelstvo neuhynulo, tak teraz, po 30 rokoch toleranie na VD, nám stačí na úhyn niekoľko stoviek VD. Ako to bude o dalších 30 rokov ? Bude stačiť rádovo 30 vysokovýkonnych VD terminátorov na úhyn včelstva ?
Ak chceme byť presný, tak by sme problem nemali nazývať varoáza, alebo CCD, ale pravým menom "bee multivirosis species" BMS.

---

(22.03.2025 8:40)marek. napsal(a):  nepoměr s ostatními grafy je jen v jednotkách na ose y vlevo a vpravo. Kdyby se jednotky sladily (převedením na procenta zamoření nebo podobně) bude to sedět, v okamžiku kdy ubývá VD na plodu (vzhledem k celkovému počtu VD v úle) narůstá ve smyvu.
m.

Marek, práve to nesedí. Pomer včiel, počet varoa v priebehu 2 týždňov v období rapídne stúpajúcej krivky, je takmer rovnaký, ale počet v zmyve je niekoľkonásobne vyšší. To by musel plod pre týmto obdobím absorbovať niekoľkonásobne viac VD

---

Marek, OK, už mi to cvaklo. Sú tam dva Y

Příspěvek: #1019

áále, v polovici augusta je na cca 200 infikovaných buniek zmyv 4 VD, o 3 týždne, ked sa vyliahnu, 6 VD čo je pochopiteľný nárast, ale koncom septembra zostáva počet včiel rovnaký, počet infikovaných buniek 300 zvýšený 1,5x, ale zmyv je zvýšený 5x.
Ale ?, demencia na postupe

Příspěvek: #1020

(21.03.2025 11:37)Včelař Analfabet napsal(a):  U včel se rád inspiruji tím, co zde zaznělo od Mirka a hodlám to hned vyzkoušet. A jediné co řeším, jsou otázky, kde je optimum v mých podmínkách, že jarní masivní stavbou víc pomůžu než uškodím, kolik medu by donesly víc(čím menší šance na rannou snůšku a naopak větší šance na pozdní snůšku, tím asi snížení výnosu medu bude menší) nebo jak zajistím srovnání svých pokusů, abych příští rok byl chytřejší. Pochopitelně, že včelař, závislý jen na řepce, která mu v jeho podmínkách dá 60 kg medu, to asi riskovat nebude. Naopak včelař, který žije z pozdních snůšek a pohybuje se mezi 15-30 kg, tak nemá co zkazit, když polovinu včel nechá stavět. Ale to si už musím promyslet sám.
(Omlouvám se za rozvláčnost - jsou to ale moje názory, nikoliv AI)

Skúšať to môžeš, no nečakaj na zázrak že to bude super učinné mať včely na vlastnej stavbe. Tie jeho včely totiž nemajú tendenciu po lipe alebo poslednej znáške sa tahať dopredu v plodovaní, tým ušetria zásoby a preto aj ostanú zazimované... a tam je uplne jedno či postavili medzistienky alebo vlastnú stavbu, tam totiž pri poslednom plodovaní založili zimnú generáciu, preto parazit ostal len na trudom plode a už po vyvraždení trúdov sa nemal isť kam vyvíjať. Aby parazit prežil tak z jeho včiel preskakal na druhé včely pri opelovaní kvetov aby prežil. Tomu sa hodí to ako porekadlo " Topiaci sa chytí aj britvy aby sa zachránil pred utopením"
Ono aj také včely sa dajú znova rozbehnúť aby plodovali ako po prezimovaní, stačí odobrať matku s dvoma plástami, jeden plný zásob a druhý na 70 % prázdne bunky, za 8 - 10 dní už bude vidno nový zaviečkovaný plod, všetko čo je volna bunka bude preplodované. A keď sa to vráti nazad, matka sa hneď rozkladie, ale iba raz kde včelstvo založí zimnú generáciu aby prežili, no ovšem sa musia zakrmiť lebo by to padlo hladom..
Mal som také dvoje včelstva, ibaže jedny padli na myš, nie že by z toho uhynuli ale prišli o matku lebo polovicu diela zničili 3 myšiská a som to spojil. Po rozmnožení mám zopár takých včelstiev... No nepovažujem to za nejaký zázrak lebo u nás nekončí sezona lipov ale slnečnicov a tú Mirek nemá, tam by mu dala slnečnica na frak jeho včelám... a potom by mu skolila NC jeho včelstva, nakoľko by sa rozplodzovali a tá by uderila 7 - 8 mesiac, zrazu riadne výpadky ..