Příspěvek: #241

Matky si dochovávam na inej včelnici, kde som prakticky na parcele s plochou cca220 ha sám. Mám tam pár rodín kde trubčinu nevyrezávam. Snažím sa takto zavčeliť si lokalitu vlastnými včelami. Viem že to nie je 100% garancia. Stačí len otvoriť každú druhú rodinu a vidím tie oranžové tergity u niektorých včiel čo je jasný dôkaz bastardizácie. Takých 5 - 7 rokov dozadu to nebolo.

Příspěvek: #242

Oranžove tergity
Dneska asi těžko víš zda tyto geny ti včely nepodrží v tomto prostředí.Já si myslím co je dobre to přežije a stoho budem množít. Jestli oranžové nebo šede to ukáže čas.Ty asi taky nechováš matky podle barvy ale zřejmě podle medu.

Příspěvek: #243

(13.11.2017 16:47)marek120 napsal(a):  Matky si dochovávam na inej včelnici, kde som prakticky na parcele s plochou cca220 ha sám. Mám tam pár rodín kde trubčinu nevyrezávam. Snažím sa takto zavčeliť si lokalitu vlastnými včelami. Viem že to nie je 100% garancia. Stačí len otvoriť každú druhú rodinu a vidím tie oranžové tergity u niektorých včiel čo je jasný dôkaz bastardizácie. Takých 5 - 7 rokov dozadu to nebolo.

220 ha je cca 3% z 7800 ha, které jsou schopni trubci obsáhnout. Takže sám? ani omylem.

Příspěvek: #244

Zdravím . Mal som aj ja možnosť sa s nimi zoznámiť, tiež mi jeden rok zpŕznili /pokazili/ dve rodiny- kde som vymenil matky a na druhý rok bol pokoj. Majú vynikajúci čuch - čo som zistil pri vytáčaní medu, krmení cez pohár ,tiež obrovská sliedivosť okolo úľov mimo znáškovom a jesennom období- len pre túto vlastnosť by som ich nechcel, tento rok som ich už nevidel-zrejme ich tu v okolí niekto skúšal . Dosť zarážajúca je dominantná schopnosť týchto trúdov,keď sa popri veľkému množstvu kraňky vedia presadiť

Příspěvek: #245

(13.11.2017 10:37)Milan Havelka napsal(a):  

(13.11.2017 8:52)JirkaJ. napsal(a):  

(13.11.2017 0:16)Milan Havelka napsal(a):  by se měl včelař snažit zajistit genetickou rozmanitost pro páření....a tím nemyslím do Kraněk pouštět BF nabo AMM....ale zajistit jinou genetiku v rámci kmene. Známe jak to vypadá při úzké příbuzenské plemenitbě - i 50% vajíček je neschopných života....atd.

Tady je krásnej článek o výhodách genetické rozmanitosti.
http://www.osel.cz/2790-promiskuita-jako-ucel.html

Jirko, pěknej článek. Bohužel asi slušně ograntovaný, nesmyslný pokus. Neznám jedinýho včelaře, kterej by si dával do produkčních včelstev výhradně inseminovaný matky. Podle mě je inseminace čistě pro chovný účely a nemá se cenu tím zabývat v produkci medu.

Smysl článku je v genetické rozmanitosti díky oplození větším množstvím trubců, ne v inseminaci. Tu použili pouze pro kontrolu jejich počtu. Při přirozeném spáření by to neměli pod kontrolou, ale pozitivní vliv na genetiku tam bude stejný.

Příspěvek: #246

(13.11.2017 17:59)Pavel Holub napsal(a):  

(13.11.2017 16:47)marek120 napsal(a):  

220 ha je cca 3% z 7800 ha, které jsou schopni trubci obsáhnout. Takže sám? ani omylem.

Tento údaj ma trochu prekvapil...To znamená, že trúd má akčný rádius 78 km2 , čo je plocha takmer 9x9 km. Ak je tomu tak, potom každý šľachtiteľ línií voľným párením sa na to, že šľachtí nejakú líniu, len hrá....Alebo je tento údaj hodne nadnesený...Možno je to i tak, že priestor 2x2 km pohltí 95% trúdov a len ojedinelé letia i trochu ďalej... No i tak pochybujem, že významnejšie percento šľachtiteľov má v okruhu 2 km okolo včelnice, kde líniu šľachtí či rozmnožuje, "vzduch čistý"...Raz som kúpil pár matiek nemenovanej línie a keď som o 4 roky od neho zase kúpil pár matiek sa bola to úplne odlišná "nátura"....Že nemám pravdu, som ochotný veriť len vtedy, keby mi to tvrdil chatár na Teryho chate vo V. Tatrách a oplodňáčiky by mal povešané po okolitých bralách...

Příspěvek: #247

Daniel...Jasné že nemá, to sú z knížok hádzané cifry, ktoré sa nezakladajú na realite.. Takých bájok je v knihách neúrekom.
Pavel Holub: Už keď argumentuješ niečo, skús si to aspoň laicky predstaviť. Stačí obyčajným sediackým rozumom
Jjm: vieš ak bude farba matiek smerodatná a určujúca priemerné medné výnosy, odolná voči vplyvom prostredia, chorobám tak nech je pre mňa za mňa aj kakaukovo bodkovaná..

Příspěvek: #248

Já mám v kruhu o ploše 2.826ha pouze 4 další, cizí včelstva...cca 20 včelstev s raným chovem trubců, oplozování v době(duben začátek května), kdy ostatní mají jen pár trubců, a stejně si nejsem "100pro" jistej. To naopak u pozdějších matek (červen a červenec) jsem si naprosto jistej, že je v tom i jiný materiál.

Příspěvek: #249

Marku co to plácáš??zatím tu jen hážes svoje domenky a presveceni pritom jsi mimo realitu..pokud chces u nas mit jistotu ze vis co mas za matku jedina cesta je Inseminace at se vam to zamlouva nebo ne..V naší převčelené krajině jiná cesta není a kdo chce delat zodpovedně a udržovat svuj chov v cistote ins.matek se nevyhne.je to jako článek víše kde je nesmysl ohledně ins.matek to mě jen utvrdilo v přesvědčení že valná většina čelařů ins,.matky viděla jen z rychlíku,protože je s nima většinou jen samá potíž a včely se oklamat nedají a poznají to,ale je to nutnost.
A protože je trubec BF snadno rozeznatelný od Kranky tak můj známí po produ řeky ve vzdálenosti vzdušnou čarou cca 6,4km má u sebe každý rok početnou družinu mích trubců,zcla určitě využívají vzdušných proudů a těch 10 km je určitě realných při vhodných podmínkách nehledě na to že chov trubců silně podporuju proto jich je velké množtví a v dobré kondici...
tom50 je odemně cca 7,5km a "žluté matky " se u něj našli sezonu před tím než jsem je vedle do vsi dodal..Nestěžoval si na ně..
ono totiž když matka nabere správný směr zkratí tu cestu třeba o 2 km záleží kde se shromaždiště nachází,nejde to měřit jen tím Trubcem..

Příspěvek: #250

78 km² : 3,14 = 24,8 tj rádius 5 km. Trúd zaletí aj dalej, ale pravdepodopnosť spárenia so vzdialenosťou nevyspytatelne klesá a zhromaždiská môžu byť lokalizované excentricky. Matematika pravdepodobnosti oplodnenia je športka.
Aký podiel na úhynoch má genetika matiek sa nedá racionálne vyhodnotiť bez vyhodnotenia dalších príčin.

Příspěvek: #251

Na přednášce nám tuším Čermák nebo Přidal vypočítali, kolik by bylo zapotřebí včelstev aby měl včelař 50% šanci, že se matka spáří s jeho trubcem. Bylo v tom průměrné zavčelení na 1km2, dolet trubce, plocha....pamatuji si, že to bylo přes 1000 včelstev.

Tady je to taky.

Příspěvek: #252

(13.11.2017 20:53)Albert Gross napsal(a):  ... Aký podiel na úhynoch má genetika matiek sa nedá racionálne vyhodnotiť ...

Podľa archeológov je tu včela 100 000 000 (sto miliónov) rokov.
Za tú dobu sa presúvali kontinenty ... menili sa doby tropické, ľadové, mierne ...
A živočíšstvo, rastlinstvo medzi tým kľučkovalo. Teraz, v čase globalizácie tieto zmeny robíme v priebehu rokov. Privezieme do Austrálie králika, ropuchu, z Ruska boľševník, ... ... zemiaky, kukurica, agát. Niečo užitočné, niečo menej. Indiáni by o tom vedeli rozprávať (nie tí čo zomreli na tuberkulózu, ale tí čo zostali).

Hráme sa na boha.

Příspěvek: #253

No a jsem děsně zvědav co za pár let bude říkat na Leskňáčka a Sršeň Mandarýnskou která se sem pomalu ale jistě blíží...

Příspěvek: #254

(13.11.2017 21:07)Luděk Klinkovský napsal(a):  Na přednášce nám tuším Čermák nebo Přidal vypočítali, kolik by bylo zapotřebí včelstev aby měl včelař 50% šanci, že se matka spáří s jeho trubcem. Bylo v tom průměrné zavčelení na 1km2, dolet trubce, plocha....pamatuji si, že to bylo přes 1000 včelstev.

Tady je to taky.

To je iba holá matematika ktorá vôbec nič nehovorí.

Otázka je, či M letí na to isté zhromaždište, na ktoré letia aj jej bratia, z jej úľa, (lebo bratov môže mať aj v inom úle po zákroku včelára)? Ak by sa mala vonku spáriť s bratom, tak prečo by podnikala túto neskutočne nebezpečnú akciu. Vtedy je už jediná vo včelstve. Spáriť by sa mohla aj (v podmete ). Ak si dokážu včely odovzdať informáciu o zdroji potravy, nemohli by klebetiť aj o tom, kde sú dobrí junáci?

Příspěvek: #255

No a proto příroda vždy směřuje k maximální různorodosti. Nemusí nám to vyhovovat v našich krátkozrakých záměrech v chovu, můřeme o tom donekonečna debatovat, ale je to naštěstí většinou vše co s tím můžeme dělat

Příspěvek: #256

Medak, ani uvažovať sa tu nesmie? Alebo si to už vyriešil a poznáš odpoveď?

Příspěvek: #257

Jestli můžeš promiň lustraci tvého profilu nedokázal jsem to vymazat ,jestli reguješ na příspěvěk 254 Nesouhlasím To je iba holá matematika ktorá vôbec nič nehovorí. Nesouhlas dalo se o tom moc diskutovat ,Mendel křižení !

AŤ se daří zdeněk

Příspěvek: #258

U mě zatím -3. 1x asi viry prost klasika, bez včel zásoby a zbyteček zchladlého plodu. 2x myši. Řádí letos jak sviň

Příspěvek: #259

Právě jsem se bavil s kolegou a u jeho známého prý 75% včelstev již pryč.
Já se ke včelám v současné době bohužel dostanu jen tak jednou za 14 dní, ale minulý víkend zatím bez ztráty kytičky. Loni touto dobou to bylo -25%.
Namnožil jsem na stejný počet formou oddělků to co přežilo a uvidím kam se posunu. Snažím se chovat už jen z toho co mám a z toho co si matky přinesou od okolních trubců.

Příspěvek: #260

(14.11.2017 0:15)misan napsal(a):  

(13.11.2017 21:07)Luděk Klinkovský napsal(a):  Na přednášce nám tuším Čermák nebo Přidal vypočítali, kolik by bylo zapotřebí včelstev aby měl včelař 50% šanci, že se matka spáří s jeho trubcem. Bylo v tom průměrné zavčelení na 1km2, dolet trubce, plocha....pamatuji si, že to bylo přes 1000 včelstev.

Tady je to taky.

To je iba holá matematika ktorá vôbec nič nehovorí.

Otázka je, či M letí na to isté zhromaždište, na ktoré letia aj jej bratia, z jej úľa, (lebo bratov môže mať aj v inom úle po zákroku včelára)? Ak by sa mala vonku spáriť s bratom, tak prečo by podnikala túto neskutočne nebezpečnú akciu. Vtedy je už jediná vo včelstve. Spáriť by sa mohla aj (v podmete ). Ak si dokážu včely odovzdať informáciu o zdroji potravy, nemohli by klebetiť aj o tom, kde sú dobrí junáci?

...(lebo bratov môže mať aj v inom úle po zákroku včelára)?
Určite má bratov aj v iných úľoch aj bez zákroku včelára,pretože trúdi zalietávajú aj do iných včelstiev.
Preto,ak chovám dostatočné množstvo trúdov,vytvorím pretlak trúdov vlastnej línie vo svojom okolí - regióne...ďalej už myslím netreba písať.
Ak niekto vyrezáva trubčinu v čase rozmnožovania sa včelstiev,nech sa potom nediví.
Ak chcem likvidovať varroa v trubčine,vyrežem až "poslednú várku," ktorú už včelstvo aj tak zlikviduje.
Za ďalšie je predpoklad,že mám pozalietavaných vo svojich včelstvách väčšinu vlastných trúdov,tým sa vyhnem možnej nákaze zvonka, (MVP a iné).