Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Vcelstvo nesetrí zádné ressource pro výzivu nekolika stovek trubcú, protoze si uvedomuje, ze trubci rozhodnou o blahu jejího potomstva. Z toho dúvodu stací silným vcelstvem jen nekolik stovek trubcú, pricemz slabá vcelstva jich chovají nekolik tisíc a jsou ochotny znicit veskeré své zásoby, jen aby zvýsili sancy odchovat nekolik vitálnich trubcú, kterí zajistí budoucnost jejich potomstva. Kdo z nás dokáze posoudit, jesli jsme práve nevyrízly budoucího otce varroatolerancnejsího vcelstva?

Asi byste si nejprve měla přečíst, co to LBV metoda je. V žádném případě to není o vyřezávání trubců.

jezkovi oci, tady se diskutuje pro versus proti a já jsem hned slápla do louze. Pridávám jen do protokolu, ze nefandím jakýmkoliv opatrení, které nejuzitecnejsí nadsení vcelstev poslapává.

Zdravím, možná hloupý dotaz.
Stavební rámek je normální rámek, který je vydrátkováný, ale bez mezistěny?

Ano, většinou se pod horní loučku připevní proužek mezistěny (cca 1-2 cm), nebo "housenka" vosku, aby včely měly vodítko a nestavěly šikmo.

Debatu o významu drátování jsem přesunul do Děrování a drátkování rámků.

Dobrý den přátelé, prosím o radu jak pracovat se stavebními rámky potažmo chov trubců a prevence. Mám rozměr 39X24 a jaký má být rozměr stavebního rámku? šířka? děkuji za odpověd. michal

Stavební rámek = prázdný rámek rámkové míry, kterou používáš. V tvém případě tedy 39x24 - můžeš rámek i vodorovně rozdělit laťkou na polovinu. Chov trubců nese sebou problém varoázy.

Problém varroázy "nese" mnoho věcí.
"Chov trubců" může být jedním z nich.

Dovolím si citoval Kalendář Českých včelařů z roku 1934 – závěr květen :

..Každý týden se trubčina vyřezává z rámků – postavených méně zdatnými včelstvy. Z dobrých je hřích trubčinu vyřezávati, podělí se jí včelstva horší jakosti, aby bylo co nejvíce zdatných trubců k oplodnění matek ve včelíně. Zabrání se tím plemenění horších čeledí, zvyšuje se tím chuť k práci. Při staré matce a hojné stavbě plástů mimo to způsobí se místo rojení tichá výměna.“

Tehdy člen platil za kalendář 5 Kč , nebyla inseminace, varroa , metoda LBV, dotace, ale člen dostal srozumitelnou radu v několika řádcích. Naši předchůdci asi více přemýšleli .

Zdraví Karel Mišoň

Nepřemýšleli více, jen měli k dispozici méně informací z celého světa a tento menší počet kombinací se mohl projevit menší překombinovaností
Navíc větší složitost přinesla do včelaření právě varoáza.

prosím poraďte kde je přesně popsána metoda LBV, na netu ji nikde nemohu najít...děkuji

(05.02.2013 23:29)Ivík napsal(a): [ -> ]Nepřemýšleli více, jen měli k dispozici méně informací z celého světa a tento menší počet kombinací se mohl projevit menší překombinovaností
Navíc větší složitost přinesla do včelaření právě varoáza.

Nedostatek informací z celého světa? Jo....souhlas, ale k čemu ti budou zkušenosti z Ameriky nebo z JAR ?
"Větší složitost přinesla varoáza".....Jo? A jakou větší složitost přinesla varoáza? Cos, kupříkladu, vypozoroval ty?

(10.06.2013 23:50)karelretik napsal(a): [ -> ]prosím poraďte kde je přesně popsána metoda LBV, na netu ji nikde nemohu najít...děkuji

http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/

(11.06.2013 1:16)Milan Havelka napsal(a): [ -> ]"Větší složitost přinesla varoáza".....Jo? A jakou větší složitost přinesla varoáza? Cos, kupříkladu, vypozoroval ty?

Pro úspěšné včelaření přestala stačit poměrně jednoduchá pravidla, která fungovala po staletí. Někteří včelaři vypozorovali, že pomocí různých metod lze dobře včelařit třeba bez použití syntetických varroacidů.

---

(11.06.2013 1:16)Milan Havelka napsal(a): [ -> ]Nedostatek informací z celého světa? Jo....souhlas, ale k čemu ti budou zkušenosti z Ameriky nebo z JAR ?

Viz předchozí odpověď, omezime-li se na jednu úzkou oblast.

Zdravím
Ivan Černý

Milane, myslím, že se shodneme v tom, že dnešní včelaření není už takové, jaké bylo nejen za časů našich dědů, tátů ... Dokonce ještě víc: není už takové, jaké bylo za našeho mlada, třeba před nějakými 20 či 30 lety. Možná že není takové, jaké bylo před nějakými 10 lety. Podmínky se změnily. Přišla nová ohrožení, nové nemoci a jejich kombinace. Třeba taková NC byla objevena až koncem 90. let minulého století a její výzkum, tudíž nové poznatky, běží a přibývají dodnes. A to nemluvím o varroóze a přidružených virózách. O nových virech a jejich synergickém působení se dozvídáme také až v posledních letech z celého světa. O horizontálním přenosu kleštíka a hromadných úhynech a velmi rychlých kolapsech také víme více až v poslední době. Dnes máme unikátní možnost o všem tom číst v odborné literatuře, již si buď za přijatelný peníz můžeme zajistit, nebo ji máme dokonce k dispozici na webu (viz třeba Apidologie). A při veškerém respektu k lokálním a genetickým odlišnostem plemen po celém světě jsou jisté věci a mechanismy působení společné. Je jen na nás, jak si to vyhodnotíme. Zdroje máme. A to už i u nás, kde jsou a vycházejí alternativy a různé názory, jakkoli oficiální "výzkum" pod křídly instituce, jež má výzkum přímo v názvu, nějak není. A moc zajímavé výsledky institucí jiných či dokonce soukromníků, by bylo třeba asi více propagovat.
Jiří

karelretik napsal(a):prosím poraďte kde je přesně popsána metoda LBV, na netu ji nikde nemohu najít...

Autoři RNDr Roman Linhart, prof. RNDr. Vítězslav Bičík , CSc a doc. RNDr. Jiří Vagera ,CSc ve Včelařství č.10/2007 . Každému, kdo si chce prostudovat vědecké zdůvodnění této metody, doporučuji uvedenou práci přečíst.
V následujících řádcích najdete pouze stručný pracovní postup bez bližšího zdůvodnění.
Metoda založena na poznatku, že včelstva, která jsou včelařem přinucena vychovat velké množství trubců, se nerojí.
U přirozeně vedeného jednomatečného včelstva stačí 4 trubčí rámky
39 x 24, aby se včelstvo nevyrojilo.
Postup: jakmile začnou včely stavět, (v druhé polovině dubna, někdy až začátkem května) vložíme do plodiště 2 stavební rámky a to tak, aby každý stavební rámek měl z obou stran alespoň 2 rámky s plodem. Po vystavění a zakladení matkou (někdy již za týden) přidáváme obdobným způsobem další stavební rámky do celkového počtu 4 .
Pokud včely při silné snůšce zanesou trubčí plásty medem, je nutno místo nich dát nové stavební rámky!
Trubčinu necháváme ve včelstvu do začátku července. Pak je vhodné ji vyřezat * a včelstva ihned přeléčit kyselinou mravenčí a event. po odstranění medníků i Gabonem. (* V červenci jsou trubčí rámky většinou již prakticky prázdné. Pokud jsou kvalitní, je možno 1 - 2 ve včelstvu nechat i přes zimu a na jaře je matka zaklade dřív, než se ve včelách projeví stavební pud.)
Výhody: a)Včely se nerojí b) Trubci za chladného počasí zůstávají v úle a zahřívají plod. Létavky mohou více vyletovat za snůškou a tím se zvýší medný výnos.
Nevýhoda: Do takto vedeného včelstva nelze nalarvit. Pokud do něj vložíme otevřené matečníky k "dokrmení", včely je s velkou pravděpodobností zruší.

Dovolím si doplnit pát svých postřehů.
Nemyslím, si, že vkládáním stavebních rámků včely k něčemu nutíme, spíš jim dáváme prostor. Pokud jej nechtějí použít k chovu trubců, klidně vystaví kombinaci trubčích a dělničích buněk, dle vlastního uvážení. Ale to jen na okraj.
Pra stanovení optimálního počtu "trubčích" rámků používám jednoduché pravidlo - dva rámky na každý nástavek, který považujeme za plodiště. V podstatě to odpovídá těm výše uvedeným 4 rámkům. Na této rm by to bylo max. 6.
Letošní chladné jaro mi ukázalo jak důležité je včasné vložení těchto rámků - jae to vlastně první jarní práce, a ještě důležitější je jejich umístění tam, kde včely staví a plodují. Není dobře je odstrkávat někam bokem, ale dát je blíže ke středu, především, když je chladno.

Dám včelstu aj viac stavebných rámkov, vypestujú si trúdov koľko uznajú za vhodné, a potom sa vyroja

Myslím, že pan Linhart někde tady psal, že ne čím víc tím líp, ale právě 4 stavební rámky.