Včelařské fórum – o včelách a včelaření

odpověď pro Zbyňka:
nástavky se na jaře přehazují. Včely zásoby přenosí blíž k plodu a tím se i víc rozploduje matka (patně to simuluje snůšku). Cukrové zásoby proplodují během jara.

odpověď na dotaz z jiného vlákna:

(26.03.2011 21:25)petr p napsal(a): [ -> ]

(26.03.2011 20:28)lmdv napsal(a): [ -> ]8 kg zasob v tuto dobu je malo. do snusky z repky vetsinou zasoby ubivaji. zatim to staci, ale je potreba to sledovat. pokud se rozploduji poradne pred repkou, neni problem 4 kg / tyden. vse zalezi na snusce a pocasi.

dobře takže pokud zjistím málo zásob, podotýkám, že nemám kde brát zásobní rámky, co mi radíte?
Můžu se spoléhat na třešně? mám úly poblíž třešňového a švestkového sadu.

Každý včelař má nějaké to včelstvo které nemá tolik zásob kolik by mohlo mít. Po víkendu má být zase hezky a věřím, že včelky budou nosit sladinu z jívy. Takže v současné situaci je vhodné aby bylo v dosahu tvých včel dostatek jív a hlavně aby bylo dobré počasí (slunečno a bezvětří). Včelky potom zásoby doplní za pár dní (další plus pro úlovou váhu)

Snad už bude konečně hezky i u nás, na severu ČR

Děkuji za příspěvek. V pátel bylo pěkné počasí, tak jsem se do nich podival. Jelikož jsem na podzim dost zakrmil, tak mají ještě poměrně dost zásob. V některých klade matka v horním nástavku a jinde zase v spodním, přehazují se nástavky v obou případech?

toje právě ta jarní alchymie, to "know-how" co ti nikdo přesně neřekne. Každý rok a včelstvo je jiné - v tom je kouzlo včelaření a neocenitelná praxe v oboru. Někdo už má přehozeno, jiný to nechává až na květ určitého druhu, někdo zimuje pouze v jednom nástavku, atd. Asi nejlépe je vysledovat počasí, aby jsi je takzvaně "nepodrtrhnul" -> plod v obou nástavcích a roztžení plodového tělěsa. Plod je u dna úlu a pod strůpkem = průšvich v případě studených dní problém pro včelstvo udržet teplotu na plodu.
Doporučuji ti číst a ptát se okolních včelařů. Něco zkusit a udělat si vlastní závěr. Je o tom mnoho liteatůry a dost se na toto téma napsalo.

Pokud máš dost zásob nemusíš se ničeho bát. Přehazování nástavků se dělá z více důvodů. Výměna díla, brzké a silné plodování pro jarní snůšku, rychlejší stavba trubčiny, nebo pro jistotu, že se do květového medu nedostane cukr z krmení.

Já už mám přehozeno a čekám na slunné počasí, aby mohli nosit nekter z jív.

(25.03.2011 7:20)zbynek_ napsal(a): [ -> ]Dobry den,ja bych poprosil o radu. Chtel bych se zeptat jak vcely nalozi s cukrem, ktery pres zimu ani v podjari nestaci spotrebovat.pokud tedy nejaky zbyde. Spotrebujou tyto zasoby na med nebo je musim vyndat a schovat na priste?dekuji

Ahoj, no tak to musíš tak nějak zhruba s citem odhadnout, přece víš, kolik cukru jsi jim na podzim naložil, v jaké kondici zhruba vyzimovaly a kolik asi rámků cukru jim po té zimě zbylo. Moje loňské oddělky po zimě, rozvolněné obsedají cca 2 spodní nástavky Langstroth 3/4 (rámek 185 mm výška), a letmým pohledem jim ve třetím nejvrchnějším nástavku v půli března zbývalo cca 7-9 rámků zásob. Teď, při pohledu do nich se do toho třetího zásobního nástavku s vervou zakously, ovládají ho, plodují v něm. A to máme konec března, nevím jak u Tebe, ale u nás včely v dubnu žádný přebytek pro včelaře do medníku netvoří. No prostě ty zásoby do května zlikvidují i přesto, že letos už od půlky března mají díky skoro pěknému počasí přísun z jív, atd. Krmil jsem 20kg cukru, 500mnm, nezateplené nástavky. Říjen/listopad 2010 byl zde teplý, radši jsem ještě 3kg přidal, a dobře jsem udělal, úly s matkami z 05/2009 byly v půli března dávno rozplodovány a na štíru se zásobami.
Pokud bych to na podzim přehnal a krmil třeba 35 kg cukru, určitě by ještě v květnu měly nástavek cukru k dispozici a musel bych vymýšlet, co s tím. Ale takhle se nevzrušuji.
Nástavky nerotuji, nepřehazuji, není k tomu důvod. Jsem přesvědčen, že včely, pokud mají nějaké zimní zásoby navíc, moc dobře vědí kde je mají a neustále je stahují k plodu a nakonec je spotřebují (pokud tedy člověk na podzim extrémně nepřekrmí, jak už jsem psal). Alchymie rotací nástavků ať už kvůli zásobám nebo kvůli čemukoliv jinému patří samozřejmě ke včelařskému folklóru. Pokud na to dojde řeč tak samozřejmě znalecky přikyvuji a dělám jakože vím o čem je řeč, avšak sám tak nečiním.
Jsem přesvědčen, že včely zimní zásoby do medníky netahají, tedy určitě ne v květnu defakto v průběhu rozvoje. Jiná situace možná je uprostřed ohromných řepkových lánů, což určitě není má situace, ale jak už jsem psal....nebudu se opakovat.
Jinak možná jsem nepodotknul, že zde hovořím o jednotné rámkové míře v plodišti i v medníku (447x185mm). V případě dvojí rámkové míry (třeba Dadant) je rotace nástavků jaksi nutností, ale to je jiná písnička o dvojí rámkové míře a tu osobně přenechám koňovi, neboť má větší hlavu.
Omlouvám se za dlouhou řeč, sám takovéto texty běžně negeneruji, ale ozvat jsem se musel. Z toho celého vyplývá, že kdo v tom chce alchymii hledat, rozhodně ji ve včelách najde. Případným potrefeným husám doporučuji - neozývejte se.
Zbyňku pokud bude potřeba, klidně se ptej.
Ať se daří, Libor Valenta.

Rotace nástavků u NN už začíná být passé, alespoň to tvrdí víc vyhlášených expertů na NN technologii.

Milan mohol by si menovať, kto z významných expertov upúšťa od rotácie nádstavkov, rad by som ho prečítal......
nie že by som výmeny nástavkov robil bez ohľadu na stav včelstva, hľadám vlastné kombinácie, nie všetky nádstavky rotujem ale mám skúsenosť že keď som nepohol s plodiskom, ktoré je cez tri nástvky tak sa začali pripravovať na rojenie ....

Průměrná spotřeba zásob včelnice od 7.9.2010 do 8.3.2011 činila 13,08 kg.

(29.03.2011 21:15)goro napsal(a): [ -> ]Milan mohol by si menovať, kto z významných expertov upúšťa od rotácie nádstavkov, rad by som ho prečítal......
nie že by som výmeny nástavkov robil bez ohľadu na stav včelstva, hľadám vlastné kombinácie, nie všetky nádstavky rotujem ale mám skúsenosť že keď som nepohol s plodiskom, ktoré je cez tri nástvky tak sa začali pripravovať na rojenie ....

Například p. Dvorský píše na svém webu, že už rotaci nástavků neprovádí. Někteří včelaři s NN úly to řeší jen přidáváním nástavků s mezistěnami mezi plodiště a medník. Něco na způsob techniky Warré.

diki za typ,
názory pána Dvorského na rotácie nástavkov poznám viď napr.
http://www.optimalklub.cz/INDEXD25E.HTM?...&showid=73
nerobí klasickú rotáciu podla Farrara ale mení preplodovaný nástavok 3 s 2 , ja to robím podobne, na jar vložím do horného po prelete prázdny rámik na trubčinu, a potom podobne ako Dvorský prehodím 3 a 2 a po preplodovaní oboch nakoniec najspodnejší nástavok vyložím na vrch ...
tiež po preplodovaní všetkých troch nádstavkov používam na ochladenie plodového hniezda vloženie nádstavku s medzistien so soušovým jadrom...

takže sa dohodneme na miernej modifikácii tvojho tvrdenia - mnohí včelári upúšťajú od klasickej rotácie
(ale rotujú nástavky podľa iných kritérí....)

(30.03.2011 20:30)goro napsal(a): [ -> ]takže sa dohodneme na miernej modifikácii tvojho tvrdenia - mnohí včelári upúšťajú od klasickej rotácie
(ale rotujú nástavky podľa iných kritérí....)

Máš pravdu měl jsem napsat, že dnes už se klasická rotace nástavků neprovádí. Vždyť úplně bez rotace nástavků by to snad ani nešlo . Ani jsem si neuvědomil, že i přesunutí spodního nástavku jako medník je taky rotace.

Jinak z jiného soudku - zimoval jsem roj na medu (podle příkladu p. Dvorského) a pořád jsem měl strach abych vystačil se zásobami (potom co jsem zde pořád četl o úhynech z hladu). Dnes jsem vkládal stavební rámky a koukal jak blázen co ještě mají zásob a to už si nosí nové.

Mírná zima přináší přesně to co nyní nepotřebujem. Plodování včelstev. Zrovna dnes jsem odebíral měl a všiml jsem si, že cca polovina včelstev nejspíše ploduje(kondenzát na podložce a mnoho kondenzátu na stropní folii. Co tahle zima udělá s vegetací raději ani nedomýšlet.
Pokud jsou včelstva rozplodovaná(více než je obvyklé v tuto dobu), může nastat nemilá situace. Ta včelstva, která mají plod v nižším nástavku nemusí přejít do toho vyššího za zasobami. Hodně záleží na úlovém systému(hrozí vyhladovění i přes množství zásob nad...). Tohle se mi stavá u NN, vyjímečně u kombinovaného systému, neb nyní by chomáč měl byt již 1/3 v NN nad VN(a také bývá).
Dal sem si tu práci a pohledem s hora zjistil, kde se nalézají včelky. U kombinovaného systému všechna včelstva zasahují do NN nad VN. U NN systemu je polovina včelstev pod folii v 1/3 délky od přední stěny a druhá polovina je na přechodu mezi nástavky. Mám i jedno včelstvo na 39x24 v nástavku obdobném tachováku, ty jsou na středu a pod folii.
Tedy pozor! Pokud by byla zima normalní, tak se tohle nemusí ani řešit, ale vlivem vysokych teplot se včelstva rady rozplodují(předčasně a ve větších plochách) a může pak nastat tato situace.

Možno by pomohlo odobrať uteplivky.
Ja mám zazimované v neuteplených úľoch hrúbky 2 cm.Na jeseň som zatepľoval zvrchu každé včelstvo len dvomi jutovými vrecami + cca 1 cm vrstvou novín a na vrch som dal alobalovú fóliu,s tým,že keď bude vo výhľade nejaké masívne ochladenie,tak tam ešte niečo pridám.Včera som včielky počúval,spokojne si ševelili.Meliva na podmetových podložkách bolo málo,takže zrejme nepotrebujú dokurovať zvýšenou spotrebou zásob.Na podložkách som nezbadal žiadne stopy po tom,že by včelstvo plodovalo.Budúci týždeň hlásia menšie ochladenie,tak som im ešte zvrchu vložil 5 cm dosku polystyrénu.

Nejsi Tomáši sám, kdo má takové obavy. To mne přivádí k myšlence - jak eliminovat tento nepříjemný jev teplé zimy.
Např. 1. na zimu vyndavat strůpkovou fólii (je jí tedy nepoužívám celoročně a přesto některá plodují) 2. Nepoužívat zateplená víka? 3. Zazimovat včelstva s prázdným nástavkem na zásobami?
Koukám do své nezateplené medné krávy, kde na 5 plástech á cca 4dm² a kolem nich spoustu volného prostoru, kde se prostě žádné vyzářené teplo neudrží sedí včelstvíčko spořádaně na spodu plástu. A nemá žádné plodovací roupy.

No problém je v tom, že zasíťovaná dna jsou kvůli měli uzavřená. Musel bych to konstrukčně vyřešit tak, aby to přes síťovinu pořádně luftovalo(teprve dnes jsem je mohl naplno otevřít). Ta včelstva, kde to tak mám, nepatří zrovna mezi ta, co plodují(mají "nohy" v chladu). U jiných musím podložku vkladat do podmetu, neb je zasíťována jen polovina dna. Strůpky mam utelené různě, tam kde je v plechovem, nebo dřevěném víku polystyren, nebo styrodur, tak tam to nezměním,ale pokud mam jen jednoché víka bez uteplení, tak tam dávám uteplivku až po prvním proletu. Zatím s tím experimentuji, ovšem ono rčení o hlavě v teple a studených nohách má neco do sebe...
V teplých zimách je to s ovlivněním"neplodování" dost problematické. Navíc, jak se jednou včelstva rozplodují, tak už nepřestanou...
Je ovšem fakt, že dříve si včelky také poradily. Nikdo je neuteploval, nikdo neluftoval a přežily.
Jistě také byly mírné zimy, svaděly včelky k plodování, ovšem na jiné(celistvé) plástové ploše....Plást v rámku je pro včelky novota..
Proto se mi třeba líbí úzkovysoké rámkové míry. třeba Gersthung. V tom se u nás hodně včelařilo a dobře. Zásoby v "hlavě" na celistvém plástu. navíc tu byla původní A.m.melifera.
Zimuji i včelstva v jednom VN(jumbo) a mám ověřené, že jim to svědčí. Neženou se nahoru, ale začínají u česna a sunou se šikmo nahoru. Plást 44,8x28,5cm je dostatečně velký. Takhle zimuji oddělky, ktere jsou ve VN.

To bude dobré přátelé. Nějak to dopadne.

Zase bude hodně včel když už plodují ne? =)

Ono je myslim celkom bezne, ze vcely zacinaju po zimnom slnovrate plodovat. Ja to vidim tak, ze skorsie plodovanie tym silnejsie vcely v jarnych znaskach.

Včely maji každoročně v lednu už trochu plodu, ale opravdu jen trochu. Dá se ještě očekávat dosti dlouhé mrazivé období a v případě většího množství plodu to bude pro včely mimořádně energeticky náročné. Buď to zvládnou a pak budou zásoby rychleji ubývat a život mnohých se zkrátí, nebo se plodu zbaví.
Pak je tu ještě VD, který se začně množit prakticky o 2 generace dřív.
Prostě, moc velkou radost z toho nadměrného plodování v lednu nemám.

Pro Scipio tou sílou vlivem časnějšího plodování to bývá spíše naopak. Hrozí, že včelstva předčasně vyplýtvají energii a ta jim citelně chybí v předjaří. Hlavně jde o včelstva, která mají nedostatek pylových zásob. Začnou spotřebovávat své bilkovinné rezervy a pokud si je nemohou doplnit přínosem pylu, tak stagnují ve vývoji. Rozsáhlejší plodování v zimním období je pro včelstvo velmi energeticky náročné. Dále se může stát, že po citelnějším ochlazení nezvládnou obsadit a zahřát všechen plod a ten uhyne=zbytečné vyplýtvání energie. Plodování sebou nese zvýšenou spotřebu glycidových zásob a tím i zvýšení metabolismu jednotlivých včel a plnění výkalových váčků. Nemají-li včelstva možnost proletu, může dojít k uplavici se všemi pozdějšími důsledky..
Navíc, jarní snůžku využijí včely, které přezimovaly a ne ty co se vylíhnou někdy v lednu. Pokud chceš využít časné snůžky, tak zazimuj co nejsilnější včelstva s velkým podílem včel zimní generace(včasně nakrmit a účinně snížit počet VD, tím uchránit zimní generaci).

Zimujem v jednom B10 nastavku, ktory je velmi dobre zatepleny - takze verim, ze vcely ul v pohode vyhreju. Vdaka dobrej zlatobylovej znaske koncom leta 2011 zimujucim vcelam ostalo vela pelovych zasob - a lieska by mala zakvitnut koncom februara-zaciatkom marca, takze cca. o 6. tyzdnov - takze zasob maju urcite dost.
Ale podla mojho pozorovania rodin, ktore su na vahe, zasob zatial neubuda skoro vobec. Za posledne 2 mesiace mi to ukazuje tak necele 1 kg. Takze bohuzial zatial sa asi intenzivne plodovanie u mna nekona.
Prva znaska u mna zacina tak v polovici aprila, takze uplne staci ak zacnu intenzivnejsie plodovat v druhej polovici februara.
Co sa kliestika tyka tak som optimista, ze som dostal liecenim vsetok co mali - a ak nejaky nachytaju tak az pri lietani na jar od cudzich vciel.