Význam klíckování, jak jsem výše napsal a jak jsem tuto metodu pochopil a proč ji také praktikuju, je ten, že tak bojuji proti množení kleštíka v zimě a ten, že se mi včely zbytečně neopotřebovávají výchovou dalších "generací" na podzim a třeba i v zimě (nelétají pro pyl, kterého v srpnu, září rapidně v přírodně ubyvá, nemusí vyrábět mateří kašičku a krmit, nemusí tak plodu topit, nemusí vytvářet vosk a zavíčkovávat larvičky, nelétají pro vodu a nektar, který již stejně v tomto období roku v přírodě téměř není a tak vzniká nebezpečí oslabení včelstva a možné onemocnění na nějakou infekci, prostě odočívají). Chráním tedy dlouhověkost, vitalitu, zdraví včelstva, zimní generace. Když dlouho plodují, tak mi ještě nadměrně ubývá medových nebo cukerných zásob, které jsem tam dodal na přezimování. Když zaklíckuji, je malá spotřeba cukerných nebo medových zásob, takže ušetřím medu nebo cukru a tedy i peněz, a hlavně šetřím zdraví a dlouhověkost zimní generace.
Pane tom. 50 co jde u Vás zřejmě nejde tak snadno u kámoše na to jste nedal potřebné informace proto někdo má problém s roztočem a jiný ne anebo menší. Pokud v tuto dobu kdy včelstva přenesla zásoby z vyšších nástavků dolů po vyběhlém plodu je nejvhodnější doba na uzavření matek, neprovádím, necítím potřebu. Je samozřejmé pokud včelař srazil po vytočení na dva nástavky a matku omezil ještě dodáním zásob se lepších včelstev na jaře nedočká. K vyřezávání plodu – včelstvo začne opravovat matka se rozklade a při teplotách které poslední roky jsou včelstva donesou a zavíčkují nové před dalším ošetřením, nerozebírám včelstva a dvě ošetření jdoucí po sobě to kryjí. K příspěvkům 176-177
Vermute a jaké máš pro svá tvrzení důkazy? Jak velkou máš pokusnou skupinu a jak velkou kontrolní? Myslím, že dlouhodobé klíckování je pouze další způsob jak vyzkoušet co je vlastně včelstvo schopno vydržet. Jestli takové testy vedou ke zvyšování užitkových vlastností pochybuji. Začal jsem klíckovat do plástových klícek VZ. Zatím žádné rekordní časy. Až budu mít všechny M značené, čas na nalezení 1 matky by se mohl dost zkrátit.Zdraví R. S.
(10.09.2016 9:54)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Je tu někdo, kdo viděl v zimní měli světlé roztoče coby známku reprodukce roztoče?
Ano, já jsem Pavle u několika svých všelstev viděl v zimě světlé roztoče.
(10.09.2016 9:54)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Mě by jen zajímalo, co je to za včely, které se vylíhnou z toho pozdního a zimního plodování. To jsou včely bezcenné? Ty se jarní snůšky nedožijí a neúčastní se jí?
Je tu někdo, kdo viděl v zimní měli světlé roztoče coby známku reprodukce roztoče?
K první otázce (ke druhé neumím nic rozumného říct).
Vemte to selským rozumem.
Máte, řekněme, stejně silných např. 20 vč. V polovině je stará a v polovině matka mladá. Vč s mladými plodují v zimě a vychovají ty včely, na které se, řečnicky ptáte. Praxe ale ukazuje, že vč, která v zimě plodovala, nejsou ve výhodě. Když máte štěstí, je to fuk. Většinou to ale bude tak, že ta vč, která v zimě neplodovala, budou na jaře silnější, vitálnější, půjdou rychleji "nahoru".
To vypozorovali mnozí už před námi, asi systémem pokus-omyl. To tak prostě je a je na vědcích, aby to zdůvodnili. A myslím, že to zdůvodněno dávno je. Včely, které máte na mysli, jsou jistě kvalitní a měly by být v daném vč jaksi navíc. Ale nejsou! Ty včely = chůvy mladých zimních, které mohly odpočívat, nespotřebovat spoustu pylu atd., pracovaly tak moc, že předčasně uhynuly.
Výsledek pak je stejně silné vč (v tom lepším případě), ale nemá už pyl a v důsledku toho pak zjara stagnuje, zatímco vč s včelami sice starými, ale neopotřebenými a s nespotřebovanými pylovými zásobami jde do síly líp.
Na jaře je pylu, alespoň u mne, nadbytek. Jestli je něčeho nedostatek, tak to jsou glycidové zásoby.
Tento graf znázorňuje věkové složení populace včel v úlu. Vezmeme-li v úvahu, že rozhodujícím (kritickým) termínem pro jarní rozvoj je 1. duben, tak na grafu jasně vidíme, že v populaci, kde byla zaklíckovaná matka např. do března, chybí žlutá-zelená-modrá populace. To znamená, že je ve včelstvu polovina včel, než v tom včelstvu, kde matka nebyla zaklíckovaná.
Kdo si myslí, že je pak včelstvo silnější a vitálnější, ať dál klíckuje.
Ano, souhlasím s vámi, neklíckuju. Ale jasně jsem napsal, že jsme s kámošem vlastně nechtěně udělali pokus a jeho vč byla nakonec lepší. Pravda, je o 100 m níž, ale v úplně stejném kraji, kde je rozdíl 100 a víc m ne na 10-11 km, ale klidně na jednom kilometru. Když bych odhadnul průměrnou výšku našeho regionu, bude to kolem 400, já 460, on 360.
Nemám teď čas ho studovat. Váš graf je vědeckou metodou (teorie) udělaný možná od stolu. Zohledňuje tam že sice v neklíckovaném vč některé generace nechybí, ale v jakém stavu (opotřebení) jsou ty generace, které chovaly plod? A je tam pak taky vyjádřen výnos medu a pracnost u obou skupin? Předpokládám, že tam byly nejméně dvě skupiny vč atd. A i kdyby to tam vše bylo, jak to, že medu dají (v praxi bez teoretizování) přinejmenším stejně a nebo klíckovaná víc?
Jo a ještě dodám. My tady máme některý rok pylu zjara dost, to když je tu napodzim někde jetel. Jinak mamlasové kvůli dotacím zmulčují desítky a stovky hektarů luk v plném květu a pak bývá o pyl na konci zimy nouze.
Prakticky to může někomu vyhovovat, protože nemá časnou snůšku. Oslabené včelstvo se také méně rojí. To praktik domácí kutil snadno přehlédne.
Je třeba včelám pořádně zavařit, přidat ještě metodu LBV a pořádně je namotivovat, aby jim šlo o krk (matce jde o krk celou zimu).
Znám účelnější a méně pracné úkony proti kleštíkovi, které jdou po krku kleštíkovi a ne včelám.
Pavle,
tak sup sem s nima, dekuju !
Honza
PS: Zajimavy graf!
Já si myslím, že je potřeba rozlišovat krátkodobou a dlouhodobou izolaci. S krátkodobou jsou mnoharoční výborné zkušenosti, dlouhodobá je taková moderní záležitost. Mě se nelíbí ani trochu právě kvůli ignorování toho, na co jsou včelky naprogramovány po mil. let. Naopak krátkodobá probíhá v době kdy včelstvo silně omezuje nebo zastavuje plodování. Jinak grafy a výpočty bych do toho netahal, včelám jsou stejně pro srandu. Zdraví R. S.
Jestli je pravdivá
informace o počtu testovaných včelstev s dlouhodobou izolací, tak je to "málo hezká" vizitka českého "výzkumu".
Znáte někoho u nás, kdo dlouhodobé klíckování provádí na větším počtu včelstev než Sciskala?
Co má společného český výzkum s klíckováním? Kamler potřebuje pohanit všechno, co nevymyslí někdo ve "Zlatém" Dole (on určitě ne). Stejné je to i s inverty, ...
Nemohu nabídnout srovnávací pokusy včel s dlouhodobě zaklíckovanou nebo nezaklíckovanou matkou.
Tak nabídnu alespoň otázku k zamyšlení.
Proč po zimním slunovratu začne ve většině včelstev matka klást bez ohledu na vnější teploty?
Pokud by to bylo pro včely nevýhodné, proč to zimní kladení ,,matka" příroda v průběhu evoluce nezrušila?
Prečo sme dali včely do úľov a nechováme ich v stromovej dutine? Prečo sme im dali do úľa rámik? Prečo sme rozdelili úľ na plodisko amedník? Ani v priebehu evolúcie si včely nerozdelili plásty ale sú v jednom celku.
Ak zaklietkujem matku v auguste alebo v septembri a po 24 dňoch fumigujem, čo je na tom zlé? To, že mi stačí jedna fumigácia v roku, ak nie je niečím zvláštny rok? To, že netrápim včely kyselinami ani inými liečivami? To, že mám menej zásahov do včelstva počas roka? Matku vypustím z klietky v marci a môžem urobiť ďalšiu fumigáciu ak je to potrebné. Ale nie je to potrebné väčšinou. Takže jedno ošetrenie účinným akaricídom v roku je výhoda a nie nevýhoda. To, že ušetrím na zásobách, je tiež výhoda. Včelstvá, ktoré včas prestanú plodovať majú oveľa nižšiu spotrebu zásob - nemusia kŕmiť a vytvárať teplotu 34 °C.
Nikto nikomu nevnucuje túto metódu ošetrovania včelstiev a ja ju považuje za progresívnu, už len z toho hľadiska, že klieštik je problém a bude porblém. A nemusíme podporovať výrobcov liečiv, lebo tí sú veľmi radi, keĎ musíme od nich nakupovať liečivá. Spotreba liečiv sa vôbec neznižuje ale zvyšuje.
Jaro, protože mluvíte o evoluci, předpokládám, že Váš příspěvek je reakcí na mou předchozí otázku.
Reakcí snad, ale ne odpovědí.
Kladete řadu otázek, na které si můžete sám odpovědět.
Včely potřebují jakoukoíiv dostatečně velkou dutinu. Úly velmi dobře nahrazují právě tu stromovou.
Je hodně včelařů, kteří včelaří bez mateří mřížky a včelstvo jim samo vytvoří při snůšce ,,plodiště" a nad ním ,,medník". Takže to příroda v průběhu evoluce zařídila.
A vy snad také máte na zimu včely bez mateří mřížky, tedy ,,v jednom celku"?
To vše jsou věci, které nijak nezasahují do přirozeného ročního cyklu.
Pokud zaklíckujete matku v době, kdy obvykle neklade, nebo jen minimálně, tedy cca mezi polovinou října a polovinou prosince, do přirozeného cyklu kladení také prakticky nezasahujete. Léčení pak provedete s vysokou účinností, protože není žádný plod.
Nemám dostatek podkladů pro to, abych posoudil účelnost nebo neúčelnost metody, proto jsem pouze položil otázku:
Proč po zimním slunovratu začne ve většině včelstev matka klást bez ohledu na vnější teploty?
Pokud by to bylo pro včely nevýhodné, proč to zimní kladení ,,matka" příroda v průběhu evoluce nezrušila?
Na tu jsem zatím odpověď nedostal.
Na tuto otázku rozumnou odpověď čekat nelze. Klíckování na půl roku je nesmysl a to, že to včely vydrží, no, jak to říct, není to týrání?
Dám příklad. Viděl někdo na netu jak se "vyrábí" séra proti hadímu uštknutí? Vyrábí se v koni! Prostě kůň je v železné ohrádce, spíš postroji, ve kterém se nemůže ani pohnout. Je zakovaný do železné hypertěsné klece. Do krční žíly mu kanilou zavádějí nepřetržitě naředěný jed toho kterého hada. Organismus koně tvoří protilátky, které se "těží" z krve, kterou koni nepřetržitě odebírají a "čistou" mu vracejí. Koni je zle, všechny žíly na jeho těle jsou očividně zduřelé a oteklé, zvíře nepochybně trpí jako zvíře, aby neublížilo lapiduchům, je v kleci kde se ani nehne. Výrobní cyklus (nepochopil jsem to možná z videa dobře) trvá několik dní až týdnů. Video už neumím najít.
Když pak koně vyndají, on se zotaví, uzdraví a dostane se do kondice, využijí ho na výrobu dalšího séra.
Kdo má žaludek na to, dělat toto s matkou, jak libo. Já to dělat nebudu.
vrátil by som sa k tomu čo naznačil pr.Stonjek.. zabiť viacero múch jednou ranou počas klietkovania.... včelári v srbsku bežne používajú klietkovanie matiek pred agátovou znáškou a počas nej(vyšší medný výnos).v podstate by sa toho dalo aj využiť po odobratí medníkov s medom na preliečenie včiel(matku samozrejme ponechať izo aspoň tých 24 dní)..v podstate by v tom roku už stačilo len dávať pozor na reinváziu(dá sa eliminovať včasným dostatočným zakŕmením)..u nás by sa to dalo urobiť počas repky(včelstvá dosahujú maximum vývoja) otázne je aký vplyv by to malo na rojovú náladu,resp.samotné rojenie..možno by im to ani na um nezišlo .. každopádne dobrá téma na pokusy.. už aby bolo po zime
(druhá možnosť by bola v 6 mesiaci,vtedy sme takmer bez znášky v našich podmienkach,ale to býva už po rojovej nálade,tak s jej riešením by sa nedalo počítať ak by sa klietkovalo v tomto termíne)
Gusto,
v tomto obdobi, ktere popisujes, by se mohl provest u nektereho poctu vcelstev jeste jeden ozdravny zasah a to premeteni vcelstva na mezisteny. Plasty s plodem, pokud by byly ciste, pouzit pro posileni oddelku, rovnez tak s pylem. V pripade napadeni zlikvidovat. Vysledkem sice mensi medny vynos, ale zdravejsi prostredi a preruseny vyvoj klestika. Ale mohu se mylit, treba budu "utren"...
Hezky pozdni vecer
Honza
