Příspěvek: #921

Přesně Merkuri, jak to napsal Křapka v Příspěvek: #899. Ale to Vám to trvalo, než jste se všeci vymačkli, i tom50.

Příspěvek: #922

(02.06.2019 20:02)tom.50 napsal(a):  Pro mě záhada hlavolamu.

Vytáčel jsem včera dvě stan od sebe cca 2,5 km, 420 a 450 mnm a med 16,7-17,8 a z daleka ne vše zavíčkované úplně- mám na med jen nízké rámky 39x15. A v duchu si říkám, co s tím kdo děláte, že to máte "mokrý"?

Dneska jsem vytáčel stan o 30 km dál, 460 mnm a úplně zavíčkované rámky nešly pod 18,4 a ty, které nebyly zavíčkované úplně, ale jen třeba z poloviny (krajní v nástavku) taky 19 a jednu chvíli tekl i 19,5. Bylo to očividně řídké.

Žádné stan nemám komleptně a dám sem pak zprávu co a jak, až to bude hotové.

Tome, přesně, já si taky říkám, co s tím dělám, že to mám "mokrý"? Už je to nechám zavíčkovat téměř úplně celé, ani nevytáčím po celých nástavcích, abych to nějakým méně zavíčkovaným rámkem nezředil a stejně nic.

Příspěvek: #923

S timhle ja vetsinou problem nemam,nekoupil jsem refraktometr.Tocim,az mam pocit,ze je ok.(zavickovana vetsina,trhnu-ani kapka).Med mam vytoceny v suche mistnosti v plastovych beckach v pruvanu.(skladuju tak i souse od medu).Jeste se nestalo,ze by zkvasil,za 14 dnu je tenhle repkovy sajrajt jak beton bez vyjimek.

Příspěvek: #924

Ali, nevím, jestli silné včelstvo je "ono" řešení hustého medu. Na stanovišti mám, jako asi každý, silné i slabší a hustota je ve všech jak přes kopírák s jediným rozdílem, silné mají donesených zásob víc. Letos jsem zkoušel několik včelstev neoslabovat oddělkama, ale rychlost (ne)víčkování i hustota je stejná jako u těch, kde jsem nějaký oddělek dělal.

---

Josefe, ano, ten refraktometr mi škodí nemít ho, mám po starostech. Navíc chodit po včelnici vrtat do rámku, měřit každý úl a více rámků, je "pěkný vopruz". Jenže 19-19,5% už při vytékání z medometu teče "jak voda".

Příspěvek: #925

Od té doby co mám celoročně česna 15-17x2,5 nemám problém s vlhkosti medu. Jo a taky mám podložky celoročně na sítu takže vlastně pevná dna.

Příspěvek: #926

Myslíš, že zúžená česna jsou tím řešením? Dna mám zavřená taky..

Příspěvek: #927

Jirko a mas vcely na slunicku nebo pod stromama??Cesno zuzujes k jedne straně??Je mozny ze tim zuzenim se zvysi podtlak kterym vcely odvadi vlhkost z ulu je pravda ze nekdy si vsimnes ze vcely jsou nahloucene vic u jedny strany a mne ted permanentne vetraj celou noc a i rano odparujou.Mam je pod stromama a je pravda ze letos vickujou za delsi dobu nez normalne .Sice med z ramku na trhnuti nestrika ale na to nespoleham.

Příspěvek: #928

No, já mám česna u strany z jiného důvodu, ale teď je mám přes celý úl na výšku 18 mm u TS i SS. Proč zrovna 18 jsem tu jinde vysvětloval několikrát.
Názor pana Marxe je víc než zajímavý a bylo by dobré to vyzkoušet.

Ale opakuju, mám 3 stan. Na dvou do 18, spíš kolem 17% a na tom třetím o 30 km dál katastrofa. Stejný úl, stejnej dědek za ním. A teď se vole vožeň, jak se říkávalo.

---

A jak píše pan Marx se síty. Já je nemám a chyběla by mi, když bych potřeboval něco zjišťovat. On (a ti, co moderní dna mají) můžou jen vyndat podložku a mají možnosti, které já nemám.

Příspěvek: #929

No, já jsem rád, že jsem poslechl Dvorského a uzavřel dno (měl jsem ho otevřené snad čtrnáct jen dnů), protože u ležanu mám síto metrové. Tam neodvětrají nic, protože nějaký komínový efekt na jedné výšce plástu nevymyslí ani včely, což mě pak došlo. Ale věřím Křapkovi, že síla včelstva s tím vlhkem rozhodně pohnout může (ale nemyslím si, že je to jediná věc), už jen proto, že komínové průduchy pro nasávání a odvětrání zpět takové množství včel dovede vytvořit. A pokud jsou otevřená dna, teprve. Jinak je to jen volné odpařování.

Jak psal Jirka Marx, mám je taky 15 x 2,5 (mám je jen při straně) a včely jsou i dvouma řadama za sebou, připadalo mě, že jen ze dvou třetin šíře a to při stěně úlu (asi nasávací kanál, možná tam dnes pojedu, ještě se kouknu).

Kdybych letos nepořídil refraktometr a dál spoléhal jen na trhnutí a měl jsem klid. Měřím pravidelně denně při pastování nejhorší sklenici a neodpařilo se zhola nic. Měla 19% a stále má, i když už začíná být hustý. Uvidím jestli řepka vydrží.

Příspěvek: #930

Potvrzuji informaci o rozdílném obsahu vody na různých stanovištích, kterou uvádí tom.50. Já mám dvě stanoviště:
1) U rybníka, většina dne na přímém slunci - každý rok 19 % a více (a můžu zkoušet co chci).
2) U lesa, část dne příjemně ve stínu, snůžkově pravidelně lepší stanoviště než to první (více medu na včelstvo) - každý rok kolem 17 %.

Obecně mám všude stejné úly, všude mám zasunuté podložky (před loni jsem ani na jednom stanovišti podložky na zkoušku neměl), snažím se všude včelařit stejným způsobem. Je ovšem pravda, že druhé stanoviště sem tam "odfláknu" protože ho mám více z ruky, tedy zásahů do včel zde je o něco méně. Nikterak však zásadně, velké zásahy jsou vždy stejné v rozmezí dvou dnů na obou stanovištích.

Příspěvek: #931

Tome, jak vy byste popsal svá stanoviště? Jaké tam máte rozdíly?

Příspěvek: #932

Aha, bude to asi jak píše charllie.

Jedno stan mám pod 60-80 let starými duby v zápoji, krajní jsou celkem mohutné a je tam celý den stín. Dub raší poměrně pozdě a tak jarní rozvoj je na sluníčku a pak se zatáhne baldachýn. Ze tří stran lesy, na každou stranu asi 1 km, jedna čtvrtina k louce a polím, remízky a td. Absolutní ticho, nejde slyšet silknici, ani vzdálený traktor a letecký koridor tam taky není, Jen ptáci, nádhera, balzám na duši - to ale s vlhkostí medu nesouvisí 420 mnm

Druhé stan asi 20 m od místní silničky nad potůčkem, v zimě se tam drží mlhy a to ně znervozňovalo, ale i tam je med super. Celý den ve stímu, v létě svítí na úly slunce do cca 8, jsou to listnáče a tak rozvoj na slunci a pak baldachýn celý den.
Na jednu stranu lesy taky asi nejméně km a na druhou už jen pole, pole, pole. 440 mnm

Třetí je na velkém kopci, výdrholec odkrytý od západu asi kilometr daleko je dno údolí říčky cca 310 mnm, 0,75 km na druhou stranu stejně hluboké údolí větší řeky, lesy, louky pole. 460 mnm. úly jsou pod stromy, ale ne celodenně, na všechny kratší či delší dobu (max cca 2-3 hod) svítí přímé slunce.
Med katastrofa! Letos. Jiné roky jak které vč. Jenže je tam každý rok medovice.

Příspěvek: #933

Tome pěkně jste to popsal, hezky se to čte a to první stanoviště vám zavidim... Dík.

Příspěvek: #934

Mám stanoviště, kde do poledne svítí Slunce, pak už ve stínu. Častější fičák ze severu, bezprostředně v okolí zahrady, pole, remízky, lesy. Rybník a potok cca 500m, rovina.

Příspěvek: #935

Tak jsem měřil med hustoměrem z víkendového vytáčení.

Prvni stanoviště, zahrada v okolí hlavně ovocné stromy, v doletu řepka. Česna, kvůli sousedum na sever, ale sluníčko mají skoro celý den. Plásty krásně celé zavíčkované a hle voda 19,6!

Druhé stanoviště, úly v polostínu trnek a bříz na hranici lesa a pole, česna na jih, oproti prvnímu stanovišti asi o 50m výše (cca 320 mnm), řepka v doletu. Vzdálenost mezi stanovišti asi kilometr. Plásty zavíčkovane asi z 1/3 a voda kolem 18. Metodika a úly jsou stejné a rozdíl je přes 1% vody.

Příspěvek: #936

Popsal jsem tu situaci z loňska, na jednom podstavci stejné úly, matky ségry z jendé série, vč více méně stejná, jedno výrazně pod 18, druhé výrazně nad 18, spíš 19+. Vytáčené ve stejný den.
Slíbil jsem, že to letos pohlídám znova. Bohužel se jedno vč vyrojilo a tudíž už to nebude objektivní, nebudou stejné podmínky.

Zatím z toho nevyplývá nic, ta konkrétní dvě vč jsem ještě nebral, zatím vytočená polovina vč na tom stanovišti ale byla kolem a pod 17.

Příspěvek: #937

Tak včera jsem vytočil výše zmíněná vč. Jedno ze dvojice, to vloni s lepším medem i když odrojené dalo 2 bedny 39x15x11 (dávám jen deset) -30 kg jarního medu. Začal jsem ale druhým. To mělo bedny tři, jedna nezralého nešla vzít. Rámky v jedné bedně úplně zavíčkované, ve druhé ze dvou třetin a spíš ze tří čtvrtin zavíčkované. Tohle vč má medu sice víc (třetina ještě nešla vzít), ale s vlhkostí nad 19% a to i bedýnka s úplně zavíčkovanými plásty, proti neúplně zavíčkovaným žádný měřitelný rozdíl!!!!!

Vloni dobré vč (letos vyrojené) má, opakuju, na stejném podstavci ve stejném úle na stejné míře med od 17,8 do 17.4%.

Vedle stojí loňská F1 po kámošově Vigorce, daly tři bedny, dvě jsem vzal a med od 18,5 do 19%. Zse jedna bedna zavíčkovaná úplně, druhá měla úplně zavíčkované rámky jen na prostředku a tak jsem krajní, méně zavíčkované, sice odebrané, ale po zkušenosti s předchozím vč jsem je nevytáčel. S nimi by byl med dost nad 19%.

Ještě stojí za povšimnutí jedna věc. I na jiném stan, kde jsem neměl dost medníků a dostaly jen dva, mají super med. Na tomto stan jsem už měl víc nástavků, sice je naplnily, ale "vlhkým" medem. Kde jsem dal jen dva (některé vč se ale vyrojilo, neuhlídal jsem ho), tam je med super (navíc asi genetika - zjevně dobrý med už vloni).

Já si z toho vyvodil následující závěr. Vlhký med je souběh dvou faktorů. Předčasné přidání nadbytečného prostoru (teplotní podtržení vč v kritické chvíli) a rozšíření genetické "vady". S obojím jde něco udělat, s prostorem snadno a hned a s vadnými včelami to bude běh na dlouhou trať.

Někde jsem tu napsal, že slovenský B10 s jedním medníkem je malý úl. Malý je, ale je otázka, zda je vážně dobré chovat hypervčelstva v mrakodrapech s řídkým medem. Možná proto jsme kdysi neměli řídký med, že jsme drželi vč v realtivně malém prostoru a furt hlídali rojení.

Příspěvek: #938

Tome, díky za úvahu. Sám ale říkáš, že obsluha je na všech třech tvých stanovištích stejná, tedy ty.. Takže ten nadbytečný prostor a podtržení lze asi vypustit, ne?

Příspěvek: #939

Píšu, že jsem neměl dost nástavků, pak mi KTM půjčil a tudíž pak u některých jsem dost měl.

Dva na jednom podstavci - je to jak říkáte, jednoznačně matka (geny i když jsou seégry).
Zmiňuju, že vedle stojí F1 Vigor. To byl loňský oddělek, vyzimoval průměrný a tohle vč jsem při prvním pouštění do medníku podtrhnul proto, že jsem nechtěl za žádnou cenu aby se vyrojily. Nebo podtrh je blbé slovo, risknul jsem to a nevyšlo to.

A i já dělám chyby, jak bych mohl nedlat? Navíc šlo si všimnout z mých příspěvků, že dělat včely jako "fabriku", kde je vše přesně dané, naplánované do posledního detailu a pohybu, tak že já rozhodně včelařit nechci. Při nejlepší snaze se připravit, někdy si něco nevezmu, nebo zapomenu vzít (to čím dál častěji) a nebo narazím na nečekanou situaci a kdo mě zná ví, že jsem "mistr improvizace" jak říkával můj bratr, který tu už není.

Zkráceně, vše řeším až podle toho, co zjistím v tom kterém vč.

Jádro sdělení bylo v tom, že nehodlám mít dvoje včely, jedny, co víčkují zralý med a jiné, co ho víčkují nezralý. A co s tím? U druhých ničit trubce a dávat jim dochovávat trubce od dobrých vč (to je teorie a byl by ideální stav, tak to ale nefunguje úplně) a současně v žádném případě nevyužívat od takových včel matky i kdyby byla ze zlata, rojové, hyperkvalitní, ne, nebrat a bez milosti likvidovat.

Konkrétně? Včera jsem z těch, co měly už vloni blbý med, dal dva polorámky trbců před vylíhnutím do oddělku, protože matka je to nerojivá, vždy jsou hodné a dobře staví a ještě jsem nevěděl, že med bude zase blbej. A dneska vlezu za chvíli do toho oddělku a zlikviduju ty dva rámky trubců. Bez milosti.

Příspěvek: #940

Přidám trochu jiného.

Pravidelně jsem měřil teď směs 6-ti vzorků řepky při pastování. První dva dny se osýcháním povrchu hladiny vlhkost medu snížila cca o 0,1% (radost). Postupnou krystalizací zřejmě dochází k oddělování vody od krystalků medu (nevím, co je to v krystalickém stavu za cukr), a i když spastovaný med zhoustne (což je očividně zavádějící), % vody v něm vzrůstá. U mě je to cca až 0,7% (což je docela hodně). Takže mám z vytočených hraničních 18,4 - 19% nyní až 18,8 - 19,7%.

To jen pro zajímavost. Takže vidím, že pro spastování by měla být výtoč podle normy 18% dostačující, 19% je hraniční, a to ještě nevim, zdali po spastování na 19,7% nemůže řepka zkvasit, jak se tu o vyšším procentu psalo. Každopádně se u mě při měření projevilo to, že u nižšího % výtoče po krystalizaci je podstatně nižší % vody v medu než-li u % vyššího. Zřejmě je to tím, že zkrystalizovaná hmota objemově zůstává stejná, jen vody přibývá výší %. Není to lineární, pozor na to.

Ten můj nezkvasí, 19,7% mám jen 5kg a sníme za ho dva měsíce, ostatní už vydrží (zkusím udělat kontrolní vzorky z obou dejme tomu na dva roky, se zkušebním cílem kvašení).