Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Včely úl nevyhřívají,pouze chomáč.

Ale každé teleso vyžaruje teplo a je aj teplom ovplyvňované! Inak by sme asi termokamerou neskontrolovali ich teplotu a vyžarovanie do priestoru. Čím je okolité prostredie teplejšie, o to menej musia hriať včely. Ak znížime prechod zimy (alebo tepla) cez steny úla, o to menej je zimný chumáč ochladzovaný.

Inak súhlasím, včely cieľavedome úl nevyhrievajú., ale vyžarujú teplo, ktoré prechádza do priestoru úla a tak ovplyvňuje vnútornú teplotu a tým aj spotrebu zásob.

Ak by ste sa postavili do zaizolovanej miestnosti 1x1x2 m /ak vám to osobné miery dovoľujú/, tak sa vám od stien teplo vráti. Obývačku by ste takto nevykúrili. Spotreba včelstva na udržanie teploty plodiska rozplodovaného včelstva je vysoká - vid knižku Fenomenálni včely. V chladnejších regionoch má zateplenie podstatný vplyv na májové znášky. Nepriaznivý rok 2010 u nás potvrdil význam dostatočných zásob nie na prezimovanie, ale na jarnú pyramídu plodovania a bez prikrmovania zostali v bezznáškovom období zo silných včelstiev len trosky. V tom roku som zmenil pohľad aj na zateplovanie plodísk aj na tzv. podnecovanie spojené s dodaním vody. Ak nekladieme dôraz na vyššie výnosy medu, tak tieto podmienky jarného rozvoja včelstva strácajú pre včelára význam. V nazateplených úľoch silné včelstvo prežije zimu bez strategických strát, stredné sa oslabí a slabé môže živoriť s nezemou.

Nyní jde o to, zda se na na problém můžeme dívat pouze z lidského hlediska jako na fyzikální faktory (teplo, vlhkost apod.). Není náhodou ta zimní "diapauza" a "termopauza" potřebná pro zdárný vývoj? Co o tom víme? Ještě hodně málo. Proto toho zatím méně "pokazíme", když budeme kopírovat přírodu a poznávat souvislosti.
Petr Texl

Má někdo vysledované teploty v úle přes zimu,když jsou včely v kouli? Jsou rozdílné vůči venkovním teplotám? Otevřené zasíťované dno,otevřené česno popřípadě očka......to znamená stálý přívod chladného vzduchu z venčí.. Je skutečně možné ,aby tam bylo teplo?.....

Jak to tu již bylo několikrát zmíněno. Včelky úl nevyhřívají, leč metabolické teplo chumáče uniká do okolí. Pochopitelně, že teploty v úlu(čim blíže k zateplenému strůpku tim více) jsou o několik stupňů rozdílné, než teploty venkovního prostředí. Čim silnější včelstvo, tim menší význam má zateplení úlu.
Různá měření teplot během zimy v okolí chomáče, na povrchu, v prostoru mimo chomáč, u dna i u strůku byla dělána mnohokrát. stačí to jen dohledat v literatuře, nebo na netu.
Teplota úlového prostředí roste s aktivitou včelstva a s plodováním. Krásně je to poznat na teplotě strůku. Když včelstvo již ploduje, stačí položit dlaň na folii a ucitíte teplo. To samé, když se udělá v prosinci, či lednu, tak to teplo moc znatelné není.

Tak toto je nejvyšší čas k uteplení strůpků aby teplo zbytečně neunikalo. Již plodují.



Je to důkaz, že včelstvu také nějaké to teplo uteče mimo chomáč. Když započne plodování je teplo na strůpkové fólii patrné při pouhém položení dlaně.
Abyste se neradovali předčasně, snímek je z roku 2010. Letos u nás sníh ještě nebyl.
Plodování také zaznamená zkušený včelař při poslechu včelstva. Šumění zimujícího včelstva zesílí. To jsem již dnes zaznamenal. Takže spotřeba zásob již počne růst. Na podložce je to zatím bez loužiček vody. JK

Na druhej strane môžme byť radi,že včelstvá začínajú plodovať.Je to neklamným dôkazom toho,že sú v poriadku a že práca,ktorú sme vynaložili s ich prípravou na zimu (zúženie,dokŕmenie,ošetrenie proti klieštikovi) bola vykonaná správne.

Vzhľadom na stav zásob a predpoved počasia pre moju lokalitu doplním zásoby v niektorých včelstvách Apiinvertom. Zdá sa, že na prvý nektár musia počkať min dalšie dva týždne. Vyčkávanie by určite odpísalo niekoľko včelstiev a nie je jasné, čo príde po miernom oteplení. Ako vy - zásob máte dostatok ?

Ja som zásoby nekontroloval. Na jeseň som dal viac, ale aj tak tŕpnem, ako to dopadne. Zatiaľ žijú všetky včelstvá. Pokojne si šumia v úľoch. Asi budú toho roku slabšie, ale čo už.

Kontroloval som vizuálne iba cez fóliu,majú dosť!Včelstvá sú v pohode,iba včelstvá zimujúce na 2 B nástavkoch sa mi vidia slabšie.

Z Tvého příspěvku není jasné, zda ty silnější včelstva jsou na 3 B nástavcích nebo na 1 BN. Domnívám se, že silnější máš na 1 BN. Já zimuji na 3 VN a zatím všechna včelstva (19) žijí a vesele plodují. Jinak je tu sněhu daleko více, jak uprostřed zimy - Hranicko.

Tak jsem se dnes na Boskovicku probrodil navátým sněhem, zachránil jsem asi 2 oddělky, ty tam toho už moc neměly, jinak ostatní zásob dost, ale zpoždění oproti běžnému roku bude značné.

Včelstvo na váhe spotrebovalo za túto zimu od 1.11.2012 do 1.4.2013 7,1 kg čo je za 30 rokov najviac, doteraz spotreba zásob sa pohybovala od 4,0 do 5,3 kg. Neviem určiť, že prečo, toto množstvo sa vôbec neprejavilo na sile včelstva, mnoho včiel som našiel na podložke a nových zimných včiel podľa plusových denných teplôt malo byť o 8 tis. viac, v skutočnosti to tak nie je.

Aj keď plusových denných teplôt nebolo málo, ale väčšina z nich bola zamračené prípadne pršalo, v marci mám zaznamenaný len jede teplý deň 11.3., keď včely mohli vyletovať a doniesť si niečo liekového peľu! Takže ani výpočet množstva položených vajíčok nemusí byť pravdivý.

Spotřeba zásob mezi jednotlivými včelstvy je pro mě fascinující. Vloni jsem zazimoval obdobně silná včelstva se stejnými zásobami a při dnešní prohlídce. Jedno včelstvo spotřebovalo od zakrmení cca 15 kg, skoro padlé hlady (musel jsem vkládat rámky se zásobami) a druhé včelstvo spotřebovalo cca 5 kg. Matky jsou ze stejné série. To mi hlava nebere

vyšší spotřeba zásob může být způsobena výraznějším plodováním v březnu, jinou linií včel (a i v jedné linii jsou veliké rozdíly) nebo to může poukazovat na nosematózu. Loni v srpnu jsem dělal dva smetence s kupovanýma matkama (z jednoho chovu, jedné linie), jsou vedle sebe, pečováno bylo o ně stejně a jeden smetenec měl výrazně míň zásob, ale i plodu - a letošní vyšetření potvrdilo v daném včelstvu slabší napadení nosemou

(15.04.2013 15:02)RadimŠ napsal(a): [ -> ]vyšší spotřeba zásob může být způsobena výraznějším plodováním v březnu, ... nebo to může poukazovat na nosematózu. ...

Jestli si dobře pamatuji přednášku o nosematóze MVDr. M. Kamlera, tak se v této souvislosti hovoří v odborné literatuře o t.zv. energetickém stresu ... Napadené včely mají větší spotřebu energie, probíhají u nich fyziologické změny, mohou hynout hladem, ač původně dostatečně nakrmeny ...
Jiří

Na tom něco může být. Moje momentálně nejméně aktivní včelstvo, má nejméně zásob a nejvíce pokálené česno

Myslím je tohle ten článek, na který dr. Kamler odkazoval. Jen abstract, žel, zkusme jej najít někde celý ...
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21360094
Jiří

také záleží na stanovišti, jedno včelstvo mohlo být v zimě více rušeno - větev ťukala do úlu, mohlo být v horších povětrnostních podmínkách nebo zastíněné. Také by možností mohlo být, že bylo částečně již na podzim vyloupeno, matka mohla dlouho plodovat (například u smetenců)