Já jsem s výnosy dost spokojen, takže to není jen o přežívání a včelám pomáhám minimálně (1-2 ošetření ročně dle situace). Mám několik skupin včelstev, které mají rozdílný způsob ošetřování, žádné slepé bond testy. A materiál odjinud jsem občas v ruce měl, takže vím svoje o tom jak velké jsou rozdíly v odolnosti včelstev. Byly takové linie co v červnu kolabovaly a moje směsky se vedle nich tvářily jakože nic... Občas něco odjinud zkusím, ale většinou je to zklamání. Ale vrátil bych se ke klíckování. Pokud zaklíckuju, jak se dozvím zda množím včelstva, která mají plodovou pauzu nebo ne? Nijak! Dělám věci nezbytné, klíckování je zbytné a dá se nahradit výběrem a chovem včelstev s dostatečnou délkou plodové pauzy. Že to snad nejde je jen výmluva. U kraňky by to měl být standart.
(13.05.2023 16:52)TomasK1 napsal(a): [ -> ]Stefano, rozumim ti, ale realita je jinde. Zimy nejsku zimamy, vcely prece nejedou podle kalendare ale podle pocasi..
Nesouhlasím. Včely jedou podle kalendáře, (podle ročních období ). Občas se vyskytne nějaká mimořádnost, plodují víc nebo míň než je běžné.
Slunovraty, důležitá období pro včelstva, bez ohledu na počasí.
Ono myslet si že klíckovani matek zastaví úhyny je velmi naivní.. patogeny ze včelstva to stejně neodstraní a je tak nutné to kombinovat s jiným osetrenim. Takže zbytečná práce, akorát na hraní pro ty co mají pár vcelsrev. Vlastně tomu můžou věřit jenom ti, co jim včely padají na brouka. O negativech už bylo psáno...
Neviem- nechcem sa tu miešať ale učelom klietkovania matiek je - v letnom termíne- vytvorenie ,,znáškoveho typu včelstva, kde sú včelstvá pripravené využiť čo najlepšie znášku, zaroven týmto včelám vyrazne predlžime život, prípadne su vytvorené podmienky na ošetrenia včelstva , aby bola založena veľmi zdravá generacia zimných včiel / klietkovanie cca polka maja -jun/ . Jeseno -zimné klietkovanie- má za učel vytvorenie dlhovekých včiel, ktoré musia dozrieť to jest vytvoriť tukové teliesko . a zároveň získať u nich dlhovekosť, ktoré sa dosiahne aj tým že včely nebudú chovať plod, plodovať- včely ,ktoré chovajú plod budu vždy kratkoveké, . Takže včely ktoré na jesen /podzim / plodujú sa zbytočne opotrebuvajú, mladé liahnuce včely nikdy nebudú v tomto čase dlhoveké , akurat zapríčinujú nepokoj a zle zimovanie včelstva- stručný preklad zhrnutie od Milenina To si myslím najdôležitejšie aspekty klietkovania+klietkovanie matiek v rojovej nálade.
Tak jednoduše včelstva nefungují. Včelstvo nikdy neprodukuje jenom krátkověké nebo jenom dlouhověké včely. Jenom křivka procentualniho zastoupení jednotlivých kast se během roku mění.
Včely, kterým se říká zimní generace ve správně fungujícím včelstvu moc nepracují. Stačí si všimnout v podletí včel, které se jen tak poflakujia stále jich s ustupujícím plodovanim přibývá....na práci má včelstvo a stále si chová krátkověké včely. Úbytek dlouhověkých včel je nutné hledat jinde než v upracování. Špatně načasované klickování může být naopak velmi negativním zásahem do organismu včelstva, který může mít za následek právě snížení počtu dlouhověkých včel ale i jako stresový faktor který se projeví na celkové imunitě včelstva. Pro mne rozhodně tohle vše nevyvazuje případné benefity. Vlastně vidím jen jeden a to opraseni brouka. To jde ale efektivně udělat i jinak a méně pracně
Spomínaný Milenin- klietkoval matky na 1 rok- celý rok mal v klietke matku a nič extremne sa nestalo. včelstvo po roku fungovalo dalej. Išlo z jeho strany o pokus. Ano klietkovanie prve v letnom čase odporuča tretiu generaciu vyliahnutých včiel , ktorá aj bez klietkovania má za prvoradu ulohu zabezpečiť dostatočné zasoby pre včelstvo- klietkovaním v tomto čase mu da sa povedať pomáhame- potom nasleduje ,,výsev ,, zimných včiel. Potom jesenne klietkovanie má zabezpečiť dlhovekosť a veľmi dobre vyzimovanie včelstva. z dovodu známeho neplodovania včelstva. včely podla jeho slov ktore sa zučastnuju na plodovaní budu vždy kratkoveke, dlhovekosť sa dá zariadiť iba neplodovaním, neopotrebovaním včelstva najme v jesenno zimnom období. To že určité kasty založne aj dlhoveké su v každom zdravotne normalnom včelstve po celý rok je známe , len problemom je znaška v jesennom období ,kde prichadzajú zmeny ako na jar , obnovia plodovanie prip pokračujú a su do nej zapracované aj tieto ,,sekty včiel,,- Neviem si predstaviť ktoré včelstvo so skorým ukončením plodovania nezačne klasť pri niekolko desiatok Ha rozkvitnutej horčice.
Nějak tomu nerozumím. Jaký pozitivní efekt má zaklíckovani matky v teplém počasí při kvetení hořčice? Vždyť právě zamezením plodovani, tedy nevhodným zásahem do biorytmu včelstva, jsem jako včelař vyhnal právě zimní generací, která ve fungujícím včelstvu v té době sedí doma, ven...bez možnosti náhrady zavřenou matkou...
Ja myslím horčicu vysiatu po žatve obilovín- tá kvitne až skoro do konca 10 mesiaca. Ja som nachadzal plod ešte 8-10 decembra /prosinca/. Včely sa nederu , nestarnú znáškou ale plodovaním to jest mínaním tukoveho telieska. To preukazali jeho testy ako 10 mesačne a extra 1 ročné klietkovanie matiek. Ano neviem jeho preklad z ruštiny je trošku neodborný, svojsky s iným pomenovaním matky či izol. klietky a dalších výrazov ...aspon čo sa týka slovenčiny , ale keď človek vie čo má hladať tak sa to dá veľmi pekne pochopiť nájsť.
A nemyslíte, že právě nějakým neuváženým zásahem včelaře dojde k tomu, že včelstvo nemá početnou generaci dlouhověkých včel ?? Zamyslete se.
Každoročně mívám přínosy nektaru v říjnu a včelstva mi to nerozploduje. Kontroluju to. Maximálně ulijou plodiště, ale většinou mají rozum. Ono dny se krátí a rána už bývají chladná. A ty co dlouho drží plod, tak je tam důvod, který je předurčuje k brakaci. Koncem října opravdu není problém vlézt do včel a ověřit, zda plodují. Proto mám rád OP, tam je to rychlé. Ale jde to i na volné stavbě, místo pro eventuální plod je jasně dané. Anebo existují termokamery.
Nejdem Vam tu kaziť diskusiu , božechráň nejako presviedčať -zamýšlať sa nemám nad čím . Len som poskytol asi,, netradičný,, pohľad na Vec, trošku inakšie praktické skúsenosti daneho uvedeneho včelára nič viac-a ako s tým naložíte je to len Vaša vec.
Dlouhé plodování je spojeno se zvýšenou spotřebou zásob. Při tvrdší sekekci se daří tedy zabít dvě mouchy jednou ranou. Jen to chce nedokrmovat hladová včelstva na jaře, protože právě ta dlouho plodují. A pak dál rozchovávat ze svého materiálu.
Klíckování je zbytečně pracné a navíc lidský zásah nikdy nedokáže přesně kopírovat přírodu, tedy přizpůsobení vývoje včestva teplotám. Stejně to platí i při jarním podněcování.
(15.05.2023 14:24)Ivík napsal(a): [ -> ]Klíckování je zbytečně pracné a navíc lidský zásah nikdy nedokáže přesně kopírovat přírodu, tedy přizpůsobení vývoje včestva teplotám.
Jak jsem napsal. Je to běžný zootechnický zákrok v nemalé části Evropy. Jenom u nás nezvyklý.
Tedy bych se asi neodvážil mluvit o zbytečné pracnosti u těch stovek tisíc včelstev, kde se to provádí.
O nemalé části Evropy bych nemluvil je to stejně zavádějící jako že je to běžný zootechnicky zásah. Není. Stejně jako v Čechách.
Používá se to podobně jako tady, občas to někdo prubne aby od toho po pár letech odešel. Je to slepá cesta, která se staví do cesty normální zootecnicke práci jakou je selekce. O tom už tu ale bylo psáno.
(15.05.2023 16:22)bohemia.gall napsal(a): [ -> ]O nemalé části Evropy bych nemluvil je to stejně zavádějící jako že je to běžný zootechnicky zásah. Není. Stejně jako v Čechách.
Používá se to podobně jako tady, občas to někdo prubne aby od toho po pár letech odešel. Je to slepá cesta, která se staví do cesty normální zootecnicke práci jakou je selekce. O tom už tu ale bylo psáno.
Opravdu? Podle mých informací se to běžně dělá v Itálii i Španělsku. Ale i v dalších státech.
Obecně na jihu, ale nejenom tam.
Ale kdo jsem já, abych tě přesvědčoval.
Nikdo. Stejně jako já. Já mám informace jiné. Za deset let napiš jak je to skvělé
Na jihu Evropy a především v Itálii má silné zastoupení linie Ligustica, která ploduje celou zimu. Proto tam klíckují, aby mohli udělat ošetření proti parazitům v bezplodém období. Tedy mj.
.
Prosím smažte tento příspěvek. Sice jsme napsal jak to vidím s izolací v Itálii a jejím porovnáním třeba s Jižní Moravou, ale pak mě došlo, že vlastně necítím potřebu někoho přesvědčovat.
Nic z toho nemám, proč bych to měl dělat a drát klávesnici? Co bylo potřeba jsem napsal a teď každý za sebe a svoje včely. Smažte to prosím.
Já bych jen dodal, že Ligustica je jedním ze základních stavebních kamenů plemene Buckfast, proto se některé BF linie vyznačují dlouhým zimním plodováním. Ale Ligustica se zde dovážela už v 19. století, takže je zde geneticky přítomná v nemalé míře i bez BF. Proto je třeba včelsta vyznačující se dlouhým zimním plodováním neustále vyřazovat z chovu, vždy se taková vyskytnou. Jak psal Ivík, tak se často vyřadí sama přirozenou selekcí hladem. V Itálii začíná snůška v únoru a zima je mírná, takže zimní plodování tam bylo naprosto přirozené. Jenže výhoda se s příchodem VD proměnila na nevýhodu. Proto nechápu proč si máme takový materiál množit u nás. Zkuste mě přesvědčit.
Argument s šetřením tukového tělíska chápu. Nejlepší je podle mě mít včelstva, která si jej umí pošetřit v zimě sama a na jaře to bouřlivě rozjedou i bez izolace. Sedláček teď izoluje a podněcuje, ale není to nic co by prošlo procesem dlouhodobého ověření v čase. Tak třeba za 10 let uvidíme, zda se takové postupy udrží a rozšíří.
Za 10 let možná dopadnem jak taliáni a kraňka bude v našem podnebí plodovat úplně bez přestávky.