Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Moje shrnutí je následující:
Ve většině případů není znám původce – takže jak reagovat? Můžu reagovat tak že přemetu, ale nemusí to nic řešit – příklad včely odešly na APV – pomůže to? Když v sousedním včelstvu mohou být nakažení kleštíci - no nevím, možná když budeš mít štěstí. Při NC je to skoro obdobné. Podle mne je třeba účinnější v takovém případě použít jedině KM. Zní to ode mne jako odrhovačka, ale funguje mi to. Jinak proti výměně díla nemám nic. Kladu důraz na malé počty kleštíků ve včelstvech, i když vím, že některá včelstva se naučí zbavovat VD jen když je jich ve včelstvu asi tisíc a více.

KM odstraní onemocnění, neodstraní příčinu vzniku onemocnění což se domnívám bili rámky kde nemocný plod vyběhl.

Dnes som po desiatich dnoch kontroloval podlozky a na jednom stanovisti kde su len lonske oddelky som nasiel uplne cistu podlozku tak som ul otvoril a nic prazdno dve vcely na dne zostali len zasoby a ziadne mrtvolky pred ulami tak isto nic kam zmyzli v tejto zime? 16.1. bolo vsetko podla podlozky v poriadku tak som ju vycistil a teraz toto neviem si to vysvetlit.16.1. Edte na mna odtial vyleteli tri vcely ked som chcel vymiest asi 10-15 mrtvoliek. Ze by to este neskoncilo.

Nebyly tam už před 16.1.

To je mozne ale 15.12. Som ich kontroloval tiez a bolo vseko v poriadku teda podla podlozky. Vzdy ju ocistim teda je mozne ze zmizli k 16,1. ale kam ken nelietaju lebo je zima a na zasietovanom dne som ich nenasiel teda nasiel 16.1.ale len max 15 kde su ostatne . Podlozka je uplne cista ziadna nozicka ziaden vosk ziaden kliestik nic cisto

16.1.jsi je i poslouchal?
Jen na podložku se spoléhat nemůžeš.
Své včely nechci přes zimu moc vyrušovat, pokud nutně nemusím.
Jednou za čtrnáct dní k nim zajdu.
Zkontroluji česno a horní očko.
Nosím sebou takový malý trychtýřek, ten přiložím na to očko a poslouchám, žádnou hadičku tam nemusím zasouvat ani na ně klepat, trychtýřek zvuk zesiluje i když jsou včelky dál od očka.
Potom opatrně v zadu otevřu podmet a vytáhnu sítko, mrtvolky odstraním a všechno vrátiím a zavřu.
Když si vzpomenu a veznu sebou dezinfekci tak to sítko přestříknu a chvilku počkám než je vrátím.
Teprve potom vytáhnu podložku a kontroluji měl.
Množství měli, tvar a umístění včel, množství a délka řádků.
Pokud jsou řádky měli 3/4až 4/5 délky rámků je potřeba zbystřit hrozí vyhladovění.

(26.01.2019 20:47)Pavel-T64 napsal(a): [ -> ]Pokud jsou řádky měli 3/4až 4/5 délky rámků je potřeba zbystřit hrozí vyhladovění.

U jaké míry?

Adamec 39x24
Na tom sitě ještě pozoruju jestli tam nejsou třeba rozkousané nebo nějak deformované včely.
Obrovská výhoda je, že ta sita jdou vytáhnout.
Pokud jsou na pevno nezbývá než to vymetat smetáčkem a to je spousta ťukání a otřesů.
A samozřejmě, že se dívám a počítám kleštika, potom si každý úl zapíšu do aplikace na chytrofonu a ono mě to zrovna vyhodnotí riziko waroazy ap.

(26.01.2019 20:30)amigo napsal(a): [ -> ]To je mozne ale 15.12. Som ich kontroloval tiez a bolo vseko v poriadku teda podla podlozky. Vzdy ju ocistim teda je mozne ze zmizli k 16,1. ale kam ken nelietaju lebo je zima a na zasietovanom dne som ich nenasiel teda nasiel 16.1.ale len max 15 kde su ostatne . Podlozka je uplne cista ziadna nozicka ziaden vosk ziaden kliestik nic cisto

Ale lietaju..aj v mraze..ale nieje to let jak v lete hore dole..je to jednosmerna letenka..ako nedavno pisal jeden vcelar na or.cz. Co minuta,to jedna včela von do stratena..

Gusto.
Když jsi vzpoměl, že včely lítají i v zimě máš pravdu, i když ty máš na mysli něco jiného.
Nedá mě to, abych nevzpomněl jednu věc.
Pokud je včelnice i okolí zasněžené a oteplí se tak, že včely dělají prolety, aby se vyyprášily.
Záře sněhu je oslní a ony na to reagují tak, že je to obloha a otočí se v letu na záda.
Dopadnou do sněhu zvlhnou nebo zkřehnou a už se nedokáží vrátit.
Ptáci je vyzobou a včelař si ničeho nevšimne jen toho, že má v úle míň včel nebo nic.
Není to nic nového a pomáhá před úly sníh poprášit popelem ev. sazema, nebo prachem.
Prostě ten sníh před úly trochu ušpinit, aby se včely lépe orientovaly vůči zemi a obloze.

https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Ekopo...#pid207513
Amigo, postupne sa priznávajú ku veľkým stratám aj neomylní včelári s dlhoročnou praxou. Skôr sa nepriznávajú, ale ich niekto bonzne pri nákupe odložencov.
Niektoré úhyny sa dajú ťažko vysvetliť aj včelárskemu akademikovi, takže Tvoja štatistika je ešte celkom priaznivá. Úhyny sú typické a nezdokumentované. Zatajovaním strát nikdy nezistíme príčiny úhynov a na Slovensku sa celkový počet včelstiev neustále zvyšuje . Bud teda nemáme žiadne straty, alebo asistenti falšujú záznamy pri rátaní úľov
Ak je to pre pár šupín z dotácii na opeľovanie, tak sem zase môžem vložiť opicu s banánom. Nenahlásením strát ideme sami proti sebe = nie je dôvod neexistujúce straty riešiť.

My na to aj máme zákon:
"Novelizace zákona č. 166/1999 Sb. § 5 zákona (2) Chovatel, který chová včelstva, je dále povinen neprodleně po zjištění úhynu včelstev na stanovišti včelstev hlásit úhyn nad limit stanovený prováděcím právním předpisem krajské veterinární správě."
Ten včelaře motivuje k tomu, aby nikdy nic nehlásili. Tento paragraf nás okamžitě zařadil mezi země, které s roztočem nemají vůbec žádný problém.

Ak teda máte v zimní měli 2 kleštíky a 30% včelstiev Vám uhynie už/až na jeseň, čo s tým robí veterina ? Včely sú pre nich otravný hmyz rovnako, ako pre našich veterinárov .

Natřeme to těm zbývajícím i s fumigací

Ale to máte natierať až vtedy, ked budú 3 celé klieštiky. 2,9 je málo Pomáha to ?
Ak nie, ako sa s týmto metodickým fiaskom vysporiada SVPS ČR ? Nemajú z toho depku ?

To bylo jen takové smutné konstatování... Určitě to někomu pomáhá
Myslím že u nás nikdo z odpovědných depku nemá...u nás totiž máme pořád včelaře co to kleštíkům natírají blbě

(29.01.2019 6:58)Albert Gross napsal(a): [ -> ]Nenahlásením strát ideme sami proti sebe = nie je dôvod neexistujúce straty riešiť.

Takto to videla aj ministerka poľnohospodárstva ked posielala dotácie/odškodnenie za zlý rok ovocinárom a vinárom, poznamenala, že včelári napriek tuhým mrazom dopadli celkom dobre a nie je čo riešiť...

U nás jsme v zatajování úhynů o několik desítek procent lepší než okolní státy. Tedy jestli jsem dobře pochopil jeden z úvodníků Včelařství.

Čo mate z toho keď nahlasite uhyn včelstiev ??? je to dobre akurat tak pre štatistiku a nikto s tym nič nerobi,akurat skontroluju či tam nebol mor a je vybavene,čo z toho ??? Včelar si zadovaži odlozence a ide ďalej,žiadne vyskumi,žiadne odborne zaveri nedostanete... to že mi padnu včelstva na klieštika ,alebo na virozi to viem aj sam,problem je ten že kompetentni čo by to mali skumať a vyvijať pripravky liečiva proti tomu akosi prestupuju na mieste uz 20 rokov.Všetky tie vyskumne ustavy su len na odčerpavanie penazi na nič ine,to,že mi povedia že treba skusit Ekopol,že to použivaju Rusi a že sa im to velmi osvedčilo na to nemusime mať Vyskumne ustvy,čo len robia nejake hokusy pokusy ktore k ničomu nevedu,meraju krida včelam testuju DNA ... totalne bludy za veľke peniaze ... A podstatne veci uhyny a ich pričiny sa neriešia .

(29.01.2019 13:06)Jaro - Vigor napsal(a): [ -> ]A ... uhyny a ich pričiny sa neriešia .

Vím o člověku , který v našich podmímkách použil originál čistou iránskou medu , která sahá do Afghanistánu ke Kaspiku , atd , provedl křížení a šlechtění se slovinskou kraňkou a dalšími dostal a vytáhl z toho uvádí že naprosto mimořádně vysokou odolnost proti nosema cerane . Což je dost důležité zjednodušeně jak v určité fázi varroazových kolapsů , tak i jindy , viz úhyny na ,,otravy " a podobně . V moderní agrární a průmyslové poušti to může být výhra .
Budu mít jednu čistě ze zvědavosti na ověření , zda je to pravda nebo jen řeči , asi za 190,-kč . Mřížku do česna proti únikům trubců mám nachystanou . Můžu získat i přímo čistou originál nezkříženou medu , což ale nechci . Ne každý s tímto křížením uspěl , Paul Jungels třeba moc ne .

Na různých vzdornějších línijích uváděných jako značně varroa odolnými lze dohledat
původ o iránské medy . Znám člověka co prodělal celou válku v Afghanistanu na straně afghanských partyzánů a tvrdil mi že u nich je stejné klima a rostliny jako u nás .

Například Leoš Dvorský na jiném včelařském fóru v jednom starém příspěvku uvádí ,že když něco v genomu není , je třeba to tam dodat .
Já dodávám , že je velkou otázkou, jak přesně jakou formou .

Pro mě je otázkou , kolik kombinací by bylo třeba udělat , něž se najde ta správná , jak to zakotvit , zda teta synovec a po jak dlouhé době a generacích to technikou připařování naředit do F4 na nějakých tuším 12% Medy nebo míň a zbytek kraňky , aby se to dalo v našich podmínkách normálně volně používat , tak aby to bylo přínosem , bez toho, aby to vytvářelo problémy , ale zároveň zachovat tam a vytáhnout u tohoto tuto odolnost proti nosema cerane .Nebo dokonce navýšit , což není vyloučeno , jen zachování je vlastně trochu neúspěch a zanesení zase jen dalších nových genů . Při dobrém připařovacím plánu to lze provést zřejmě i legálně .

To škodilo míním doslovně , dozvěděl jsem se o dalším českém včelařském provozu několika set včelstev , který po porovnávání z ekonomických důvodů zrušil Buckfast a vrátil se ke kraňce ,nebudu rozvádět ekonomické podrobnosti . Měl chovné matky, každou za 8000,- kč ze stanice na ostrově v Dánsku .
Mimo jiné zaznamenali na odlehlém izolovaném stanovišti u kříženců matka kraňka trubec buckfast výrazně prodloužené podzimní plodování oproti oběma rodičům .
Nic co bych nevěděl .
Kdyby šli do dalších generací zaznamenali by lecos zajímavého i u matečné linie .

Takže mám v tomto trochu dilema, jaká cesta je ta správná .
L Dvorský uvádí když něco není v genech , tak dodat , Ale zároveň i na jedné včelařské akci na přednášce uvedl , že je důležité přirozené šlechtění a výběr , jak bylo dobré , že naši dědové ohýbali tu Gausovu křivku přirozeně přirozeným způsobem . Tak tedy ,pít či nepít ?