(25.09.2017 7:30)Miroslav Vochozka napsal(a): [ -> ]Výborný typ!
Ještě otázka, jak jsou zapojena čidla, když jsou jen 2?
Sketch je možné zveřejnit nebo je to tajné?
Ak to bola otazka na mna, tak kazdy snimac je zapojeny na samostatny prevodnik HX711 a teda zaveseny na samostatny pin na NodeMCU. Inak HX711 ma 2 kanaly, takze teoreticky by sa to dalo zavesit aj na 1 prevodnik a pohrat sa s tym v kode (druhy kanal ma ale mensie rozlisenie tusim).
Sketch mozem kludne poslat kto bude chciet, ale je to zatial v takom pozliepanom stave (po veceroch, ked su decka uz konecne v posteli a ja este nie), takze nic, cim by som sa chcel chvalit
Pre kazdy snimac zoberiem priemer z 5 hodnot (co je priamo v kniznici HX711) a hodnotu z oboch snimacov spocitam.
Pouzite tenzometre by VRAJ mali mat nejaku teplotnu kompenzaciu (aspon to tvrdi predajca na aliex..). Ale ked pozeram na grafy, tak s rastucou vonkajsou teplotou klesa namerana hmotnost a naopak. Pri cca. 60 kg nameranej hmotnosti je rozdiel najvyssej a najnizsej hmotnosti okolo 1,4 kg. Tolko vciel asi cez den naraz nevyleti
Takze ak sa podari, chcem postavit este jednu vahu, postavit ju vedla existujucej a s fixnou hmotnostou si aspon zhruba odsledovat teplotnu zavislost.
![[Obrázky: thingspeak.png]](https://s26.postimage.org/x9v3s5xut/thingspeak.png)
Děkuji za vysvětlení.
Můj výtvor je taky "poslepovaný". Je vidět, že na to máš lepší mozkové buňky, než já. Tu tvoji variantu bych nedal.
Rozhodně, pěkná práce.
Dakujem za pochvalu, ale urcite by si to dal aj ty. Vychadzal som z tvojho kodu, ktory si tu zverejnil a ktory ma nakopol k tomu, aby som davnejsie nakupeny hardver poskladal a ozivil.
Potom uz len postupne iteracie a doplnanie dalsich drobnosti. Ale fakt to je cele pomerne jednoducha vec, len sa s tym treba pohrat a obcas mat pevne nervy (ked sa ESP-cko dookola resetuje kvoli watchdog-u
).
(25.09.2017 15:15)iceage napsal(a): [ -> ]Dakujem za pochvalu, ale urcite by si to dal aj ty. Vychadzal som z tvojho kodu, ktory si tu zverejnil a ktory ma nakopol k tomu, aby som davnejsie nakupeny hardver poskladal a ozivil.
Potom uz len postupne iteracie a doplnanie dalsich drobnosti. Ale fakt to je cele pomerne jednoducha vec, len sa s tym treba pohrat a obcas mat pevne nervy (ked sa ESP-cko dookola resetuje kvoli watchdog-u ).
Tak to me povidej, to se mohu obratit naruby. Nakonec to stejně rozklíčuje že je to kvuli bootlmodu. naštěstí je dokumentace. ale aj kdyz jsou piny GP0/2/15 ošetřený, tak to stejně pade.
GPIO15 /GPIO0/ GPIO2 Mode
0V 0V 3.3V Uart Bootloader
0V 3.3V 3.3V Boot sketch
3.3V x x restrict
většinou pomuže nahrát jinej sketch a pak znova vahu a jde to. Ale někdy to chci rozšlapat.
stejně jako když deklarace proměnějch a konverze atd.. já se při tom navztekam až to neni hezký
))
Víte, jak by bylo možné poslat z D1 mini data uložená na SD kartě na jiné zařízení?
Včelnici mám mimo dosah WiFi a pravidelný přenos dat přes IoT sítě nebo GSM asi nerozchodím.
Tak mě napadlo ukládat data na SD kartu a v případě, že bych přišel s telefonem na kterém poběží Hotspot, Arduino by to poznalo (mohlo by se to aktivovat tlačítkem) a odeslalo nasbíraná data.
Jde to tak?
Určitě. Však je takový postup popsaný výše s tím rozdílem, že ten hotspot nevzniká příchodem majitele telefonu, ale telefon se zapíná v pravidelných časových intervalech.
Dík za postrčení, našel jsem
Miroslav Vochozka, proč je na fotce u příspěvku
142360 v zapojení ten kondenzátor?
Základem každého zařízení je kvalitní zdroj.
ESPéčko údajně v nějakém režimu nárazově papá trochu víc (přesně si nepamatuji). Takže, kondenzátor neuškodí.
Když je napájení přímo z baterie (krátké dráty), kondenzátor není třeba.
Kondenzátor je pro pokrytí proudových špiček. ESP při připojování k sítí dost baští, vezme si dle literatury klidně i 80 mA (stejně jako GSM moduly, ty si v komunikačních špičkách vezmou až 2A !!!), tyto proudové špičky krmí nabitý elektorlitický kondenzátor (1000 uF stačí). Jasně, vhodně zvolená baterie těch necelých 100 mA pro ESP zvládne, ale nabitý kondenzátor je bezpečně pokryje a není třeba z baterie sosat nárazově větší proudy.
Dost lidí z ESP (Mode D1 mini) nebo Arduina odstraní trvale svítící LEDku a regulátor napětí. To jsou žrouti, které berou i v režimech nízké spotřeby a jejich absence není pro samotný chod zařízení nezbytná. Životnost zařízení z baterie se výrazně prodlouží.
Něco o této problematice:
https://www.arduinotech.cz/inpage/wifi-teplomer/
https://www.arduinotech.cz/inpage/konstr...arduino-i/
(11.10.2017 19:37)Miroslav Vochozka napsal(a): [ -> ]Základem každého zařízení je kvalitní zdroj.
ESPéčko údajně v nějakém režimu nárazově papá trochu víc (přesně si nepamatuji). Takže, kondenzátor neuškodí.
Když je napájení přímo z baterie (krátké dráty), kondenzátor není třeba.
To není o délce drátů, ale právě o proudech, které baterie je schopna dodat a které konkrétní zařízení požaduje na svůj provoz.
Nesouhlasím.
To je i o délce drátů. Někdo může mít jednu baterii pro více zařízení a délku napájecích vodičů několik metrů. Pak je kondenzátor vhodný.
Je-li baterie pár centimetrů od zařízení, kondenzátor je zbytečný.
(baterie a kondenzátor jsou v tomto případě funkčně jedno a totéž)
Mirku, opravdu mě nenapadlo, že by někdo jednou baterií napájel více zařízení a vedl dráty v délce několika metrů. Pokud to takto někdo provozuje, tak ano, délka a průřez drátů má vliv (ohmův zákon). Osobně mi to ale připadá jako blbost, takové zařízení napájet ze společné baterie.
Jako vhodnou baterii bych viděl LI-ion 18650, 3,7V, kapacita cca 2700 mAh, nebo lithiové baterie CR34615SL a svorkovém napětí 3V a kapacitě 11 000mAh (dražší, ale dlouhodobější varianta).
Teď souhlas.
Pro napájení používám lithiové baterie - co dům dal.
Ze starých noteboků, mobilů nebo modelářské lipo baterie.
Baterie z Číny jsou problematické, většinou podvod - uvádí nereálné kapacity.
Abych je neházel do jednoho pytle, jsou v Číně i výrobci se špičkovou kvalitou.
Jo, je to o tom najít slušného dodavatele za rozumnou cenu. Problém je, že dost místních dodavatelů tahá noname šunty z Číny a prodává za kvalitní články a jen přidá nálepku.
Od baterie do váhy bych očekával, aby bezpečně byla schopna napájet zařízení po dobu min. 6 měsíců, tedy pokryla období, kdy se neleze do včel.
Taky mám doma pár 18650-tek vykuchaných z notebooku, některé jsou v dobré kondici. Při nákupu z Číny se vyplatí hledat slušného dodavatele, stejně jako u tenzometrů.
Dobře chlapci, a jak toho slušného dodavatele poznám?
Kupuješ , kupuješ, kupuješ,.......
Reklamuješ, reklamuješ ......
A najednou LiitoKala ...... třeba.
Liitokala souhlasím! velice slušné, aj co do nabíječek také. Jinak já používám taky 18650 co sme měl z dob modelařiny, a pak vykuchané z ntb baterek. ale tam zas se musí vybírat. Jinak v práci jedu z 3ks paralel vybraných. A pokud nepoužívám DPSL(deepsleep) tak to vycucá baterku relativně rychle. Zatím se snažím optimalizovat spotřebu co nejmíň. tj vypnout wifi, vypínat ukládání a načítání konstant wifi.begin .. Scale power off/on atd.. ale jsem zatím stále na velké spotřebě.. Ono i samtoné I/O periferie berou na D1. tj CH340, istablik takže teď zkouším samotné ESP12 a bude to snad lepší. Zatím představa cca 14dení výdrže je utopie :_(
mám rozpracovanou aj korekci teploty ale ještě to musím doladit-pořádně nefunguje, problém z vypočítání konstanty scale set v závislosti na teplotě.
Zatím jedu takhle :
viz sketch ke stažení
Doplním že kondík rozhodně ano! Ono stačí kidyž bude baterka připojená nevhodně a je to hned. Změřte si im odezvu třebas jen 13cm tenšího kablíku při I-250mA takže kondík vždy. Nemusí být nic závratného, (aj jeho C se nechá spočítat). Takže kondík určitě.
D8vám zapravdu Oboum jak Mírovi tak Honza.
Tak jsem se přechválil. Sice sem našel zmínku, že je možné pro odeslání dat použít telefon, ale Mírovo řešení je o něčem jiném.
Pokud jsem správně pochopil, odesílá aktuálně naměřená data na thingspeak.com
Mně šlo o to, poslat třeba za týden (když se objeví WiFI) data uložená na SD kartě. Ideálně celý soubor, který by se po úspěšném přenosu smazal.
Máte někdo takový sketch?
A otázka č. 2: Mám z nějakých starých serverů dva sériově spojené kondíky 2,7 V takže výstup je až 5,4V 17F.
Elektrikář moc nejsem, tak se radši ptám, jestli je můžu použít (pro pokrytí těch špiček). Předpokládám, že v obvodu, kde nebude silnější zdroj napětí než baterie 18650 na nich nikdy nemůže být vyšší napětí než 3,7 V, takže by účel mohly plnit i když je jejich kapacitu využiju jen cca ze 2/3. Je to tak?
Váhu budu programově řešit až v zimě, teď na toto není čas.
Mám obdobnou představu jako Bubo, měřit např. každou hodinu, data ukládat na SD cart a 1x 24 hod. nahodit ESP a data odeslat na server přes wi-fi. Méně časté odesílání výrazně ušetř energii v baterii, data na SD budou zálohovány.
Neřeš nějaké kondenzátory ze šuplíku x let staré. Kup prostě nové, elektrolitické 1000uF/16V. Stojí to pár korun. Navíc sériové řazení kondenzátoru není to samé jak odpory, viz wiki ...
Sériové zapojení kondenzátoru
Sériovým zapojením dvou a více kondenzátorů se celková kapacita snižuje. Převrácenou hodnotu výsledné kapacity lze vypočítat jako součet převrácených hodnot jednotlivých kapacit. Při sériovém řazení se musí dávat pozor na správné rozdělení napětí. Proto se v takovém případě často paralelně připojuje odporový dělič (elektrolytické), nebo transil (superkondenzátory).
Paralelní zapojení kondenzátorů
Paralelním zapojením kondenzátoru se celková kapacita zvyšuje. Výsledná kapacita se vypočte součtem jednotlivých kapacit.
Honzo děkuju za upravu.
Moje představa je také z SD kartou, shield už jede někde v poště.
Prostě sbírat hodnoty a třebas jednou denně poslat s tím, že data zustanou na SD kartě.
Jen Li-ionky jsou nominál max U 4,1V. Mužes i 4,2V(Jako Li-Pol) ale snižuje se životnost. Takže ideální je 4,15V, střední cesta. Počítej že se budeš pohybovat kolem 4,1-3,9V. 0 kapacita je U=3,6V.
Jak vypadá napětí. skok hore je připojená nabíječka.
https://thingspeak.com/channels/264469/c...&type=line"
Už jsem to tu několikrát odkazoval, návod s arduinem a vysvětlení úspory energie.
https://www.arduinotech.cz/inpage/konstr...arduino-i/
Cituji:
....
Zde si dovolím jednu poznámku - různí pisálkové glorifikující zahraniční produkty v kombinaci Sigfox - Arduino si jaksi neuvědomují, že tak, jak jsou koncipovány, tedy klasické Arduino UNO a k tomu patřičný shield se Sigfox transceiverem v podstatě niky nemůže být základem konstrukce reálného čidla, protože prostě Arduino UNO je z pohledu low power ohromný žrout. Navíc je zde problém s taktováním - přetaktovaný procesor se prostě u -5°C zastaví. Takže Vy z Vás, kteří chcete smysluplně využít zakoupený HW, přemýšlejte o trochu více, než o reklamních výkřicích rádoby odborníku na low power IoT.
Máme tedy HW postavený na Arduino Pro Mini - je na něm velmi málo zbytečností, ale přece jen se nějaké najdou a těch se musíme zbavit:
- LEDka indikující přítomnost napájení - tohle je největší problém z pohledu low power, netřeba rozebírat věci kolem něčeho, co trvale svítí, nezbývá, než ji odstranit
- LEDka na pinu 13 - úmyslně jsem na tento pin přivedl signál budící transceiver, ve sketchi jej pak v low power překonfiguruji na vstup, teče tam velmi malý proud, pokud ledku necháme připojenou, takže odstranit
- Stabilizátor 5V/3.3V - pracujeme v doméně 3.3V, tento stabilizátor je zbytečný a jeho odstaraněním ušetříme ve spánku cenných 65uA!
....
Reálné testy, které jsem na takto upraveném HW provedl - tedy i s osazeným WISOL transceiverem mi ukázaly nádherných 4,6uA spotřebu ve spánku. Tohle se již velmi blíží čidlům, s "profi" konstrukcí na jiných čipech a dosažená spotřeba se dá s klidným svědomím označit za low power.
...
Z výše uvedeného vyplývá, že co nepotřebujeme k samotné aplikaci, to nepoužívejme. Takže pokud se budu tímto řídit, použiji Arduino Pro mini, bez USB portu (převodník taky baští), očešu ho na kost (viz. výše, stabilizátor, LEDky) a budu napájet 3,3 V (taktování a hlavně, na 5V tam už nebude stabilizátor). Budu napájet Li-ion 3,7V a do Vcc větve připojím 1-2 sériově zapojené diody 1N5871 a v předešlých příspěvcích již zmíněný kondenzárot 1000uF/6,3V (paralelně mezi Vcc a GND). Na těch diodách vznikne úbytek napětí a srazí původních 3,7V na potřebných 3,3V (nutno proměřit realitu). K tomu ESP8266 (asi bych dal verzi 07, má integrovanou keramickou anténu a vstup na externí pendrek). Dále HX711 jako AD převodník k tenzometrům (kolega ho dokonce vyhodil a řeší to přes operáky, ale to je pro většinu z nás vyšší dívčí) a případně modul na SD kartu, teplotní a vlhkostní čidlo.
To je moje představa o váze a její elektrické konstrukci. Celé to chci plácnout na DPS, do které zapájím koupené moduly, abych nemusel řešit klubko drátů v krabičce pod úlem, to je jen na problémy. HW leží doma v šuplíku, nějaký blbosti jsem s tím dělal, ale vlastní práce bude až začnou dlouhé zimní večery.