Příspěvek: #301

(06.10.2013 20:09)Josef Lekki napsal(a):  Roztoč tu byl a bude, tak proč ho hubit místo abychom se s ním my a včely naučili žít?

Máš nějakej nápad?

Příspěvek: #302

Pavle, je to tak, deset metrů od tohoto bylo špičkové včelstvo. To odešlo na klasiku VD, si si to donesly, ošetřeno v zimě jako jiné.
Ale to o deset metrů dál, myslím, že běžný včelař by řekl že ztratilo matku, atd. Včely s def. křídly - po pátrání jsem nějaké našel, ale VD nespatřen i když vím že tam byli, chyběl mladý plod a matka, když jsem to zjistil, tak byl poměrně jěště čilý letový proz, tedy létavky dožívaly.

A to včelstvo o těch deset metrů dál, to se kupodivo zhroutilo i když bylo silné a mělo velké rozlohy plodu,
Myslím, že běžný včelař tohle neuhlídá.

A aby se to (VD) tady nemlátilo, po 2008 mám pár pokusy prokázáno (nechával jsem dožívat všechno a sledoval co a jak se zmátoří atd - tedy přesně opak doporučovaného = slabochy zlikvidoval a oživit chov z nových chovů) , že včely po spojení s "virotickým" slabochem padnou i když jsou téměř prokazatelně oba dva bez VD.

---

(06.10.2013 20:17)Kohout napsal(a):  

(06.10.2013 20:09)Josef Lekki napsal(a):  Roztoč tu byl a bude, tak proč ho hubit místo abychom se s ním my a včely naučili žít?

Máš nějakej nápad?

Ano - udržovat populaci dole, ale s minimem zásahů, nebýt vyděšen kdyř padne na podzim po prvním ošetření nějaké to kilo VD a vybírat z těch co se budou mít k světu.

A množit, a množit, protože se ukazuje že i když se to hubí a hubí, tak co pár let dostanou včely před držku od VD a pak je pár let klid a pak zase. Bez ohledu na manévry.

Bylo by zajímavé znát statistiku - jsou ZO atd kde "léčí předpisově " a pak ty co to tak nějak patlají. A jsou mezi nimi při úhynech významné rozdíly?

Příspěvek: #303

Jsem zvědavej, jestli někdo to "patlání" přizná....?

Příspěvek: #304

Tak třeba podle toho jak objednávají Gabon. Jsou "vzorňáci" co jej objednávají každý rok.

Příspěvek: #305

(06.10.2013 20:09)Josef Lekki napsal(a):  Pořád se to točí o tom, že se hubí roztoč. Tedy příčina. Navíc příčina, která funguje na základě přirozeného výběru v přírodě. Svými zásahy střesujeme včely jako organismus a děláme s nich včely oslabené, ať už děláním oddělků, točení medu a pak cpaní cukru. Roztoč tu byl a bude, tak proč ho hubit místo abychom se s ním my a včely naučili žít? ... Mám pocit, že za druhé světové války se už o něco podobného někdo pokoušel, ale na lidech ... Tož tak

Josef, mám takový pocit, že jsi idealista. Na to, aby se naše včely a také i včelaři naučili s kleštíkem žít, je tady ten parazit příliš krátce. Na to je zapotřebí nějakých těch tisícovek, možná nějaký ten miliónek roků. Připomíná mi to učení žít s jiným parazitem, který je zde již takových 700 let a jak je na výsledcích snažení různých multikulturalistů vidět, je to ee platné ... Tož tak .
JK

PS
Tak nevím, jsem rasista, nebo ze mne hovoří zkušenosti v nuceném soužití s těmi, jejichž jméno se již nesmí ani vyslovit? Mám obavu, aby se i VD nestal nedotknutelným.

Příspěvek: #306

Tady bych s tebou Josef nesouhlasil. Ta adaptace na změněné podmínky je daleko rychlejší. Jsou to řádově jen desítky let. Stačí se mrknout na některé druhy pavouků nebo motýlů. Adaptace zavlečených rostlin je také tak rychlá. Kdyby to tempo bylo stovky nebo tisíce let tak by vymřelo daleko víc živočichů neboť to tempo změn životního prostředí, které má na svědomí člověk je velmi rychlé. Přežívá to co je nejpřizpůsobivější nebo neodolnější.

Příspěvek: #307

Pepo, i lidi z VÚD přiznávají, že když se sem VD dostal, tak včely vydržely i rok bez léčení a spady přes deset tisíc nebyly vyjímou a včely žily a přežily (Gabon je až od 1990).

Pamatuji i jen jednu či dvě fumigace v zimě (dle přepdisu), a jinak nic a včel nijak neubývalo.

Osobně považuji za zlomový 2008, ale podle všeho plošné úhyny byly i předtím, ale nepsalo se o tom.

Tady nejde o to, aby včely likvidovalyroztoče, ale nepos.... se když jej uvidí.

Tví oblíbení kamarádi se taky mejí jen někdy a jak jsou zdraví. Mám takový dojem, že máme ty včely moc vymydlené.

Příspěvek: #308

(06.10.2013 17:26)docttor napsal(a):  Jen na okraj: v příštím roce by varoóza dle mých informací měla být vyňata z MVO.

Tak to už se moc těším. Po "mimořádných" třiceti (nebo kolika) letech konečně normální stav: Kdo se stará, tak má.
Stejně, jako např. u králíků s kokcidiozou a mixomatozou: Musí se to hlídat, ale jde to.
Králíci sice nelétají, ale kupodivu komáři, kteří vir mixomatozy (mimo jiné) přenášejí, ano...

Příspěvek: #309

No vida. Reakce různé. Nějaké řešení by bylo. Co takhle přestat krmit cukrem, ale nechat včelám med, ve kterém mají protilátky, které na boj s roztočem potažmo varoozou potřebují a to samé dělat u uddělků? Od včel od který oddělek beru vzít i dostatečné množství medu a podněcovat tímto? Vždyt včelaříme pro radost, né pro vidinu zisku. Nebo opak je pravdou?
Mám dotaz? Udělal někdo výzkum na to, které látky z hemolymfy kleštík potřebuje k životu a tím oslabuje včelu?
A nebo jiný dotaz, uvažoval někdo, že by vytáčel med až kolem velikonoc? Jistě, že né, protože by do sebe cpal zbytky léků, kterým se kleštík likviduje. Tak včelám jo, ale my si zdraví ničit přece nebudem ...
Možná by stačilo hledat souvislosti ... A systém se nezmění, pokud se nezměníme my.

Příspěvek: #310

Znám člověka co takto přemýšlí, ale zatím nekřikl "heureka".
Co se mě týká, tak já mám ve včelách dost medu po celý rok i v zimě. Nechával jsem jim ho tam iještě v dobách kdy se o tom nemluvilo a naopak se to nedoporučovalo. Samozřejmě jim cukr dávám taky, ale nevybírám je do mrtě a je zde pozdní snůška, takže až na vyjímk nehladoví - tedy od medu.

Podle mě to problém neřeší. Nebo málo.
Taktéž nestresuji včely častými zásahy, rotacemi, vkládáním celých nástavků do plodového hnízda (i když je to racionální) atd , nedávám jim moc mezistěn, mají dost svého nového vosku, omezuji počet ošetření, protože každé (i KM ) je podle mě stressuje.
Taktéž vliv utepelných a neuteplencý nepozoruji - i to se po 2008 vytáhlo.

Taktéž žádné supermanky z nich nemám, ale je to asi třeba vyhodnotit v kontextu více let.

Příspěvek: #311

(06.10.2013 22:04)JKL napsal(a):  Tady bych s tebou Josef nesouhlasil. Ta adaptace na změněné podmínky je daleko rychlejší. Jsou to řádově jen desítky let. Stačí se mrknout na některé druhy pavouků nebo motýlů. Adaptace zavlečených rostlin je také tak rychlá. Kdyby to tempo bylo stovky nebo tisíce let tak by vymřelo daleko víc živočichů neboť to tempo změn životního prostředí, které má na svědomí člověk je velmi rychlé. Přežívá to co je nejpřizpůsobivější nebo neodolnější.

Já to Jiří vidím tak, že imigrant, který kolonizuje nové území je oproti původnímu obyvateli ve výhodě. Zde platí ty desítky let. Pokud by adaptace včely na kleštíka trvala pouze desítky let, pak by již kleštík včele medonosné neškodil a oba, včela i parazit by žili v symbióze. Tomu ale tak dosud není. Ono je tomu v přírodě tak, že parazitický živočich se na novém území, kde nalezne vhodného hostitele adaptuje daleko snadněji, než původní obyvatel - hostitel na importovaného "hosta". Obzvláště, pokud je hostiteli vnucováno, že má mít pro svého "hosta", který mu škodí, porozumění. Pokud by do toho nemluvil člověk a bylo to na včelách samých, tak by včely napadené tímto parazitem již vymřely. Současně se včelami by vymřel i tento importovaný parazit a nemohl se dále šířit. Pak po nějakém čase, by došlo k opětnému zavčelení uvolněného prostoru, to za podmínky, že by po tomto čase včely zde nalezly vhodné podmínky. Jenomže jim do toho kecá člověk, který pohříchu tento stav rozšíření parazita způsobil a svým "odborným" konáním mu vytváří vhodné podmínky pro život. Ale to již je z jiného soudku.
JK

Příspěvek: #312

(06.10.2013 17:26)docttor napsal(a):  Jen na okraj: v příštím roce by varoóza dle mých informací měla být vyňata z MVO.

Ježišmaria, vždyť tam byla i zimní měl, gabony, Varidol - co bude svaz dělat

Já to vidím na nějakou tu permanentku místo mimořádky.

Příspěvek: #313

zamýšľal sa niekto nad vplyvom nových teplotných podmienok v našich oblastiach na život včiel,a tým aj priebeh napadnutia VD?

Příspěvek: #314

Zohlednění klimatických podmínek je také jeden z důležitých vlivů. A vývoj kleštíka v závislosti na průběhu roku a počasí se zatím dává do souvislosti s tím, že se ví, kdy je jeho vývoj na vrcholu. Ale to za předpokladu, že se na podzim a zimu ze včelstva odstraní ...

Příspěvek: #315

(06.10.2013 23:48)Josef Křapka napsal(a):  Já to Jiří vidím tak, že imigrant, který kolonizuje nové území je oproti původnímu obyvateli ve výhodě. Zde platí ty desítky let. Pokud by adaptace včely na kleštíka trvala pouze desítky let, pak by již kleštík včele medonosné neškodil a oba, včela i parazit by žili v symbióze. Tomu ale tak dosud není. Ono je tomu v přírodě tak, že parazitický živočich se na novém území, kde nalezne vhodného hostitele adaptuje daleko snadněji, než původní obyvatel - hostitel na importovaného "hosta". Obzvláště, pokud je hostiteli vnucováno, že má mít pro svého "hosta", který mu škodí, porozumění. Pokud by do toho nemluvil člověk a bylo to na včelách samých, tak by včely napadené tímto parazitem již vymřely. Současně se včelami by vymřel i tento importovaný parazit a nemohl se dále šířit. Pak po nějakém čase, by došlo k opětnému zavčelení uvolněného prostoru, to za podmínky, že by po tomto čase včely zde nalezly vhodné podmínky. Jenomže jim do toho kecá člověk, který pohříchu tento stav rozšíření parazita způsobil a svým "odborným" konáním mu vytváří vhodné podmínky pro život. Ale to již je z jiného soudku.
JK

Pokud včele ty podmínky na adaptaci budeme poskytovat stávajícím způsobem, dle prvního pilíře českého včelařství, bude včela adaptována spolu s metodami tohoto pilíře. Až ten pilíř zrezne, začneme od píky.
Naší povinností je včele umožnit adaptaci co možná nejpřirozenější. To, že se to daří, dokazují příklady ze světa.

Příspěvek: #316

Včera kontrola spadu po fumigaci po 24 hodinách.....takže spad se zvýšil oproti 12ti hodinám o 18 - 27%. Ty čísla spadů jsou podle mě dost velká, na druhou stranu lze říct, že ve včelstvech bylo po Gabonu stále okolo 10 plástů plodu s plochou přibližně 90dm2 jednostranně..... Takže napadení v případě jednoho roztoče na jednu buňku je okolo 1,7%....což zase tak strašně nevypadá.....

Příspěvek: #317

Celý rok bol spad nízky. Po Avartine som pár hodín kontroloval podložky. Spad minimálny. Keď som však prišiel k úľom o tri dni a pozrel na podložky pod sitom, bolo všetko inak. Okrem dvoch včelstiev štandardný spad, ako po iné roky, napriek tomu, že počas roka bol denný spad oproti iným rokom minimálny. 2 včelstvá boli extrémy. V jednom boli len 3 klieštiky a v druhom nebolo vidieť prázdne miesto na podložke, klieštiky boli skoro až vo vrstvách. To prvé, s tromi klieštikmi, bol odloženec. Predpokladal som, že má ešte plod. Nakukol som dnu. Je v ňom viac ako 10 rámikov (!!!začiatok októbra v 800mnm po mrazoch do -10C!!!) LG 159mm zaviečkovaného plodu. Takže dôvod nízkeho počtu padnutých klieštikov je jasný. To druhé, extrémne napadnuté včelstvo je tak trochu záhada. Počas roka nevykazovalo vôbec silný spad, bolo neuveriteľne silné a stále je. Je to najsilnejšie a najvitálnejšie včelstvo, aké som kedy mal. Plod už nemá. Ale toľko klieštika v jednom včelstve som ešte v živote nevidel... Napriek takému zaparazitovaniu to včelstvo v pohode funguje...

Příspěvek: #318

Jaro,
aj ja mám skúsenosti, že často množstvo klieštika závisí aj od sily včelstva, teda aktivity matky, množstva plodu, silnejšie včelstvo dokáže ošetriť viacej plodu a dovolí matke položiť viacej vajíčok a klieštik má väčšie šance na množenie....
na druhej strane
ak sa vyrojí včelstvo, alebo robíš oddelok, dôjde k prerušeniu plodovania a tým aj k rozmnožovaniu klieštika, mladá matka má zo začiatku menej plodu atď...

Příspěvek: #319

Goro, spýtam sa ťa, ktorý včelár chová slabé včelstvá? Každý sa snaží mať zo včiel osoh, preto si nemôže dovoliť chovať žobráky. Súhlasím s Tebou v jednom, že množstvo klieštikov vo včelstve sa zriedi rojením a v odloženci. Ale sú včelári, ktorí si aj s vyrojenými včelstvami vedia poradiť, jednoducho majú chov matiek a nečakajú kým sa oplodní vlastná rojová matka, ale im okamžite pridá mladú oplodnenú matku, prípadne malý odloženec s M a prestávku bez plodu skráti na minimum. Potom sa i rozvoj klieštiky stíši, ale nie natoľko, aby to zastavilo rozvoj klieštika.

Preto ja stále tvrdím, ak dobre včelstvo očistíme v novembri o zbytok klieštikov v ňom, do novej sezóny potom klieštik sa len z námahou rozmnožuje, čím včelstvo jednak negetívne neovplyvní a jeho rozvoj sa vlastne v mesiaci august len pomaly rozbieha, ale vtedy je už značná časť dlhovekých včiel prítomná v úli a klieštik ich nepoškodí.

Příspěvek: #320

(07.10.2013 23:13)Anton Turčáni napsal(a):  Goro, spýtam sa ťa, ktorý včelár chová slabé včelstvá? Každý sa snaží mať zo včiel osoh, preto si nemôže dovoliť chovať žobráky.

Já. Mně zas tak nevadí, pokud jsou zdravá.

Proč? Druhá část citace. Třetí část u mě nemusí platit