Proč bych to měl zkoušet, těch videíí je za poslední dny na fb mraky....a nevidim tam nikde, že by to dělal někdo rychleji jak já.....navíc všichni vrtaj už stlučené rámky, takže musí manipulovat se stohy rámky, což je zase na čas uplně jinde, než když já vezmu balík a dám ho vedle do bedny a udělám 50 rámků v kuse bez hnutí během pár minut.....ty aby si měl jednoho kdo ti bude rámky podávat ze stohů a zase rovnat do stohů...
My si asi nerozumíme, já tě nechci předběhnout a být nejlepší na světě. Já jsem jenom smutný z toho, že je dnes taková divná doba, každý chce být youtuber a pak vznikají videa, jak vrtat na stojanové vrtačce dírky.
Jestli chceš být ku prospěchu, podívej se třeba na stránky Jana Jindry. Ten má vědomosti a znalosti, a ty přetavuje do inovací.
Taková videa toč. Pak budeš inspirativní.
Máš pravdu nerozumíme si. Já netočím videa kvůli tomu, abych ukazoval něco co nikdo nedělá a že to dělám nejlíp na světě. Já to dělám protože ukazuju to, jak to dělám já. A to téma se jmenuje "Jak to dělám já"....Navíc ve včelařství je spousta včelařů co začínají, nebo nad tímhle nikdy nepřemýšleli a zrovna jim to přijde, jako jednoduchej a dobrej nápad. Nemůžeš soudit všechny včelaře podle sebe. Když se ti něco nelíbí, tak to nesleduj. A moc rád se podívám na něco co nám tady ukážeš ty, ale obávám se, že ty největší křiklouni stejně nic neukážou.
Inovace musí mít smysl, taky ho nevidím ve 4 vřetýnkách.
(11.02.2021 20:25)Tini napsal(a): [ -> ]Inovace musí mít smysl, taky ho nevidím ve 4 vřetýnkách.
Souhlasím, i s Loukyho názorem, že nemusí skládat celé rámky při vrtání. Já chtěl poukázat na zbytečnost takových videí. Tímto bych to uzavřel. Své jsem sdělil.
Čirou náhodou to dělám stejně jako Louky, jen jsem blbější, vrtám po jednom (Louky děkuji). Není nutné vždy trhat rekordy, nikam nechvátám Další udělátor do baráku nepotřebuji.
Nejlepší inovace...nevrtat a nedrátkovat.
Každý má nějaký systém jak co dělat. Kdysi sem vrtal loučky jak to dělá Louky. Při výrobě nových rámků to je dobrý systém a je pravda že stojanová vrtačka má vícero využití. Ovšem jednou u každého nastane čas že už tolik nových rámků dělat nebude a bude čistit již použité rámky a nějakým způsobem pročišťovat dírky , lze to dělat ručně nebozízkem, šídlem atd. při slábnoucím zraku je pak problém někdy dírku najít, mě se osvědčilo právě ležaté vrtání byť jen z jedním vrtáčkem mám na to ruskou mašinku kde je z jedné strany bruska a z druhé sklíčidlo na vrtáček přidělal jsem k tomu stolek. Vrtám na tom jak nové rámky tak protahuji i staré dirky. Je to možná o něco pomalejší ale né zas o tolik ale mě to vyhovuje. Zkoušel jsem i bezdrátkové rámky to se mi neosvědčilo je možné že jsem nepoužil správný systém, rozdělení rámku loučkou včely vykousávali díry podle loučky, zkoušel jsem vkládání svářecího drátu se ukázalo jako pracné a problém s vykusováním zůstával. Asi by šlo vymyslet něco jiného jde o to jestli by to nebylo pracnější než rámek klasicky vydrátkovat. Pak je tu ještě drátkovat bez dírek na sponky myslím že to tu někdo popisoval myslím že Toník Turčány ale to si nejsem jist k tomuto systému se nemohu vyjádřit nikdy jsem nedělal. Omlouvám se adm. myslím že je tu vlákno které se drátkování věnuje.
Když už se to probírá tady tak odpovím tady na pana Peška:
Když jsem začínal na rámkové míře 42 x 17 cm někdy v roce 1985, začal jsem všechny rámky předvrtávat vrtáčkem o průměru 2 mm a vložkovat zděřemi.
Podotýkám, že drátkuji vodorovně a to na 3 drátky. Bohatě to stačí.
Vyvrtával jsem na stojanové vrtačce po jedné loučce, ale s tím, že jsem si udělal 2 dorazy pro horní a spodní dírku a značku pro prostřední dírku. Je tak děrování snadnější a přesné - viz Louky a jeho video.
Vrtání více louček jsem zavrhl. Při tak tenkém vrtáčku docházelo velmi často k jeho uhnutí, zvlášť při větší rychlosti. Nemusí tak dojít u spodnějších louček k přesným dírám a tak i mezistěna nešla snadno zatavit.
Nezkoušel jsem to na 2mm vrtáčku, takže nemůžeu posoudit, jestli ten uhybá ale ten 3mm neuhejbá, tak jak mám uprostřed díru nahoře, tak jí mám i dole, ale podepisuju to, že vrtání rámků je na celou jeho živostnost a vezme to minimum času, takže je uplně jedno jak to kdo dělá.
Jo a na 500 rámkách jsem vrták nezlomil.....chci to asi použít kvalitní a hlavně ostrý vrták, pak tam zajíždí jak po másle. A taky samozřejmě rozhoduje stáří vrtačky, u ruční vrtačky už mám taky vybrace na zklíčidlu, takže tu kdybych upevnil do nějakého stojanu, tak mi to taky nebude vrtat přesně.
Používám 1,5mm vrtání zdůvodu, že jsem se všiml, že zavíječ větší děrování na horní loučce využívá k úkrytu a svými zámotky je zvětšuje.
Pokud má někdo zájem shlédnout způsob drátkování ruční sponkovačkou, viz příspěvek č. 40 v tomto vláknu. Užívám k plné spokojenosti dosud i u jiné rámkové míry.
JK
Drátkovanie nie je povinné. Na VN Dadant drátkujem, ale používam v strede lamelu, alebo špajdlu. Špajdla, ako opora môže medzistienku nahradiť celkom aj na NN = nepotrebujete medzistienku, drátkovanie, vrtanie, trafo a iné témy. Môžete ich vygumovať z včelárskej praxe. Vznešene sa tomu hovorí volná stavba, ale je to prirodzené včelie dielo. Používam Ms, ale snažím sa ich z technologie včelárenia vyradiť. Prirodzené včeláranie je farizejskáá fráza = iba včely bez nášho zásahu sú OK. Vyjadrenia hoby včelárov o prirodzenom chove včelstiev nie sú košér.
Také zareaguji jak na Lukáše tak na poslední příspěvek Ing. Peška v jeho sekci.
Vrták 3-4 mm se mi rovněž osvědčil - neuhýbá. Při vrtání více louček najednou byl trochu problém, že jsem je vždy spolehlivě neudržel pohromadě a pak to někde ulítlo. Komplikuje to ještě skutečnost, že mám Hoffmanovy rámky. Nakonec jsem uřízl hranol tak, aby tloušťka odpovídala tloušťce čtyř bočních louček včetně prořezu a ten jsem navrtal. Pak následovalo frézování pro vrchní a spodní loučku a boky. Teprve potom řezání. Hoffman je samozřejmě pracnější, ale maximálně mi vyhovuje. Každopádně větší díra při vrtání není na škodu, většinou i při opravách rámků není moc ucpaná, vyjímečně ji snadno prošťouchnu hřebíčkem, nebo něčím podobným. Možná to bude vyvařováním vosku ve vodě. Případné jarní vyvařování malého množství vyřazených např. plesnivých rámků řeším v páře a napřesrok čistím louhem. Bez toho by asi ty dírky byly zacpané víc, ale i tak by neměl být problém je snadno prošťouchnout. Když už zmiňujete sponkování, máte někdo zkušenost, jak to drží po opakovaném vyvaření?
Zatavování mezistěn s nerez drátky trafem 24V je opravdu zdlouhavé. Používám stejnosměrný laboratorní zdroj s výstupem 32 V. Ten slouží primárně k odvíčkování, pro samotné zatavování bych jej asi nepořizoval. Jen tím chci potvrdit, že při tomto napětí to už pěkně odsejpá. (Jen bych se tedy domníval, že odpor pocínovaných drátků bude spíše souviset s jejich průřezem).
(12.02.2021 23:41)Miroslav Šubrt napsal(a): [ -> ]Když už zmiňujete sponkování, máte někdo zkušenost, jak to drží po opakovaném vyvaření?
Logicky pokud se vyvařuje v louhu, louh železo, z kterého jsou zpravidla spony nerozkládá, řekl bych naopak, železo jaksi konzervuje, jenže rámek po vytažení wapuji, takže nakonec by měl dojít co nejrychleji zpět do úlu kde se proti korozi kovů stačí na takovým kousku postarat včely. Oxidaci železa zapřičiňují kyselé prostředky.
Jsou aj nerez spony ale obchodníci neví co zaně. Myslím si že mne spony lehce přežijou i přes několikero louhvarů.
Nikdy jsem to nezkoušel ale slyšel jsem, že při vyvyření se sponky vytáhnout, takže musíš vyplítat rámek znovu. Ale to musí potvrdit ten kdo má osobní zkušenost. Jinak ještě k tomu zatavování. Používám nerez drátek a použtívám na zatavování autonabíječku přeplou na 24V a jeden rámek mi trvá tak 5s.....takže nevim jaktože vám to při 24V trvá tak dlouho......
Dlouho to může trvat ze dvou důvodů-píšeš, že používáš autonabíječku, ale většina píše , že má trafo. Markantní rozdíl, autonabíječka má většinou dostatečnou rezervu v dodávaném proudu, navíc stejnosměrném. Trafo může být různé, od maličkých, která by to ani neohřála, po trafa pro půl vesnice, samotné trafo dodává proud střídavý. Záleží tedy na parametrech používaného zdroje. Sám používám zdroj od starého notebooku, tedy stejnoměrný a úplná spokojenost, zatavení mezistěny trvá cca 5 sec. Tedy dva důvody- stejnosměrný proud zdroje nebo střídavý proud z trafa, dále pak rozdíl v dodávaném proudu
Ja nerezový drôtik zatavujem zdrojmi z PC alebo notebooku na dvakrát, teda 2 x po polovici výpletu. Ide mi to rýchlejšie ako žeraviť celý výplet naraz. A videl som aj zatavovanie slabým trafom po jednom drôtiku a išlo to majstrovi ako po masle.
Vyjadrim sa k teme Louky vs. TomasoFernando
Z prvoti som mal po zhliadnuti videa od Loukyho podobny(nie rovnaky) nazor ako TomasoFernando ale potom ma napadla varianta do ktorej pojdem ja a to:
Skladovat pripravene "zbuchane" ramiky nie je to co setri priestor ale skladovat navrtane polotovary ramikov mi usetri cas ked ich budem potrebovat a nebudem musiet uz vrtat.
Pri par kusoch to moc clovek neriesi ale pri X tisicoch ramikoch uz skladovatelnost a uspora casu hraju vyznamnu rolu.
cize moj postup: vrtat 5 vrtakmi 5 paliciek naraz....
Takze dakujem Loukymu za vnuknutie myslienky....
TomasoFernando..... tiez som sa na to pozeral ako ty a predsa to akoze zbytocne video nebolo zbitocne...
Super som spokojny s tymto riesenim
(13.02.2021 9:06)Louky napsal(a): [ -> ]Nikdy jsem to nezkoušel ale slyšel jsem, že při vyvyření se sponky vytáhnout, takže musíš vyplítat rámek znovu. Ale to musí potvrdit ten kdo má osobní zkušenost. Jinak ještě k tomu zatavování. Používám nerez drátek a použtívám na zatavování autonabíječku přeplou na 24V a jeden rámek mi trvá tak 5s.....takže nevim jaktože vám to při 24V trvá tak dlouho......
Vyvařuji celé souše a sponky drží. Avšak, používám kancelářské sponky SAX 23/13 pro tloušťku horní loučky 15 mm a tloušťku dolní loučky 12 mm. Pokud drátkuji rámky s tenčí spodní loučkou (6 mm), použiji na úpravu sika kleště (ohnu přečnívající konce sponky). Takto vydrátkovaný rámek mi vydrží celou jeho životnost. Přesto, pokud se nešetrnou manipulací stane (velmi zřídka), že se sponka uvolní, lze tuto nahradit sponkou novou. Na zatavování dosud používám baterie z aku vrtačky 14,4 V z roku 2004.
JK
Používa okrem mňa ešte niekto prepichovanie dierkovačom?
