(16.11.2018 7:23)Miroslav Vochozka napsal(a): [ -> ]Jak byly zásoby skladovány od úhynů po opětovné použití?
Celou dobu byly v lednici. A když začaly úhyny a zásoby už nebylo kam dávat, prohnal jsem je ozonem. Jen na ty v lednici jsem zapoměl a šlus. Vše ostatní v pohodě.
Ja mam podobnu skusenost,sice nie s ozonom..medove plasty v sklade kde nemrzlo na jar pridavane odlozencom sposobovali uhyny..tie ktore boli vonku na mraze nevykazovali infekcne zatazenie..ale to boli mrazy v zime 2016/17.. Dlhodobo -10/-15 krátkodobo až k -20.. Takisto v mrazaku ponechane plasty ok..ale tie som tam zabudol 2 roky pri -19 ..
Mínusové teploty rozhodne neprajú žiadným vírusom, takže dá sa predpokladať že takto "ošetrené" dielo môže byť nezávadne po vystavení mrazu minimalne čo sa týka vírusov, prvokov a plesní.
Marku, vykládáš tu akorát svoje tajná přání a sny. Kdybys navštívil např. přednášku MVDr. Prodělalové, která je odbornicí na viry přes veterináře, věděl bys, že vše je jinak a běžné mrazy virům vůbec neškodí. To ale neplatí pro vyšší teploty. Např viry nesnášejí teploty od 55 st, ale ta musí trvat 48 hod. Také dezinfekce louhem plus Savem jim neublíží. Velmi dobře hodnotila Beesafe. Stručný výcuc z této přednášky vyšel v MV zhruba před rokem. Já ji slyšel na setkání profíků v Praze vloni a bylo to hodně poučné. Akorát ta paměť! Zdraví R. S.
S NC bojuju pravidelně,souše mám pod střechou na mraze.Ale co je zajímavé,že nosemy je víc při vlhkém podzimu...
Takové ty podzimní mlhy s větrem,kdy vlhkost zalézá do úlů.Pak těch problémů s nosemou bylo víc.
Pravdou ale taky je,že mlhavý podzim tady nebyl cca 3roky
Nemusím být výrobce, ale za 0,1% ze zisku, ho doporučím taky a když mě to samé dá Savo tak změním názor a napíšu, že poslední výzkumy ukázaly, že je taky účinné.
Domnívám se že nejlepší dezinfekce je zakladené dílo kam se onemocnění dříve dostalo vyměnit bez ohledu zda včelstvo uhynulo či ne.Dříve jsem tomu nevěnoval pozornost,neboť jsem ztrátu neměl a onemocnění ze včelstev jsem vždy snadno odstranil.Je brzo hodnotit loňské a letošní přemetení na mezistěny zda to pomůže či ne do zbylých na původním díle se onemocnění letos nedostavilo.
Pokud je skutečně původcem úhynů NC nebo jiná agresivní infekce přenosná mezi včelstvy, tak můžete přemetat třeba několikrát za rok.... a bude Vám to houby platný.
Samozřejmě je to jen můj současný pohled na věc, který nemusí být správný. Velice rád bych názor změnil, kdyby bylo přemetení účinné, jak někteří doufají.
Prostě tomu teď nevěřím a přemetání beru jako zbytečnou práci. Mimo to bych měl pocit, že včelám přemetáním škodím.
Dovolím si malý historický exkurz ohledně přemetání na mezistěny v Eropě.
1. U nás přemetání nazýváme severské (norské, finské) zimování - řešili tím úspěšně velké úhyny na Nosemu apis ve Finsku, Norsku .... Oni tomu neříkají severské zimování, ale přemetení na mezistěny a považují to pořád za dobrou metodu proti úhynům na Nosemu.
2. V Dánsku měli brutální výskyt moru včelího plodu ve čtyřicátých letech. Dostali to pod kontrolu obměnou díla. Dnes prakticky každý včelař v Dánsku obmění dílo v plodišti jednou ročně a někteří kompletně obměňují i dílo v medníku.
Od té doby tam každý včelař má v dojezdové vzdálenosti vývařovnu souší. On jim doveze souše a pak si dojede pro mezistěny a vyčištěné rámečky.
Shrnutí: Pokud vaše včely čelí velkému tlaku patogenů z okolí tak přemetejte! Je to dlouhodobě odzkoušená strategie. Pokud patogeny v okolí nejsou nebo máte odolná včelstva tak je to zbytečná práce.
