(11.05.2023 18:21)Albert Gross napsal(a): [ -> ]Nechápem účel dlhodobej izolácie matky, dokonca cez celú zimu. Chumáč sa v zime môže presunúť excentricky mimo izoátor.
Protože se celou zimu nemůže množit roztoč. A matky plodují poměrně dost. Zvlášť v posledních letech.
V teplejších klimatech (Itálie) se klíckuje zcela běžně. Prakticky by to tam bez takových opatření ani nedali.
Navíc se včelaři dohadují, jak dlouho vlastně roztoč žije. Většinou najdeš údaj o 60 dnech a v některých zdrojích i informaci o tom, že přes zimu ale žije déle (až 200 dnů).
Pokud by opravdu žil 60 dnů i přes zimu (což si leckdo myslí), tak se zaklíckovanou matkou začínáš jaro s totální nulou roztočou. Prostě by bez množení žádný nepřežil.
Plus jsou i jiné benefity. Když matka neklade tak si včely šetří tukové tělísko, které je pro ně hlavním zdrojem proteinů pro jarní kladení. Mateří kašičku vyrábí hlavně z něj (na začátku kladení matky).
Zaklíckované matky na jaře vypuštěné mají velmi silný a rychlý rozvoj.
A no. jsou tam ztráty. Mohou být malé, když víš jak na to. Ale je potřeba s nimi počítat a držet si náhradní matky.
Je to (v našich podmínkách) relativně nová věc a všichni se to teprve učíme.
Ale mohla by to být dobrá cesta. Dobré zootechnické opatření, které by pomohlo.
Kdyby vsichni vcari zaklickovali vsechby matky treba 3 roky po sobe, tak by klestik mel byt podstatne zdecimovan.
Kdyby blbost nadnášela, ...ale nic.
Klíckování je znehodnocení jakékoliv chovatelské selekce ve vztahu k varroa. Přežije všechno to, co by přežít nemělo. Bohužel budou izolátoři zásobovat tímto nekvalitním genofondem i všechny v okolí, kdo se o něco snaží. Tak směle do toho...
(12.05.2023 20:48)stefanos689 napsal(a): [ -> ]Klíckování je znehodnocení jakékoliv chovatelské selekce ve vztahu k varroa. Přežije všechno to, co by přežít nemělo. Bohužel budou izolátoři zásobovat tímto nekvalitním genofondem i všechny v okolí, kdo se o něco snaží. Tak směle do toho...
Jak jsem řekl. Dělá to půl Evropy. V jižních státech s teplejším klimatem běžně. Jinak to ani nejde.
Nevěřím tomu, že by se dala vyšlechtit včela, která si s varroa poradí jinak, než že zmenší včelstva na minimum, přestane plodovat, a bude se častěji rojit. Tak jak si s tím poradila původní včela v Asii.
To spíš věřím tomu, že se časem přizpůsobí varroa a stane se z něj symbiont namísto parazita. Po hodně, hodně dlouhé době.
Až povede prokazatelně něco vyšlechtit, tak se na to rád podívám.
(12.05.2023 20:34)Tini napsal(a): [ -> ]Kdyby blbost nadnášela, ...ale nic.
Když už tom mluvíš Tini, tak se to neboj napsat na plnou hubu.
Koho myslíš tím blbcem, kdo sem píše blbosti? Bojíš se říct svůj názor, tak urážíš jenom tak trošku?
On to myslel na mne, to je v pohode, byl s tim rychle hotovej.
Kdyz se muze plosne lecit fimigaci a gabonem, tak roc by se nemohlo plosne klickovat. Samozrejme, ze ceska republika, kraje, okres, nejsou izolovane, aleckdyz se muze organizovane predepisovat lecba timto a onim, tak proc medelat organizovane klickovani. Samozrejme muselo by se to domyslet, ale principielne neni rozdil mezi plosnym opatrenim X a plosnym opatrenim Y.
(12.05.2023 22:26)TomasK1 napsal(a): [ -> ]Kdyz se muze plosne lecit fimigaci a gabonem, tak roc by se nemohlo plosne klickovat.
Ano. Ono i kdyby to bylo těch 200 dní, tak se klíckuje (jak kdo) někdy na v září (a přeléčí se) a může se (v jiné klícce) nechat až do března.
To je pak opravdu +- 200 dní.
Tedy kdyby teoreticky (já vím že se to nestane) všichni takhle zaklíckovali, tak by to bylo mnohem účinnější, než všechna ta komisionální léčení a další ptákoviny.
Nicméně si uvědomuji, že se to nestane a je to jenom takové myšlenkové cvičení.
Je to stejný jako s přemetáním na mezistěny a podobnými kejklemi. Stačí dostat do ruky materiál, který byl dlouhodobě přemetán nebo klíckován a rozdíl v odolnosti je okamžitě znát.
(12.05.2023 15:56)TomasK1 napsal(a): [ -> ]Kdyby vsichni vcari zaklickovali vsechby matky treba 3 roky po sobe, tak by klestik mel byt podstatne zdecimovan.
Áno, ale klietkovanie na celú sezonu
+-Vianočné ošetrenie včelstva predpokladá včelstvo bez plodu. Ale nemusí to tak byť. Zalietavaním sa VD prenesie v období mimo izolácie M. Klietkovanie nezavrhujem, ale nestačí plodová prestávka 14 dní - akákoľvek a preliečenie - kedykoľvek ??
V inej téme som dal odkaz na úspešné VT včely, ale kranku bez genetických prísad odolnú nevyšľachtíme. Vždy je to mix s africkými genmi. Elgon je BF+Afrika a žijú.
https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Varro...#pid271355
Stefan, dlhé roky selektujem nedobrovolne prostredníctvom úhynov, ale výsledky sú neviditeľné. Tiež používaš liečivá a pod. Inak by si už bol bez včiel. Otázka je do akej miery liečenie a bondtesty = úhyny
Ano, myslel jsem to na Tomáše, byl by to jen další hřebíček do rakve selekce odolných včelstev. Dobře to napsal Stefanos.
(13.05.2023 5:44)stefanos689 napsal(a): [ -> ]Je to stejný jako s přemetáním na mezistěny a podobnými kejklemi. Stačí dostat do ruky materiál, který byl dlouhodobě přemetán nebo klíckován a rozdíl v odolnosti je okamžitě znát.
To si nemyslím pane.
(13.05.2023 7:45)Albert Gross napsal(a): [ -> ]Klietkovanie nezavrhujem, ale nestačí plodová prestávka 14 dní - akákoľvek a preliečenie - kedykoľvek ??
Jsou v tom v principu dvě myšlenky.
1) Nechat kleštíka vychcípat stářím. Máš perfektní, prakticky 100% účinnou, metodu. Tedy pak stačí méně chemie a méně zásahů (byť se to dnes bez dalších zásahů jenom s klíckováním asi nikdo neodváží udělat). Méně chemia a méně zásahů má vliv na racionalitu včelaření i ekologii.
2) Šetřit matky a tuková tělíska včel na jaro. Nebudu mluvit o nižší (někdy výrazně) spotřebě zásob. Když neplodují, tak nespotřebovávají. Ale jde hlavně o ta tuková tělíska a v nich obsažené bílkoviny a proteiny. A glycidové zásoby ani tak ne. Jarní rozvoj klíckovaných matek je lepší, než neklíckovaných.
A pak jsou spekulace. Třeba, že klíckované matky déle vydrží při síle. Ale nevím, jestli je to pravda.
https://scientificbeekeeping.com/scibeeimages/4-43.png
Nie je to tak, že sa v auguste vyliahne dlhoveká včela a vydrží až do apríľa. V grafe je pletenec vekového zloženia dlhovekých včiel. Izoláciou matky v zime odrežete z plejády zimných včiel niekoľko mesiacov. Pozrite si koľko ich je a aké majú zastúpenie v zimnom chumáči.
Vianočným postrekom KŠ zdecimujete VD na pár kusov, ale zalietavaním počas sezony sa stavy VD a ostatných patogenov v dolete včelstiev vyrovnávajú.
zdroj s popisom:
https://scientificbeekeeping.com/underst...ne-part-2/
Každý si může myslet co chce, ale přírodní zákony jsou jasně dané. Každá další ne nezbytná "pomoc" včelám je pro ně danajským darem. Takže zasahuji jen natolik, aby včely přežily. Ne více. Někdy bohulibý úmysl pečovat o včelky se pro ně stane záhubou. Klíckujeme a tak nemáme kontrolu nad geny, které posíláme do dalších generací. Proč se raději nezaměřit na selekci a množení včelstev, která v zimě neplodují? Klíckujte a budete odkázaní na klíckování. Vyselektujete si včelstva, která bez klíckování nepřežijí.
https://www.apiworld.ru/1557129083.html TU máte Milenina a len na okraj . niekedy v minulosti nesadili po žatve horčicu, neboli také bohate znašky ako teraz , čiže letna plodova prestavka či jesenno zimné neplodovanie je tiež minulostou.
Stefano, rozumim ti, ale realita je jinde. Zimy nejsku zimamy, vcely prece nejedou podle kalendare ale podle pocasi. A co se selekce tyce, tak vitalitu a kondici muzes rozpoznat i jinak nez podle toho, ze v nerovnem a neprirozenem souboji s klestikem prezije zimu a brzke jaro. Prirozeny dlouhy boj vcely s klestikem je mozne prenechat aousedum v polsku nebo madarsku, ukrajine, rakousku a nemecku.
Souhlasím se stefanos689. Jinak loni byl problém trefit období bez plodu, ani mě se to nepovedlo pak samozřejmě účinnost jakéhokoliv léčení je pak malá. Možná opravdu řešením je pak izolace matek na tři týdny na přelomu září/říjen. Nepochopím ale izolaci matek přes celou zimu. Ano zima je každá jiná, ale to neznamená když se na Silvestra oteplí tak do včel mezi nástavky nacpu utěrku se štavelkou, to mi fakt hlava nebere. Stejně tak vrtání se v úlech v únoru, stačí číst z podložek, případně pokud dochází zásoby přidat zásobní plást. Největším nepřitelem včel je včelař.
(12.05.2023 15:56)TomasK1 napsal(a): [ -> ]Kdyby vsichni vcari zaklickovali vsechby matky treba 3 roky po sobe, tak by klestik mel byt podstatne zdecimovan.
A teď ještě tu o Budulínkovi, tu mám taky moc rád...
A jak vyřešíš volně žijící včelstva, včelstva z pozůstalosti, o které se nikdo nestará...? A jak vysvětlíš včelám, aby respektovaly státní hrannice a nelétaly do Německa, Rakouska, Maďarska...? Anebo přesvědčíš včelaře v celé Evropě, aby to dělali podle tebe?
V původní metodice podzimní fumigace taky bylo, že se před ní má vidličkou odstranit (odvíčkovat) veškerý zavíčkovaný plod... A protože to všichni včelaři svědomitě dělali, tak se zavedla druhá a třetí fumigace s tím, že se snad alespoň jednou trefí do období bez zavíčkovaného plodu... A gabony taky všichni vyndávali po třiceti dnech, takže je velmi s podivem, že vůbec vznikla jakási rezistence...
(12.05.2023 20:48)stefanos689 napsal(a): [ -> ]Klíckování je znehodnocení jakékoliv chovatelské selekce ve vztahu k varroa. Přežije všechno to, co by přežít nemělo. Bohužel budou izolátoři zásobovat tímto nekvalitním genofondem i všechny v okolí, kdo se o něco snaží. Tak směle do toho...
Pokud budeš řešit pouze přežívání včelstev, tak možná snad někdy, ale obávám, se, že se toho asi nedožiješ. Máš pravdu, že příroda si poradí, ale v našem vnímání času je náš život z hlediska vývoje a evoluce jen pouhý zlomek sekundy, za který žádného velkého progresu ve věci adaptace asi nedočkáme. A pokud budeš chtít i nějaký hospodářský užitek, tak už vůbec ne.
Pokud k tomu budeš přistupovat opravdu zodpovědně, tak kromě klíckování a přemetání budeš muset vyřadit i kyseliny v jakékoliv podobě, pelyňky a jiné bylinky... A pesticidy pochopitelně taky.
Beekeepre, ja samozrejme vim, ze to plosne klickovani ma urcite achilovky
....ale treba co se texh hranic tyce, tak CR je krome casti jiznich cech a moravy vice mene obklopwno horamy/-i(?), nevim zda vcely preleti krkonose, krusne hory...jasne, jaou tam sedla, udoli atd.....jako vim ze to neni 100% reseni, ale je to principielne stejne jako vsechny mozne fumigace gabony apod. - akorat bez chemie. I s tim, jak pises, ze puvodne byla jedna fumigace bez plodu, protoze si to nikdo nekontroloval, tak musela byt druha treti ctvrta pata...no, to je lidskej faktor.