Příspěvek: #121

(29.08.2020 21:46)Ivík napsal(a):  Taky TEĎ je ta klíčová doba, i když někdo bude tvrdit ohranou písničku, že stačí vytvořit dlouhověkou generaci v červenci a vše je OK.

Je to dobrá písnička. Hodně včelařů ji neumí. Kupříkladu nyní je už docela pozdě si myslet že je klíčová doba. Nyní se už jen ochladí, vyběhne plod který se sám vykrmí z nástřiku pozdních snůšek a od října proběhne včelařem jen jednorázové shození roztoče a jsou Vánoce. Nyní už je po refrénu: Kvalitní zimní včelu mít aby mohlo včelstvo žít.

Příspěvek: #122

Nesouhlas, teď začnou ta slabší včelstva padat, roje kolabovat, plod se zmenšuje a viry jsou koncentrovanější apod. Skvěle vykrmená zimní generace je základ, o němž není pochyb, ale to vše je k ničemu pokud ji nepohlídáš. To co se děje konec srpna a v září ji spolehlivě dokáže odrovnat.

Příspěvek: #123

Úhyny v septembri a oktobri sú primárne dôsledok nedostatočnej ochrany zimnej generácie včiel. Až vyrabovanm týchto včelstiev vznikajú sekundárne úhyny v zime. Viac úhynov je v jeseni a určite treba zabrániť rabovkám uhynutých včelstiev. Niekedy zostane uhynuté včelstvo nevyrabované aj dva týždne, pretože hrstka včiel a matka tam ešte chvíľu zostáva. Ak by sme prednostne zabránili úhynom v septembri, tak problém s rabovkami by neexistoval.
Prenášanie vírusov sa stále označuje ako dôsledok poškodenia včiel a lariev klieštikom.
Ak však mám začiatkom augusta liečebný spad 50 VD, tak by som mal mať vo včelstve spolu s plodovými do 200 ks VD. Koľko včiel z 15 000 dokážu priamo fyzicky infikovať ? Ak je to 5 000?, tak dalších 10 000 zostáva. Ale včelstvo padne. Ako sa teda rozšírila infekcia na celú populáciu úľa ?

Příspěvek: #124

Podobnou otázku, jako AG, jsem na VF pokládal již několikrát a nikdy jsem nedostal odpověď:
Jak se dostanou viry nebo bakterie do těl včel v množství, že včelstvo padne?

Příspěvek: #125

Ivíku, máš pravdu jedině v tom, že včelstva která svůj zdravotní stav nezvládají se dají poznat. Jinak se ale pleteš. Teď v září můžeš tak akorát kulový! Teď už je rozhodnuto a u hodně napadených včelstev už jsou také prázdné úly. Já za rozhodující považuji slunovrat, to se dají včely zachránit. Abys toto mohl provést musíš všem předhodit takový testík a pak hned jít do akce. V září je pozorovat na česně je možné, ale chtít pak zachraňovat zavání demencí. Zřejmě si z toho Klímy moc nepobral! Zdraví R. S.

Příspěvek: #126

(30.08.2020 10:06)Albert Gross napsal(a):  Úhyny v septembri a oktobri sú primárne dôsledok nedostatočnej ochrany zimnej generácie včiel. Až vyrabovanm týchto včelstiev vznikajú sekundárne úhyny v zime. Viac úhynov je v jeseni a určite treba zabrániť rabovkám uhynutých včelstiev. Niekedy zostane uhynuté včelstvo nevyrabované aj dva týždne, pretože hrstka včiel a matka tam ešte chvíľu zostáva. Ak by sme prednostne zabránili úhynom v septembri, tak problém s rabovkami by neexistoval.
Prenášanie vírusov sa stále označuje ako dôsledok poškodenia včiel a lariev klieštikom.
Ak však mám začiatkom augusta liečebný spad 50 VD, tak by som mal mať vo včelstve spolu s plodovými do 200 ks VD. Koľko včiel z 15 000 dokážu priamo fyzicky infikovať ? Ak je to 5 000?, tak dalších 10 000 zostáva. Ale včelstvo padne. Ako sa teda rozšírila infekcia na celú populáciu úľa ?

No když loupí nosí do úlu mimo patogenů i kilogramy zásob a na jejich ukládání se jiste podíli celé včelstvo. Takže alimentární přenos patogenů. A Nosema ceraáe poškozuje výstelku žaludku, tudy mohou jít viry přímo do hemolymfy. Takže loupež, prínos zásob, virů a Nosemy ceranae rozšíří bleskově infekci do celého úlu.
Tak vzniká tzv dominový efekt.

Příspěvek: #127

Rudolfe, jaký testík? Děkuji za odpověď.

Příspěvek: #128

http://www.vcelarisobe.cz/2020/01/bomby-...dil-treti/
Kedy nastal úhyn včelstiev MRC na následky rabovania ? Nie bleskovo, ale za 3 mesiace :
Všechna tři MDC včelstva uhynula. MDC © žilo do 10. října, MDC (B) do 19. října a MDC (A) do 2. listopadu. Po úhynu MDC byla MRC jednou za dva měsíce zkontrolována z důvodu sledování průběhu zimování. Včelstvo MRC 1E uhynulo do 20. prosince 2017. Včelstva MRC 1W, 300W a 300E uhynula do 20. února 2018. Včelstva MRC 50W a 50E přežila do jara 2018.
Jiŕí,
ako teda prebieha úhyn včelstiev MDC ? To sú tie prvé hromadné úhyny v septembri. To by museli byť rabovky už na začiatku júla po slnovrate.
Ja si myslím, že do úhynov vstupuje ako biologický katalyzátor NA, ktorá otvorí bránu pre infekciu vírusmi cez tráviaci trakt. Klieštik, vírusy a NC/NA sú teda činiteľe ktoré spôsobujú úhyny. Vieme obmedziť VD, ale to nestačí. Vírusy sú nezničiteľné. Zostáva len obmedzenie nozémy, podľa SVPS takto: Postihnuté včely majú zväčšené bruško a predčasne hynú. Matkám postihnutých nozemovou nákazou atrofujú vaječníky. Diagnostika – klinické príznaky a laboratórne vyšetrenie. Prevencia – zozbieranie a spálenie mŕtvych a chorých včiel, správna výživa, čistenie a dezinfekcia úľov, pravidelná obmena diela a dobrá zoohygienická starostlivosť. Nelieči sa.
Ale klinické príznaky pre NC niesú a NC v poslednej dobe vytlačila NA. Takže zase len labáky a mikroskopy
1.Teplo, dezinfekcia, výmena diela, kvalita peľu
2.Potlačenie klieštika
Stále je to lotéria bez záruky a stále s istotou nevieme, či úhyny spúšťa nozéma. Klieštik, vírusy a nozéma musia pôsobiť súčasne ako podmienky pre úspešné úhyny. NC je potom kľúčom k súčasným úhynom, nie varoáza.

---

(30.08.2020 15:19)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a):  Podobnou otázku, jako AG, jsem na VF pokládal již několikrát a nikdy jsem nedostal odpověď:
Jak se dostanou viry nebo bakterie do těl včel v množství, že včelstvo padne?

Pán doktor sa to pýta dokola, ale ešte mu nikto neodpovedal na otázku

Příspěvek: #129

(30.08.2020 16:34)jirka.marx napsal(a):  A Nosema ceraáe poškozuje výstelku žaludku, tudy mohou jít viry přímo do hemolymfy. Takže loupež, prínos zásob, virů a Nosemy ceranae rozšíří bleskově infekci do celého úlu.
Tak vzniká tzv dominový efekt.

Otázka "jak" vyžaduje i odpověď tak, že je včelstvo hladné, protože kdyby nebylo hladné, nepustí z volátka do žaludku takové množství potravy, které významně zvýší i infekční tlak na stěnu žaludku. V podstatě, kdyby včelstvo bylo v nadbytku potravy, dojde k vyššímu naředění potravy a tím i omezení patogena a snížení dominového efektu.

Popsat to i jako obráceně je lepší pro pochopení. Volátko včelstva tedy významně umí významně pomoci naředit potravu včel. Ale musí se neustále "přepouštět".

Ještě pro lepší pochopení.
Základem volátka je být u jistých kast včel prázdné. Což je také odpovědí. A když se naplní při loupežích z velmi infekčního včelstva doplna, je i mrtvé. Pokud je ale poloplné a naplní se z infekčního včelstva při loupežích zpoloviny, je i mrtvé jen zpoloviny. Tedy pokud infekce vůbec propukne, protože záleží i na obsahu toho volátka než doněj včela něco navíc "naloupí". U nosemy také záleží na celkové schopnosti úlu který odrazí vyzářené teplo zpět do chomáče. Tím se také omezuje ujídání takové infekční potravy (projití česlem) na minimum a tak je i více dělnic zdravějších po delší dobu, říká se tomu zvýšení životnosti.

Chudoba je základním problémem sociálního tvora. Protože včelstvo je sociální hmyz, jsou kasty včel jak syté, tak i chudobné. A ty chudé kasty včel ve včestvu jsou největším rizikem při zvyšování infekčního tlaku na celé včelstvo.

Příspěvek: #130

Ani „naše včelí viry“ se naštěstí ve včelstvech neuplatňují samy, i když v závislosti na druhu je jejich přítomnost ve včelstvech, tedy prevalence, odhadovaná na 20–80 i více procent. Vždy doprovázejí roztoče Varroa destructor, který jím otevírá cestu do včelích buněk a tkání, ve kterých se pak uplatní a působí změny a poruchy, podle nichž mají většinou své jméno. Jediným způsobem, jak zabránit jejich projevům, je správně ošetřovat včelstva proti napadení roztočem Varroa destructor, tj. účinnými prostředky, aplikovanými podle návodu jejich výrobce, nejlépe na co největším území současně a včas, tj. podle situace ve včelstvech, na stanovišti a na stanovištích sousedů včelařů, případně podle výsledků provedených vyšetření.
Nikdy ne podle kalendáře! To platí zejména v posledních letech a bude to platit i do budoucna.
Příteli Srbo, moje odpověď na vaši otázku tedy je, že jste, pokud jde o dezinfekci, kterou jste prováděl, postupoval správně a správně jste postupoval (i vaši přátelé sousedé) i při ošetření včelstev proti roztoči Varroa destructor. K tomu vám blahopřeji a přeji vám, aby se vám (a vašim sousedům včelařům) dařilo takto postupovat i letos a v dalších letech.
MVDr. Josef Holejšovský Ph. D.

Příspěvek: #131

U včelstev ošetřených plošně po 10.10. důvěrníky od 2015 virózní onemocnění nevzniklo,od nahlášení D1. 1354 včelstev našich včelařů před koncem roku2019 při ošetření aerosolem ztráta 2 včelstev.2018 ztráta 4 včelstev. 2014 plošný úhyn,zkoušení odolnosti včelstev.

Příspěvek: #132

Virozni onemocneni vznika po 10.10??? Tam uz si "plosne" hrajete jen s VD.Podobnym vystupem se muze ukajet leda tak nejaky zdravotni referent na vyrocce ZO.

Příspěvek: #133

(30.08.2020 15:32)Rudolf Stonjek napsal(a):  Ivíku, máš pravdu jedině v tom, že včelstva která svůj zdravotní stav nezvládají se dají poznat. Jinak se ale pleteš. Teď v září můžeš tak akorát kulový! Teď už je rozhodnuto a u hodně napadených včelstev už jsou také prázdné úly. Já za rozhodující považuji slunovrat, to se dají včely zachránit. Abys toto mohl provést musíš všem předhodit takový testík a pak hned jít do akce. V září je pozorovat na česně je možné, ale chtít pak zachraňovat zavání demencí. Zřejmě si z toho Klímy moc nepobral! Zdraví R. S.

Rudo, jestli sis ráčil povšimnouti, nikde nerozporuji zásah o slunovratu nebo začátkem podletí. To je bez diskuse základ, který je novou zprávou pro začátečníky, nikoli pro zkušené včelaře. Tvrdím však, že v podmínkách jižní Moravy, kdy už téměř každý rok je úhynový, toto nestačí a nezaručí to včelaři, že jeho včelstva přežijí.

Příspěvek: #134

Úhyny (nielen v tomto roku) spôsobujú, podľa mňa, tieto hlavné faktory:
1/ Prevčelenosť územia - t.j. rastúca hustota počtu včelstiev na km2
2/ Prevčelárovosť územia - t.j. rapídne (aspoň u nás) rastúca hustota počtu včelárov obhospodarujúcich včelstvá na ploche km2
3/ Nekordinovanosť zásahov do včelstiev medzi včelármi v dolete ich včelstiev - t.j. v celom katastri obce, ide hlavne o zakŕmenie, ponechanie včiel bez medu, vytáčanie medu "do sucha", atd.
4/ Meniace sa podmienky prísunu sladiny a peľu (súvis s počasím - suchá striedané s nárazovým prísunom vlahy (v lepšom prípade), príliš vysoké teploty v lete)

Následne hlavne tieto faktory:
1/ prítomnosť VD a viróz
2/ tiché a postupne otvorené rabovačky
dokonajú svoje.

Příspěvek: #135

Také je psáno že nevzniká,ani protažením sezony,delším plodováním. Zřejmě nestačí vzniknout.Domnívám se tedy že vznikne v neošetřeném včelstvu z předešlého roku.

Příspěvek: #136

(31.08.2020 9:00)Rado Chudý napsal(a):  Úhyny (nielen v tomto roku) spôsobujú, podľa mňa, tieto hlavné faktory:
1/ Prevčelenosť územia - t.j. rastúca hustota počtu včelstiev na km2
2/ Prevčelárovosť územia - t.j. rapídne (aspoň u nás) rastúca hustota počtu včelárov obhospodarujúcich včelstvá na ploche km2
3/ Nekordinovanosť zásahov do včelstiev medzi včelármi v dolete ich včelstiev - t.j. v celom katastri obce, ide hlavne o zakŕmenie, ponechanie včiel bez medu, vytáčanie medu "do sucha", atd.
4/ Meniace sa podmienky prísunu sladiny a peľu (súvis s počasím - suchá striedané s nárazovým prísunom vlahy (v lepšom prípade), príliš vysoké teploty v lete)

Následne hlavne tieto faktory:
1/ prítomnosť VD a viróz
2/ tiché a postupne otvorené rabovačky
dokonajú svoje.

V bode 3 "vytáčanie medu "do sucha" je scestné prirovnanie ......

Příspěvek: #137

Vznikne i v prelecenem vcelstvu z minuleho roku, vznikne na stanovisti, kde je 0 v zimni meli. A kdyz vznikne, jeji prenos mezi vcelstvy uz na mnozstvi VD nezalezi. Zije si to vlastnim zivotem.

Příspěvek: #138

Jaká je vlastně běžná průměrná úmrtnost (úbytek) včelstev v přírodě? Myslím dlouhodobý průměr, ne nárazový výkyv. Napadá mě, jestli příroda jen úhynama nedohání to co mi jí maříme léčením a koncentrací včelstev na stanovištích a v prostoru?

Tím nechci říct, že není třeba zodpovědně ošetřovat včelstva a předcházet jejím úhynům!!!

Příspěvek: #139

Nekde jsem cetl nejakou uvahu o vzdalenosti mezi vcelstvama v prirode - tusim roj se vzdali od puvodniho vcelstva cca 700m - 1km . Bavime se hypoteticky v miste bez zasahu cloveka. Takze kdyz padne jedno vcelstvo, zpravidla ho muze najit jeste jedno, pak bych to videl s malou pravdepodobnosti (ale je v doletu dalsich).
Kdezto nase vcelnice s 5, 10, 20, ... vcelstvy v jedne rade, jak jedno padne, je to pak opravdu spise jak domino. Tady je i vliv jak zaletavani vcel do sousednich ulu (sireni breberek ne v jednom ule), ale castecne treba ve 3 celkem, pak pri problemech to jde pomalu geometrickou radou...
chose

Příspěvek: #140

(30.08.2020 15:19)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a):  Podobnou otázku, jako AG, jsem na VF pokládal již několikrát a nikdy jsem nedostal odpověď:
Jak se dostanou viry nebo bakterie do těl včel v množství, že včelstvo padne?

http://scientificbeekeeping.com/nosema-c...rs-nosema/
Väčšina včelárov si uvedomuje, že v Severnej Amerike (a na celom svete) sa etablovala nová forma nosema. Je prekvapujúce, že Nosema ceranae sa dokázala šíriť po celom svete bez toho, aby si to niekto až donedávna všimol - v USA je minimálne od roku 1995, ale k hláseniu došlo až v roku 2007! Od tej doby sme sa o tejto novej chorobe niečo dozvedeli, ale stále máme viac otázok ako odpovedí.

Predpokladám, že prienik vírusov do hemolymfy spôsobí NC aj v nízkych koncentráciach. Bez mikroskopu prítomnosť NC nezistíte a NA sa síce prejaví pokalenými plástami, ale to som už v mojich včelstvách dávno nevidel. Rozvoju NA prospieva teplé počasie v lete, čo by sedelo so septembrovými úhynmi. Aká koncentrácia vírusov a NA spôsobí úhyn závisí aj od genetiky včelstva a to sme zase pri selekcii prostredníctvom úhynov. Randy Oliver spomína v článku aj prevenciu Nozevitom.