Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Metoda LBV je o poměru samčí a samičí biomasy 1:3(a ne nějakých kojičkách). Tím, že to řežete takto brzo si zakládáte u silných včelstev na rojovku. Autoři doporučují vyřezávat až po polovině července.
Já si ani nedokážu představit, že bych teď u každého včelstva rozebral 4-5 VN a ze spodních dvou vyřezával pět rámků s trubčinou...
Není špatné si spočítat, o kolik se za ten měsíc zvedne počet roztočů, jestli to má cenu a jaký bude efekt(zda vůbec).
Nechápu.... někdo vidí jednoho plazícího se roztoče nebo trubce s deformovanými křídly a hned tam cpe kyselinu v plné snůžce.

Někdy to na česně vypadá i takhle, nedělám sice cíleně LBV methodu , ale při volné stavbě v rámečcích je trubců dost

no moje po tohtotyzdnovom ochladeni vyzeraju podobne, az na to, ze je na nich aj pred nimi na zemi kopa mrtvych trudov

(09.05.2014 21:59)MartinF napsal(a): [ -> ]Metoda LBV je o poměru samčí a samičí biomasy 1:3(a ne nějakých kojičkách).

např. 10000 trubců na 30000 dělnic???

Ne tak to není.
Poměr biomasy ne jedinců, tj. jejich žívá váha.

Poměr jedinců je jiný, ve prospěch dělnic.

Cituji http://www.szes.chrudim.cz/projekty/veda/clanek4/

Citace:1 kg biomasy úlových včel obsahuje podle literárních údajů 10 000 dělnic. 6 kg dělnic našeho včelstva tedy obsahuje 60 000 dělnic.To znamená, že: 60 000 : 13043 = 4,6. Na každého trubce bude skutečně připadat 4,6 dělnice. To je téměř v dokonalé shodě se skutečností, že biomasa trubců je pro dělnice za stejného výdeje energie 4,5x horším nosičem genů.

Je to trochu vytržené z kontextu a daleko složitější, doporučuji přečíst si tu práci.

(06.01.2011 9:39)Jan Pavlů napsal(a): [ -> ]Tak jako tak mají trubci, podle mého názoru, hlavně i sociální význam z pohledu evoluce. To, že je ve vyzrálém včelstvu několik set trubců (pokud tedy nezahřívají plod, pro reprodukci by jich stačilo pár desítek) včelstvo uklidňuje a trubci tím plní i psychologickou úlohu. Uklidňuje ho v tom směru, že má dostatek jedinců pro reprodukci (zachování vlastních genů).
Ve chvíli, kdy má včelstvo dostatek trubců připravených k páření, splní částečně reprodukci (včelstvo se domnívá, že velkou mírou ovlivní páření matek v okolí). Je spokojené a nepřichází k velmi hazardnímu rozhodnutí a tím je rojení...

Pokud se pletu, což je pravděpodobné, omlouvám se Honza.

Samosebou jsem nedokázal pročíst celé vlákno, ale váš příspěvek mě vyprovokoval k reakci.

Je dobré snažit se nějak teoreticky postihnout dění ve včelstvu. Je ale nutné domýšlet i jiné než na první pohled jasné důsledky či souvislosti.

Správně říkáte, že k oplození matky je třeba jen několik trubců (mám načteno že 8-12). Jenže včelstvo neví, kterých dvanáct trubců bude těch nejsilnějších, aby dokázali oplodnit matku a vyhrát v soutěži. A hlavně včelstvo neví, kdy o matku přijde a většinou o ní nijak nepřijde. Ale kdyby se to stalo tak co pak? A proto chová nadbytek trubců a to i v době, kdy se rojit nechce (většinou mladé, loňské matky se nerojí).

Povím vám úsměvnou skazku z Kocourkova, na ní se to snadno pochopí:

Ponocný, obecní zaměstnanec, bydlel v obecním (služebním) domě, chalupě. Protože obec Kocourkov neměla kde parkovat hasičskou stříkačku, dala jí do sklepa chalupy, kde bydlel ponocný. Sklep byl vlhký a hnily mu brambory a tak si dával brambory na zimu do stříkačky. Fungovalo to mnoho let. Až jednou zahořelo. hasiči vyvezli stříkačku, ta ale nešla použít, byla plná brambor. Než je vyndali, půl Kocourkova lehlo popelem.

Když ponocného konšelé soudili, bránil se, že jeho služební chalupa má tak hrozně vlhký sklep, že nemá kde skladovat brambory a ať mu prý dají lepší bydlení. To nechtěli a tak rozhodli šalamounsky. Brambory ve stříkačce skladovat může, ale jen pod podmínkou, že je tři dny před požárem ze stříkačky vyndá.

Myslím, že je to trochu jinak - geny které mají /produkují optimální počet trubců vyhrávají nad těmi co jich nemají optimální počet.

V přírodě se to samo udržovalo, včely co měly moc trubců než bylo zdrávo neměly dost zásob a uhynuly, ty co jich měly dost šířily geny do okolí. Úměrně počtu a výkonu trubců - jen trubec s nejlepším výkonem předá geny dál.

Včelstvo má trubce hlavně pro jiné matky ne pro svoji - to je nouzové řešení když v okolí nejsou trubci žádní.

A včelstva na volné stavbě mají různé počty trubců - je to prý různé.

(18.05.2014 13:31)KaJi napsal(a): [ -> ]A včelstva na volné stavbě mají různé počty trubců - je to prý různé.

Toto potvrzuji a připodobnil bych to asi takto: z počtu XY včelstev na volné stavbě jich sice přibližně polovina a více staví podobné množství trubčiny, ale v té zbylé skupině lze vysledovat poměrně velké rozdíly až extrémy od včelstev, které staví velice málo trubčiny až po včelstva, které trubčiny staví neskutečné množství. Co je zvláštní je to, že se jedná o včelstva stejného či podobného původu. Teoreticky by se měli chovat stejně a nebo alespoň stejně ve skupinách podle inseminovaných matek, ze kterých pocházejí F1, ale není tomu tak, nebo alespoň ne tak výrazně, abych z toho mohl vyvodit určitá pravidla, že skupina "B" po matce "xxx" má takový a takový vzorec stavby. Je ale možné či pravděpodobné, že je zde faktor času, po který jsou včelstva převedena na VS. Zatím mi to vychází tak, že nejvíce rozdílů je mezi včelstvy, které jsou na VS prvním/třetím rokem. Problém je, že ta, která jsou na VS třetím rokem, už mají měněné matky, což je další faktor, který může mít vliv. A nesporně velice významnou úlohu hraje stanoviště! Je to zvláštní a baví mě to sledovat.

Mimochodem větší vliv dědičnosti než u stavby pozoruji u tmelení a také je zábavné sledovat ustálení vlastnosti TV.

Tak za mě zatím dobrý. Po loňském roce, kdy se mi chtělo touto dobou už rojit vše co mělo křídla, jsem letos vyzkoušel LBV. Ani jedno kmenové včelstvo zatím není v rojovce. A to jsem jedny tak podcenil, až si "sáhly na dno". Jediný kdo se chtěl rojit, byl časný oddělek s náhradní matkou, kde trubci nebyli. ( chtěl se rojit z 1 VN ).
Ale jsme zvědav jak to bude dál, protože při dnešní kontrole ředina stříkala nejvíce z trubčích rámků. Takže jestli to zaplácají medem, tak kdoví co bude dál.

Já si myslím, že nyní už na trubce zas tak nebudou tlačita stvět začnou spíše dělničinu. Trubce tam vychovaly a nyní je budou jen udržovat. Některé až do listopadu, pokud budou dobře zakrmené a bude snůška do podletí až podzimu.
Trubčinu normálně vytáčím, v jejím zanášení bych problém neviděl. Ona vlastně rojovka pomalu končí, nebo dobíhá. Tedy myslím tím, že by se včely vydaly až teď na šikmou plochu, ty co na ní jsou už na ní prostě jsou a další už to nebudou tak hnát.
Tak si to optimisticky myslím a plánuji.


Schválně sledujte jak bude vypadat včelstvo v době snůšky. Kdysi jsem utrpěl šok a měl pocit že jsem otevřel vyrojenou trosku - v úle prostě jen trubci a skoro osiřelé plásty - tedy pokud jsem hledal maldušky.

Co jsem nestihl udělat oddělky už asi neudělám, protože by to člověk musel dělat až večer. Najít přes den za slušného počasí plást pokrytý mladuškama se mi obvykle později už nedaří.

Letos u mě docela dost vystavěné panenské trubčiny na mezistěnách v medníku. V ani jednom případě při prvním medobraní nebyly zanesené sladinou - včely ji zřejmě šetřily na zakladení matkou, ta se však přes mřížku nedostala.

(19.05.2014 22:54)DonPepe napsal(a): [ -> ]Tak za mě zatím dobrý. Po loňském roce, kdy se mi chtělo touto dobou už rojit vše co mělo křídla, jsem letos vyzkoušel LBV. Ani jedno kmenové včelstvo zatím není v rojovce.

Poslední příspěvek mi připomněl, že v zájmu objektivity musím říct, že letos jsem proti loňsku udělal ještě jednu změnu a to že nepoužívám MM. Takže to není jen LBV. Matky mají tak k dispozici 3 VN. Výš je včely nepustily a vše zanášely sladinou.

Nezdá se vám, že včelstva, kde se využívá LBV ( to znamená, kde je mnohem více trubců ), jsou lehce "cítit"?

Nohy?

Používám již řadu let metodu LBV a od začátku století až do roku 2013 jsem neměl žádný roj.
Bohužel, na netypický letošní rok byla i tato metoda krátká a tak po květnovém ochlazení hned první horký den jsem chytil 3 roje a několik jich zřejmě ulétlo.
Celkem jsem ve 21 včelstvech našel 7 nových matek, tedy předpoklad rojení 1/3 z celkového počtu vyzimovaných včelstev.
I když mě letos metoda LBV "zklamala", počítám s jejím používáním i v dalších letech.

No já nemám dostatek zkušeností, ale snažím se již třetí rok tuto metodu používat. Dva roky po sobě vždy jen jeden roj - 6-8 včelstev. Letos již pátý a to jsme v nich už dvakrát v týdnu a rušíme MB. Podle mne také letos hodně vyměňují matky - i když jsou mladé. Dokonce jsme měli roj, a byl to podle mne prvoroj, s mladou matkou. Před tím jsme našli loňskou, červenou matku mrtvou nad MM. Jak říkám, nemohu moc porovnávat, ale letos je to asi nestandardní.

hm..zaujímave poznatky..celkom ma zaujíma ako zabrala lbv v tomto roku,najmä u včelárov ktorí ju úspešne praktizujú viac rokov..ja som skúsil tento rok prvý krát,zatial môžem povedať že max.spokojnosť..3 trúdie rámiky do plodiska bohato stačili..na treťom už včely stavali aj robotníčie dielo zmiešané s trúdím..lbv som spojil s odobratím dvoch plodových plástov do odložencov(postupne,po týždni) pri tomto spôsobe sa mi nevyrojilo ani jedno z testovaných včelstiev(15),s ostatnými celkom boj..u mňa je sposob ošetrovania všetkých včelstiev na budúci rok jasný..

Gusto, ty taký skúsený včelár a robíš úsudok z jedného pokusu, koľko je včelárov, ktorí LBV metódu nepraktizujú a roja nemajú.
Ja som to skúšal v roku 2 011 a úspech som mal mal, vyrojilo sa mi niekoľko včelstiev a potom ak máš tradičné plodisko B 10, tak tam ostane 7 rámikov na zásoby, peľ an plod, čo je málo. Keď som odobral zo včelstiev 210 trúdich plástov, mal som s tým roboty ako na kostiole a hneď po roku som to zbalil. Ešte šťastie, že som získal niekoľko KG vosku, ale nestálo to celé zato.

V roku 2013 som mal 3 roje a nič som nerobil ani viac LBV metódu nepoužijem. Radšej roje budem zberať (vôbec s tým nemám problém) a roje umiestňovať nad včelstavmi odkiaľ roj vyletel, podstaviť pod debničku medzidno, dať ho na Ms, ja dávam súše, matku po osadení ak je to stará M tak po 3 dňioch jun uzavriem do klietky do ktorej majú prístup včely a včielky donesú to čo nedonieslo materské včelstvo. Ak to zrátam , tak spolu je to celkom dobrý výnos, ak je v roji mladá matka, tak tú nechám kým sa oplodní, je už aj po znáška.

Med vytočím a roj spojím s matetrským včelstvom, mladú M využijem a starú jednoduchu utratím,. Tento technologický postup sa dá použiť na získanie medu, ale vtdy ak roj vyletí na začiatku znášky, ak v druhej polovici medu nebude veľa, ale budú včely, vtedy ktorými posilním materské včelstvo, čím sa vhodné do letných znášok.

Anton,ja som len popísal moju tohtoročnú skúsenosť s tým,že to možno niekomu pomôže..úsudok ani náhodou,teda dúfam že to tak nevyznelo,na to je táto skúsenosť málo..robieval som úspešne viaceré metódy proti vyrojeniu,ale táto je proti nim oveľa menej náročná na prácu a čas,a nemá negatívny(skôr naopak)dopad na medný výnos..každému vyhovuje niečo iné,ja napr.opačne ako ty,radšej vytavím trúdie plásty,než zberám roje..ku včelám sa nedostanem každý deň,takže roje by aj uleteli,a neviem si predstaviť pri tých ktoré by som našiel,koľko času by mi zabralo pátranie po tom z ktorého úľa vyleteli..tvoj opisovaný spôsob je funkčný,nemám dôvod ho spochybňovať,len napr.u mňa je nepoužitelný..všetci si "šijeme na mieru" technológiu a spôsob prác vo včelárení podľa vlastných potrieb,možností a schopností,tak vnímam ako normálne,že každému môže vyhovovať niečo iné..a preto aj máme o čom diskutovať..

Metoda LBV je postavená na převaze trubců, nicméně by mě kacířsky zajímalo, zda někdo zkoušel namísto trubčích rámků dát do plodiště dle stejného návodu mezistěny. Mělo by rozbití plodiště podobný efekt? Sám dělám hodně oddělků a zebruji, takže jsem se k LBV zatím nedostal. Až s rozšiřováním počtu včelstev přestanu, tak LBV také plánuji vyzkoušet.