Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Metoda chovu trubců - Metoda LBV
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Nebo to je úl Modrá ústřice. Surprised
..chcem sa spýtať tých,ktorí praktizujú túto metódu,keď príde čas odstránenia trúdích rámikov,v akom su zložení v uvedenom období?myslím či obsahujú len trúdí plod,alebo aj med,či peľ..spomína sa,že je vhodné posledných trúdov vyrezať...v prípade že tam je len plod,tak to je jasné,ale ak je tam popri ňom aj med,či zásoby peľu?čo s nimi?
Trubčí plásty již několik roků odstraňuji až na jaře, když z nich včely vyberou zásoby. V období letního slunovratu, při úpravě plodiště na zimování, je přesunu k bočnicím nástavků a použiji KM v dlouhodobém odpařovači - např. Formidol 80.
JK
mna by zaujimalo to odstranenie po letnom slnovrate - co date miesto nich? MS ci prazdne plasty? Nie je to pre vcelstvo prilis velka zmena, ked im zrazu odoberiem take mnozstvo trudieho plodu - nevznikne kvoli tomu este aj po slnovrate rojova nalada?
Gusto, ja trúdie plásty nechávam tam kde sú, včely si do nich ( ak ich matka nezakladie), nanosia med, resp. ich prehadzujem do medníka, aj teraz na jar som tr.plasty z vlaňajška dal do medníka.
Vzhledem k tomu, že prosakují z různých míst zprávy o silném napadení trubčího plodu již nyní, bude asi místy třeba postupovat jinak, než jak se to dělá běžně. Sám taky trubčinu nechávám, něco po testech vyřezávám až kolem slunovratu. Ale letošní situace je výjimečná.
To podstatně mění situaci.
Tam, kde se vysoké napadení zjistí, doporučují zkušenější už nyní důsledně testovat a vyřezávat zavíčkovaný trubčí plod. Viz vlákna Varroóza 2014 a Odhad počtu kleštíků ve včelstvu.
Zdá se však, že je to zatím místo od místa velice rozdílné, zřejmě to také souvisí s tím, jak efektivní byla všechna loňská ošetření a jak probíhalo jaro stran loupeží.
Jiří
Dnes som robil prehliadky plodísk a kontroloval či majú včelstvá rojovú náladu.Vo včelstvách mám len 6 SR s trubčinou,možno by to chcelo ešte o dva viac,ale na prekvapenie na to že sú plné medníky a znáška z repky končí, čo bývalo na rojovku vždy hektické,z rojovou náladou zatiaľ nebojujem.
Rojovú náladu som zistil len u troch včelstiev z 5O.Jedno najslabšie včelstvo ktoré som na jar prekladal do 9 rámikového optimálu SR nedostalo a nechcelo sa mi do neho ani nazrieť.No nedalo mi a na prekvapenie práve toto včelstvo malo MB jak maku.Ďalšie včelstvo ktoré síce dostalo SR malo rojovú náladu jak vyšitú.
Keď som včelstvo rozobral tak som zistil, že SR neboli vôbec zakladené, ale zanesené medom,takže zrejme nesprávna pozícia SR mala na to dopad.
Ďalšie včelstvo,no to už nebola rojová nálada,ale MB vo včelstve boli.Asi 10 dní dozadu som robil prehľiadky a z nejakej príčiny zrejme prepracovanosť, som úl zložil v poradí nadstavkov plodisko,plodisko,medník plodisko medník a samozrejme matka zostala vo vrchnom nadstavku a v spodných plodiskách už prebiehal náhradný chov.Zatiaľ sa mi LBV metóda pozdáva a určite má čo do seba,čomu som veľmi do v tedy neveril.Uvidíme aký bude ďalší priebech,zatiaľ vládne spokojnosť.
(08.05.2014 9:39)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]Vzhledem k tomu, že prosakují z různých míst zprávy o silném napadení trubčího plodu již nyní, bude asi místy třeba postupovat jinak, než jak se to dělá běžně. Sám taky trubčinu nechávám, něco po testech vyřezávám až kolem slunovratu. Ale letošní situace je výjimečná.
To podstatně mění situaci.
Tam, kde se vysoké napadení zjistí, doporučují zkušenější už nyní důsledně testovat a vyřezávat zavíčkovaný trubčí plod. Viz vlákna Varroóza 2014 a Odhad počtu kleštíků ve včelstvu.
Zdá se však, že je to zatím místo od místa velice rozdílné, zřejmě to také souvisí s tím, jak efektivní byla všechna loňská ošetření a jak probíhalo jaro stran loupeží.
Jiří

Ač je letošní situace výjimečná, nejsem toho názoru, že vyřezání trubčiny něco zachrání. Protože skutečně i podle mého monitoringu dochází k vyšším spadům kleštíků a to den ode dne, bude třeba po nynějším jarním medobraní, při následující slabší snůšce po řepce, využít snížený obsah vodních par v úlech a nasadit kyselinu mravenčí (Formidol 40 - opakovaně, Formidol 80 - dlouhodobý odpařovač, či...). Pokud pouze vyřežeme trubčinu, foretičtí roztoči z nedostatku trubčího plodu vezmou zavděk plodem dělničím a máme zaděláno na problém. Tím netvrdím, že trubčí plod je pro roztoče atraktivnější. Kleštíky je třeba tlumit a ne jim nabízet dělničí plod. Ještě poznámka, v tuto dobu nepoužívat éterické oleje na bázi Thymolu.
JK
V podstatě souhlas, Pepo. Ono to, ale vychází z toho, že nyní je naprostá většina V. d. na trubčím plodu, takže foretických moc není. Proto vyřezáním trub. plodu nyní jich značné procento zlikvidujeme a to nám dovolí nasadit KM až v nějaké mezeře mezi snůškami nebo po nich, jak říkáš. V tom máš naprostou pravdu.
Ten poměr se změní ve chvíli, kdy včely skončí s chovem trubců. Pak se většina roztočů přesune na dělničí plod. A pokud jich tam už bude hodně, je zaděláno na problém. Takhle ten počet můžeme snížit.
Já ostatně KM dal 1. 5. diagnosticky taky, ač jsem na trubčím plodu při namátkových kontrolách nic nenašel, ale byl určitý spad, tak jsem to testnul.
Ale jsem si naběhl na vlastní vidle (což jsem tušil), protože díky masivnímu plodování a silné snůšce byl u některých včelstev odpar snížen a účinnost rovněž. V této chvíli to prostě nebylo dobré řešení.
Zatímco to vyřezání letos tam, kde je vysoké napadení, hodně roztočů odstraní a to nám poskytne trochu času. Matematicky je snadno spočítatelné, že z trubčí buňky vyleze víc rozmnožování schopných samiček než z dělničího a co z toho plyne stran jejich dalšího množení, takže letos vidím metodu LBV jako problém. Ruda Stonjek mi asi bude oponovat, ale letos je fakt zvláštní rok ...
Pro ilustraci a pro zájemce:
http://www.psnv.cz/download/e-Vestnik/e-...014-09.pdf
Jiří
Včelařím od roku 2010 a zatím každý rok byl fakt zvláštní, alespoň podle toho, co se říkalo.
Takže vlastně úplně normální Big Grin
Každý rok je jiný - toto moudro mi řekl na začátku zkušený včelař a výborný mechanik přítel Tichý.
Po třiceti letech to považuji za pradivé. Smile
A to je to , čo sa mi na včelarine najviac páčiBig GrinBig Grin
(08.05.2014 19:05)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]Pokud pouze vyřežeme trubčinu, foretičtí roztoči z nedostatku trubčího plodu vezmou zavděk plodem dělničím a máme zaděláno na problém.

Doplním Jirku Matla
- pokud se nám povede vyřezat +- jen zavíčkovanou trubčinu, otevřenou nechat, tak nemáme zaděláno na problém, ale máme past na roztoče.

Ivan Černý
Jak to píše kolega B. Gruna v článku, na nějž jsem výše odkazoval:
U trubčího plodu vejde samička do plodové buňky 45 hod. před víčkováním. To znamená, že i
s otevřeným trubčím plodem odebereme významné množství kleštíků, jsou-li trubčí larvy v
pokročilém stadiu krátce před víčkováním
.
Na tom plodu je to docela dobře rozlišitelné.
Jiří
P. S.: pokud jde o protirojový efekt metody LBV, tak ten se vyřezáváním zavíčkovaného trubčího plodu nijak nezmenšuje, kojičky si své užijí ... A pokud jsou dobré podmínky, pak včelstvo vyřezanou trubčinu nahradí zase trubčinou a to je jedna z těch pastí, o nichž psal výše Ivan.
Tak dobře. Přejděme od teorie k praxi. Je dnes již nezpochybnitelný fakt, že u dělničího plodu vyjdou z buňky s líhnoucí mladuškou cca 2 mladé samičky + stará matka kleštíka. U trubčího plodu je to o cca jednu mladou samičku více, tedy 3 + 1 o tom se tedy není třeba přít. Je tedy nasnadě myšlenka, že likvidací trubčího plodu dojde k "významné" redukci populace kleštíků. Zeptám se tedy, kdo z přítomných včelařů:
a) pravidelně a jak často a u kolika včelstev vyřezává trubčinu,
b) jaké má s likvidací trubčího plodu praktické zkušenosti - likvidace slepicemi, ptáky, vytavením, jinak,
c) jaká je časová náročnost těchto operací - samotné vyřezání ze včelstev a likvidace,
d) jaké jsou výsledky při tlumení kleštíka vyřezáváním ve srovnání s jinými metodami,
e) jak hodnotíte vyřezávání trubčiny z hlediska efektivity práce na likvidaci kleštíka,
e) funguje metoda LBV i při těchto zásazích?
Praktici s kudlou Wink, podělte se o Vaše zkušenosti.
JK
Moje (omezené) zkušenosti:

a) pravidelně a jak často a u kolika včelstev vyřezává trubčinu,
Letos jsem vzhledem k průběhu počasí a situaci s VD v oblasti usoudil, že 2x vyřežu, u všech včelstev (tj. do 10)

b) jaké má s likvidací trubčího plodu praktické zkušenosti - likvidace slepicemi, ptáky, vytavením, jinak,
Patlárna a fuj v každém případě. Slepice a ptáci tolik nesežerou.

c) jaká je časová náročnost těchto operací - samotné vyřezání ze včelstev a likvidace,
Velká (slušně řečeno). Zvlášť na volné stavbě.

d) jaké jsou výsledky při tlumení kleštíka vyřezáváním ve srovnání s jinými metodami,
e) jak hodnotíte vyřezávání trubčiny z hlediska efektivity práce na likvidaci kleštíka,

Uvidíme po této sezoně, zatím je brzy hodnotit.

e) funguje metoda LBV i při těchto zásazích?
Nemám tušení, nepoužívám tuto medotu.

Doplním seznam otázek:
Když chcete mít med bez rizika kontaminace syntetickými léčivy, jaké metody tlumení VD zvolíte, a hlavně letos?

Ivan Černý
U nás ZATÍM není, žádný mimořádný rok, tak proč vyřezávat.
b) vytáhnou rámek a dát slepicím není náročné a slepice sežerou hodně. Sýkorky= hodinářská práce, rámek k dalšímu použití, trvá to však 3-4 dny ks.
Já volím šťavelku.
(09.05.2014 14:22)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]... Zeptám se tedy, kdo z přítomných včelařů:
a) pravidelně a jak často a u kolika včelstev vyřezává trubčinu,
b) jaké má s likvidací trubčího plodu praktické zkušenosti - likvidace slepicemi, ptáky, vytavením, jinak,
c) jaká je časová náročnost těchto operací - samotné vyřezání ze včelstev a likvidace,
d) jaké jsou výsledky při tlumení kleštíka vyřezáváním ve srovnání s jinými metodami,
e) jak hodnotíte vyřezávání trubčiny z hlediska efektivity práce na likvidaci kleštíka,
e) funguje metoda LBV i při těchto zásazích?
Praktici s kudlou Wink, podělte se o Vaše zkušenosti.
JK
ad a) zatím jsem to v miulých letech dělal spíše výjimečně a později, kolem slunovratu. Vloni jsem u zvláště napadených včelstev odebíral veškerý zavíčkovaný plod (metoda zvaná sv. Anna). Letos namátkové testy po varovných zprávách odjinud, donedávna nic, ale nyní se začínají roztoči na plodu objevovat, takže podobně jako Ivan ještě tak 2 cykly dám ... Ten čas si na to najdu, je to kompatibilní s tím, jak chci svá včelstva vést ...
b) sousedi maji slepice, sýkorek na zahradě dost, není to problém (viz ilustrativní video).
c) náročné to je, je třeba dobře zvolit to stadium zavíčkovaného plodu, kdy se to už tolik nepatlá (fialové oči ...). Jinak je to fakt dost děs ... Zrovna dnes dopoledne jsem si to užil se vším všudy, ale byli tam, takže dobrá akce ...
Z. Klíma doporučuje lámat, to je lepší ... Jde o to, jak to přesně říznete ... Big Grin
d) tohle bych nechal tak na srpen, teď je příliš brzy ...
e) Přecházím na volnou stavbu, takže to, co a jak si budou stavět, nechávám z větší části na včelách. Nepraktikuji tedy přímo metodu LBV.
Je zajímavé, jak některá včelstva letos perou trubčinu všude a jiná skoro vůbec.
Už výše jsem psal, že o protirojový aspekt metody LBV bych strach neměl. No a jestli med pomáhají tvořit itrubci, pak si to letos musíme rozhodnout sami. Když zjistíme vysoké napadení plodu, máme volbu: buď ždímat ze včelstva med a čekat na zázrak, nebo napadenou trubčinu vyřezat a včelstvu ulehčit. Je to ryze osobní volba a tam, kde není napadení vysoké, je to samozřejmě jinak.
Letos se zdá, že je to zatím spíše lokální, ale co my vlastně víme?
Tu na foru by se to dalo nějak sledovat i pro ty, kteří nejsou na VMS. Jenomže se to tříští do více témat a to není dobře ...
Ve VMS by se to letos asi dobře ukázalo, kdyby byla síť hustší. To už je ale na jiné téma, jakkoli to souvisí.

K poslednímu Ivanovu bodu:
vše souvisí se vším: ti, kteří volili syntetická léčiva a nezadařilo se jim na podzim a v zimě srazit populaci V. d. na minimum, mohli samozřejmě ještě natřít a fumigovat na jaře. Bylo to na nich a třeba náš předseda včas varoval ... Bylo na odpovědnosti každého, jak se k tomu postaví.
Já zkouším jiný systém, ale varování jsem vzal vážně, jen jsem se rozhodl dělat to v jiném systému.
Ti, kteří volí jinou cestu, nemají nyní moc jiných možností, ale toto je cesta, jež funguje ...
Předvánoční KŠ mi zafungovala dobře, ale přesto za současných podmínek už nějací roztoči jsou.
KM za této intenzity snůšky moc nefunguje. Navíc poddtrhne včelstvo zrovna ve chvíli, kdy vše kvete ...
Takže zbývá ta kudla ... Selektivně a s pokorou, ale nenechat je namnožit tak, aby byl poté už problém... Učíme se ... V podstatě díky za takový rok ... Posouvá nás dál ...
Jiří
Já dneska likvidoval na volné stavbě.
Vzal jsme to domů, chci se zítra podívat. Ale spíš je důvodem že nestíhám chystat rámky. Zasekly mě medníkové a taky počasí.

A taky jsem jim chtěl zlikvidovat/uvolnit plásty kde si udělaly souvislou trubčinu, když tam volné stavby nebylo ještě tolik.
Spíš jsem tak přemýšlel, když jsem řešil rojovku že ty trubci jsou vlastně chybějící zavíčková dělničina a ti co tam běhají (zatím jich moc není jsou chybějící kojičky. A to je to o co bych je normálně obral tvorbou oddělků.
Takže se vlastně blížím přirozenému stavu - rovnováze. A že v lese se včely asi taky rojí

Takže mi to trochu nesedí. Ona by ta otázka spíše patřila do vlákna o volné stavbě.
Ale vy co máte úplnou volnou stavbu - jak jste na tom s rojením?
Nevidím, co se rojení týká, rozdíl mezi volnou stavbou a mezistěnami. Množství trubců se mi jeví jako velmi individuální věc každého včelstva a přímou souvislost s rojením moc nevidím.
Ivan Černý
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Referenční URL's