Příspěvek: #141

(12.03.2012 21:28)KaJi napsal(a):  Stejně tak to nepůsobí na zavíčkovaný plod v září, říjnu, listopadu a někdy i v prosinci.

No a co? To je přece jasné. Ale rozdíl je,když už tedy, v množství plodu,nebo ne?

---

(12.03.2012 22:32)Anton Turčáni napsal(a):  ....viečko vyvíjajúceho plodu je porézne a cezeň do bunky môže vniknúť takisto ako KM, to však neviem len usudzujem...

Já se tu dozvídám samé novinky.Může mi někdo toto potvrdit? Je možné aby varidol působil i pod víčky,když jsem byl poučen,že to tak není?

Jednou jsem fumigoval poprvé až v listopadu.Bylo mi řečeno,že jim Varidol nevydají dříve,než si jsou jisti,že ve včelstvech není plod,takže jaké provádění fumigace do 15.října......?

K čemu je celá ta centralizovaná mašinérie kolem léčení varroózy,když si každý fumiguje vlastně jak chce,jak se tu dozvídám?

Příspěvek: #142

(13.03.2012 10:45)miko napsal(a):  K čemu je celá ta centralizovaná mašinérie kolem léčení varroózy,když si každý fumiguje vlastně jak chce,jak se tu dozvídám?

Když si výzkumný ústav bazíruje na své, pro něho výhodné metodice, a nechce se výzkumně podílet na alternativách, tak co podniknou ti, kteří se nechtějí spokojit s daným stavem věcí?
Nemuseli bychom tady o tom debatovat, kdyby v metodice, bylo doporučujeme.

Za své včely si stejně každý zodpovídá sám, a centralizovaná mašinerie dokáže, kolikrát vymyslet i pěknou blbost. Nehledě nato, že je dost odtržená od včelařské reality.

Příspěvek: #143

On je tu vůbec ten problém, že my se bavíme ponejvíc o srpnu, ale to už je asi podle posledního vývoje pozdě. Vždyť si vzpomeňte, jak to bylo vloni. Takže důležité, a to velmi, je znát stupeň napadení v období kolem slunovratu (třeba i kombinací metod - smyvy, fumigace vzorků, testy vzorků práškovým cukrem, testy plodu dělničího i trubčího, přirozený spad ...). Už v té době je třeba začít chránit dlouhověkou generaci včel. Já tu chybu udělal vloni a začal ošetřovat pozdě.
A v té chvíli je podle mého názoru nejúčinnější KM, v dlouhodobém odpařovači nebo v krátkodobém vícekrát použitém ...
Tuhle zkušenost mi dala loňská sezona ...
Jiří

Příspěvek: #144

'Uplně nejjednoduší je mít hlavně při prohlídkách otevřené oči a prohlídnout si i včely a nepátrat jen po matečnících pokud hrozí invaze brouka tak zaručeně bude na včelách vidět a pokud je viděn tam - tak zaručeně bude i na plodu.Pak je opravdu lepší začít z nějakým tím šetrným ač né stoprocentním léčením včas.Souhlasím že jak jsou razantně poničeny dlouhověké včely je ze včelstvem téměř vždy ámen.A je až fascinující jak rychle včelstvo prakticky vymizí a včelař vidí přičinu všude jen né v tom mrńavém broučku.

Příspěvek: #145

Miko napsal(a):Já se tu dozvídám samé novinky.Může mi někdo toto potvrdit? Je možné aby varidol působil i pod víčky,když jsem byl poučen,že to tak není?

Předpokládá se, že Varidol proniká i víčky. V tom je ale právě to nebezpečí a nevhodnost použití Varidolu v době, kdy ve včelstvu zavíčkovaný plod je. Koncentrace Varidolu v zavíčkované buňce není dostatečně velká a značnou část roztočů nezabije. Potomstvo těch, kteří přežili, může mít mírně zvýšenou odolnost proti Varidolu. Pokud by se léčení při zavíčkovaném plodu několik let po sobě opakovalo, mohla by vzniknout generace VD silně odolných proti Varidolu.

Příspěvek: #146

Proto se také k nátěru plodu používá M1 aer.

Příspěvek: #147

Varidol patří mezi zbraně hromadného ničení a ty by měly zůstat záchranou brzdou a ne je do včel prát i v době kdy je v úle přítomen otevřený plod. Staráme se o to, aby roztoč nepoškodil zimní generaci a sami bychom otrávily krmnou šťávu i nejmladším larvičkám? Celým svým svědomím stojím za to aby se organické jedy použily výhradně a jen v době bez plodu. Naučme se v době kdy včelstvo má plod používat výhradně šetrnější prostředky (KM, KŠ). Chce to jen správně se rozhodnout.

Příspěvek: #148

(13.03.2012 13:04)Josef Skala napsal(a):  'Uplně nejjednoduší je mít hlavně při prohlídkách otevřené oči a prohlídnout si i včely a nepátrat jen po matečnících pokud hrozí invaze brouka tak zaručeně bude na včelách vidět a pokud je viděn tam - tak zaručeně bude i na plodu.Pak je opravdu lepší začít z nějakým tím šetrným ač né stoprocentním léčením včas.Souhlasím že jak jsou razantně poničeny dlouhověké včely je ze včelstvem téměř vždy ámen.A je až fascinující jak rychle včelstvo prakticky vymizí a včelař vidí přičinu všude jen né v tom mrńavém broučku.

Ale jo.Tohle beru.Ale tady se ve vlákně dočítám,že se fumigace užívá klidně něco jako prevence,přestože je to v případě tohoto přípravku nevhodný způsob.Nebo já jsem to tedy alespoň takto pochopil.

---

(13.03.2012 15:18)jjvcela napsal(a):  ...Celým svým svědomím stojím za to aby se organické jedy použily výhradně a jen v době bez plodu. Naučme se v době kdy včelstvo má plod používat výhradně šetrnější prostředky (KM, KŠ).....

Já Ti rozumím,jen si dovolím Tě zpřesnit. KM je organická kyselina.Je nejsilnější ze všech organických kyselin a je jedovatá.KŠ je rovněž organická kyselina(běžně v ovoci či zelenině) ,pochopitelně slabší než KM,ale je rovněž jedovatá.Teď nevím,když tak mne někdo znalý chemie opravte,ale jestli se nepletu tak KŠ se stříbrem reaguje dokonce jako výbušnina.

Příspěvek: #149

Všeho moc škodí. Obě kyseliny jsou i v medu. Ještě nikdo se po medu neotrávil. Proto to chce k oběma přistupovat s respektem a znalostmi. Medovina je taky zdravá a když to s ní přeženeš.....

Příspěvek: #150

(13.03.2012 10:27)Rudolf Stonjek napsal(a):  OnAnton je trochu tvrdohlavý a díky tomu je ztrátou času s ním diskutovat. Již asi 2 x jsem se mu pokoušel vysvětlit, že to co platí u něj nemusí platit u nás. Kdybychom v r. 2006 prováděli odlehčovací fum. podle něj, bylo by to naprosto zbytečné, protože řada včelařů už měla touto dobou v úlech prázdno. Ale já mám tvrdohlavé lidi rád, sám nejsem lepší. Zdraví R. S.

Rudla, tvrdohlavosť je u včelára vítaná, vie sa dostať podstate na koreň veci, preto mi to nemaj za zlé. Veď i vaše návody na boj s Vd má niekoľko uznaných postupov, ja som si vybral jeden a ten plním do bodky. Moje odľahčovacie vstupy majú svoj význam v nerozvinutí Vd vo včelstve ad absurdum, preto i moje výsledky odpadu Vd s troch vstupov do včelstva dokazujú opodstatnenosť npr. moje dlhodobé odpady sú v priemere pod hodnotu 100 ks, no ojedinele mal som i nad sto ks, no je to hlboko pod priemerom, kedy vývojové štádia klieštika poškodzujú plod. Predchádzajúce dve odľahčujúce vstupy prinášajú tretí vstup z nízkym počtom odpadnutých klieštikov, pretože posledný robím až v novembri, čím dosiahnem maximálnu čistotu plodového hniezda od Vd.

Práve to je chyba vášho boja, že zimu prežívajú s minimom VD, čím aj budúcoročný vzrast VD vo včelstve vrcholí v čase prvej odľahčujúcej fumigácii.
KM som odskúšal, ale na chuť som jej neprišiel, neustále vkladanie, dolievanie a znovu to isté, ma nenadchlo a robiť som to prestal. Aj prvé pokusy boli horšie, od troch fumigácií. Tak nejako, Anton

P.s. Nech sa Ti darí, ja som už raz vyslovil domnienku prečo u roztočov Vd nenastáva rezistencia, ale nebola prijatá, preto sa nebudem opakovať.

Příspěvek: #151

Antone, ale ona Ti tam ta KM udělá stejnou, ne-li lepší práci v podletí (o jaru nemluvě ...) než ten amitraz ... Tedy za předpokladu, že ji nasadíš ve správnou chvíli a aplikuješ účinným způsobem, to jest dáš do daného prostoru správnou koncentraci, odpovídající množství a odpařovač dobře umístíš ..., což vše dohromady není zrovna jednoduché. Ale metodicky, je-li toto vlákno o metodice, to je sice trochu komplikované, ale má to zase jisté přednosti ... Viz výše ... Ale je to volba každého včelaře ... nic proti ...
Jiří

Příspěvek: #152

Raz predymit amitrazom niekedy v bezznaskovom obdobi po vytoceni agatu koncom juna/zaciatkom jula je urcite dobry napad, ktory po skusenosti so silnym kliestikom 2011 urcite zrealizujem.
Myslim, ze ak by bola moznost vytvorenia rezistencie kliestika na amitraz uz by sa tak davno stalo. Vidim to ako otazku ci ked nas nezabije vypitie pol litra 10% kyseliny budeme mat rezistenciu na vypitie pol litra 100% kyseliny sirovej.

Celkovo povazujem celosezonne odparovanie kyseliny mravcej do ula a medu za hlupost. Raz som ju chcel pouzit, ale po nadychu vyparov mi to strasne podrazdilo sliznicu v nose a mal som aj neprijemny feeling na perach - to jednoducho nemoze byt dobre ani pre vcely (a nepouzil som ju).

Příspěvek: #153

(14.03.2012 8:35)Scipio napsal(a):  Raz predymit amitrazom niekedy v bezznaskovom obdobi po vytoceni agatu koncom juna/zaciatkom jula je urcite dobry napad, ktory po skusenosti so silnym kliestikom 2011 urcite zrealizujem.
Myslim, ze ak by bola moznost vytvorenia rezistencie kliestika na amitraz uz by sa tak davno stalo. Vidim to ako otazku ci ked nas nezabije vypitie pol litra 10% kyseliny budeme mat rezistenciu na vypitie pol litra 100% kyseliny sirovej.

Celkovo povazujem celosezonne odparovanie kyseliny mravcej do ula a medu za hlupost. Raz som ju chcel pouzit, ale po nadychu vyparov mi to strasne podrazdilo sliznicu v nose a mal som aj neprijemny feeling na perach - to jednoducho nemoze byt dobre ani pre vcely (a nepouzil som ju).

Jen je to potom potřeba uvést na etiketě medu, aby jste neklamal spotřebitele - Pozor včely jsou během léta ošetřovány amitrazem, látkou s potenciální kancerogenitou!

Příspěvek: #154

Přiznám se,že dlouhodobé odpařovače KM jsem zatím nezkoušel.Pokud jde o KM ,dělám jen jednorázové ošetření metodou houbičky na 24h,které lze v případně po několika dnech zopakovat.Fumiguji pouze na podzim.S kyselinou mravenčí jsem dělal několik let i v jiné profesi,takže s ní mám určité zkušenosti. Ona intenzivně dýmá(podobně jako třeba k. solná),takže si musíte dávat pozor, abyste se nenadechli přímo těch par(to už jsem tu někde na foru psa)l.To je fakt nepříjemné,mírně řečeno.Hlavně při přelévání z nádoby do nádoby je dobré dávat bacha a je vhodné zadržet dech,alespoň já to tak dělal.Používal jsem ze začátku i respirátor,ale moc nefungoval a jak jsem si po čase zvykl s ní dělat,tak jsem ho pak odložil.Když jsem s ní přišel poprvé do styku,tak jsem z ní měl také obavy,ale jak s ní děláte,tak si zvyknete.Dokáže vyjímečně poleptat pokožku(není to nic strašného.vypadá to jako odřenina,která se zahojí),ale pokud vám kápne na ruku a hned to utřete třeba o kalhoty nebo opláchnete vodou,nic se nestane.Zvlášť když už je ředěná.U nás v ZO jsme měli přednášku a přednášející se zmínil i KM a vybarvil jí jako strašnou a nebezpečnou žíravinu u které si nedovede představit,že se bude plošně používat ve včelařství.Podle mne to jsou naprosto zbytečné obavy.Kdo ji používá,tak mi dá zapravdu.Je třeba se s ní s trochou opatrnosti naučit dělat.K tomu "feelingu na perách",jak píše Scipio,pokaždé když vyjímám z úlu tu houbičku,tak mě fascinuje jak se včely pohybují v její blízkosti či jí dokonce už začínají "křtít" propolisem,přestože když ji tam dávám čerstvou ,tak se rychle všechny naráz odtáhnou. I po těch 24 hodinách je stále dost cítit,ale včelám to evidentně nevadí.Klidně se po ní prochází.

Příspěvek: #155

Až budeš příště fumigovat, zkus si ze včelstva inhalovat. Potom taky poznáš, co je zdravý. A to už pominu takovou prkotinu, jako jsou rakovinotvorné látky. Vždy bude něco za něco. Jde o to, najít to, co je nejmíň zatěžující.

Příspěvek: #156

No fumigace je také "milá" do nosu. Myslím,že ta KM se hlavně kompletně beze zbytku odpaří,což bych viděl jako pozitivum.

Příspěvek: #157

Hlavně z "metodického" hlediska je třeba s KM zacházet jako s žíravinou, to dá rozum ... Převedl jsem více informací do tématu o KM, tam už jsme toho spoustu probrali ...
Jiří

Příspěvek: #158

Odlahcovaciu fumigaciu povazujem za zbytocne riziko, ktorym sa snazite prekryt vlastnu lenivost.
Z vlastnej skusenosti viem, ze pokial dam v lete Gabon a na jesen trikrat zafumigujem - vsetko v spravnych terminich, tak mam istotu, ze do buduceho leta do vlozenia Gabonu vcely bez problemu preziju.
Ale - treba dodrziavat navody ... Gabon patri do rozsirenej ulicky medzi krajne plodove plasty ... atd.
Darmo Vam bude potom vcelar co zazimoval 10 vcelstiev a teraz ma prezdne ule tvrdit, ze to preto lebo Gabon je neucinny, ked mu pasiky este dnes visia v hornych nastavkoch a pod.

Liecme ako a vtedy ked sa ma a nemusime potom spekulovat.

Příspěvek: #159

(14.03.2012 8:35)Scipio napsal(a):  Raz predymit amitrazom niekedy v bezznaskovom obdobi po vytoceni agatu koncom juna/zaciatkom jula je urcite dobry napad, ktory po skusenosti so silnym kliestikom 2011 urcite zrealizujem.

Tento přítel má štěstí, že jeho včelky jsou tak krátkověké, že si nestačí předat informaci o tom, kdo je jejich "včelař", jinak by ho už dávno opustily.

Příspěvek: #160

Naopak su radi, ze sa o nich staram. Preto vsetky prezivaju zimu, dobre prosperuju na jar, neroja sa a davaju vela medu.
Uvidim zaciatkom jula aky bude spad po predymeni a dam vediet ci sa to oplati alebo je este v tom case kliestik zalezly v plode.