Příspěvek: #1041

(23.03.2025 14:04)Zdeněk Barnat napsal(a):  Vyšetření smivem je dle mého nesmysl hraničící s hlupáctvím. Vy víte jaký vzorek včel byl odebrán ????? Je to to samé jako sáhnout do štusku karet a vytahnout si sedmu a nebo eso! Jaká pravdivost tam vznikne ? Jak múže někdo bádat nad takovejma kokotinama. Nechápu

Zdenek, chápem, že nechápeš. Ty máš v úli 3 klieštiky a je problem ich nájsť. Ale ja, ako úspešný chovateľ klieštikov, ich mám vo včelách omnoho viac.
Tu je postup od uznávanej autority, ktorá sa akdemicky zaoberá nezmyselnými ko........ https://www.mojevcely.eu/clanky/varrooza...onitoring/
Máš to aj s jednoduchým vzorcom, ak by si ho niekedy potreboval

---

(23.03.2025 20:00)maci01 napsal(a):  Tak jsem tak dlouho léčil, až jsem bez včel. Na jaře natírání plodu, po vytočení KM. Před zakrmením KM. Dvakrát fumigace. V lednu ještě měly včely prolet, ale teď už mám jen zásoby. Postupuji stejné, jako 99% členů spolku, ale každé 4 roky je velký úhyn. U mě zatím první, kdy jsem přišel o 4 včelstva. Něco je špatně. Jediné, co jsem minulý rok neudělal, že jsem před zakrmením nedal KM na 7-10 dnů. Vlasně poprvé jsem přišel o včely.

Maci, liečiš statočne, ale s klieštikom schovaným v plode. Stačilo by raz, resp. 2x, ale bez plodu. Koľko rokov si frčal na dolskej metodike ?
Trvá niekoľko rokov, pokiaľ sa dosiahne úspešná koncentrácia vírusov a tiež trvá niekoľko rokov, aby sa zredukovala do neškodného stavu.

Příspěvek: #1042

Včely v dutine majú dielo naprieč a krútené aby neutekalo teplo, sú v 1/3 od spodu kde plodujú. Pokial majú dostatok znášky, tak ostávajú, ked nie tak spotrebujú všetko.

To že padnú včely a že ujdú z úla to nie je len cerana, ale sú tam aj ine nákazy ktoré do seba zapadajú a spôsobia kolaps s úhynom.
To treba už zavčasu podchytiť a nie na konci, začne sa trebarz z Nozevit, buď v sirup čo ide na včelstvo 2 dcl pri podaní, alebo si spraviť cesto a podavať to v podobe placky v ktorej sa váha s Nozevit rovna dávka pre včelstvo. Čiže 1 ml trebarz do 250 g cesta, placku dať nad plodisko alebo pod spodné rámiky plodiska. Pripravkov je hodne a to je na každom kto sa ako rozhodne.
Od mája koncom 5 mesiaca nasadiť KŠ s glycerinom a hubiť parazitov, každý týždeň pretrieť nosiče aby pokračovalo hubenie, lebo inak sa to vrhne na zimnu generaciu..

Příspěvek: #1043

(24.03.2025 7:15)KaJi napsal(a):  Každé čtyři roky úhly, nebo pět let,
Jaká je Einsteinova definice šílenství?
Dělat pořád to samé a očekávat rozdílný výsledek.
Jestliže nepomáhá hubení brouka, a úhyn nevypadá na valázu protože o té se říká že zničí včely na podzim,...
Takže máte dvě možnosti buď zjistíte že jste ještě v nějakém měsíci málo huby brouka jak jistě mnozí zde poradí a nebo je třeba se podívat na to z druhé strany,
Včely hynuly... Proč?
To vám je pokousali roztočí? A Ve všech úlech?

Karel vám radí dobře. Přestaňte s hubením roztoče a budete mít jasno o příčinách úhynů .

Příspěvek: #1044

(24.03.2025 8:18)Merkuri napsal(a):  Od mája koncom 5 mesiaca nasadiť KŠ s glycerinom a hubiť parazitov, každý týždeň pretrieť nosiče aby pokračovalo hubenie, lebo inak sa to vrhne na zimnu generaciu..

A není to málo Antone Pavloviči? Co takhle začít už v březnu? Včera bylo pozdě! Chápu, že tonoucí se stébla chytá, ale toto fakt není cesta ven z problému. A ten med, to musí být mňamka. Kleštík už dnes není hlavní příčinou úhynů, nebo mi chcete namluvit, že ty provozy o stovkách a dokonce tisíci včelstev, co tuto zimu padly... že tam neumí "léčit"? Taky znají šťavelku. Jak píše KaJi, je to za současného nastavení tak trochu ruská ruleta a ti co se letos "smějí", můžou za rok brečet.

Roztoč je samozřejmě vektor pro viry, ale varroaprostá včelstva neexistují. Takže, když budete mít vysoce sensitivní včelstva na viry, tak za určité konstelace vám nepomůže hubení roztočů. A léčit celý rok, tím jen oddalujete okamžik, kdy se vám to celé sesype jako domeček z karet.

Příspěvek: #1045

Jsou roztoči jednou možnou příčinou úhynu včelstev?
To se to muselo dřív včelařit. Co?

Příspěvek: #1046

(24.03.2025 9:54)stefanos689 napsal(a):  .. není to málo Antone Pavloviči? Co takhle začít už v březnu? Včera bylo pozdě!
A léčit celý rok, tím jen oddalujete okamžik, kdy se vám to celé sesype jako domeček z karet.

Keby si to čital poriadne, nebol by si za tu opačnosť múdrosti, mňamku máš jedine ty.... a Antona Pavloviča si nechaj pre svojho synatora alebo fotríka, tak sa môžeš baviť jedine medzi idio###, nie so mnou!

Příspěvek: #1047

(24.03.2025 9:54)stefanos689 napsal(a):  Roztoč je samozřejmě vektor pro viry, ale varroaprostá včelstva neexistují. Takže, když budete mít vysoce sensitivní včelstva na viry, tak za určité konstelace vám nepomůže hubení roztočů. A léčit celý rok, tím jen oddalujete okamžik, kdy se vám to celé sesype jako domeček z karet.

Obávám se, že to bude asi víc o zootechnice a infekčním tlaku při kolapsech než o genetice. Tedy o vlastním chovu.
Pokud včelař neinseminuje a nebo nemá okolo 500 včelstev se svými matkamni.

Ale když budete v ZO kde se +35 let provádí aerosol komisionelně na +1000 včelstvech na velké ploše že tam skutečně je malá populace VD a porovnáte to s ZO na opačné straně okresu, kde se maximálně rozdá Varidol a spady tam mají takové že po prvním ošetření poznají na podložce uličky roztočů, tak pak vám začně vrtat hlavou proč tam nemají plošné úhyny co 5 let.
Jestli oni si v té první neudržují zavirované neodolné co je pak zlikviduje první stovka roztočů když jejich populace vzroste?

Příspěvek: #1048

(24.03.2025 11:35)Merkuri napsal(a):  Keby si to čital poriadne, nebol by si za tu opačnosť múdrosti, mňamku máš jedine ty.... a Antona Pavloviča si nechaj pre svojho synatora alebo fotríka, tak sa môžeš baviť jedine medzi idio###, nie so mnou!

Merkuri, nemusíš se hned čertit, to je hláška z filmu Jára Cimrman, ležící, spící.. Čechov tam píše román a Jára se ho ptá, co to píšete? Dvě sestry, odpovídá Čechov. A není to málo Antone Pavloviči? Opáčí Jára a tím vstoupil nesmazatelně do dějin dramatického umění U nás se používání hlášek z podobných filmů a divadelních her většinou používá mezi lidmi s nadprůměrnou inteligencí, sečtělostí a všeobecným přehledem. To nebyla z jeho strany urážka, naopak.

Příspěvek: #1049

Tak nyní nevím, po takovém zevrubném vysvětlení od Tanguera, co si mám o Merkurim myslet?

Příspěvek: #1050

Alberte, ano, v tom grafu je zajimave, ze se ubytek plodu na par tydnu zastavil. Ale je to detail nad kterym bychom mohli jedine spekulovat. Malo informaci.

---

Presto, ze jsem asi sam... prijde mi stale podezrela ta shoda plosnych uhynu s plosnou kalamitou melicitozy.
Neni to poprve. Nemusi to mit primou souvislost, ale treba shodne priciny

Příspěvek: #1051

Už som to tu dával. Prekvapilo ma, že v polovici júla je spad 20 VD a o mesiac 2OO VD v tom istom včelstve.
Ale pri liečení bez zaviečkovaného plodu v júli tento detail nemá význam.

Příspěvek: #1052

Na roztoče se včelstva vyztrácejí už na podzim. Na melecitoze zazimují velká krásná včelsva a teprv v druhé púlce zimy nastane neklid,kálení,slábnutí. Melecitozu jsem měl už mnohokrát na stovkách včelstev. Jestli melecitoza skončí do srpna tak po zakrmení cukrem včelsva vyzimují výborně. Pokud nosí melecitozu stále až do podzima tak pak teprv nastává opravdový problém. To jsem doposud zažil jen jednou.Letní melecitoza zdravotně neškodí ničemu.Včelsva jsou spíše silnější a zdravější.

Příspěvek: #1053

Pre Tanguera: ten "váš " jara cimerman je tiež bohovské intelektuálne.....

Příspěvek: #1054

Na toho roztoče mně připadá, že včely prostě nedokáží v létě odchovat zimní generaci a do zimy jdou jen jako krátkověké nebo částečně dlouhověké. Mně něco padalo v říjnu, listopadu, defakto najednou jako by všechny včely byly krátkověké a odešly v rozmezí asi 14 dnů. A jiné +- držely sílu do konce listopadu a potom v prosinci, lednu postupně začaly slábnout, až skončily na nedostatek včel.
Jeden rok jsem postupně v zimě spojovat všechny svá včelstva, čtyři nebo 5, protože postupně slábly, až nějak ke konci února pospojované v jedno přestaly dál slábnout a držely stejnou velmi malou sílu včelstva a nakonec jako velmi slabé přezimovaly. Ale sílily velmi špatně a pomalu. Ale přes zimu to vypadalo, že v každém včelstvu bylo jen malé množství dlouhověkých včel a pospojováním se nakonec sešlo tolik dlouhověkých včel, že to už stačilo na přežití posledního včelstva.

Příspěvek: #1055

(24.03.2025 7:53)Albert Gross napsal(a):  Koľko rokov si frčal na dolskej metodike ?

Včelařím o roku 2013. První uhyny nejsilnějších včelstev jsem měl 2017/2018. Od té doby léčím podle ostatních a navíc tam přidávám KM. Loni jsem bohužel nedal KM před zakrmením. A vzdy tam mám KM min, 10 dnů. Včelařám So/NE tak spíš jeden víkend přelečim a odeberu za 14 dnů. Už jsem to tu někde psal, že se do včel dostanu jen o víkendech.

Příspěvek: #1056

(22.03.2025 8:28)Albert Gross napsal(a):  

Prikladám pomer úľových kategorii v priebehu roka.
Nechápem pomer VD zo zmyvu = modrá krivka. Vzorka z konca augusta a vzorka z konca septembra je x násobne vyššia, pričom počet včiel a počet VD je takmer rovnaký.
Tento jav pozorujem aj pri spade, ale nechápem ten extremny nepomer. Viete to vysvetliť ?

Jak to vidím:
-Měření prováděli autoři v určité termíny, které neznáme a body spojili, my vidíme jen čáry - to by mohlo některé nesrovnalosti vysvětlit. Nevíme, co měřili a co dopočítali.
-Nevíme, v kterém termínu se včelstvo zbavilo trubců, ani zda jsou trubci zahrnuti v počtu včel nebo ne. To by mohlo částečně vysvětlit stoupání modré čáry - kleštíci z trubců se přesunuli na včely? Nebo na dospělých trubcích nejsou? Nevím.
-Stoupání modré křivky v měsících červenec-srpen se nedivím. Klesl počet včel na necelou polovinu, musel stoupnout počet foretických kleštíků ve smyvu 2x+ za ten měsíc další vyběhli z plodu.
-Množení kleštíka je exponenciální, ale to na grafu nikde nevidím. Ani ve smyvu (modrá čára), ani v počtu napadených kukel. Navíc hnědá linka udávající počet kleštíků stoupá od května do října lineárně. To neodpovídá mému poznání.
-Pokud se říká, že většina kleštíků je v plodu, proč jsou křivky hnědá (celkový počet kleštíků) a modrá tak rozdílné? Mladá kleštička musí být cca 4 dny na včele, ale potom může cestovat z larvy na larvu. Nevím, zda to dělá, ale počet napadených larev také stoupá lineárně.
-Mezi měsíci říjen-prosinec klesl počet nakažených larev k nule, celkový počet kleštíků na polovinu, počet foretických kleštíků také na polovinu. To by odpovídalo.
-Není mi jasné časové rozlišení. Na vodorovné čáře je 30 čárek, je každá za 12 dní? Měsíce jsou psané různým písmem, různě daleko od sebe. To je divné.

Závěr: graf je dalším kamínkem do mozaiky, ze které toho většinu neznáme...

Příspěvek: #1057

výše uvedený graf má dva zdroje
https://scientificbeekeeping.com/underst...e-part-10/
a
https://scientificbeekeeping.com/underst...e-part-11/

Příspěvek: #1058

(24.03.2025 9:54)stefanos689 napsal(a):  Kleštík už dnes není hlavní příčinou úhynů, nebo mi chcete namluvit, že ty provozy o stovkách a dokonce tisíci včelstev, co tuto zimu padly... že tam neumí "léčit"? Taky znají šťavelku. Jak píše KaJi, je to za současného nastavení tak trochu ruská ruleta a ti co se letos "smějí", můžou za rok brečet.

Ano já to klidně řeknu, to že někdo má 1600 včelstev ještě neznamená, že umí účinně léčit. To že někdo jede v takovém množství ještě neznamená, že to dělá správně. Pořád čekám kdy ta ruleta přijde tedy ke mě a nějak se to neděje, nebo ke Zdenkovi. Měl jsem tu ted včelaře pro včelstva, který z 280 padl na 70. Ode mě bral 60 vyzimovaných a ještě si objednal 50 letních oddělků a to nejsem jediný včelař, od kterého kupuje včely. 3 hodiny jsme spolu přendavali včely a nějak jsem z toho nenabyl dojmu, že by léčení rozuměl....dělal to "tak jak se má" samozřejmě podle svazu a nikdy nebyl problém....

Příspěvek: #1059

Mladýmu Kolomému to dost popadalo. Starej Kolomý je bez úhynú. Starej Kolomej má apsolutně stejnej názor na úhyny jako já a Louky. U mladého Kolomého apsolutně selhaly gabony na které se spoléhalo a bez jakýchkoliv pochybností vědí že je to roztočem. Ale mnozí zabedněnci do bezvědomí budou tvrdit že né ,oni maj virozy.

Příspěvek: #1060

Tak ono zřejmě teď posledních 15 - 20 let je převratná doba ve včelaření.
Jen roztoči to být nemůže, protože dřív skutečně padaly tisíce roztočů a nic, dnes padají i nižší stovky a masové úhyny jsou.
Dřív úhyny byly, ale málo a většinu z toho se dalo jednoznačně vysvětlit opomenutím a hlavně nějaké to včelstvo uhynulo, ale ostatní na stanovišti včetně těch slabých jely dál do plné síly a nic. Dnes zdá se, že to je domino, kdy po úhynu jednoho postupně do roka, dvou, jen s přestávkou, kdy v sezóně se úhyny zastaví, postupují úhyny na stanovišti dál a dál.
Jen převčelením to taky být nemůže, protože ty úhyny jsou zhruba stejné tam, kde je převčelení velké i tam, kde převčelení je malé nebo dokonce žádné.
A když to teď masově hyne i profesionálním včelařům se stovkami včelstev, kteří jsou na těch včelách existenčně závislí a taky s existenčních důvodů musí včelařit v nepřevčelených oblastech, tak to už se definitivně něco v podmínkách pro včelaření změnilo.
Na těch velkých včelařích se definitivně ukazuje, že včelařit tak jak dříve se už nedá. Nebo včelařit tak, že vyšší úhyny kvůli třeba šetření na čase a pracnosti se vykompenzují vyšším odchovem nových včelstev třeba z oddělků.
Bude třeba do běžného včelaření zavést nějaké nové technologie či detaily, které se dříve nedělaly, protože nebyly potřeba. Teď jen ještě najít, co to je, co by se mělo začít dělat.