A taky bych poradil se na to pořádně vyspat a nespěchat, vozit nejlépe v noci a hned po příjezdu jím dát vodu/ pokropit očka nebo zasíťovaný dno/ oni se pak uklidní. Dopředu si připravit stanoviště aby si s tím už nemusel nijak hýbat. A pořádně zavázat nástavek se dnem a víkem.
Ahoj, potřeboval bych poradit, potřebuju přemístit jedno včelstvo. Přemístit je potřebuju z maringotky ven, kvůli stínu, stormy už sou moc vysoké. Přesun by byl v rámci stanoviště přibližně do 20m. Tak se ptám jestli to bude možné bez velkých ztrát a jak to nejlépe provést. Díky za rady.
Teď se má na pár dní ochladit, je to ideální příležitost. Uděláš-li to tak, aby podle předpovědi následujících pár dní bylo bezletových, jen tomu pomůžeš. Podobně jsem před tím minulým ochlazením dělal takovou větší rošádu na včelnici a bylo to zcela bez problémů - včely při dalších letových dnech na starých místech nic nehledaly, vůbec neřešily, že by jejich úly kdy stály o pár metrů vedle (N=±20).
Jinak mám z loňska zkušenost, že když přesuneš včelstvo(a) tak, že na původním místě nic nezůstane (žádné úly, žádné trámy, na kterých přistávaly apod.), jde to udělat kdykoliv v průběhu roku - včely se chvíli tváří divně, ale pak si to v hlavách srovnají a za den je vše v pořádku (N=10). Samozřejmě přesun je nejlepší udělat navečer, aby žádná nebyla venku.
Nejproblematičtější by tak asi bylo třeba posunutí podstavce jen o pár metrů do strany... (to jsem nezkoušel).
ja mam podobne skusenosti ale ja som vcely posuval v polovici marca asi o 6-7m a bes problemou ziadne sa nevracali na stare miesto
díky,
udělám to tak. Jenom jsou teď v maringotce, takže ta samozdřemně zůstane na svém místě. Zkusím teda ten otvor po úle nějak zamaskovat.
jelilu, v
komentári č.19 na tomto vlákne som ponúkol radu, ako urobiť bezpečný presun v článku
Pamäť včely a presun včelstiev, kde som čisto na biologických zákonoch vysvetlil ako si počínať pri presune včelstiev a to po celý rok.
Dobrý den,
mám 5 včelstev v nástavkovém úlu 39x24 9 rámků. Včelstva bych chtěl přestěhovat do včelína, který je vzdálen cca 30m od původního vekovního stanoviště. Potřeboval bych poradit, kdy je včelstva vhodné stěhovat a jak. Jeden včelař mi říkal, že je to vhodné až na podzim, kdy včely přestávají létat. Kdybych prý stěhoval v tuto dobu, tak se prý budou stále vracet na původní stanoviště. Máte někdo zkušenosti? Poradíte prosím?
Tak jsem našel ještě lepší téma a příspěvek přesunul. Odpovědi zde jistě najdete.
Celkem jednoduché. Sežeň si nějakou kárku, kolečko, přívěsný vozík za auto a ty úly, třeba jen 2 na to polož. A denně popojeď zhruba o 1 - 2 metry, ne více. Dokonce takovýto posun můžeš udělat každý den ráno, po obědě i v podvečer, ale najednou nikdy ne více, než ony zmíněné 1 - 2 metry. A za týden bydlí tam, kde potřebuješ.
iRP
Pokud potřebuješ přestěhovat všechna včelstva (tedy na starém místě nic žádné nezůstane), tak je někdy večer zavři, přesuň a po chvilce otevři. A víc se nestarej. Včely se ráno proberou na novém místě, okouknou to a je hotovo. Na starém místě zruš podstavce a všechno, co by jim vonělo po jejich a když se Ti povede zachovat pořadí úlů, bude to také dobré. Ale ty psí kusy s přesuny po kouskách dělat opravdu nemusíš - jen nesmíš mít strach to vyzkoušet. Dokud jsem to nezkusil, také jsem se bál a nevěřil tomu...
Včera jsem přesouval včelstva. Jeden oddělek (1NN), který měl hodně zavíčkovaného plodu a mlaďušek, ale zatím téměř bez létavek. Přesouval jsem o cca 3-4 metry bokem. Po přesunu se na místě motalo několik málo létavek. Do hodiny jsem na původní místo přesouval další oddělek (či spíše mladé včelstvo na 2NN), které bylo od původního včelstva odděleno vnitřním víkem a stálo těsně vedle. Takže létavky z původního odělku se měly kam vžebrat. Tím, že jsem na včelstvu měl postavený oddělek, který jsem přesunul, jsem snížil výšku úlu a létavky z 2NN oddělku si buď našly cestu domů, nebo vžebraly do původního včestva. V podvečer bylo na stanovišti vše v pořádku a toulající včely jsem nepozoroval.
Včela znáša prevažne nektár z okruhu s polomerom asi 2,5 km od úľa. Kto chce premiestniť včelstvá bez straty lietaviek, odvezie ich od pôvodného stanovišťa na nové miesto, ktoré je vzdialené najmenej 5 km. Až v tejto vzdialenosti sa kružnice s polomerom 2,5 km nebudú prekrývať a včela nenájde podľa jej známych orientačných bodov v prírode cestu pre návrat k rodnému úľu. Na 5 km vzdialenom stanovišti zotrvá aspoň dva týždne. Staré lietavky tam za tú dobu vypadnú a až potom je možné premiestniť včelstvá na zamýšľané nové stanovište, vzdialené do dvoch kilometrov od pôvodného, kde sa už nové lietavky dokážu zalietať na nové miesto.
Keď som pred rokmi kočoval na agát, tak po večernom odtiahnutí kočovných vozov z kočovného stanovišťa, ráno vracajúce sa lietavky, ktoré prenocovali na paši, nenašli svoj kočovný voz a v ňom rodný úľ a začali sa grupovať na konároch agátov, kde vytvárali chumáč vo veľkosti roja. Dolniaci zbierali tieto lietavky do rojovníc, pridávali im matku ako do zmetenca, ale nikdy z toho nové včelstvo nebolo, pretože po dvoch, troch dňoch upracované lietavky zomreli, nevrátili sa do nového úľa. Po príchode z kočovky domov aj na letáčoch môjho kočovného voza včely vytvárali obrovské brady, ktoré sa asi po troch, štyroch dňoch úplne vytratili. A tak je to aj s vracajúcimi sa lietavkami, ktoré prestanú pôvodné miesto po dvoch dňoch navštevovať a hľadať. Ak včely nemajú možnosť vžobrať sa do susedných úľov a nájdu pôvodné stanovište prázdne, tak zahynú, pretože včela ako jedinec nedokáže prežiť. V známom prostredí lietavky nevedia každý deň osvojiť si údajnú novonaučenú informáciu, ktorú lietavka získala pri výlete na novom mieste a preto vraj po nenájdení svojho úľa odlieta na nové miesto. Táto údajná podstata z niektorých rád v tomto vlákne nie je pravdivá. V známom okruhu dvoch kilometrov sa včely budú vždy s potravou vracať na miesto rodného úľa, pretože ich inštinkt núti zabezpečiť život rodného organizmu, ktorého sú súčasťou. Opakujem, ak v sezóne nové miesto nájdu prázdne, a nenájdu vôňu svojho letáča a nemajú možnosť vžobrať sa do susedného úľa, do dvoch, troch dni zahynú. Premiestňovanie včelstiev v sezóne na vzdialenosť do dvoch kilometrov vôbec nefunguje bez straty lietaviek. Na krátku vzdialenosť premiestnené včelstvo príde o lietavky. Môj záver je, že premiestňovanie úľov so včelami na včelnici o jeden meter alebo desať metrov, prípadne o tisíc paťsto metrov do druhej záhrady na opačnom konci dediny, bez straty lietaviek nie je možný. Na krátku vzdialenosť sa včelstvo vždy premiestňovalo každodenným posúvaním úľa o jeho polovicu šírky. Kto spája včelstvá, umiestnené nad sebou a oddelené medzidnom, vie, že po odstránení medzidna a spojení včelstiev cez noviny, lietavky z hornej pozície sú nútené po návrate z paše pochodovať dolu úľom a vžobrať sa do úľa. Toto divadlo pochodujúcich lietaviek dolu úľom sa opakuje každý deň až do vypadnutia týchto starých včiel. Ak by sa lietavky dokázali tak jednoducho preorientovať na novú pozíciu úľa a jeho letáča, nedali by sa robiť preletáky, čo je ale iný prípad a nedá sa s presťahovaním úľa porovnať. Z tohto vlákna možno zdieľať radu
49 a
6.
Z minulého příspěvku vypichuji tyto citace.
(10.07.2012 6:34)MilanBencúr napsal(a): [ -> ].... Dolniaci zbierali tieto lietavky do rojovníc, pridávali im matku ako do zmetenca, ale nikdy z toho nové včelstvo nebolo, pretože po dvoch, troch dňoch upracované lietavky zomreli, nevrátili sa do nového úľa......
........ Ak včely nemajú možnosť vžobrať sa do susedných úľov a nájdu pôvodné stanovište prázdne, tak zahynú, pretože včela ako jedinec nedokáže prežiť....
......Opakujem, ak v sezóne nové miesto nájdu prázdne, a nenájdu vôňu svojho letáča a nemajú možnosť vžobrať sa do susedného úľa, do dvoch, troch dni zahynú. Premiestňovanie včelstiev v sezóne na vzdialenosť do dvoch kilometrov vôbec nefunguje bez straty lietaviek. Na krátku vzdialenosť premiestnené včelstvo príde o lietavky......
Bylo by ale možné po takovémto kratším přesunu na původním místě ponechat několik oddělků, nebo i jedno z včelstev. Vracejcí se létavky se do něho vžebrají a ty je po několika dnech můžeš převézt. Vzdálenost tohoto přesunu by ale bylo dobrá větší než zmíněných 5 km. Tak bys o tyto navrátivší létavky nepřišel. No a po 14 ti dnech toto včelstvo vrátit k ostatním. Bylo by jej ale asi nutné rozšířit, aby se vrátivší létavky do něho vešly.
Zmizení oněch citovaných "brad" není totiž nic jiného, než že se včelstvo početně přizůsobuje nově ponechanému prostoru. Rasantně se tak většinou oslabí.
V případě velmi krátkého přesunu - v Tvém případě několika metrů bych skutečně volil způsob postupně po 1 - 2 metrech. To lze i 2 - 3 x denně např. na přívěsném vozíku. Tak malého přesunu si včely vlastně ani nevšimnou, pro ně je totiž hlavním orientačním bodem zmíněný vozík. A za 3 - 4 dny není co řešit.
iRP
Pokud ale nekočuji, nebo mne netlačí jiné okolnosti, ponechal bych přestěhování včelstev v nástavkových úlech na období zimního klidu- listopad, prosinec. Důvodem je nižší počet nástavků, nižší hmotnost a snadnější manipulace. Pokud to však jsou oddělky na jednom nástavku a "musím je na just" stěhovat, též bych to řešil károu jak radí Rosťa. I zde bych však v prvých dvou dnech volil kratší pohyb jak radí Milan, tedy " posúvaním úľa o jeho polovicu šírky".
JK
Ešte malá poznámka. Je fakt, že roj môžeme bez problémov osadiť na novú pozíciu. Rojové včely majú svoje starosti a ochotne zabúdajú na svoj rodný úľ. Kým je ešte roj v rojovnici, zoberte z neho za hrsť včiel, posypte ich múkou a hneď viete z ktorého úľa roj vyletel.
Vždy som kočoval na vzdialenosť dlhšiu ako 5 km. Túto sezónu to bolo prvý krát, čo som včelstvá za znáškou premiestnil na vzdialenosť kratšiu. Chcel som vyskúšať radu
z článku o presune včelstiev. O piatej hodine ráno, sme ťahali včielky na letnú znášku do lesa, asi dva kilometre od trvalého stanovišťa. Teplomer ukazoval len 8 stupňov Celzia. Pôvodné miesto úľov na trvalom stanovišti zostalo prázdne. Lietavky z kočovky sa v odpoľudňajších hodinách vrátili v hojnom počte na pôvodné trvalé stanovište a keď miesto s ich rodnými úľmi zostalo po odchode na kočovku prázdne, krúžia, obletujú, hľadajú. Na staré stanovište sa vo veľkom počte vrátili aj trúdy. Trúdy sa údajne v teréne lepšie orientujú ako lietavky. Päť dní premiestnené lietavky v húfoch hľadali svoj úľ na pôvodnom mieste. Tri pokusy s múkou nepotvrdili preorientovanie sa lietaviek na nové stanovište. Presvedčil som sa, že teória podľa uvedeného odkazu, o premiestňovaní včelstiev na krátku vzdialenosť v ktoromkoľvek ročnom období, nefunguje.
Milan ň, nie nadarmo si aj na tomto fóre ako nežiadujúci prispievateľ (istotne to vidíš pod svojím utajeným príspevkom. Prečo asi?
Tak aj teraz, vo svojom príspevku uvádzaš, že si včelstvá premiestnil o 2 km (istotne si ich meral) a včely Ti prileteli domov, veď na túto vzdialenosť bezpečne prevážali včely kočovníci podľa svojich skúseností, nemuseli použ ani moju radu ako premiestňovať včelstvá. Ja som premiestnil na včelnici niekoľkokrát včelstvá o 1 max. o 30 m a v jednom prípade o 65O m, keď som sa musel odsťahovať, lebo majiteľ ma odtiaľ vykázal a žiadne včely sa pôvodnom mieste som nenašiel, aby som vôbec nejaké starosti z toho robil.
Ponechám Ti voľnú ruku pri splietaní svojich negatívnych teóriách, možno, že si nájdeš priateľov, ktorí Ťa podporia.
Anti, už si tu niekde napísal tvoj výmyseľ, že som na tomto fóre nežiadúci prispievateľ a bol mi zakázaný prístup na fórum. Admin ti to vtedy hneď vyvrátil a potvrdil, že to nie je pravda. Teraz si zas vymýšľaš nejaký môj utajený príspevok. Aký? Podpisujem sa celým menom, prezývku nepoužívam! To čo splietaš za intrigy? Nedokážeš sa vyrovnať s konštruktívnou kritikou? Všade na svete včelári premiestňujú včelstvá alebo včelnice na krátku vzdialenosť v neskorej jeseni, prípadne vo včasnej jari. V sezóne to bez straty lietaviek nie je možné. Úspešne sa to dá zvládnuť iba s postupným posúvaním úľa. Dokonca ani členitosť terénu nevygumuje z pamäte lietaviek orientačné body v prírode na ceste k rodnému úľu. O bezpečnom prevážaní včiel pri kočovaní radšej nepíš, pretože si nikdy nekočoval, ale skús previezť včely cez kopec, asi 2 km, z kočovného stanovišťa v Želovciach na kočovné stanovište v Kiarove a posúď príčiny výpadku lietaviek. Určite ich nájdeš niekde v korune agátov visieť v chumáči na pôvodnom, úplne opustenom kočovnom stanovišti v Želovciach.
jako panic se nechci pouštět do debat profíkům, já mám takovou zkušenost, že když jsem před 4 dny v sobotu přemisťoval dvě včelstva (úl + nástavek rozdělený mezidnem) asi o 30 metrů, tak do dnešního dne nemohu původním místem v trávě projít, protože po mě hned startuje x včel. Dělal jsem to v půl desáté večer. Neříkám, že jich je tam hodně, ale jsou tam.
Tak už jen pro úplnost popíši svoje dvě poslední zkušenosti s přesunem včelstev na krátkou vzdálenost:
- Loni na podzim (jestli pamatujete byl nebývale teplý) jsem potřeboval pootočit a posunout řadu úlů na jedné včelnici. Dělal jsem to ještě za letové aktivity včelstev, byť již omezené oproti plné sezóně. Nové podstavce jsme postavili, včely navečer zavřeli, přesunuli, otevřeli. Ráno po výletu trochu kroužily kolem nově umístěných česen, k původními místu také nalétávaly, ale rozhodně tam dlouho nelelkovaly ani nebloumaly hledaje svoje hnízda. Prostě bez problémů.
- Letos na jaře jsem na jiné včelnici potřeboval udělat "škatulata hejbejte se" se zbylými loňskými oddělky a také seřadit včelstva podle typu úlu. Dělal jsem to až po prvních několika teplých dnech (potřeboval jsem rozmrzlou půdu na opravu nakloněných podstavců), včelstva už létala. Opět bez problémů.
Čím jsou rozdíly způsobené nevím, ale mně to prostě funguje...
Někde jsem četl takový pohled na věc: Včela má sice v paměti uložené místo domovského úlu ale vždy při vylétnutí se orientuje na místo odkud vylétla. Po přesunu si tedy zapamatuje nové místo, ale vydá se po paměti na předchozí umístění, protože tam úl nenajde, vrátí se zpět na nové místo. Pokud na starém místě zůstane třeba prázdný zavřený úl, budou se tam shlukovat a snažit se dostat dovnitř, pokud nic nenajdou vrátí se zpět.
Přesun je třeba udělat večer, kdy je většina včel v úle a ráno se zorientují na nové místo. Ze starého umístění je třeba vše odstranit. Mám to tak vyzkoušeno jak píše jdjd a vždy bez problému.