Je mi líto, ale musím konstatovat, že není vůbec pochopeno, co jsem napsal. Já nemluvím o různé atraktivitě mezi dělničím plodem a plodem trubčím i když i ta exituje . Upozorňoval jsem na to, že vyřezáváním trubčiny likvidujeme i trubce geneticky cenné, kteří přežili kleštíka nebo by přežili. Ti ostatní totiž šíří geny, které s tzv. varroatolerancí nemají nic společného, nebo jen málo a pro chovatele cenní nejsou! Není náhoda, že kleštík určitou buňku s trubčím plodem napadne a druhou ne (už se skoro bojím napsat, že je tomu tak i u plodu dělničího). Vybírá si. Takže ti trubci, kteří to přežijí dále mohou šířit některé geny tzv. varroatolerance ( z mých zkušeností vás mohu ujistit, že se tak děje). Jak to více vysvětlit? Podobných paralel z života včel bych ale mohl uvést mnohem více. Pane Křapka víte já dělám Bond testy 7 let s téměř stovkou včelstev a po určitou část roku mám část včelstev pod kontrolou i 3x denně (jsou to včelstva, která prošla první, druhou, eventuelně i třetí káskádou Bond testů). Za tu dobu jsem již něco zažil a poznal, proto si za tím co jsem napsal velmi stojím, ale mohu relevantně polemizovat pouze s tím, kdo má podobnou zkušenost. Tím se vás ale nechci dotknout !
Na
http://dvorsky.leos.sweb.cz/VARROA/varroa.htm#TOP jsou některé fotografie, které nejsou náhodně vybrané, ale jsou součástí některých poznaných scénářů, jak včelstva skutečně na varroázu hynou. Proto rozeznávám ty typy vyrroázy A,B,C. a i ty jsou vnitřně strukturované. Např. u typu A si můžeme vystačit se sledování přirozeného spadu. U ostatních typů to ale často nestačí.
Víte u nás se k tzv. varroatoleranci hlásí kde kdo, je to vlastně dobře. ALe ještě jsem nikoho neslyšel, že by řekl, že včelstva, která mají sklony k varroatoleranci, mají obecně méně trubců. U mně by to,vzhledem k volné stavbě, mělo být naopak. Vidíte a není. mám jich nedostatek. Mohu velice podrobně popsat, jak odlišně se chovají některé nově zoušené materiály v tomto ohledu (tedy trubců) v porovnání s včelstevy mými, která již něčím prošla po několi generací. Jsou včelstva, která odstraní počkozený pĺod a udělají podobnou práci, jakou uděláme my vyřezáváním trubčiny. Podobnou, nikoliv totožnou ! My totiž odstraníme trubce všechny, včely pouze tytrubce (tím je myšlen především plod), kteří jsou napadeni a jistou odolnost vůči V.d. se vší pravděpodobností nemají. Ti kteří přežijí ji pro ně asi mají.
Jistě, toto téma je asi na jiné vlákno. Nejsem si ale jist , jak diskutovat, když většina diskutujících může jen reprodukovat nebo různě kombinovat to, co někde slyšela,vyčetla i když i to může být asi cenné. Aby to ale skutečně k něčemu bylo, muselo by to být ve věcné rovině, v rovině osobních zkušeností. Jinak je to asi jen prázdné mlácení slámy.
Mohu ale ujistit, že ani téměř měsíční červnová přestávka v plodování nebo 6-ti měsícní plodový cyklus (od března do srpna) nezabrání tomu, aby včelstva v září nezkolabovala (jistě že ne vždy a všechna včelstva), pokud to není podpořeno ještě něčím jiným. A to mluvím o přirozených plodových křivkách, tedy ne o těch, které jsou zdeformovány vnějšími i vnitřními vlivy ve včelstvu, jak je to u našich provozních metod ošetřování, zcela běžné. I to je velký rozdíl! Samozřejmě je to jedna z cest a možností a lze ji proti V.d již nyní dobře využívat. Čím více psů, tím je více ohrožen zajíc. Tím chci říci, že čím více přístupů, tím je větší naděje na úspěch. Podstatou vědeckého bádání (a já rozhodně žádný vědec nejsem) je neustálé pochybování a hledání odpovědí na ně. Stejně je tomu i u selekce, šlechtění včel např. na tu varroatoleranci. Doufám, že jsem se nikoho neurazil. Pokud ano, omlouvám se.