Ohledně monitoringu smyvem, jaká jsou úskalí - možnost získat falešně negativní výsledek?
Jde mi o to, že jsem u 4 nejsilnějších + krajních včelstev měl teď 0 ks VD.
Použil jsem zimní kapalinu do ostřikovače Sheron na -40°C.
Vrtěl jsem s tím minutu, dva kelímky (menší a větší) v sobě, ten vnitřní měl ve dně díky průměr cca 5 mm.
Pokud je v nich opravdu nula, tak ok, ale zdá se mi to málo pravděpodobné.
Údajně (pokud jsou správně odebrané včely z plodových plástů) jde o nejpřesnější metodu. Kapalinu do osřikovače jsem nezkoušel jenom čistý líh.
Docela mám taky dilema, moje nejsilnější včelstvo mi ve smyvu nechalo 2 kousky a hned vedle - druhé nejsilnější včelstvo - na kraji řady, a ve smyvu 34ks. Myslel bych si, že zalétávání mezi těmito dvěma včelstvy (česna cca 80 cm od sebe) tam určitě nějaké bude a tak diametrální rozdíl ve smyvu??
Tak si kladu stejnou otázku, v čem byl rozdíl?
Stejná technika smyvu, hledal jsem stejný "typ" plodových rámků, množství včel ve smyvu, prostě všechno snad hodně podobné a takový rozdíl???
Zdarec,
mel jsem stejny dilema a otazky. Jdu tedy spise cestou CO2, ale pro porovnani jsem ten samy vzorek jeste vzal lihem a udelal klasicky smyv. Jednalo se tusim cca o 380 vcel, jedno melo 2 VD po CO2, druhy melo 3 VD po CO2. Nasledne v lihu nic. Hledam ramky s otevrenym plodem, co nejstarsima larvama. Nejvic co jsem nasel bylo 2% napadeni na druhym stanovisti ve vceline, dostaly papirovy uterky se stavelkou s glycerinem, jsem zvedavej na vysledky pro porovnani.
Jsem ale z toho jak na trni, nerad bych neco zkonil. Nebo zeslonil. Nebo zmamutil. Ale proc to do nich rvat, kdyz to neni aktualne jinak potreba ?
Chose
Taky jdu cestou šťavelky s glycerinem, ale u jednoho včelstva, kde bylo ve smyvu 13ks, a které jsem taky přemetl, jsem zkusil varidol, ať mám s čím porovnávat a podložka byla černá, nešlo to spočítat. Zkusil jsem spočítat cca 1/10 podložky a bylo jich tam tak přibližně 150-170. Takže totálně zavšivené - pokouší mě vzít je všechny varidolem než zavíčkují první plod - když už jsem si dal tu práci a ty s velkým zamořením přemetl.
Jednoznačne varidol na všetky pokiaľ zaviečkujú a máš do vianoc pokoj. Potom pokap alebo aerosol. Ja toto robím s odložencami a liečim ich potom iba na jeseň.
(31.07.2021 10:49)Josef Karliak napsal(a): [ -> ]Zdarec,
mel jsem stejny dilema a otazky. Jdu tedy spise cestou CO2, ale pro porovnani jsem ten samy vzorek jeste vzal lihem a udelal klasicky smyv. Jednalo se tusim cca o 380 vcel, jedno melo 2 VD po CO2, druhy melo 3 VD po CO2. Nasledne v lihu nic. Hledam ramky s otevrenym plodem, co nejstarsima larvama. Nejvic co jsem nasel bylo 2% napadeni na druhym stanovisti ve vceline, dostaly papirovy uterky se stavelkou s glycerinem, jsem zvedavej na vysledky pro porovnani.
Jsem ale z toho jak na trni, nerad bych neco zkonil. Nebo zeslonil. Nebo zmamutil. Ale proc to do nich rvat, kdyz to neni aktualne jinak potreba ?
Chose
Jak Roman J postupoval mi přijde absolutně logické a správné.
Tedy smyvem našel problém a přemetením a ošetřením Varidolem ho pak vyřešil. Vysoký spad pak potvrdil správnost provedení smyvu.
Pozor situace na okolních včelnicích může být podobná, ale reakce všelařů nemusí být tak pohotové a tudíž v září hrozí reinvaze a je potřeba situaci nadále sledovat, tedy nepropadnout uspokojení, že je vše zažehnáno.
Jestli použít Varidol a nebo pokap kyselinou šťavelovou se považuje z hlediska účinku za rovnocenné. Mluví o tom například Zdeněk Klíma.
Jinak hodně kolem toho otestoval a napsal Randy Oliver
V testu mu vyšla nejlíp "jarová" voda.
Na videu ale používá alkohol. Předpokládám tedy, že se jedná o izopropylalkohol, koncentrace 91%?
I v tom textu píše, že jarová voda pění a roztoči se pak špatně počítají.
(03.08.2021 10:22)Boris napsal(a): [ -> ]Na videu ale používá alkohol. Předpokládám tedy, že se jedná o izopropylalkohol, koncentrace 91%?
I v tom textu píše, že jarová voda pění a roztoči se pak špatně počítají.
V tomto konkrétním videu má 90+ % alkohol. Před rokem ale dělal (podle mě až extrémně detailní) studii, ve které porovnával vodu do ostřikovačů, 50% alkohol, DAWN na nádobí a Listerine na dentální hygienu. Všechny vzorky pak nakonec "prohnal" alkoholem 91 procent a zjišťoval úspěšnost těch testovaných, alternativních tekutin.
Kdo to nemá čas poslouchat celé, tak konkrétní porovnání začíná okolo 41. minuty:
Ten prostředek na nádobí měl výborné výsledky, ale odradilo mě pár věcí.
1. Testoval jen konkrétní prostředek - DAWN UTLRA a říkal, že neví jak by fungovaly jiné prostředky na nádobí. A i když tam to koupím téměř v každém obchodu (dokonce jsem je kupoval i na některých čerpačkách), tak tady ten konkrétní výrobek nemůžu najít.
2. Po kontrole tím 91% alkoholem měl DAWN nějakých cca 70-100% úspěšnost - přesný průměr mu vyšel 93%.
3. A třetí důvod (pro mě "citlivku") = včely tam umíraly poměrně dlouho. Tak smyvy nakonec dělám jen tím nejsilnějším lihem, který mám.
Pro přesnost musím dodat, že jinde ještě zmiňuje jak zkoušel ještě nějaký mnohem silnější prostředek na nádobí, konkrétně nějaké tablety do myčky a úspěšnost byla mizerná.
Pánové, myslím, že řešíte úplné nesmysly a podstata vám jaksi uniká!
Na jednu stranu řešíte, jestli některý detergent má účinnost 85, 95 či 97 ař 100% a procento napadení potom počítáte v lepším případě podle hmotnosti včel, případně podle rysky či kelímku. Ale ani to není podstatné...
Pokud chcete pro své včely něco udělat a předcházet kolapsům, tak začněte s monitoringem zavčasu a při náznaku vyššího napadení okamžitě zasáhněte.
@#beekeeper: Kdyby ses obtěžoval přečíst si předchozí příspěvky, možná bys pochopil, proč se to tady řeší.
Pokud tě téma nezajímá, nemusíš ho číst, ani reagovat.
Ano, je to tam, byť s tím nemusíš souhlasit. Honit se za absolutně přesnou metodou měření (čehokoliv, myšleno tedy v obecné rovině) je v drtivé většině případů naprosto zbytečné a zbytečně drahé, časově náročné... Stačí, když vím o to vím a zohledním to. Říká se tomu nejistota měření...
(02.08.2021 20:45)Boris napsal(a): [ -> ]Ahoj, tak jak to dopadlo?
Hoj, ty co dostali stavelku s glucerinem na papirovy uterce maj po 5 dnech 5 VD. Nezda se mi to uplne, cekal jsem vic. Ikdyz je mozny, ze je brzo na zavery - po stavelce to pada ze vcel dyl. Jsou ve stavu "dohlizet"..
Co se tyce tretiho stanoviste, tam jsem byl v sobotu na pocitani spadu, bylo to tam podobny, par ks, tusim u tech nejvic podezrelych 7ks. Prijemne me prekvapila kupa vykousanyho kartonu, to jim opravdu muselo vadit . Moc je nezajimal na plodisti polozenej hobrafilt nebo papirova uterka, jen castecne okousano. Takze se podivam spise po nejakym kartonu, kde se nemusi resit rozsireni mezery, aby nevykusovaly dilo okolo zavesenyho nosice. Je stejne lepsi to mit v ulickach (plodiste mam na VN).
Ceho jsem si jeste vsimnul na prnim stanovisti je dvou ulu, ktery litaly nekam pomalu do noci - tem jsem pred tejdnem delal CO2 spojenej s naslednym smyvem v lihu. VD par ks po CO2, smyv 0. Nicmene se objevil spad na podlozce (vetsi jednotky), byla cistena cca pred tejdnem. Tak je otazka, jestli nekde neco nekolabuje a nenosi si to. Ostani vcelstva se stejnym/podobnym vysledku CO2 jsou OK bez spadu a v klidu. A to jsem se tesil, ze je letos pohodicka klidek
Takze pozorovat i cesna, muzou neco napovedet taky.
Jak jste na tom letos s roztočem? Ptám se, protože jsem se dnes nestačil divit výsledkům smyvu. Dlouhá zakázka daleko od základny mi totálně zkomplikovala letošní včelaření a dnes jsem se konečně s dlouhým zpožděním dostal ke smyvům. Sice jsem měl čas "rozebrat" jen 3 včelstva, ale vybral jsem ty, kde jsem měl největší podezření. Celkový počet 1ks.
Stejný postup jako loni, stejné vybavení, odebráno ze stejných míst v plodištích. Loni byl průměr nějakých 6-8 kousků a nejhorší 34, letos jeden na tři včelstva???
(je určitě možné, že zbytek včelnice na tom může být jinak, ale zatím jsem mile překvapen)
Tak mě zajímá jak jsou na tom jiné lokality.
Albert tak trochu provokuješ...
Ale OK, monitoring nie klieštika ale " monitoring vírusov" zatiaľ nie je tiež kritický... teda bez poskakujúcich či trasúcich sa včiel, žiadne uhynuté pred úľom a nevidel som ani zakrnené či nevyvynuté krídla, ani vreckovitosť v plode som nezaregistroval... obecné monitorovať vírusy vo všeobecnosti je obtiažne
Samozrejme aj napriek pozitívnemu monitoringu foretického kliešiks on sa vo včelách dávno nachádza , teraz hlavne v plode a vírusy sú so včelami v určitom objeme tiež vždy...
Bolo by bláhové si navrávať niečo iné, vždy je to o dosiahnutí "kritického bodu"...
. Moc je nezajimal na plodisti polozenej hobrafilt nebo papirova uterka, jen castecne okousano. Takze se podivam spise po nejakym kartonu, kde se nemusi resit rozsireni mezery, aby nevykusovaly dilo okolo zavesenyho nosice. Je stejne lepsi to mit v ulickach (plodiste mam na VN).
