Příspěvek: #361

(30.11.2013 15:59)Hyju napsal(a):  Tak to musí být docela záhul ten matroš

Přiznám ale, Jirko, a musím se tím věru "odkopat", že mým hlavním "matrošem" je teď Apidologie. To je fakt záhul, táhnu, tedy stahuju jako divej ... To bys nevěřil, jak "dlouhej kouř" tohle je ...

Jiří
P. S.: doplním odkaz veřejně přístupných čísel:
http://www.apidologie.org/index.php?opti...39&lang=en

Příspěvek: #362

tak něco málo k léčení a pouzíváni pesticidů a herbicitu atd......

http://postimage.org/image/z15vu8foh/
http://postimage.org/image/4v7hfg8rl/

Příspěvek: #363

To pro vás mladý není.
Vy jste odkojeni kapitalismem a dotacemi a tohle by mohlo, být pro vás smrtelné.
My starší, využívající Tuzex a ruskou machorku, jsme zoceleni.
Na nás si Vd nepříjde.

Příspěvek: #364

Jiří hezké překládat nám to budeš taky?

Příspěvek: #365

Jirko, už jste velký kluci, ne? Nebo z jiného konce: kolik dáš?
Jiří

Příspěvek: #366

Ohnisko s přemnoženým varoa - jak dlouho by existovalo?

Mám pocit, že tato obava je živena záměrně.

Oni nejsou volně žijící neošetřovaná včelstva?

A jakou škodu nadělá když se po špatně provedené fumigaci, nebo vůbec udělá aerosolem jedno ošetření - právě to, že ta včelstva padnou až v létě nebo na podzim a zaneřádí okolí, zčásti i přežijí příští zimu s vysokým množstvím VD.


Plošné úhyny začaly po dotacích na aerosol, vyvíječe a kompresory - tak s tím už přestaňte argumentovatVůbec není prokázáno, že by nějaké plošné ošetření zlepšovalo situaci.

Plošné úhyny začaly po dotacích na kompresory, vyvíječe a aerosol - vyvraťte toto tvrzení.

PetrM upravil 04.12.2013 16:27 tento příspěvek z důvodu: Pište příspěvky do správného tématu. Příspěvky přesunuty.

Příspěvek: #367

Karle,proč bych ti to měl vyvracet,ty jsi to sem napsal,tak to dokaž. Hoď sem nějaký odkaz na seriozní výzkum ,který tvé tvrzení podpoří. Jinak to je jen takový "hospodský" blábol. Podotýkám,že jsem jednoznačně proti dotacím,proto jen uvítám,když to uděláš

Příspěvek: #368

Naproti tomu bych očekával i seriózní výkum o "ohniscích varoa" a jejich vlivu na včelaře v okolí. I to může hospodský blábol.

Příspěvek: #369

Začátky dotací - před 2005, první plošný úhyn 2007/8 a od té doby "prý" stále.

Přestože se nyní skoro všude plošně aerosoluje.

A důkaz - těžko - v ČR oficiálně žádné úhyny nejsou (a ani evidecne která by to vyvrátila či potvrdila) , takže jsou to jen moje zprávy z doslechu, že je nouze o oddělky a často oblasti kde je najednou o 1/3 a víc včelstev míň.

Takže jediné co mohu dokázat je, že ani plošné aerosolování nezlepšilo jinak skvělou situaci před rokem 2005.
A kdy byla situace lepší nechám na vašem názoru - před 2005 nebo po 2008. Ty tři roky nechávám na to rozšíření kompresorů - možná by se ve výdajích SF dalo dohledat na kolik kompresorů byla dotace a kolik v kterém roce. Po takových výdajích by měla být situace naproto ukázkovám, když předtím byla celosvětově záviděníhodná

Příspěvek: #370

Web.stránky Víkendový včelař,2.9.12. Počet včelstev od r.93 do r.08 značně kolísal, s výraznými poklesy (úhyny) v letech 97,03,08... Tedy min. 2x před r.05. Počet včelstev od r.93 do 08 klesal z 685 321 na 461 086. Od r. 08 do r. 11 stoupl na 552 964včelstev. Omlouvám se adminovi za příspěvek mimo téma.

Příspěvek: #371

KaJi napsal(a):Ohnisko s přemnoženým varoa - jak dlouho by existovalo? ¨Mám pocit, že tato obava je živena záměrně.

Ivík napsal(a):Naproti tomu bych očekával i seriózní výzkum o "ohniscích varoa" a jejich vlivu na včelaře v okolí. I to může hospodský blábol.

To, co tady napíšu, neni samozřejmě seriozní výzkum, spíše jen logická úvaha.
Kdy je největší nebezpečí infekce VD od neošetřovaných včelstev v okolí? Nikoliv v době snůšky, ale až po ní, tedy v podletí a na podzim. V té době neošetřená včelstva kolabují a ta méně postižená je vyloupí.
Pokud celoročně sledujeme spad u svých včelstev a při větší nálezu poléčíme, máme v podletí a na podzim už ve včelstvu zdravé zimní včely.
I když si přinesou od sousedů velké množství roztočů, dospělé zdravé včely to nijak zvlášť nepoškodí.
Stačí opět správně poléčit a včelstvo dobře přezimuje.
Neošetřovaná včelstva v okolí padnou.
Jak ale zabránit tomu, aby ti, kteří nechali včelstva padnout, nedostali dotace na obnovu včelstev, případně aby jim soucitní včelaři z okolí nevěnovali gratis oddělky nebo roje??? Pak by se situace v příštích letech opakovala.
Česko je proti potřebě přírody několikanásobně převčeleno. Proto by vůbec nevadilo, kdyby včelstva zůstala jenom těm, kteří se o ně starají.

Příspěvek: #372

2002 - melecitoza.

Ale jinak je to asi pravda že už tehdy byly asi úhyny, ale nemluvilo se o nich - na Jížní Moravě melecitoza prý nebyla a včely hynuly - pokyn shora - nemluvte o tom a berte dotace na melecitozu.

Jenže bohužel stavy včelstev na které se čerpá dotace je poněkud zavádějící statistika, není v ní vidět počet obnovených včelstev.

Příspěvek: #373

ČR se nezapojila do sběru dat o zimních úhynech a zkoumání jejich příčin, který se koordinovaně provádí v Evropě. A to přes to, že zde máme subjekt zastupující 97 % všech včelařů, tudíž dobrý základ pro sběr statistických dat. Proto tedy od nás nemáme žádná data. Víme jen o tom, že se úhyny vracejí ve vlnách (přes onu dokonalou a plošně aplikovanou metodiku), dnes už vlastně nikoli ve vlnách, ale de facto pořád, jen spíš lokálně. Mluvilo se o tom v Kyjevě při Apimondii. Tam také delegace PSNV navázala kontakt s projektem Coloss, který na tématu pracuje byv zaúkolován EU. A právě jeden z odborníků, kteří se tomu věnují, Prof. Brodschneider z university v Grazu, bude hostem příštího Setkání uživatelů a příznivců VMS v Brně 5. 1. 2014. V jednání je i forma zapojení se do projektu ze strany PSNV. ČSV, žel, zájem nejeví a řeší jiné problémy. Naopak. zastává model: nestaráš se a uhynou ti včely? Nevadí. Dáme ti dotaci na úhyn a prodejci oddělků v copy centrech budou mít kšeft z dalšího prodeje. ... To je bohužel současný problém našeho oboru.
Jiří
P. S.: pár odkazů:
http://operaresearch.eu/en/news/show/&tid=36
http://www.ibra.org.uk/articles/20120131
http://www.ibra.org.uk/

Příspěvek: #374

(04.12.2013 14:10)KaJi napsal(a):  Ohnisko s přemnoženým varoa - jak dlouho by existovalo? ¨

Mám pocit, že tato obava je živena záměrně.

Oni nejsou volně žijící neošetřovaná včelstva?


Plošné úhyny začaly po dotacích na aerosol, vyvíječe a kompresory - tak s tím už přestaňte argumentovatVůbec není prokázáno, že by nějaké plošné ošetření zlepšovalo situaci.

Plošné úhyny začaly po dotacích na kompresory, vyvíječe a aerosol - vyvraťte toto tvrzení.

A není to tak, že plošné úhyny začaly po dotacích na uhynulá včelstva? A to žádné plošné ošetření aerosolem vyřešit nedokáže. To by se museli aerosolovat včelaři a ne včelstva .
JK

Příspěvek: #375

kaji kaji
Vidím že jsi to ještě asi nepochopil že za větší úhyn včelstev nemůže ani tak léky nebo vyvíječe (aerosol) nebo dotace ale hlavně včelař!!!
Dál si to přeber jak chceš....

Příspěvek: #376

Jsem si jist, že pokud se zruší dotace na obnovu včelstev po "plošném úhynu", tak se termín "plošný úhyn" úplně vytratí.

Příspěvek: #377

(27.12.2013 21:54)Pavel Holub napsal(a):  Karle, ty chceš asi , abych ten článek celý okopíroval a vložil sem, nebo se ti to nechce číst, psal jsem to já, nedivím se,...
Tam je ta synchronizace popsána.
Jednoduše. Když roztoč není, není ani v rojích (a že se to rojí - známe ty tiché výměny rojením). Ty roje přežijí dva roky a vyprodukují taky nějaký ten roj. Nikdo je neošetřuje, roztoč se množí, až se přemnoží. Většinou zkolabují jako první odrojená včelstva (jsou slabá a zůstával tam plod s kojičkami + roztoči). Následují je včelstva, co je vyloupila a ta zase následují včelstva, co vyloupila ta, co loupila před tím ..... domino. Masivní přesuny zásob, včel a roztočů způsobí epidemii viróz.
Kolapsy dirigují producenti rojů, dobře ošetřených rojů. Příroda pak už jen vykoná to, co má.

(27.12.2013 23:56)Debora napsal(a):  

(27.12.2013 19:11)Pavel Holub napsal(a):  Protože vyhynou volně žijící včelstva. Ta chovaná jsou 100% ošetřena. Kde bys ho chtěl hledat. Přečti si MV č.01/13.

Pavle, Tvůj model vychází ze 100% léčených chovných včelstev. Má tedy platnost pro 100% léčených včelstev, která musí být zároven 100% zdravá. Nezlob se na mně, to je utopistická myšlenka. Pokud teoreticky kombinuji Tvůj model s českým a německým modelem léčby, muselo by být Německo bez včelstev.

---

Nikde jsem nevyčetla v jaké době z kolika regionálních, nebo plošných ročních kolapsů včelstev vycházíš?

(28.12.2013 0:22)Pavel Holub napsal(a):  Ano, přeháním - je to teoretický model. Čím lépe, dokonaleji, se včelstva ošetří, tím větší problém se buduje.
Po třech fumigacích a jarním aerosolu v ošetřovaných včelstvech mnoho roztočů nezbude, proto si troufám napsat 100%. Jsou, opravdu vznikají, oblasti, kde následující sezónu nespadne jediný roztoč. Všechna včelstva v přírodě po kolapsech vyhynula a zůstala jen ta ošetřovaná. Tedy kýžený stav, vyhraná válka, zdravotní důvěrníci se bijí v prsa, rozdávají si čestná uznání a vrcholoví činovníci na Apislavii dokonce zlaté medaile. Pýcha předchází pádu. Nastane mechanizmus, který jsem výše (157) popsal. Roj s sebou odnese jen 5% roztočů. Tam, kde jich zbylo jen pár, je roj úplně čistý.
To je tak, když se to s hygienou přežene.
Trvalý invazní tlak roztoče ty naše známé kolapsové roky může utlumit. Tedy paradoxně nedokonalé ošetřování je příznivější, než to dokonalé. Příroda prostě extrémy trestá.

(28.12.2013 0:46)Debora napsal(a):  nemusíme se bavit o legislativě, bez žalobce není soudce, při takovém zamoření krajiny včelařskou veřejností musí přece být dobrá šance většinu rojů pro vlastní potřebu odchytit.

Prvním faktorem , který ovlivňuje situaci, je reálná možnost přežití rojů.
Roj visí na stromě často jen chvilku. Navíc musí viset tam, kam se lze pro něj dostat. O rojení je tu celé téma. Naše vesnice jsou z poloviny prázdné. Stodoly, kůlny, králíkárny, chlívky, kurníky a včelíny jsou opuštěné. Zbyl jen zlomek toho, kolik bylo dříve chovatelů domácího zvířectva. To jsou ideální hotely pro vyrojená včelstva. Bydlel jsem před léty v paneláku a i ty naše paneláky jsou také ideálním hotelem. Každý panelák má odvětrané mezistropí s mřížkou v atice, kterou ptáci neprolezou, ale včely ano. Jsou tam chráněny a dobře zatepleny. Každý rok jsem je viděl létat. Včely mají k dispozici nespočet příležitostí k ubytování.
Druhým faktorem je zavčelení krajiny.
Zavčelení máme 7/km2. Například naše město má 10 km2 (intravilán). Mělo by tam tedy být 70 včelstev, je jich tam nejméně 5x tolik (registrovaných, chovaných). Protirojová opatření dělá jen zlomek včelařů. Mnozí matky vůbec nechovají, někteří matku ještě neviděli. Najdou se i tady na fóru oponenti, co tvrdí, že se roj následující sezóny nedožije. Já s nimi nesouhlasím. Jsou "včelaři", kteří včelaří pouze na bázi rojů. Čas od času o nějaké včelstva přijdou ale zase nějaká přiletí, nějaká se setřesou ze stromu.
Za takového stavu může být zavčelení chovanými a volně žijícími včelstvy neúměrně vysoké a jejich poměr možná i půl na půl.

To je myslím to slabé místo stávající metodiky ošetřování včelstev a včelařství jako takového.

Příspěvek: #378

To je konstatování určitého stavu, se kterým metodika nepočítá. Jaké byste navrhoval řešení?

Příspěvek: #379

To jsem už naznačil.
Ošetřování na nulu, kterou, tu absolutní v globálním měřítku, stejně nelze dosáhnout, je nebezpečné. Tímto způsobem ošetřování upevňujeme virulenci parazita. Přežije jen takový jedinec, který má vyšší populační růst, kratší vývojový cyklus. Dále, upevňují se přirozeně ty varianty roztoče, které se snáze šíří horizontálním přenosem.
V našich podmínkách nenastává optimalizace vztahu hostitel versus parazit ale včelař + akaricidy versus parazit. Včela je z tohoto procesu vytlačena. To je velký problém.
Podle mne je jistá bezpečná trvalá úroveň roztoče ve včelstvech pro udržení invazního tlaku nutná.

Příspěvek: #380

Nezlobte se, ale nějak tomu nerozumím. Na jednu stranu jste napsal

(28.12.2013 11:44)Pavel Holub napsal(a):  Za takového stavu může být zavčelení chovanými a volně žijícími včelstvy neúměrně vysoké a jejich poměr možná i půl na půl.

Volně žijící včelstva léčena nejsou a zajišťují tedy dostatečný infekční tlak VD. Přeživší "divoká" včelstva by měla mít teoreticky lepší schopnosti spolužití s VD a jejich trubci by(opět teoreticky) mohli tyto vlastnosti přenášet na "domácí" včely.
Mimoto žádný ze způsobů léčení v dosavadní metodice si nedává za cíl 100% eliminaci roztočů z léčených včelstev.
Kde je tedy to slabé místo současné metodiky?