Příspěvek: #1021

(22.03.2025 17:43)Merkuri napsal(a):  

(21.03.2025 11:37)Včelař Analfabet napsal(a):  U včel se rád inspiruji tím, co zde zaznělo od Mirka a hodlám to hned vyzkoušet.

Skúšať to môžeš, no nečakaj na zázrak že to bude super učinné mať včely na vlastnej stavbe....

Díky za rady k věci. Já mám tak málo včelstev, že výsledky se nebudou dát zobecnit. Jde mi jen o vyzkoušení na vlastní kůži v mých podmínkách toho co MŮŽE spolu s jinými zootechnickými opatřeními vylepšit skóre včely:varoa a přitom úplně nezabít letošní přínos medu. (na to, co bych rád ověřil mám málo včelstev).

---

(22.03.2025 17:43)Merkuri napsal(a):  ...preto parazit ostal len na trudom plode a už po vyvraždení trúdov sa nemal isť kam vyvíjať. Aby parazit prežil tak z jeho včiel preskakal na druhé včely pri opelovaní kvetov aby prežil....

To mě zaujalo z jiných důvodů. Hned jsem se šel podívat do záznamů (ne u těch mých pár kousků ale u včel, o které jsem se mj. vloni staral, protože tam na jednom stanovišti 7 včetně oddělků, v doletu 50 m jiný včelař s cca 12 včelstvy) v srpnu roztoči nebyli a teprve poslední týden září začal zničehonic rapidní nárůst. A v záznamech jsem měl, že jsem je tzv. "ulil", takže matka neměla koncem srpna kde klást. Tážu se sám sebe, jestli si roztoče nepřivlekli, tak to byli ti, kteří v relativně bezplodém období vypadli z trubců. Protože jsem je zaléčil, tak víc nevím. Letos si toho budu všímat víc.

Příspěvek: #1022

(22.03.2025 9:24)Albert Gross napsal(a):  áále, v polovici augusta je na cca 200 infikovaných buniek zmyv 4 VD, o 3 týždne, ked sa vyliahnu, 6 VD čo je pochopiteľný nárast, ale koncom septembra zostáva počet včiel rovnaký, počet infikovaných buniek 300 zvýšený 1,5x, ale zmyv je zvýšený 5x.
Ale ?, demencia na postupe

1. V úle je méně larev a proto víc roztočů zůstává na včelách - proto vyšší smyv i při např. stejném nebo dokonce nižším zamoření ...
2. V úle je stále méně včel a proto %uelní zastoupení roztočů na včelách statisticky roste.

To že exponenciálně roste počet varroa při smyvu, přeci neříká nic o tom, že jich je v úle víc - nebo ano? V úle je jistá dynamika a na to se musí brát ohled. Až matka bude klást 1500 vajíček 365 dnů v roce, tak ten samý graf bude mít zcela jinou vypovídací hodnotu.

Ale co já vím ... jen tak co mě napadlo ...

Příspěvek: #1023

Diky za graf. Presne ilustruje, co jsem popisoval.

---

Bobe, v tom grafu je i krivka celkove populace roztocu i krivka napadenych kukel.
Pokud je to vystup experimetu, tak to byla mravenci prace. Mozna je to jen odhad na zaklade vicero ruznych experimentu.
Akorat je tam posun v casove ose odpovidajici stanovisti. U me je to, mozna o mesic, driv.

Příspěvek: #1024

Je tam obdobie, kedy sa nárast VD v zmyve zvýšil min 5x /40 ks/ , ale ostatné kategorie /krivky/ zostali takmer nezmenené.
Už som tu spomínal "nezrovnalosť" z konca znášky. Schematicky: ak je v koncom júla spad 20 VD, tak v bunkách je 80 VD = 80%, tak o mesiac by sa mal spad zvýšiť prirodzeným koeficientom 1,4. Jeden plodový cyklus VD trvá cca 14 dní tak za mesiac sa otočí 2x. 80x1,4=112x1,4=156. Spad 20% je 3O VD. Skutočný spad v polovici septembra bol u mňa však 200 VD, takže by ich v plode malo byť až 800 ks. O tejto anomálii už písalo viac včelárov, môžete si to overiť vlastnou kontrolou. Taký rozdiel nemôže spôsobiť reinvázia, pretože masívne úhyny začínajú až koncom septembra.
Modrá krivka z grafu to potvrdzuje. Je to v úseku polovice augusta a konca septembra.
Ydroj: https://scientificbeekeeping.com/underst...e-part-11/

btw: " aj keď sa včelárovi podarí vymaniť sa z varroa, môže trvať mesiace, kým včelstvo úplne získa svoje zdravie, kvôli pretrvávajúcim účinkom vírusovej epidémie. "
Virózy fungujú ako perpetum mobile aj bez klieštika. Klieštika vidíte, ale vírusy na podložke nie sú

Příspěvek: #1025

(19.03.2025 9:02)Tanguero napsal(a):  

(18.03.2025 19:40)Louky napsal(a):  

(17.03.2025 12:25)Tanguero napsal(a):  Všechno pěkné s ŠPV a pak si vemte Špavorovu metodiku (Bioúly)...

a má ty včely i letos?

Dobrá otázka, co sleduju na YT, tak ted pravidelne ukazuje svoje včely Yttomask, Pluhy, Pecinka, Sedlacek a Tomas Marz. Ty víš víc?
Já přezimoval všech 10 včelstev, z toho 4 jsou slabší (pozdní oddělky, vyrojené), ty spojím do 2 a budu pozorovat. Pokud se mi cokoli nebude zdát, tak půjdou pryč.

Nevím, ale loni byl úhynový rok, takže možnost, že ho to taky jednou potká....protože léčení jede jen gabon a varidol, což je záruka úhynů...

Příspěvek: #1026

Tipnul bych si že měl bioůly problém s melicitózou, jinak by se minimálně pochlubil kolik měl medu. Nebo měl zdravotní problém. Poslední video bylo v půlce řepky, včelstva odcházela až na podzim.

Příspěvek: #1027

V grafu nehledejte zrady, sedí dost dobře, už z principu jak asi mohl vzniknout.

1) Počet včel a počet larev se dá spočítat velmi přesně.
2) počet varroa zjistit nejde, jen za pomocí statistiky a statistických odhadů.
a) varroa na včelách - udělá se smyv, vezme se procentuální zamoření ve smyvu a vynásobí počtem včel ve smyvu (hádám, že půl šálku je 250včel, pak ty grafy opravdu sedí, rozdíl fialové linie a červené části grafu vychází přibližně modrá/250 * žlutá, počet včel)
b) varroa na plodu - rozebere se plod, a odhadne se z procentuálního zamoření rozebraného plodu.
(samozřejmě mohli by jednou udělat smyv všech včel a rozebrat všechen plod a dostat úplně přesná čísla, ale pak by nemohli v experimentu pokračovat)

Rozdíl fialové linie a červené části grafu vychází přibližně modrá/250 * žlutá (počet včel).

Do výpočtu populační dynamiky by bylo třeba zahrnout úmrtnost VD (počet cyklů které je samička schopná absolvovat), počet samiček v jedné buňce, počet potomků, počet VD, které se na aktuálním rozmnožování nezúčastňuje ("dlouhověká zimní generace" VD, o které se ví prdlajs, ale určitě existuje), určitě má VD "cestující generaci", která si množení nechává na jiné včelstvo (obdoba rojových včel). Počet samiček v jedné buňce taky bude kolísat, na dobře živeném trubci, nebo larvičce dlouhověké včely se uživí víc samiček a víc plodu VD než na narychlo krmené dělnici a pod. atd.
Obyčejné násobení tady úplně sedět nebude.

Otázek je spousta, odpovědí málo, prostor pro výzkumníky bude, nemusí se bát o práci a pokud na to někdo dá grantové peníze, ani o chleba.

(Osobně se domnívám, že ať dopadnou výzkumy jakkoliv, pro včelaře je důležitá odpověď vlastně asi jediná, v červnu koloběh VD přetnou a v červenci a srpnu znovu nenastartovat, ale moc mi to ještě nejde
m.

Příspěvek: #1028

(23.03.2025 9:01)VlastaM napsal(a):  Tipnul bych si že měl bioůly problém s melicitózou, jinak by se minimálně pochlubil kolik měl medu. Nebo měl zdravotní problém. Poslední video bylo v půlce řepky, včelstva odcházela až na podzim.

I to je možné....on natáčí jen úspěchy

Příspěvek: #1029

(22.03.2025 9:24)Albert Gross napsal(a):  áále, v polovici augusta je na cca 200 infikovaných buniek zmyv 4 VD, o 3 týždne, ked sa vyliahnu, 6 VD čo je pochopiteľný nárast, ale koncom septembra zostáva počet včiel rovnaký, počet infikovaných buniek 300 zvýšený 1,5x, ale zmyv je zvýšený 5x.
Ale ?, demencia na postupe

Vyšetření smivem je dle mého nesmysl hraničící s hlupáctvím. Vy víte jaký vzorek včel byl odebrán ????? Je to to samé jako sáhnout do štusku karet a vytahnout si sedmu a nebo eso! Jaká pravdivost tam vznikne ? Jak múže někdo bádat nad takovejma kokotinama. Nechápu

Příspěvek: #1030

(23.03.2025 9:16)marek. napsal(a):  V grafu nehledejte zrady, sedí dost dobře, už z principu jak asi mohl vzniknout...

Graf sedi asi i proto, ze to nebude jen odhad. Je mozne spocitat i pocet roztocu, kdyz je to cilem vyzkumu. Stejne tak i jednotlive aspekty te dynamiky uz jsou popsane (kolik jich dospeje v zavislosti na poctu samicek v jedne bunce atd)

podstany v grafu je: kdyz prucke klesa pocet vcelich larev(total pupae) -- pocet varroa roste dal tempem 1,4 -- ale spad vystreli ostre nahoru

Příspěvek: #1031

V jednom z poslednich videi rikal, ze VD ma vic a ukazoval odparovace na KM. Takze bych tipl, ze vymenil gabony za KM. Snad da vedet, jak zvladl min rok.

(23.03.2025 13:43)Louky napsal(a):  

(23.03.2025 9:01)VlastaM napsal(a):  Tipnul bych si že měl bioůly problém s melicitózou, jinak by se minimálně pochlubil kolik měl medu. Nebo měl zdravotní problém. Poslední video bylo v půlce řepky, včelstva odcházela až na podzim.

I to je možné....on natáčí jen úspěchy

Příspěvek: #1032

(23.03.2025 9:16)marek. napsal(a):  V grafu nehledejte zrady, sedí dost dobře, už z principu jak asi mohl vzniknout.

1) Počet včel a počet larev se dá spočítat velmi přesně.
2) počet varroa zjistit nejde, jen za pomocí statistiky a statistických odhadů.
a) varroa na včelách - udělá se smyv, vezme se procentuální zamoření ve smyvu a vynásobí počtem včel ve smyvu (hádám, že půl šálku je 250včel, pak ty grafy opravdu sedí, rozdíl fialové linie a červené části grafu vychází přibližně modrá/250 * žlutá, počet včel)
b) varroa na plodu - rozebere se plod, a odhadne se z procentuálního zamoření rozebraného plodu.
(samozřejmě mohli by jednou udělat smyv všech včel a rozebrat všechen plod a dostat úplně přesná čísla, ale pak by nemohli v experimentu pokračovat)

Rozdíl fialové linie a červené části grafu vychází přibližně modrá/250 * žlutá (počet včel).

Do výpočtu populační dynamiky by bylo třeba zahrnout úmrtnost VD (počet cyklů které je samička schopná absolvovat), počet samiček v jedné buňce, počet potomků, počet VD, které se na aktuálním rozmnožování nezúčastňuje ("dlouhověká zimní generace" VD, o které se ví prdlajs, ale určitě existuje), určitě má VD "cestující generaci", která si množení nechává na jiné včelstvo (obdoba rojových včel). Počet samiček v jedné buňce taky bude kolísat, na dobře živeném trubci, nebo larvičce dlouhověké včely se uživí víc samiček a víc plodu VD než na narychlo krmené dělnici a pod. atd.
Obyčejné násobení tady úplně sedět nebude.

Otázek je spousta, odpovědí málo, prostor pro výzkumníky bude, nemusí se bát o práci a pokud na to někdo dá grantové peníze, ani o chleba.

(Osobně se domnívám, že ať dopadnou výzkumy jakkoliv, pro včelaře je důležitá odpověď vlastně asi jediná, v červnu koloběh VD přetnou a v červenci a srpnu znovu nenastartovat, ale moc mi to ještě nejde
m.

Dúfam, že diskutujeme o tom istom grafe.
Vo vybratom úseku 2 týždňov je počet včiel, počet kukiel a počet infikovaných kukiel rovnaký, ale počet VD v zmyve je 3 násobne vyšší - štatisticky

Příspěvek: #1033

Tak jsem tak dlouho léčil, až jsem bez včel. Na jaře natírání plodu, po vytočení KM. Před zakrmením KM. Dvakrát fumigace. V lednu ještě měly včely prolet, ale teď už mám jen zásoby. Postupuji stejné, jako 99% členů spolku, ale každé 4 roky je velký úhyn. U mě zatím první, kdy jsem přišel o 4 včelstva. Něco je špatně. Jediné, co jsem minulý rok neudělal, že jsem před zakrmením nedal KM na 7-10 dnů. Vlasně poprvé jsem přišel o včely. Jinak potvrzuji, že oddělky nešly a i když jsem jim tam dával dvakrát zakladené rámky, tak si včely matku nevychovaly. Potvrzuji i výskyt hrboplodu. Matky nechovám a tak jsem nemohl nahradit. Asi se to budu muset naučit. Jen jestli to pomůže. „Zálohu oddělku jsem prostě neměl“. Objel jsem největší včelaře v mém okolí, abych dostal aspoň jeden oddělek. První měl 40 a má 10 + jeden odělek. Druhý měl taky 40 a má 8. U dalšího jsem uspěl, ten je na svém. Ale říkal něco, že u dalšího, co měl 60 je nula. Chci začít znova a dám Šanci pro včely. Je to 50/50, jestli za 4 roky zase bez včel, nebo se aspoň pokusit o změnu. Jediné, co mohu pro včely udělat, je aby měly své dílo a ne 20 let a déle se točící vosk v mezistěnách, který prošel minimálně 20-100 krát chemickým léčením. Dám jim tedy šanci. Dělejte si s dílem co chcete, ale stavte v rámcích, aby bylo dílo rozebíratelné.

Jen tak nějaké poznámky z fora na http://www.sanceprovcely.cz , tedy zdroj těchto informací.

- Po zimě mělo ohlodané plodiště od hlodavců a to první co muselo byla oprava díla a zároveň u toho muselo do rozkvětu stromů vychovat nové generace. Nahradit toho hlodavce o to se snažíme.
- odstranění všeho starého díla z plodiště. Včely musí začít stavět chca-nechca, pak je začne stlačovat nektar dolů a včely musí přistavovat chca-nechca. A když se v květnu odebere oddělek, musí včely chca-nechca zalepit díru po odebraném plodu a staví tak vlastně v plodišti skoro 3 měsíce.
- Oddělky bych nechal na díle, na kterém je přivezete a rozšiřoval pak už jen tak, aby včely mohly stavět volnou stavbu. Je třeba dostat oddělky do zimy do 2 nástavků,
--Oddělek či včelstvo vyzimují ve dvou NN. A v DOBĚ KVĚTU JÍVY!!!! postupujeme následovně.
1. Připravíme si tři nástavky se soušovým jádrem 2-3 souše doprostřed a zbytek prázné rámky s břitem na volnou stavbu V každém NN 9 rámků.
2, Oddělek dáme stranou a eventuelně ho taky převedeme na 9 rámků, Krajní souše můžeme vyměnit za rámky na volnou stavbu, Získáme tak souše.
3. Dva prázdné vystrojené nástavky dáme na dno s česnem a na ně položíme dva nástavky s oddělkem, navrch položíme třetí prázdný vystrojený nástavek, folii a víko.
Tímto jednorázovým rozšířením máme prokticky na celou sezonu vystaráno, včely postaví pátý NN zanesou ho medem a med je bude tlačit dolů do spodních nástavků. Jak začnou stavět spodní nástavky a tudíž nové plodiště je vyhráno. Další zásahy nejsou většinou třeba. Do takto vytvořeného plodiště není třeba zasahovat . S novou matkou je možné po čase vytvořit nové plodiště stejným způsobem .
- Když tvořím oddělek jako tzv. ozdravný, vezmu horní plodový nástavek. Dám jej zcela nahoru pod něj mžířku, na ní 2 cm vysoký rám, ten nástavek, otevřu očko. Za týden ho oddělím folií od hlavního včelstva a je hotovo. Jasně, dám matečník..... pak odstraním první zavíčkovaný plod mladé matky (to by měl být první biotech. zákrok s využitím koncentrace V.d s následným odstraněním. Stejně tak u smetence, roje a mám V.d. na kolenou).
- Tak na jaře mám třeba včelstvo v 5NN. Podstavím 3NN, odeberu 1NN smedem, tj. je jich 7NN. Pak udělám oddělek a odeberu 1NN s medem, tj minus 2NN, mám jich zase 5NN a jsou zase připraveny na zimu.
Já děkuji spolku Šance pro včely a panu Dvorkému, že zveřejňuje postupy a radí včelařům v celé ČR.
Já tedy tomu dám šanci.

Příspěvek: #1034

Já jsem na volné stavbě v NN bez mezerníků začínal a musel toho nechat. Ještě mám aspoň 3 bedny s linkama z vosku protože mám dost nevydrárkovaných rámků na trubčinu. De fakto jsem měl druhý rok tak mizernou snůšku že nechtěly stavět. Zkusil jsem loni jedno včelstvo kombinovaně a dalo mě 2x tolik co nejlepší na NN. Pan stonjek ve videu říkal že když po bondtestech rozmnožoval včely tak zkoušel různé sestavy, do kombinovaných nástavků dal nejhorší včely a donesly mu nejvíc medu. Akorát je prý ve vysokém plodišti víc roztočů. Tak jich zkusím víc a NN včelstva si nechám na maso pro oddělky.

Příspěvek: #1035

(23.03.2025 20:00)maci01 napsal(a):  ...Dám jim tedy šanci....

Mě to "oslovuje" také (zavčasu, ještě než přijdu o včely)
OK:
a) živé včely
b) zdravé včely
c) medný výnos? (nebo to už chci hodně?)

Příspěvek: #1036

(23.03.2025 20:00)maci01 napsal(a):  Já tedy tomu dám šanci.

Teď je nejlepší čas začít

Příspěvek: #1037

Musím počkat na odděleky. Takže až příští rok. Tedy když ty oddělky půjdou aspoň na dva NN L2/3. Tedy, jestli to půjde jako loni , tak nebudu mít nic ani příští rok. Takže mám smůlu, ale dal jsem se na čtení fóra šance pro včely a dělám si poznámky. Když jsem začínal cca. rok 2013+-, tak v mé bývalé ZO přišel včelař o 15.Každý na něj koukal přes prsty, že se neumí starat o včely. Přestalo to, až když přišel o včely i předseda ZO. Tady se to nevyhýbá nikomu a je na čase s tím něco dělat. Chce to změnu myšlení a pokusit se o jiný přístup. Zajímalo by mne, co dělá výzkumný ústav v Dole? Asi vydělává.

Příspěvek: #1038

(23.03.2025 21:25)MirekMatucha napsal(a):  

(23.03.2025 20:00)maci01 napsal(a):  Já tedy tomu dám šanci.

Teď je nejlepší čas začít https://youtu.be/9m8elJp6GOo

Teplo nyní bude do nekonečna utíkat na horu a včelsvo promrhá veškerou energiji na to, aby jin utíkalo teplo.Nyní v březnu ,no hrúza. Vpřírodě by se toto nedělo. Někteří včelaři obsluhují včely jako stavebnici Lego aniž by braly v úvahu že se jedná o živý organyzmus se svojí teplotou ,mikroklimatem a regulací proudění vzduchu.Zásah který mají načtený dělají v březnu i když se má dělat až na začátku května.I takto vznikají záhadné úhyny

Příspěvek: #1039

Nechtěl jsem odpovídat, ale jak to dělají včely v dutině? Dílo mají od shora až dolů a co když vyzimují v polovině? Půlka díla nad sebou a někdo je tam chodí zateplovat? Opravdu dojdou včely až nahoru, aby byly v teple pod stropem. Mimochodem je v tom videu dobře slyšet, že odděluje medníky folií. Kdo asi dává folii v dutině? O kolik úlů přišel pán z videa a o kolik přichází včelaři při dodržování pokynů a léčení dle metodik ČSV? Co na to počítač? Stále padá, padá ..... Je třeba se zamyslet azkusit něco nového a nebo přidělat kanistr s KM, nebo KŠ k bokům nástavku a dozadu papírky k fumigaci a automaticky jim to tam foukat pod tlakem. Tudy cesta nevede.

Příspěvek: #1040

Každé čtyři roky úhly, nebo pět let,
Jaká je Einsteinova definice šílenství?
Dělat pořád to samé a očekávat rozdílný výsledek.
Jestliže nepomáhá hubení brouka, a úhyn nevypadá na valázu protože o té se říká že zničí včely na podzim,...
Takže máte dvě možnosti buď zjistíte že jste ještě v nějakém měsíci málo huby brouka jak jistě mnozí zde poradí a nebo je třeba se podívat na to z druhé strany,
Včely hynuly... Proč?
To vám je pokousali roztočí? A Ve všech úlech?