Podle mě je zvlňování potřeba dělat až při dalším používání rámku, co už prošel tavidlem, a to jen někdy. Když vyplétám, tak lehce utahuji rukou a bohatě to stačí. Drátek určitě nerez, pr. 0,4 mm. Vůbec není potřeba aby drátky zvonili jak struny na harfě. A to zatím mám jen samé lipové přířezy (další budou smrk), zděře nepoužívám. Akorát jsem si všimnul, že je lepší díry pro drátek vrtat (vrták o pr. 1,5 mm), než propichovat tím děrovačem, co jsem v zápalu boje v začátcích na radu kolegy zakoupil a už dávno zase prodal. Pak je tendence zařezávání drátku a tím jeho povolování určitě vyšší. Jinak po různých laboracích jako křivé drátkování, různé rozteče atd. teď jedu u 39x24 6 krát svisle je a je to pro mě to nejlepší. Mám souš jednu jako druhou, žádné vlny.
Plně souhlasím a už jsem to tady jednou uvedl, že vypletený rámek není harfa. Drátek stačí utáhnout tak, aby při zatřepání rámkem neplápolal.
Dírky doporučuji dělat větším vrtákem, tak 3 - 4 mm. Vyplétání pak jde samo a pokud nevyrábíme tu "harfu", drátek se nezařezává.
Nerez drátek je velmi vhodný pro vyvařování souší, horší už to je při vyřezávání.
Já osobně zvlnkovač používám. Zvlním ale třeba jen třetinu délky drátku - právě proto aby se napnul, ale spodní loučka se moc neprohnula.
Drátek se zařízne jen do určité míry (ne donekonečna). Tak ho dotáhnu a je to. Podle mě zaříznutí pak ničemu nevadí. Naopak, drátek je tím lépe v dírce ukotvený.
Na děrování používám děrovačku, díky které mám všechny dírky uprostřed šířky loučky.
Když jsem začínal drátkovat, neuměl jsem pracovat se zvlnovačem a místo utažení jsem drátek spíše ještě více natáhl. Taky mě nebavilo přes dírky v rámku protahovat kus odmotaného drátu. prostě jsem to neuměl. Začal jsem používat způsob drátkování s pomocnými kolíčky, viz. příspěvek #10. V sezóně paráda, byl jsem nadmíru spokojen. letos jsem po vytavení vosku v tavidle čistil rámky v kotli a sem tam nějaký kolíček vypadl. Potom jsem musel celý rámek předrátkovat. Takže tento přemýšlel, jak z toho ven. Oprášil jsem myšlenku na výrobu drátkovacího přípravku viz. příspěvek #21. Sesmolil jsem ho za odpoledne ze šuplíkových zásob, dělá se v tom parádně. Rámek upevním pomocí vaček mezi truhlářské kolíky (průměr 12 mm) a přes kladky protáhnu drát rámkem a pak jen utáhnu. Jde to rychle a nic se nešmodrchá.
Vím o lidech, co dělají bez drátků, ale využívají drážky v loučkách. Optimaly nemají drážky. A asi nebudu dělat další úpravy na rámcích. Při mém prvním vytáčení mi zlobil regulátor na medometu a rozšmelcoval mi dost panenského díla i s drátkováním, tak se toho trochu bojím.
Mohu se zeptat v čem jsou výhody a nevýhody podobného ? Z mého pohledu prozatimního teoretika, mi odpadne vrtání (děrování) rámků, což mi připadá jako značná úspora času.
na tom videu, kde (mimochodom šikovne) drátkuješ rámiky som si všimol, že jeden z klinčekov zatĺkaš do rozšírenej latky bočnice? Dobre som to videl? Nerobí ti problém tých 10 hlavičiek? Predsa táto časť rámika vymedzuje vzdialenosť medzi rámikmi, včely túto plochu tiež tmelia a treba ju čistiť, nevadia ti tie klinčeky?
Teda ja ten klinček nedávam oproti dierke/drôtiku ale nižšie, na tú užšiu časť bočnej latky, kde klinček nezavazia..
Úplně přesně jsem nepochopil tvůj dotaz (zvláště těch 10 hřebíčků). Do bočních louček dávám po jednom hřebíčku, jeden do levé, u spodního zakončení drátku a jeden do pravé, u horního zakončení drátku. U spodního zakončení se hlavička ničeho nedotkne, je vmezeře. U horního se dotýká protilehlého rámku. Mám letos první sezónu upravené rámky. Viděl jsem u p. Kolomého, že loučky srážejí do klínu, zmenší se tak styčná plocha mezi rámky a neměly by být tak přilepené. Tím se zmenší i kontakt s hlavičkou hřebíčku. Při čištění by snad problém být neměl, po vytavení v tavidle rámky čistím horkou vodou, rámky jsou jak nové a ručně nic čistit už nemusím. Jestli úprava rámku byla správná cesta ukáže až čas.
Honzo bylo to mysleno tak, asi že když dáš zasebe 10 rámků a mezera je větší o hlavičku hřebíčku, tedy o tloušťku hlavičky hřebíčku, když jej pořádně nedobiješ. S tím zkosením hofmanovy loučkky je dobrý nápad!
Aha, už rozumím. Používám čalounické hřebíčky 12 mm, mají hodně nízkou hlavičku. Snad by to problémy dělat nemělo, je dost místa mezi krajem nástavku a posledním rámkem. Ale Gorova varianta je určitě jistější.
Mohu se zeptat v čem jsou výhody a nevýhody drátkování sponkovačkou? Z mého pohledu prozatimního teoretika, mi odpadne vrtání (děrování) rámků, což mi připadá jako značná úspora času.
Otázka 2. Proč se vrtají již sbité rámky? Přijde mi, že s mnoha udělátky, které jsem v tomto vlákně viděl by šlo vrtat dvě někdy i tři loučky zároveň.
Tak dobře, když tedy nikdo nechce odpovědět? Vidím to v tom, že k drátkování spisovou sponkovačkou je zapotřebí i kousek fortelu. Nebo, že by důvěry? Když to zvládnete a není to žádný zázrak, tak za dobu, než navrtáte a vydrátkujete rámek klasicky, máte sponkovačkou hotové rámky tři. Šikula čtyři a nešika jen dva. Dodaná energie - řízek nebo sekaná a bramborový salát. Dnes již jsou i šikulové, kteří používají k drátkování pneumatickou sponkovačku. Ta v době vzniku této metody ještě nebyla v běžném používání, nebo ještě chodila po houbách? I s tím navrtáváním několika louček před sbíjením rámků máte pravdu. I to zvýší produktivitu práce. Ale, "proti gustu žádný dišputát" jak by řekl pan Prošek, mlynář z Babičky. Mimochodem, babička Boženy Němcové - Panklové, také chovala včely . Chce to, nebát se a vyzkoušet.
JK
Díky moc za odpověď. Asi ze začátku půjdu do sponkovačky. Experimentování s děrováním pak nechám na později. Sice to bude stát "navíc" ty sponky, ale ta krabička kde je jich x stojí pár korun.
(06.03.2014 8:05)Havelka Jan napsal(a): [ -> ]Úplně přesně jsem nepochopil tvůj dotaz (zvláště těch 10 hřebíčků). Do bočních louček dávám po jednom hřebíčku, jeden do levé, u spodního zakončení drátku a jeden do pravé, u horního zakončení drátku. U spodního zakončení se hlavička ničeho nedotkne, je vmezeře. U horního se dotýká protilehlého rámku. Mám letos první sezónu upravené rámky. Viděl jsem u p. Kolomého, že loučky srážejí do klínu, zmenší se tak styčná plocha mezi rámky a neměly by být tak přilepené. Tím se zmenší i kontakt s hlavičkou hřebíčku. Při čištění by snad problém být neměl, po vytavení v tavidle rámky čistím horkou vodou, rámky jsou jak nové a ručně nic čistit už nemusím. Jestli úprava rámku byla správná cesta ukáže až čas.
už jsem na tuto úpravu boční loučky někde narazil, ale zatím jsem ji taky neaplikoval, ale rád bych se, Honzo, zeptal, čím či jak si ji (boční loučku) upravuješ, srazíš hranu pilníkem? Na ten to nevypadá ... JL
(06.03.2014 20:17)Sidel napsal(a): [ -> ]Mohu se zeptat v čem jsou výhody a nevýhody drátkování sponkovačkou? Z mého pohledu prozatimního teoretika, mi odpadne vrtání (děrování) rámků, což mi připadá jako značná úspora času.
Otázka 2. Proč se vrtají již sbité rámky? Přijde mi, že s mnoha udělátky, které jsem v tomto vlákně viděl by šlo vrtat dvě někdy i tři loučky zároveň.
Za hodinu zosponkujes 100ks.
Za rovnaky cas vyvrtas 200, ale vypleties ( vydratkujes - vratane napnutia ) len 30.
Pri zatavovani zvladnes za hodinu tak 80 vratane manipulacie s nastavkymi.
Ad 2) Lepsie sa vrta zlozeny ramik - vdaka vrtaciemu pripravku vrtam vsetkych 5 dier sucasne a su v jednej rovine. Treba si to skusit.
(08.03.2014 0:03)Jiří Landa napsal(a): [ -> ]už jsem na tuto úpravu boční loučky někde narazil, ale zatím jsem ji taky neaplikoval, ale rád bych se, Honzo, zeptal, čím či jak si ji (boční loučku) upravuješ, srazíš hranu pilníkem? Na ten to nevypadá ... JL
