Příspěvek: #181

(12.09.2020 18:41)Karas Jozef MVDr napsal(a):  Páni musíte si uvedomiť ,že podľa klimatickej oblasti/nadmorskej výšky/znáškových pomerov,včelársky rok končí 15.7. alebo 15.9. ,toto si musíte uvedomiť, podla toho sa zariadiť s vytáčaním,liečbou,prikrmovaním ,kŕmením---nijaká kniha Vám to nedá len minimálne 10 ročné skúsenosti ----včelárim už vyše 50 rokov ,aj tak každý rok je iný ----jedine čo pomáha 7 zmysel!!!

Vtom nelze jinak než souhlasit pane doktore jenže knihy nesou informace, stejně i toto fórum, a ten 7 smysl by měl jít nějak popsat. Spíš narážím na skutečnost, že nyní lze srovnávat postupy se světem přes internet lépe, snáze, jinak a řekl bych že chyba je právě vtěch nedostatečně podaných informacích přes knihy. Například nijaké datum je i vtom výstřižku co jsem zde dal, co je orientační a zásadní, je popsán slunovrat a období poněm. A ten je na celé Zemi rozhodující, je jedno jestli víc na sever nebo výš nebo níž. Takto to pojal Brenner a v podstatě to určitě není jeho, protože když to sepisoval, tato skutečnost už tehdy byla alespoň 200 let známa. Někde na Zemi začíná v tuto chvíly brzké jaro, někde je plné podletí a něco mezi je okolo rovníku podle typu výskytu mořských proudů. Jenže takové informace jsou dobré tak pro po světe cestující včelařskou pracovní sílu.

Příspěvek: #182

Paťko tento rok,píšem,že každý rok je iný!!!Tento rok hrmím od 15.6. ,nie od 15.7 - či 1.8./najslabší rok za 50 rokov/

Příspěvek: #183

(10.09.2020 20:43)j-k napsal(a):  Také napíši svoji zkušenost s úhynem.
V našich podmínkách a včelama místní směsky se vždy krmilo po 15 srpnu, pochopitelně pokud včelstva neměly dostatek zásob začínalo se přikrmovat dříve. V posledních letech se v okolí začaly objevovat úhyny v tomto období s tím že vymizely včely. Mě se to stalo před 4 lety na pár včelstvech a stále jsem od té doby zjišťoval jak tomu předcházet. Letos jsem udělal pro ověření dosavadních poznatků pokus. Většinu včelstev na včelnici jsem 20 července začal přikrmovat cukrem (3,5kg) s tím že jsem jim odebral medníky i když ještě dobíhala snůška medovice. Na 3 včelstvech jsem medníky plné medu ponechal a odebral až 15 srpna, a poté je začal přikrmovat cukrem.
Včelstva s brzkým přikrmováním prosperují bez jediného problému a stále plodují i když plodu již ubývá.
Včelstva na kterých medníky zůstaly do 15 srpna, přesto že měly dostatek zásob (cca 25kg) přestávaly plodovat již začátkem srpna. Problém se začal ukazovat počátkem září v úbytku včel. Kolaps započal již nyní a ty troje včelstva budu likvidovat. Včel za deset dní ubylo takovým způsobem že z 20 obsazených rámků 39/24 zůstává asi jeden-dva.
Jediné jak si to vysvětluji je že si včelstva nevytvořily zimní generaci. Ať mě nikdo netvrdí že to je způsobené WD když situace na stanovišti je u všech včel +/- shodná.

Pokud ti za 10 dní takto nyní zeslábly , tak to prostě je způsobeno věcmi spojenými s VD a s tím co se za nimi táhne .
Jen pouhá absence zimní generace , to by přišlo spíš později . Věci s VD ověříš vytažením pylového rámku s trochou zásob z takovéhoto kolabujícího včelstva a vložením třebas do oddělku . Za týden , za 10 dní v něm uvidíš nepříjemnou změnu .

Podstatné je to proč ty ostatní včelstva při včasném pokrmování cukrem problém přešly .
Vím náhodou o případu , kdy oddělky které byly brzy od července pokrmovány cukerným roztokem varroázový kolaps přežily a ty ostatní s medem ne .
Na snůškově dobrém stanovišti . Nelogické , ale skutečné .
Jedna možnost mě tehdy částečně napadla a sice , že na podněcování cukerným roztokem včely reagují tak , že zvýší přínos pylu do včelstva a zásobování tímto nad množství které potřebují .Celkově se aktivuje včelstvo . Ten pyl to vlastně souvisí i s tou zimní generací a bílkovinným tělískem . Nevím jakou jsi měl u sebe situaci
v tomto ohledu .
Když je třeba sině zavirované a nosemou promořené včelstvo , tak razantní osekání - přeléčení kyselinou mravenčí do té míry , že tam zbude jen hrst včel , ty včely zachrání natolik , že z nich vyrostou nakonec pěkné zdravé včely .
Jestli něco podobného - osekání nemocného , za určitých okolností může fungovat třeba u cukerného roztoku , tak to je otázka .
Zajímavé bude to , co se tam bude dít později na podzim .

Příspěvek: #184

Technicky si myslím, že je důležité nemít plodovou pauzu v kvartálu od slunovratu, plus, velmi nízký stav VD během té doby. Je to v rozporu co tu praktici psali nedávno, že jejich linie matek jsou právě charakteristické touto pauzou a proto se lépe zbavuje VD.

To je v rozporu s podněcováním a stálým plodování kvůli dostatečné a kvalitní zimní generaci.

Jsou stavy ve včelstvu, kdy prostě ve včelstvu probíhá hlad a přitom probíhá snůška. Jde o několik vztahů volátko - koloběh potravy- ve včelstvu, které stačí vysledovat. A nepodcenit.

Příspěvek: #185

(12.09.2020 23:26)JrM napsal(a):  Jedna možnost mě tehdy částečně napadla a sice , že na podněcování cukerným roztokem včely reagují tak , že zvýší přínos pylu do včelstva a zásobování tímto nad množství které potřebují .Celkově se aktivuje včelstvo . Ten pyl to vlastně souvisí i s tou zimní generací a bílkovinným tělískem .

Zaujímavá úvaha a je mi sympatická z pohľadu toho peľu....
Lebo jeho množstvo v úli je pre vznik zdravých dlhovekých včiel rozhodujúce ...

Příspěvek: #186

No abych byl ještě přesný ,
tak to že po podnícení cukerným roztokem včely začnou víc nosit pyl a dělat jeho o něco větší zásobu , to mám odpozorováno dlouhodobě , to úvaha není , to je reálná skutečnost . Suchý cukr a invert tento efekt takto nemají .
Jsou takoví , kteří v horách v určitém období z nějakého důvodu mají potřebu denně obejít s upraveným kanystrem s hadicí a s kohoutem na zádech celou svou početnou včelnici na zahradě a dají jim 2 deci velmi řídkého roztoku . Začátkem července to dělají určitě rozhodně . Mají na to upravený úlový systém , aby to šlo rychle a dělají to roky . A nejsou to žádní začátečníci , aby dělali zbytečnosti . Mimo jiné na horách bývá větší problém s pylem než dole v nížíně . Řekl bych že u určitých línijí víc zaměřených na pyl - třeba Kartovka to může být i výraznější .
Jsou i tací kteří to dělají 2 krát denně , kdykoliv zjistí , že přestala snůška , cíleně proto aby odstranili stres ze včelstev , aby se vyhnuli moru , který mají opakovaně před sebou u souseda . Vychází jim to .

Úvaha je to , jaký to má vliv v praxi .
Zda když včely krmí plod a jiné čerstvě doneseným pylem a když se podnícením aktivuje i přínos nektaru- ozdravných laktobacilů , který by třeba z důvodu vzdálenosti či prosté rentability přínosu by nevyužit nebyl ,
zda takovéto oživení , urychlení výměny generace a vyhnutí se různým patogenům, virům atd. , uloženým jak v zásobních rámcích s pylem , tak v medných zásobách do kterých takto nemusí sahat , částečným vyhnutím se tomuto i v chytlých včelách , které se rychleji upracují případně v pozici létavek třeba dejme tomu pylu , zda je toto a takovéto aktivování za nějakých okolností schopno přispět k vyvedení včelstva ze skryté krize .
Někdo to může třeba hned zavrhnout , jsou i tací sebevědomí učitelé lidstva , kteří zde na fóru nechtěně přiznali , že nemají odpozorováno ani to , že při krmení cukrem včely určitou dobu bodají .

Příspěvek: #187

Proc pri krmeni cukrem vcely maji bodat??? Pri krmeni jsem tohle nikdy nezaznamenal, letos jsem nepotreboval ani kuklu.

Příspěvek: #188

(12.09.2020 23:26)JrM napsal(a):  Pokud ti za 10 dní takto nyní zeslábly , tak to prostě je způsobeno věcmi spojenými s VD a s tím co se za nimi táhne .
Věci s VD ověříš vytažením pylového rámku s trochou zásob z takovéhoto kolabujícího včelstva a vložením třebas do oddělku . Za týden , za 10 dní v něm uvidíš nepříjemnou změnu .

Tomu nějak nerozumím. Nejdřív to svedeš na VD a pak má přenos pylového rámku se zásobama do oddělku (samozřejmě předpokládám rámku bez VD) oddělek popravit.
Tak může za to VD nebo ne?

---

Příspěvek: #189

(13.09.2020 7:37)gupa napsal(a):  ... je důležité nemít plodovou pauzu v kvartálu od slunovratu, plus, velmi nízký stav VD během té doby.

Gupa pokračuje slovy "Je to v rozporu ...". Rozpor, na který ukazuje, je přesně to co mně trápí. (Brenner psal v době, kdy VD byl ještě 10 let daleko od Evropy, takže je třeba jej číst s tímto vědomím.)
Takže přidávám další hloupé dotazy začátečníka:

Plodová pauza (v dnešní době) dobrá je a nebo není? Vzniká _většina_ zimní generace v koncem července a v srpnu nebo vzniká dříve a srpnová generace jsou zase včely, které se jen upracují na krmení?
Co kdyby j-k nezatěžoval pokusné úly krmením a raději spoléhal, že mu do jara nechají z 25kg medu třeba 10-15kg?

Druhá otázka související (kterou vlastně položil JrM, jen to trochu přeformujuju). Krmené včely díky množství plodu a upracovaným nakaženým včelám ředí patogeny na únosnou míru nebo naředění patogenů jen odkládá problém, který může nastoupit později?

Příspěvek: #190

(14.09.2020 7:57)marek. napsal(a):  Vzniká _většina_ zimní generace v koncem července a v srpnu nebo vzniká dříve a srpnová generace jsou zase včely, které se jen upracují na krmení?

Aj na ukrajine si položili otázku ":Ktoré včely prežijú zimné obdo­bie?"
opoveď:
Takmer všetky včely vyliahnuté v auguste a začiatkom septembra prežijú zimu a mnohé z nich dožijú až do mája.
Podľa výsledkov výsku­mov charkovského výskumného ústa­vu včelárskeho sa jari nedožije:
– 60,8 % včiel vyliahnutých do 26. VII.
– 17,5 % včiel vyliahnutých od 27. VII. do 26. VIII.
– 11,6 % včiel vyliahnutých od 27. VIII. do 7. IX.
– 30,0 % včiel vyliahnutých od 8. IX. do 13. X.

Příspěvek: #191

goro: tyhle informace jsou z nejakeho jejich webu nebo z nejakeho caspoisu nebo knizky? mohl bys prosim poskytnout odkaz na jejich web, treba tam budou i jine zajimave informace. diky.

Příspěvek: #192

Nevím zda naředění patogenů jen odkládá problém , který může potom nastat později , kdy třeba možná v jiném období , období groomingu a ukončení plodování lépe odezní . Proto jsem zmínil , že bude zajímavé vědět jak se to bude u něj vyvíjet dál na podzim . Neodevzdávám kompletní hotovou vědeckou práci .
Mým cílem není toto nějak zvlášť důkladně analyzovat a starat se, aby jiní potom měli bezpracně pěkné včely , ale mít své pěkné včely .To si musí každý sám pořešit podle svých zkušeností .
Autor původního příspěvku dal na stůl pěknou přihrávku , popis a námět s dobrou hodnotou . Tak mám za to , že mohl v tomto na oplátku dostat něco dalšího třeba i potvrzujícího, možná ne úplně bez hodnoty . Tak říkajíc koupil po štamprli a zaplatil poctivou cenu , tak jsem to otočil . Ale zase na druhou stranu nechat si od přísedících vybílit si svůj účet , to v plánu nemám .
Plodová pauza je v dnešní době ve správnou chvíli dobrá , vhodná a jsem jejím příznivcem už hóodně dlouho . Nikdy jsem nenaříkal , když mi matka silného včelstva bezdůvodně od půlky června na 3 týdny a více přestala klást a potom se zase rozjela .

JosPr . Mi dlouhé roky při krmení cukerným roztokem včely v určitou chvíli a dobu více bodají .Proč to dělají , to je třeba řešit s nimi . Nebyl jsi ten koho jsem mínil , že to nemá zmapováno , nebylo třeba se k tomu hlásit .

Miroslav Vochozka : Ty na to určitě přijdeš , až budeš chtít .
Dále opravdu nevím o tom ,že bych zmínil , že by vložení takového to rámku do oddělku muselo oddělek nutně popravit .Zmínil jsem jen , že bude nepříjemně překvapen .

Příspěvek: #193

Goro, děkuju moc, super informace.

Ovšem asi by bylo dobré přepočítat procenta na kusy včel, nebo jaké procento z včel žijících v časném jaře se narodilo v tom kterém období.
Ono totiž 40% včel z období před 26. VII. (pokud počítají včely vylíhnuté od jara) je obrovské množství!

Jinak, rád tu rundu otočím, až budu mít čím. A to asi za rok za dva nebude

Příspěvek: #194

Částečně si odpovím sám:

Colony age structure – autumn to winter:

https://www.theapiarist.org/wp-content/u...g-bees.png

viz článek: https://www.theapiarist.org/winter-bee-production/

(jen nevím, jestli to odpovídá zjištěním z ukrajiny, podle mně moc ne.)

Příspěvek: #195

Tohle je nesmírně zajímavá otázka. Kdy se rodí zimní Vcely ( nebo aspoň většina) u ukrajinského výzkumu mi chybí údaj zda bylo včelstvo krmeno. A ty obrázky se mi zdají pro naše podmínky velmi mimo. Já jsem měl v nekrmenem vcelstvu 26 buněk zavickovaneho plodu a par vajíček začátkem září. Přesto si myslím ze zimu daji v pohodě

Příspěvek: #196

(14.09.2020 11:37)marek. napsal(a):  Částečně si odpovím sám:

Colony age structure – autumn to winter:

https://www.theapiarist.org/wp-content/u...g-bees.png

viz článek: https://www.theapiarist.org/winter-bee-production/

(jen nevím, jestli to odpovídá zjištěním z ukrajiny, podle mně moc ne.)

Rendy Oliver nabízí toto schéma.

Příspěvek: #197

Mne u těchto sestavených informací co produkuje J. Oliver udivuje, jak dokáže nahodit až 5 udiček zaráz v několika odstavcích mimo další a poslat informace dál bez dalších upřesnění a jasnějších informací.

Přímo u tohoto článku jde o CO2, množství pylu a jeho kvalita, graf DWV ve vztahu s přínosem pylu, ukáže včelstvo s pochodujícími dělnicemi okolo včelstva a bonus zinek, ten je v mnoha formách, ale já se jen zhola dozvěděl - zinek je důležitý. Nesdělí přesně jaký zinek ale jde o v pořadí pátou udičku na kterou zaberou hlavně dodavatelé zinkových aditiv do krmiv, obchodníci se radují, včelaři doufají a utrácí peníze ... Zpravidla každý druhý článek nebo každá první přednáška od něj takto funguje.

Už i v tomto zprominutím opravdu vidím reklamu. Jakoby nešlo zveřejnit číslo účtu a problematiku po uhrazení řádně upřesnit pro bezvadnost informací.

Vady informací se potom projevují po takových rybářských nahození velmi rázně, hlavně vymizením včel z úlu, protože tak to obvykle bývá, že když dva včelaři dodávají zinek do úlu není to to samé. Dva dělají proti pochodování, není to totéž, dva dělají výzkum vztahů s CO2 není to to samé atd.

Brát informace od R.Olivera jako inovátorství jde, ale jsou z 95% pro neúplnost jen nahozením udiček s výsledkem úlovku plevelné ryby.

Příspěvek: #198

tá teória, že cenné sú včelstvá, ktoré majú plodovú pauzu, resp. o tomto čase majú zaviečkovaných pár buniek vďaka nekŕmeniu resp. inej technológii včelárenia je síce zaujímavá, celkom logická ale napr. v mojej lokalite (BA-Kittsee) doniesli za posledný mesiac minimálne 1 NN
zaviečkovaného medu (tým nerýpem do ostatných včelárov, ktorí mali tento rok biedu), teda včely sú rozpumpované, cukor tento rok nedostali a v nádeji hľadania správnych adeptov na rozchov budúcu sezónu som námatkovo prezrel včelstvá s dobrým medným výnosom, nízkym spádom klieštika po klietkovaní a slabou rojivosťou, resp. dva roky sa nevyrojili. Samozrejme, boli 1-2 rámiky 42x24 zakladené vajíčkami. Teda včelstvá, ktoré plodujú dlhodobo, u mojich mám pocit že celoročne a bez klietkovania zrejme nemožné ošetriť včelstvá chémiou zodpovedne teda nie sú perspektívne. Aké je teda východisko pri včelstvách, ktoré sa nachádzajú v pomyselnom včelárskom raji, teda znáška od snežienok až do kvitnutia rastlín na zelené hnojenie ? (8.11. sme jedli srdiečka pohánkového medu o veľkosti mužskej dlane, ktoré vystavali včielky v miestach, kde som odobral rámiky od krajov, aby nesplesneli). Teda podľa mňa východisko je klietkovanie v jeseni plus poctivé ošetrenie v lete a dorazenie klieštika podľa spádu na jar? Letné ošetrenie mi napadá formou duplexných izolátorov ako odbremenenie včiel od toľkej chémie ale hľadanie odolných včelstiev ide asi bokom, ak by človek nezasahoval, tak do roka skolabujú, vidím to na rojoch usídlených v stromoch v okolí (lese), na jar som zatiaľ nevidel žiadne lietať.

Příspěvek: #199

Ráj neexistuje, pokud ano, včelu takový ráj odrovná.

Citace:http://scientificbeekeeping.com/understa...-part-13d/
Oliver píše:

Pokud kolonie zahájí sezónu s nízkým počtem roztočů, pak dvě ošetření, která zabijí 95% roztočů (celá populace roztočů, včetně těch v plodu), udrží varroa pod kontrolou v průběhu sezóny (budu podrobně popisující dynamiku populace roztočů v připravovaném článku). Pokud je však účinnost těchto ošetření pouze 70%, bude to vyžadovat tři ošetření (možná překvapivě nezáleží na tom, v jaké roční době se ošetření aplikuje)

Aplikace umne letos byla v tom mizerném rozvoji. Funguje. Další bude během tohoto měsíce, plodu je nyní velice málo.

Co víc chce kdo vědět? Je to jednoduché. Jen, že když to neudělá každý, dochází k reinvazím během celé aktivní letové doby. A nepoužít léčivo nebo léčiva která včely zabijí. Pak lze jen doufat že včely vyzimují a nikdo je neukradne protože nato kolega zloděj zvysoka kálí na nějaké pravidla chovu a jediné co umí je ukradnout kus práce a tvářit se nevinně...

Příspěvek: #200

Ak neexistuje prirodzená plodová prestávka, čo je v teplej jeseni vysoko pravdepodobné, tak liečenie na 90% netrafíte. Dá sa to len izoláciou M a následným liečením. Plošne a na istotu.
Potom je nepochopiteľné, ako môžu byť koncom júla spady niekoľkonásobne rozdielne od pár ks po niekoľko stovák. Sú to určite emigranti, možno aj z nejakej rabovky, ale prečo také rozdiely ? Další rozdiel je v imunite včelstva. Padne včelstvo s liečebným spadom 200 VD a nepadne včelstvo so spadom tisíc.
Určite genetika, ale to je poznatok pre bežného včelára nepoužiteľný.