Honzo,
mně knihovna "LowPower.h" při pokusu použít ji pro D1Mini nahlásí: "Processor architecture is not supported."
Jak řešíte uspávání ESP8266?
Já jsem zatím našel jen uspání pomocí knihovny ESP8266WiFi.
Tam je funkce ESP.deepSleep.
Zatím jsem neměřil, o kolik se sníží spotřeba
Zkusil jsem změřit spotřebu a žádná sláva
Uváděné hodnoty jsou vždy "za běhu" / "ve sleep režimu"
1) D1Mini + SD Shield + tlačítko (tárování váhy) + HX711 + tenzometry
až
88.9 mA /
19 mA
Zajímavé je, že když ve sleep módu SD kartu vyndám, spotřeba spadne na
5,6 a když ji vrátím, vyskočí jen na
5,9 mA
2) D1Mini + SD Shield s vloženou kartou
86 mA /
13,83 mA /
0,46 mA (vyndaná a vrácená SD karta)
3) D1Mini + SD Shield bez karty
73 mA /
0,24 mA
4) D1Mini samotné
73 mA /
0,23 mA
Pořád docela hodně na to, že by mělo úplně spát.
Zkusil jsem si změřit i odběr samotného můstku. Můstek se nevypíná a ve chvíli, kdy je ESP uspané, bere cca 5,3 mA. Zatímco při běhu mi multimetr ukáže na chvíli krásnou 0
Takže tudy asi cesta moc nevede. Nebo dělám něco blbě. Což je docela možné. Při téhle spotřebě by mi to baterie 18650 uživila stěží týden
Z mého pohledu komplikace s SD kartou nedávají žádný smysl.
Máte snahu snížit spotřebu a zbytečně přidáváte další žrouty.
Moje pokusy ukázaly, že je ESPéčko s HX711 schopno na baterii běžet mnoho týdnů (přesně zatím nevím)
To platí pro navazování spojení jednou za 10 minut. 10 minut je u vážení úlů zbytečně často - ještě lze ušetřit.
Až nastoupí zimní čas a podělá se počasí, přijde vhodná doba na ověření.
Přece jen bych se optal - jaký SD shield je vhodný k D1mini?
(15.10.2017 21:50)Čeněk Burkoň napsal(a): [ -> ]Přece jen bych se optal - jaký SD shield je vhodný k D1mini?
Např.
tento na našem trhu nebo
tento z Číny
(15.10.2017 14:59)Miroslav Vochozka napsal(a): [ -> ]Z mého pohledu komplikace s SD kartou nedávají žádný smysl.
Máte snahu snížit spotřebu a zbytečně přidáváte další žrouty.
Moje pokusy ukázaly, že je ESPéčko s HX711 schopno na baterii běžet mnoho týdnů (přesně zatím nevím)
To platí pro navazování spojení jednou za 10 minut. 10 minut je u vážení úlů zbytečně často - ještě lze ušetřit.
Až nastoupí zimní čas a podělá se počasí, přijde vhodná doba na ověření.
Další periferie jako SD katra je potřeba napájet jen ve chvíli, kdy opravdu běží. Jinak to opravdu nemá smysl. Např. teplotní čidlo Dallas pověšené na sběrnici I2C, sama sběrnice něco baští, takže používat jen když je potřeba.
Auto taky nenecháme nastartované celou noc v garáži, protože ráno s ním zase pojedeme :-
S USB/UART převodníky jsem si taky užil své. Jeden model jsem po dlouhém boji a hledání toho správného ovladače rozchodil a přiřadil k systému, ale nekomunikoval s UART. Program do Arduina jsem dostal jedině tak, že jsem při kompilaci držel reset a když začal přenos dat, tak jsem ho uvolnil. Druhý převodník pro změnu měl chybné zapojení a klasické křížení Tx/Rx jsem musel napojit na přímo.
Dobře mi pracuje tento
https://arduino-shop.cz/arduino/1158-pre...40303.html
Někdy těch pár desetikorun nestojí za to trápení a raději pořídit nový, osvědčený.
Tyhle převodníky jsou zlo.
Vím že ten s červeným plošňákem, kde jsou Jpiny kolmo k plosňáku, dělal kraviny. Ten endoporučuju. to co psal Honza v odkazech byl měl být v pořádku.
(17.10.2017 16:39)Čeněk Burkoň napsal(a): [ -> ]Děkuji za tip na SD sh.
Nemáte zkušenost s driverem ch340 (obvod pro USB/UART)? Kupupil jsem D1 mini, mám Windows XP a nemohu to společně rozchodit. Naposledy jsem marně zkoušel
https://havel.mojeservery.cz/ovladace-us...ino-klony/
U kamaráda s W10 problém není.
Toto:
https://arduino.cz/forum/tema/ch340g/
Včera jsem na televizi TA3 viděl zajímavou reportáž o internetu věcí.
Konkrétně šlo o Sigfox.
Zaujalo mě zejména toto: "Zatímco v roce 2015 by podobný modul stál přibližně 15 dolarů, letos stojí pouhé 2 dolary a po dalších úpravách se jeho cena má zastavit na 20 centech, tedy necelých 5 korunách. Za nízké náklady mají vděčit především své jednoduchosti".
Dále: "Představte si, že každý balíček, který odešlete ze svého e-shopu, obsahuje malý sledovací čip, který vám dá vědět, kde a přibližně kdy byl balíček doručen a otevřen. To vše necelých 5 kč. Taková je vize společnosti Sigfox pro příští rok".
Velmi zajímavé zejména pro včelaře postižené krádeží - takový čip snadno nakoupíme do úlů nebo třeba i do aut, jízdních kol a podobně.
Myslel jsem, že je nutné pro přesnou lokalizaci verzi s GPS. Jenže: "Dnes kilometry, zítra metry
Přesnost lokalizace se v současné době pohybuje v řádu kilometrů, ale Sigfox uvádí, že v budoucnu dosáhne přesnosti v řádu metrů díky technologii strojového učení, kterou nasadil na analýzu lokalizačních dat".
Já toto telefonicky řešil s technikem od Sigfoxu. Současná přesnost je u nás velmi malá, je to dáno tím, že Sigfox signál má strašně velký dosah, takže průsečík tří vysílačů je díky své vzálenosti velmi nepřesný. A díky tomu dosahu zatím nemají potřebu budovat hustší síť. Prý v současnosti by se dalo lokalizování orientovat v rámci okresu, možná města. Ale samotný Sigfox čip obsahuje GPS lokátor, takže by to šlo řešit připojením se k tomuto čipu a polohu odečítat přímo z něj (otázka je, jestli má normální smrtelník šanci se k tomuto čipu připojit a tahat z něj data). Další varianta je využít samostatný GPS lokátor (příkladně
http://navody.arduino-shop.cz/navody-k-p...eo-6m.html) a výsledná data, tedy souřadnice odesílat prostřednictvím Sigfox sítě.
Ptal jsem se na ceny, tak pokud budu provozovat jednotky, desítky, případně stovky zařízení, tak se budu pohybovat řádově kolem desetikoruny za zařízení a měsíc. Když si objednám 10.000 připojení, budou se se mnou bavit trochu jinak (tato komunikace proběhla někdy před prázdninami). Takže jeden úl mě vyjde na cca 120,- / rok, 10 úlů na 1200,- ....
Samozřejmě, s postupen času se budou ceny upravovat směrem dolů, stejně jako u čipů.
Edit:
Cituji z webu poskytovatele Sigfox k geolokaci :
C
O OD NÁS DOSTANETE?
Pro každou odeslanou zprávu, Sigfox Geolocation poskytuje v reálném čase souřadnice (zeměpisná šířka / délka) a přesné umístění v kilometrech, které zprostředkuje zpětným voláním nebo přes standardní API. Sigfox Geolocation zahrnuje také mapu, kde Vaše zařízení jsou.
https://simplecell.eu/spotit/
Což potvrzuje moje výše uvedené informace. pro lokalizaci ukradeného úlu potřebuje mnohem větší přesnost. Ale i tak, s připojeným ext. GPS a odesíláním dat přes Sigfox je to silný nástroj.
Jenže jak dlouhodobě uživit externí GPSku z baterie?
Ta GPS nebude aktivní stále. Vlastně ani samotný Sigfox modem. Podle mě by to celé mělo řídit arduino a Sigfox a GSM jsou pouze periferie, které pracují jen když je potřeba. Možností je více.
- probouzet ji v pravidelných časových intervalech a porovnávat aktuální souřadnice s předešlými, při rozdílu nad povolenou mez začít měřit a vysílat pravidelně
- aktivovat přerušením z otřesového čidla (úl bez otřesů neukradneš)
- další nápad ???
Na žrouty, jako je GPS je potřeba kvalitní baterii, např. baterie
CR34615SL je na podobné aplikace velmi vhodná.
Edit:
Tady je velmi hezký modem zakomponovaný k Arduinu. Autor HW této problematice opravdu rozumí a co pustí do světa stojí za to. K této sestavě už jen připojit kvalitní zdroj, GSM, otřesové čidlo ... a napsat slušný obslužný program (to je ale pro nás amatéry to nejtěžší).
https://www.arduinotech.cz/inpage/sigfox-wisol-arduino/
A nejsou ty 3V málo? Ono je potřeba i stabilní excitační napětí, jinak ke konci baterie, dojde ke zkreslení výsledku. Chci to proto napájet vyšším napětím, a pak tam mít kvalitní regulátor. Otázkou je účinnost, aby to zas moc nesežralo. Zatím jsem se do toho moc neponořil, ale komponenty už mám doma, tak snad přes zimu dám něco do kupy
(18.10.2017 8:01)Havelka Jan napsal(a): [ -> ]Ale samotný Sigfox čip obsahuje GPS lokátor, takže by to šlo řešit připojením se k tomuto čipu a polohu odečítat přímo z něj
Možná přesně nechápu, co je tím myšleno.
Samotný modul GPS normálně neobsahuje.
Nedávno jsem někde viděl tabulku - ceník různých verzí.
S GPS byla cena 6 USD za kus.
Detailně jsem to neprověřoval, ale výše zmiňovaný technik mi říkal, že modem obsahuje GPS čip, ale běžně ho nevyužívají. A pokud by se šikovný programátor dokázal k tomuto GPS připojit, tak by mohl se zprávou odesílat data o poloze, bez ohledu na to, co umí jejich geolokace. Ale podotkl, že by zřejmě bylo jednodušší připojit ext. GPS, protože netuší, jak je ta interní přístupná a jestli má vůbec šanci nezainteresovaný programátor možnost ji aktivovat. Podle mého ji tam výrobce zakomponoval pro budoucí využití. Ale vůbec jsem nedohledával nějakou technickou dokumentaci.
Uspěl jste někdo v "Programu referenčních vah – BeeTech"?
MilanB dával link na přihlášku v
tomhle příspěvku.
Nějak nikdo nezveřejnil výsledky, co? V Botanické tu váhu máme a byli jsme ofiko vybráni.
Mně přišlo, že jsem byl vybrán pro další vlnu zápůjček.
Mně také, jedu zítra na seminář