Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Já mohu mít včelstva čistá (bez známek varroózy) ale soused nemusí. O tom je to. Varroóza je plošná parazitóza. Je to stejné, jako když je kurník plný čmelíků, není to pak problém jedné slepice, je to problém celého kurníku, u včelstev je to problém celého okolí.
Stále si stojím za tím, že loupené včelstvo není v pořádku, budˇ je to nemoc nebo špatná genetika. Jsou přece včelstva, která loupí, ta jsou ve stejné situaci a umí ji využít, mají předurčeno přežít, pokud nehrozí varroóza, ta je může dostat, proto to mé varování.

S tím souhlasím taky, určitě. Jenom nesmí včelař nechat zdravý oddělek otevřený dokořán a nalít do nich sirup. Pak i zdravé včely musí podlehnout loupeži jiných, mnohem silnějších včel .

Tenhle argument prostě nemůžu na 100 % přijmout. Je to jako vedení válek , prostě jsou slabší a silnější , nejsou nemocní a zdraví a stejně to asi funguje i u včel , jedno včelstvo napadne stejně zdravé včelstvo , akorát , že není schopno se mu ubránit , ne proto že by bylo nemocné , ale proto že je jen slabší , ale slabší neznamená nemocné . Já taky nejsem nemocnej tada alespoň o tom nevim , ale když na mně nastoupí 120 kg namakanej manik tak se mu prostě taky asi neubránim , tak to v přírodě prostě chodí.

Já bych to nepitval . Každý příměr nějak pokulhává, hlavně že si rozumíme.

(05.08.2015 9:42)Leoš Hrdlička napsal(a): [ -> ]Tenhle argument prostě nemůžu na 100 % přijmout. jedno včelstvo napadne stejně zdravé včelstvo , akorát , že není schopno se mu ubránit , , ale proto že je jen slabší , ale slabší neznamená nemocné .

Hmm, nebude to tak.
Mám dvouplástový oddělek vedle silného na 2VN a o kus vedle silné rabováky, číhající na příležitost a nic.
Podstatná je kvalita matky, přiměřený ovládaný prostor a zdraví - až pak velikost. Tedy velikost jen když je něco špatně, tak jak píše Pavel Holub.
A že první jsou na řadě bezmatečné a nemocné, při jakékoli síle, je prostě fakt.

Určitě to je jak jsi napsal Michale , jenom jsem tuhle debatu otevřel proto , že jsem jim v prvopočátku zadal příčinu ke slídění a loupeži , že jsem se v nich nepřiměřene dlouho hrabal, přehazoval plásty a to v poledne v tom největším parnu a v několika úlech najednou , takže u mně v tomto případě vše bylo spuštěno tímto důvodem, jinak k loupežím u mně nedochází .
Mám letošní slabší oddělky ,které nejsou v takové síle a přesto také k loupežím nedochází jako u tebe , došlo k tomu proto , jak jsem výše napsal , se zdravotním stavem by jsem to v tomto případě nedával vůbec do souvislosti .Šlo jenom o moji nezkušenost a blbost .Zdar a sílu. Leoš .

Ráno jsem si chtěl přivstat a podívat se jak to vypadá s tou loupeží a na včelíně normální provoz jako by se nic nedělo...jen trochu slídivost ale rabovačka už ne........akorát po zemi ve včelíně pár včel, které už to asi nerozdýchaly..česna mám zůžena na minimum, akorát u jednoho úlu se to venku hemží trubci. Doufám že až půjdu večer nasadit lahve s krmením tak to nebude jak včera, takový souboje už nechci.




... druhý pokus krmení proběhl úspěšně, akorát dost slídily vosy, ale včely už se držely na česně a byly celkem v klidu, akorát jak jsou zůžená česna, tak se jich drží chomáče venku. Výhodou je, že když mi někde něco ukáplo, tak ty vosy to do rána vyčistí aby to pak včely neprovokovalo.

Svou nezkušeností jsem přehlédl tichou loupež. Že se něco děje jsem se všiml, až když byl kolem úlu frmol (souboje na česnu, voskové šupinky kolem úlu, okolí ale bez včelích mrtvolek). Včely jsem uzavřel. Za ranního kuropění jsem se rozhodl zkontrolovat to nadělení. Podmet i oba nástavky narvané včelami. Ve spodním nástavku poškozené i dílo. Matka tam podle všeho je (na vlastní oči jsem ji přes to množství včel neviděl), dle jednoho rámku zavíčkovaného a jednoho rámku otevřeného plodu.

Nevím, kde jsem udělal chybu. Poslední medobraní proběhlo brzy ráno a včely krmím navečer, veškeré věci, které včelám voní, mám zajištěné a v dostatečné vzdálenosti.

Přátelé, vás zkušenějších se ptám, zda je možné, že lupičky obsadily úl a nocují v něm? Soudím dle množství včel. Pomůže převezení na jiné místo? Dá se ještě něco dělat nebo se mám smířit se ztrátou včelí rodiny?

Převézt daleko fakt aspoň těch 5km. Lupičky tak jistě budou. Uvidíš až to na novém místě otevřeš ten frmol, jak se vyvalí ven-jako když je vyleješ.

Svědčí pro loupež, když před tímto úlem jsou vyházené "pecičky" pylu?

Minulý pátek tam byla dost nervózní aktivita v porovnání s ostatními úly, hodně včel evidentně podrážděných, provoz jak na letišti v NY. Tak jsem je zavřel a protože jsem musel na víkend odjet do Krkonoš, zůstaly zavřené s 1,5l roztoku v ukrajinském krmítku celý víkend. V neděli večer jsem jim česno zase otevřel na co nejméně - prolezou jen v rohu.

Včera jsem na ně koukal, provoz o trošku větší a také o trošku nervóznější oproti sousedům, ale zdaleka už ne to mračno a hukot jako v ten pátek. Na sousedních česnech už vyhazovaly trubce.

Snažil jsem se pozorovat provoz na česně - tu a tam jednu včelu "okousávalo" (nebo co to dělaly) třeba pět dalších. Některé včely přilétaly s pylem.

Teď - v sobotu, budu muset odvézt rodinu na 14dní na dovolenou a hodně váhám, co s nimi udělat.

Mám v tomto úlu jednak česno zavíratelné laťkou a jednak takové pseudo očko. To je udělané tak, že jsem namísto jednoho očka o prům. 2,5cm vyvrtal do "kytičky" čtyři dírky o průměru 8mm. Mám nutnání tohle včelstvo na česně úplně uzavřít a nechat jim jen ty čtyři 8mm dírky, ale současně se bojím, jestli jim to bude stačit.

Jinak je úl hodně zaizolovaný (5cm polystyrenu a vysoká šikmá střecha) a celý je pod hustým stromovím, takže přímé slunce nechytá.

Je to jeden nástavek 39x24, tak osm rámků je plně obsednutých.

Co byste udělali?

Nevím jestli opatření pomohlo, ale kolem úlů je nyní klid. Po zjištění jsem uzavřel česno i očka, okolí vstupů polil voňavkou a holky pouštěl pouze po západu slunce. Po té zakrmil tak, aby dávku stihly zpracovat přes noc. První den bylo vypouštění děsivé - mraky včel proudící ven. Včera už relativně klid. Nechal jsem jen očko pootevřené na jednu včelu a dnes probíhá normální provoz. Ztišil se i zjevný neklid (bzukot) uvnitř úlu.

Nemôže byť faktorom vyvolávajúcim rabovku aj otvorené zasieťované dno? (Vôňa medu sa cez neho bude šíriť intenzívnejšie než len cez očká či letáčový otvor.)
Neviem si inak vysvetliť rabovku, ktorá vznikla na mojej včelnici (do úľov idem len pred zotmením, nekŕmil som v poslednom čase, letáče zúžené, očka len na vetranie). Včera podvečer, po dvojhodinovom daždi, sa to dialo na všetkých 5-tich úľoch, dnes najmä na dvoch koncom mája osadených rojoch (obsadzujú 2 a 3 nástavky LG 2/3). Včely sa na letáčoch bránia o dušu, ale aj napriek tomu je dno plné mŕtvych včiel. Zaujímavé je, že v silnejšom včelstve je ich viac (lepšie sa bránia?). Avšak, na podložke nepozorujem zvýšené množstvo meliva, peľu.
Čo je najvhodnejšie urobiť v tejto situácii? Zatvoriť im už zúžené letáče a nechať im ovorené len očko? Zatvoriť zasieťované dno?

Tak zasíťované dno má podle mne minimální vliv - mám obojí a žádný rozdíl nepozoruji. Těch rad, jak postupovat tady je mnoho - zúžení vstupních otvorů, zakrmit až na večer, pozor na kondici včelstva(slabé a nemocné se hůř brání) ...

Já som iného názoru,pretože som zasieťované dná mával a včely otvorené dno len zbytočne provokuje.Pri pevných dnách mi nikdy včely nesliedili napríklad zo zadnej strany úľov,sem tam sa chytili na letáči ale nič také sa nedialo, no pri sitách som ich mával rozlietané aj za úľmi a dobiedzali snorili zo spodnej strany sita sa do úľa dostať a nájsť nejakú medzeru.Rozhodne by som počas zakrmovania alebo problémov zo sliedením mal sitá uzavreté,tá vôňa sirupu či zásob jednoducho včely láka a tak špekuľujú.

Nemohu hodnotit Vaše zkušenostiřed krmením slídivost.
Po vytažení odpařovače,podáno krmení večer.Správné slovo byl to boj-
- kdo bude rychlejší- jestli já s podáváním a nebo oni s náletem.
Druhý den večer -další dávka - pohoda.
Dnes ráno o 6 hod třetí dávka, úplná pohoda,trenýrky včely jen zahučely.
Co hodina kontrola - zjišťování pohybu na česně .
14 hod prázdné krmítka.Nosí pyl jak o život
Zasíťovaná dna zavřena,česno nezúžena .
Včelky vrní jako dobře nakrmený kocour.

Můj názor je,že letos při nedostatku vody a hycech to přijaly velice dobře,přitom před tím brady a jak sršni.
Každý rok nás překvapí - není stejný.
Jen jsem si říkal jestli nebudu jim do krmítek lít aspoň čistou vodu. F.V.

Vygúglil som, že rabovanému včelstvu by malo pomôcť aj včelotesné pletivo v ráme umiestnené pred letáčovým otvorom (robbing screen), viď napr. tu.
Skúsil som aplikovať takú jednoduchšiu verziu tejto pomocky - viď foto dole - (spolu s voňavkou) a po 2 dňoch sa to zdá byť lepšie. Čo je toho príčinou (sito, voňavka, somotné včely) si však dovoliť netrúfam.

Včera jsem krmil druhou dávkou , včelstva se mi zdají silná , ale jen je otevřu , aby jsem otočil sklenici na laťky ( je to pár vteřin), tak se na mně vysypou jak z pytle a to jsme jim dával dávku cca kolem deváté večer , jít k nim v trenkách tak si to vůbec nedovedu představit to by jsem nakrmil a potom rovnou sanitka pakliže by jsme byl schopen si ji ještě zavolat. Jdu do zimování s 10-ti včelstvy a než jsem dokrmil tak jsem jich i přes kuklu a rukavice a ponožky schytal asi 14 kousků. To je panečku imunizace .Ale když jim dám dávku takto večer, tak už k loupeži nedochází, do rána to stačí vybrat a uložit,ale je to jako krmit dravou zvěř a to jsem si zjara říkal ,jak mám mírné a hodné včely . Ale v podstatě co jsem měl možnost mluvit s ostatními kolegy tak jsou na tom velmi podobně , nikdo nedokáže říci proč je zvýšená hlavně agresivita a větší sklon k loupežím , ale asi přícina bude v počasí na které nejsme zvyklí my a ani včely , já už jsem z těch veder v podstatě taky agresivní akorát, že já se dokážu ovládat .Na druhou stranu tu jsou kolegové kteří nic zas tak vyjímečného nezaznamenávají . Tak přeju zdar a sílu všem. Leoš

Leoši, i na sklenicový způsob krmení dělají mřížky v rámku, aby na Tebe včely nemohly. Dej to do sololitu.

Jo, jo to jsme zkoušel zpočátku( loni ) , sololit a sítko na sklenici , ale ten sololit se mi vždycky zkroutil a prohnul ,( tedy měl jsme ho na dvě půlky , uprostřed rozdělenej , možná kdyby byl vcelku tak by to bylo vpoho ) ,že to bylo ny dvě věci , na nic a tu druhou jmenovat nebudu a včely potom stejně prolejzaly mezerama do nástavku se sklenicí tak už to dělám jen na dvě latičky. Mohl by sem vymyslet sololit dát do nějakého rámečku atd. , ale takhle je to jednoduchý a rychlý akorát , že to má tenhle problém , že se při krmení dostaneš do kontaktu ze včelama .Loni nebyl nejmenší problém , včely jak andílci tak nevim co je to letos napadlo .
Zdar a sílu. Leoš .

Všichni jste z těch roztočů zblblí - nesmíte tolik číst tu knížku a propagandu prodejců mastiček proti roztočům.

I bez VD (tedy s normálním napadením) vám včely jdou leckdy do kytek (je mnoho dalších možností, mimo jiné viry, třeba ty co ještě ani neumíme pojmenovat) a hmyz to pozná dřív jak včelař.

V 2011 nebo 12. Jsem měl Gabony, čekaly se kolapsy a taky byly. Stejně jako vloni. Gabony u nás fungují, toto byla tehdy asi jejich 3. plošná aplikace.

V srpnových vedrech jsem se byl dívat na jedno stanoviště včely a říkal si, že mají asi málo větrání. Jedno včelstvo v řadě mělo očko (u mě česno) obalené hroznem včel. A do nich jako kamikadze útočily vosy. Jen do jednoho včelstva.
To včelstvo jsem prohlížel, sledoval napadení plodu - normál, VD jsem na plodu nanašel. Síla neodpovídala rozloze plodu - tedy v tu chvíli, ale pořád dost silné na jeden VN.
A včely byly do týdne fuč.

A toho roku i předchozího hodně včelstev v okolí zmizelo taky.