Příspěvek: #1061

(23.03.2025 17:06)Albert Gross napsal(a):  Dúfam, že diskutujeme o tom istom grafe.
Vo vybratom úseku 2 týždňov je počet včiel, počet kukiel a počet infikovaných kukiel rovnaký, ale počet VD v zmyve je 3 násobne vyšší - štatisticky

Alberte, nezdá se mi, že by byl nějaký velký rozpor i v tom místě grafu, které jsi označil: max. ve smyvu 20ks, tj. infestace 8%, 8% z 28tisíc včel trochu víc než 2000. rozdíl mezi červenou částí a fialovou čárou hádám podobně cca 2000. Je třeba pozorovat jen ty rozdíly mezi "celkem varroa" a "infestevaným plodem" o tom mluví smyv, ten rozdíl naroste v označené části také obrovsky (z cca nuly na 2000), i když je to na ose y malinký kousek. (Takto to alespoň čtu já, ale mě na tomhle grafu asi nesejde, protože pro mě by měl tenhle graf končit nejpozději o slunovratu.)

Graf chce říct, že v tomto období už kleštík tráví více času na včelách a že z jedné buňky vyskočí více kleštíků, než předtím.

Jinak poznámka statistická pokud je infestace doopravdy 8% najdu ve smyvu (250 včel) velmi pravděpodobně cokoliv mezi 13 a 27 kusy VD, při infestaci 20% je to cokoliv mezi 40 a 61 kusy VD atd.
Nebo naopak:
pokud ve smyvu je 8% kleštíků (20ks)bude infestace cokoliv mezi 4 a 11%,
pokud ve smyvu je 20% kleštíků (50ks) bude infestace cokoliv mezi 14 a 25%.

Ale málo/hodně zamořené ze smyvu poznat je.

K poznámce Zdeňka Barnata, kdo dělá smyv pravidelně, bere včely pořád ze stejného místa, teda měl by, takže ty výsledky málo/hodně zamořené podle smyvu poznat jdou.

Poznámka pro praxi, sledovat poškozené včely před úlem podle LD vypovídá lépe o opravdu nebezpečných nákazách ve včelstvu, než smyv kleštíků (a dá mnohem méně práce, a je pro včely o hodně šetrnější .
m.

Příspěvek: #1062

(25.03.2025 8:17)randy23 napsal(a):  ... bude třeba do běžného včelaření zavést nějaké nové technologie či detaily, které se dříve nedělaly, protože nebyly potřeba. Teď jen ještě najít, co to je, co by se mělo začít dělat.

.... ved sa to už tu na fore popisalo, že ako nato ísť ...teda pred letným slnovratom spraviť plodovú pauzu na min 14 dní potom preliečiť (KM, KŠ, prip. thymol) a ked je suche a horúce leto podavat vcelstvam, riedky sirup 1:1 (dodáš im aj vodu) a potom cca 15-20.9 izolácia matiek (stačí aj klips) na cca do 30.10 a potom Varidol 1x, ak bude vela VD aj 2x ...potom matka na slobodu a na Mikuláša kto mal ešte viac VD dat kys. šťavelovu... a potom cakas na prve prelety

Příspěvek: #1063

Randy, převčelením to není, já mám stanoviště v ovocném sadu na okraji města, v doletu jsou minimálně další tři kolegové. Jak přezimovali oni nevím, ale vím, že v okolí je dost včelařů s velkým úhynem i takoví, co jim padlo všechno. Zajímali by mě srovnání úhynů mezi "kyselináři" a "gabonáři".

Příspěvek: #1064

(25.03.2025 7:34)Zdeněk Barnat napsal(a):  Mladýmu Kolomému to dost popadalo. Starej Kolomý je bez úhynú. Starej Kolomej má apsolutně stejnej názor na úhyny jako já a Louky. U mladého Kolomého apsolutně selhaly gabony na které se spoléhalo a bez jakýchkoliv pochybností vědí že je to roztočem. Ale mnozí zabedněnci do bezvědomí budou tvrdit že né ,oni maj virozy.

A nemají to Kolomý v různých lokalitách?
Co jsem tady četl tak na tom Osoblažsku měli potíže už 2014 -psal o tom zde myslím nějaký Guliver, že na rozdíl od KaJi co tady kecá se tam maká a hledají příčiny - tedy z Dolu odebírají vzorky. Ti ale ještě ani nevěděli že tam pojedou. A pak taky nic nezjistili. Nebo to tajili.
Jo ,tehdy mi Guliver dal mi čočku, když jsme tady popisoval že mám dva vyzimované oddělky co napadají vosy a okolní ne,a v těch oddělcích bylo pitvou nalezeno skoro nula% roztočů na plodu a na podložce po gabonu nějaká desítka.
Prý že tady šířím roztoče.

Jen by mě zajímaly ty limity, kolik roztočů zlikviduje včelstvo. Ani tehdy a ani do dnes je nikdo nestanovil. Takže to máme mydlit jak radí Dol do NULY?

Jestli je smrtelná dávka 50roztočů v červnu?

---

(25.03.2025 9:02)edo napsal(a):  

(25.03.2025 8:17)randy23 napsal(a):  ... bude třeba do běžného včelaření zavést nějaké nové technologie či detaily, které se dříve nedělaly, protože nebyly potřeba. Teď jen ještě najít, co to je, co by se mělo začít dělat.

.... ved sa to už tu na fore popisalo, že ako nato ísť ...teda pred letným slnovratom spraviť plodovú pauzu na min 14 dní potom preliečiť (KM, KŠ, prip. thymol) a ked je suche a horúce leto podavat vcelstvam, riedky sirup 1:1 (dodáš im aj vodu) a potom cca 15-20.9 izolácia matiek (stačí aj klips) na cca do 30.10 a potom Varidol 1x, ak bude vela VD aj 2x ...potom matka na slobodu a na Mikuláša kto mal ešte viac VD dat kys. šťavelovu... a potom cakas na prve prelety

Obávám se že to dost včelařů dělalo a nepomohlo jim to.
Pokud připustíme, že tvorba oddělku na prasáka je plodová pauza a pak dokonce když podl ŠPV staví volnou stavbu pdo sebe že je to ono, tak taky není.
Mě to stálo 70 oddělků a předtím to někdy fungovalo a jindy ne.

---

Nemám nic proti metodice, bylo by skvělé když ji někdo definuje a pak můžeme sledovat výsledky - ale na větěí ploše i počtech a delší dobu a pak je to něco co se dá doporučit, nebot to dávalo takové a takové výsledky.

---

ba naopak, kdysi jsem to i navrhoval, naštěstí se skoro nikdo nepřihlásil, tak jsem bez práce a starostí

Příspěvek: #1065

(24.03.2025 12:17)KaJi napsal(a):  

(24.03.2025 9:54)stefanos689 napsal(a):  Roztoč je samozřejmě vektor pro viry, ale varroaprostá včelstva neexistují. Takže, když budete mít vysoce sensitivní včelstva na viry, tak za určité konstelace vám nepomůže hubení roztočů. A léčit celý rok, tím jen oddalujete okamžik, kdy se vám to celé sesype jako domeček z karet.

Obávám se, že to bude asi víc o zootechnice a infekčním tlaku při kolapsech než o genetice. Tedy o vlastním chovu.
Pokud včelař neinseminuje a nebo nemá okolo 500 včelstev se svými matkamni.

Ale když budete v ZO kde se +35 let provádí aerosol komisionelně na +1000 včelstvech na velké ploše že tam skutečně je malá populace VD a porovnáte to s ZO na opačné straně okresu, kde se maximálně rozdá Varidol a spady tam mají takové že po prvním ošetření poznají na podložce uličky roztočů, tak pak vám začně vrtat hlavou proč tam nemají plošné úhyny co 5 let.
Jestli oni si v té první neudržují zavirované neodolné co je pak zlikviduje první stovka roztočů když jejich populace vzroste?

Úhyny jsou efektivnější než inseminace.

Příspěvek: #1066

Já se stále divím že se s tím vědci ve světě 15 let matlají když tady by jim odborníci řekli, že jedině roztoč a stačí nemít roztoče a je vše bez úhynu.

Tak to sem znovu dám, studujte si, kdyby nědko měl přístup, tak může začít v roce 2010
https://www.cell.com/trends/ecology-evol...all%3Dtrue
O ní:
Je dobře známo, že miliony včelstev byly zabity v důsledku globálního šíření roztoče Varroa a jeho interakce s virem deformovaných křídel (DWV) (Martin et al., 2012). V poslední době došlo v Americe a Evropě ke ztrátám včelstev, které nelze připsat roztoči Varroa, takže existuje podezření na neznámé kombinace stresorů (Potts et al., 2010).

Abstract:
Opylovači jsou klíčovou složkou globální biologické rozmanitosti a poskytují plodinám a planě rostoucím rostlinám životně důležité ekosystémové služby. Existují jasné důkazy o nedávných úbytcích divokých i domestikovaných opylovačů a paralelních úbytcích rostlin, které na ně spoléhají. Zde popisujeme povahu a rozsah hlášených úbytků a přezkoumáme potenciální hybné síly ztráty opylovačů, včetně ztráty a fragmentace stanovišť, agrochemikálií, patogenů, cizích druhů, změny klimatu a vzájemného působení mezi nimi. Úbytek opylovačů může vést ke ztrátě opylovacích služeb, což má významné negativní ekologické a ekonomické dopady, které by mohly významně ovlivnit zachování rozmanitosti volně žijících rostlin, širší stabilitu ekosystému, produkci plodin, zabezpečení potravin a blaho lidí.

Takže to asi brali důkladně a ne na dálku jako tady v ČR

---

Pak tady ve vláknu kombinace nosema, VD:

(23.02.2025 22:03)goro napsal(a):  

(23.02.2025 18:34)Bronislav Gruna napsal(a):  .. připouštím, že u tebe hynou včelstva bez kleštíků.

KOLÍSANIE ZIMNÝCH STRÁT VO FÍNSKU A V KRAJINE BEZ VÝSKYTU VARROÓZY
.......
Zimné straty na Alandských ostrovoch kolíšu podobne ako v pevninskom Fínsku, ale vždy na nižšej úrovni. V roku s vysokou
zimných strát je aj na Alandách veľa oslabených včelstiev. Zima s veľmi nízkymi stratami ukázala vyššie percento oslabených včelstiev ako samotné straty na Alandách. Toto nikdy nie je prípad pevninskom Fínsku.

Zdá sa, že hlavnou príčinou zimných strát je varroáza a následky varroatózy ako ako sa očakávalo v kontinentálnom Fínsku,

zatiaľ čo na Alandách sa problémy s matkami a oslabené včelstvá javia ako majú väčší vplyv. Je potrebný ďalší výskum, aby sa určilo, či ide o baktérie alebo vírusy.
by mohli prispieť k oslabeniu včelstiev, najmä na Alandských ostrovoch.

v estónskom Taline, v rámci 10.medzinárodného vedeckého včelárskeho kongresu EurBee 10 mala prednášku aj Dr. Marrita Martikkala z Finska a referovala o zimných úhynoch v roku 2023/2024…porovnala včelstvá na pevnine a na ostrove Aland, ktorý je stále bez klieštika (Varroa free island)… v sledovanom roku boli na pevnine úhyn 12% a na ostrove bez klieštika boli úhyny 23%… ?

(23.02.2025 22:03)goro napsal(a):  

(23.02.2025 18:34)Bronislav Gruna napsal(a):  .. připouštím, že u tebe hynou včelstva bez kleštíků.

---

Bez správné definice problému se obtížně řeší.
Problém ROZTOČ asi umí vyřešit většina včelařů.
Přesto mají problém ÚHYN

Nejsou to dva problémy?

Příspěvek: #1067

Dobrý den.
Příspěvky většiny autorů v tomto vláknu jsou k ničemu a už mně to nebaví ani číst. Když v tom má většina pisatelů jasno Jak vysvětlí toto.
Včelař s cca 80včelstvy vzdálený od mého stanoviě vzdušnou čarou od 8 do cca 11 km má na dvou stanovištích v obci úhyny více jak 80% a na 2 stanovištích v lese(nejbžší pole je cca 600m) úhyny menší jak 5%. Dálší stanoviště kde jsou v doletu jen dva lány ve výklenku lesa taky do 5 %..Zásahy dělá na všech stanovištích stejné a v rozmezí pár dnů .Léčení prováděl stejně dokonce ve stejný den. Včelaří více jak 40 let. Úly ,souše a rámky normálně převáží mezi stanovišti. Obec je řada domů se zahradou podél silnice. Zahrady už jen s vyholeným trávníkem sem tam někde ještě staré stromy. Kytky už taky nefrčí to je moc páce. Za každou zahradou už jen lány.
MK

Příspěvek: #1068

Lidi volaji, jsou zoufali. Proc jim ale tolik zalezi na tom poctu vcelstev..? Spousta lidi neprodala lonsky med, ten ted prijde vhod. A holt se bude letos vic mnozit, nez vytacet.

Příspěvek: #1069

(25.03.2025 13:31)mik1278 napsal(a):  ...Jak vysvětlí toto:
Včelař s cca 80včelstvy vzdálený od mého stanoviě vzdušnou čarou od 8 do cca 11 km má na dvou stanovištích v obci úhyny více jak 80% a na 2 stanovištích v lese(nejbžší pole je cca 600m) úhyny menší jak 5%. Dálší stanoviště kde jsou v doletu jen dva lány ve výklenku lesa taky do 5 %..Zásahy dělá na všech stanovištích stejné a v rozmezí pár dnů .Léčení prováděl stejně dokonce ve stejný den. Včelaří více jak 40 let. Úly ,souše a rámky normálně převáží mezi stanovišti...

Hmm... mne sa javí ako najpravdepodobnejšie (ešte chýba vzdialenosť medzi stanovišťami) že tam kde sú úhyny, vírová záťaž už "premohla" imunitu včelstiev a tak to tam "padalo"... tam kde to ešte žije, bola asi vírusová nálož miernejšia ...

Příspěvek: #1070

V obci kvůli obhospodařování zahrad a v poli je pro včely minimum zdrojů, hlavně pylu a včely jsou víc podvyživené. V lese a na okrajích lesa trochu pylu je a včely jsou tak méně podvyživené a tak víc odolné virům.

Příspěvek: #1071

ak tady čteš, tak loni oddělky moc nešly. To je takový signál problému co přijde. Jenže ty úhyny se často posouvají příští rok dál - šíří se . (někdo negramotný by řekl jako infekce) a s nimi i ty problény s oddělky.
Asi jak se roztoči vydali na vandr.
Takže jsem zvědav co za rok bude.

---

K té hypotéze o zahradách a polích.
Nejhorší to tady je u řeky a potoků kde je pastva supr. Divočina.

Příspěvek: #1072

V chladu lesa neměla včelsva před vánoci při léčení plod a na volných osluněných prostransvích plod při léčení .měly. A to je celé a umřelo to samozřejmě na roztoče. Vy budete furt jen hledat a vymejšlet kokotiny.

---

A samozřejmě to bylo špatně proléčeno před vánoci 2023 Proto že léčení před vánoci 2024 už nemá na úhyn vliv proto že léčíte už umírající včelsva. Kdo jak vyléčil před vánoci 2024 to se pozná na úhynech letos na podzim nebo během zimy.

Příspěvek: #1073

Kdyby to bylo tak jednoduché, tak by tam měl úhyny pravidelně. Za 40 roků urcitě mnohokrát.

Příspěvek: #1074

Všeobecně se znatelně otepluje a roztočú stačí míň. A všude už úhyny byly. Jestli před 6ti lety nebo před 15ti. I tady u nás . Celej sousední okres, Nebo organyzace nebo jedna obec kde to rozdal dúvěrník moc brzo. Úhyny už byly všude.Právě že je to furt do kola

Příspěvek: #1075

Tak nějak jsem to očekával vírusy ,brouk pořád dokola.
I když se dá vzdálenost z popisu odhadnou ,tak jsem to přesně přeměřil podle mapy .V obci jsou stanoviště od sebe vzdálena 250 metrů.
1 .stanoviště v lese je vzdéleno od obeceníc 1600 a 1800 nejbližší pole je 700 metrů západně . Stanoviště, kde je ve výklenku lesa pole je po dalších 1600 metrů a poslední je někde mezi lesními stanovišti 23000 metů od obecního stanovištěte.
S tou zimou v lese tomu bych moc nevěřl ,prože jsou stanoviště pod lisnáči taže tam může sluníčko a je to lépe chráněno před větrem než v obci.

MK

Příspěvek: #1076

(25.03.2025 14:29)Zdeněk Barnat napsal(a):  V chladu lesa neměla včelsva před vánoci při léčení plod a na volných osluněných prostransvích plod při léčení .měly. A to je celé a umřelo to samozřejmě na roztoče. Vy budete furt jen hledat a vymejšlet kokotiny.

---

A samozřejmě to bylo špatně proléčeno před vánoci 2023 Proto že léčení před vánoci 2024 už nemá na úhyn vliv proto že léčíte už umírající včelsva. Kdo jak vyléčil před vánoci 2024 to se pozná na úhynech letos na podzim nebo během zimy.

Já už s výše uvedeným nesouhlasím. Včelaři léčí, dodržují stejný čas, přidávají KM, KŠ Ale úhyny postupují. Aspoň někde by to mělo fungovat, ale nefunguje. Někdy se mi zdá, že mantra za vše může varoa je jen nahánění kšeftů pro léčení. Kdo vyrábí, prodává prostředky pro léčení má zaručený výdělek a tak proč by se staral o něcco jiného, kde na tom nebude vydělávat. A tohle celé je uměle podporované ČSV. Když už to padá i profíkům, tak je opravdu něco špatně. A kolik včelařů vůbec neprizná, že mají ztráty? Někteří by mohli mít po výdělku, protože je živí prodej oddělků. Vůbec to nechci vyslovit, ale říct se to musí. Padne pár úlů na stanovišti a tak celé stanoviště rozdělá na oddělky, za které mu lidé utrhají ruce. Vydělá a ještě se zbaví problémového stanoviště. Doveze z jiného zdravého a má po problému. Já už v dnešní době lidem nevěřím. Všem, co to nedělají se omlouvám, ale kontrola kšeftů s oddělky neexistuje akšeft je kšeft.

Příspěvek: #1077

Nerad se na téma úhynů vyjadřuji obecně, protože vždy mohu vycházet jen ze svých zkušeností, jelikož jen včelař jednotlivec ví, co dělal, jak to dělal, jakých chyb se dopustil, jaké si přiznal, či vůbec byl schopen zjistit příčinu problému. Tudíž nemohu rozporovat, že někde k úhynům dochází z jiných příčin, než je VD.
Na základě vlastních zkušeností se však spíše přikláním ke "svéráznému" Zdeňkovi Barnatovi. Letošní ztrátu mám tak 2,5 %. V dlouhodobém průměru jedno z nejlepších vyzimování. Ani minulá vlna úhynů před dvěma lety mě nijak nepostihla. Že bude na letošek malér, se dalo čekat. Podzim 23 velice teplý, plodování téměř nepřetržité. Jaro 24 začalo nezvykle brzy. Léto 24 se řada včelařů se místo napadení včelstev věnovala melecitóze. Pochopitelné. Dal jsem přednost obíhání včelstev s KM ve čtyřdenních intervalech, protože nic jiného dělat nešlo. Hrozná práce, pěkně se člověk načuchá, ale včely jsou letos parádní.
Je třeba dodat, že Zdeňkovi se to ukočíruje snáz, než kdyby včelařil třeba v Polabí. Nezdá se to, ale je to obrovský rozdíl. Přidávají se problémy sníženého účinku syntetických léčiv a s léčivy na přírodní bázi má stále řada včelařů nedostatek zkušeností. Tedy kvalitních zkušeností, s významným podílem vlastní iniciativy při prověřování účinnosti a hledání vhodné aplikace za různých podmínek. Přitom třeba i výzkumák počítá s tím, že každý z těch jejich tří formidolů je určen pro různé podmínky, aby se dosáhlo maximálního účinku.
Ještě, co se týče reinvazí. Je téměř nemyslitelné, že by za poslední roky v okolí mých 9-ti stanovištˇnepadaly včely. Přesto jsem čím dál tím více přesvědčen, že vliv hynoucích včelstev v okolí se přeceňuje.
Mohu se samozřejmě ve všem výše popsaném mýlit, ale je to jediná zkušenost, kterou mám.

Příspěvek: #1078

(23.03.2025 9:01)VlastaM napsal(a):  Tipnul bych si že měl bioůly problém s melicitózou, jinak by se minimálně pochlubil kolik měl medu. Nebo měl zdravotní problém. Poslední video bylo v půlce řepky, včelstva odcházela až na podzim.

Mrkni na váhu. Hlavní pohyb na váze:
01.05. Z 110kg na 85kg
12.05. Z 106kg na 62kg
28.06. Z 106kg na 45kg - asi odebrání 1 - 2 nástavků ... = 7 nebo 14 kg
Kolik z toho byla melicitoza váha neřekne ...

Příspěvek: #1079

(25.03.2025 21:03)maci01 napsal(a):  Já už s výše uvedeným nesouhlasím. Včelaři léčí, dodržují stejný čas, přidávají KM, KŠ Ale úhyny postupují.

Není jedno čím léčí, když 99% včelařů léčí se zavíčkovaným plodem ... ? Defacto je jedno kdo čím léčí, ale jestli byl v tu dobu v úle plod nebo ne. Ale to většina z nich neřeší. Je to jako se snažit o dítě - tady dost záleží jestli se při styku používá antikoncepce nebo ne. To asi chápe většina včelařů, ale to jestli mají při "léčení" v úle plod nebo ne, berou často jen jako kosmetickou vadu.
Nevím - např. když koncem června zlikviduji všechen plod, do 7mi dnů dám KM v dávce, která zabije většinu virotických včel a řeknu že jsem za rok léčil jednou, tak ti co léčili např. 5-7x za rok (vždy s plodem) na mě budou koukat jako na vraha, který ničí jejich včely ... ? Asi jo.
Navíc gabon + 3x varidol je dnes spíš k smíchu, než to považovat za to, že se včelař chová správně, ne? Na gabon je rezistence a varidol se používá v době, kdy už jsou viry ve včelách, tak je jedno kolik fumigace shodí kleštíků - už je to jen monitoring budoucího stavu včelstva.

Příspěvek: #1080

(25.03.2025 15:09)Zdeněk Barnat napsal(a):  Všeobecně se znatelně otepluje a roztočú stačí míň..... .Právě že je to furt do kola

A vo tom to je.
Proč stačí míň roztočů??
Proč ta včelstva už nevydrží několik tisíc jaako dřív: Včelstva s tisíci roztočů po první fumigaci normálně fungovala aa šla příští rok do síly že nikdo neměl potřebu se dívat na podložky.

Jasně že za to může roztoč když některý včelstva lehnou po 300 VD a nebo do 500 celosezonního spadu a na té samé včelnici přežijí včelstva s víc jak dvojnásobkem.

To je to že jste to nikdo moc nesledoval, jinak byste zjistili že z napadení v sezoně se nedá nic předvídat.