Včelařské fórum – o včelách a včelaření

(09.12.2011 11:34)Madra napsal(a): [ -> ]Ďury: tak nevím kolik chceš mít včelstev, ale rámky co jsou jenom sbité se nevyplatí, to udelaš sponkovačkou za několik vteřin rámek.
Rámek nestlučený v obchodě stojí cca 9,- Kč a muj postup na rámky je tento.

Rámek nadirkuji pro výplet drátkem podle potřeby (vrtaček 1,5-2mm)
sbiju sponkovačkou (gude 1000,- kč, v lidlu občas za 600,-)
protahnu drátky
uchytím pod mezerníky.

Nejtěžší není stlučení rámku, ale vydrátkování, to je činnost která mne opravdu nebaví, pokud si koupiš derkovač rámků, v potřebach občas se stane, že rámek praskne, dirky jsou menší a dratek se blbě strefuje...

a vybavení se ti odhadem u 200 ramku vrati, než kupovat stlučené a věř, že 200 ramku je skoro nic...

Máš pravdu, jen sbitý asi nemá smysl, já beru hotové, vypletené a to proto, že to zatím nemám kde dělat. Kdysi dávno jsem to dělal taky, byl jsem včelař- junior. Vloni jsem pořídil půlhektarový ovocný sad ještě k tomu u lesa a tak nějak mi tam ty včely chyběly. Tak jsem ke všemu tomu shonu(práce, rodina,stavba,zahrada, sad) pořídil troje bzučilky do začátku. Až dokončím stavbu, bude i místo na dílnu.

Už to mám doma(dvoupokoják)

ďury

Ještě bych se chtěl vrátit k tomu přichytávání drátku kancelářskou sponkovačkou. Kdysi jsem někde viděl, že od sponkovačky je táhlo na nožní pedál a dotyčný v rukách jen otáčel rámek a nohou přes táhlo pěkně sponkoval. Ale zabte mě, nevím, jestli to byla jen fotka s popisem ve starším ročníku Včelařství nebo někde na internetu a nebo, jestli to nebylo dokonce i video, ale to asi ne. Myslím si, že jsem to viděl v nějakém tom starším čísle Včelařství.
Nevíte někdo takhle náhodou, co mám na mysli?
Díky za případné připomenutí, Pepa

To táhlo, nožní pedál, mám ještě viset v garáži. Používal se hlavně proto, že starší sešívačky u nás běžně kdysi dostupné, měly krátkou páku a tak po chvíli práce bolela ruka. Věř ale, že k těm nynějším větším sešívačkám s delší pákou není potřeba.
JK

(01.01.2012 14:44)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]To táhlo, nožní pedál, mám ještě viset v garáži. Používal se hlavně proto, že starší sešívačky u nás běžně kdysi dostupné, měly krátkou páku a tak po chvíli práce bolela ruka. Věř ale, že k těm nynějším větším sešívačkám s delší pákou není potřeba.
JK

No, na to táhlo jsem se ptal hlavně proto, protože si myslím, že mohlo být dobré na to, že ruce jen otáčely rámek a sponkování bylo prováděno nohou.
Nebylo to tak rychlejší? Není škoda, že je odstraněno?
Ale to se chci zeptat spíše těch, kteří právě s tím táhlem pracovali.
Děkuji, Josef

Když již dáváte nahlédnot do své rámkařské kuchyně, prozradím svůj recept také. Rámky 42 x 17 již mnoho let drátkuji kancelářskou sponkovačkou antikorovým drátkem o prům. 0,3 mm pořízeným, tehdy výhodně, ve včelařské prodejně v Zschopau v ještě bývalé NDR. Bohužel již dochází. Drátkuji o volných chvílích přez zimu. Drátky nikterak nešponuji a takto nadrátkované skladuji do doby použití - před vložením do včelstva. Drátkuji do "V" mezi horní a dolní loučkou. Teprve před zatavením mezistěn drátky došponuji zvlňovačem. Mezistěnu dosadím na spodní loučku a cca 1 cm pauzy ponechám mezi horní hranou mezistěny a horní loučkou. Mám tu zkušenost, že při ponechání mezery nad spodní loučkou, tuto včely dostavují trubčinou. Při ponechání mezery pod horní loučkou včely tuto vystaví dělničinou. Kvůli tepelné roztažnosti však mezera mezi mezistěnou a rámkem být musí nejméně ze dvou stran. K zatavení mezistěn již několik roků používám baterie akušroubováku 14,4 V (používané od 2003 stále i když původní, laciný akušroubovák již dávno odešel do ekologického odpadu). Jednu mezistěnu zatavuji natřikrát - po jednotlivých "V-čkách". Na jedno nabití jedné baterie, mám dvě, zatavím asi 80 mezistěn. Nezatavuji tisíce mezistěn. Stačí mi na sezónu cca 350 ks. S vodorovným drátkováním mám tu zkušenost, že se mezistěny někdy prověšovaly a křivily pod vahou včel zvláště za vyšších teplot. Vosk z plástů nevyřezávám, vytavím celé plásty v kotli a drátkování pouze došponuji. Je však pravdou, že rámek i takto vydrží pouze cca 3 oběhy - to znamená cca 8 - 10 roků a někdy je nutno opravit i drátkování po vytavení některého staršího rámku.
JK

---

(01.01.2012 22:29)Josef K napsal(a): [ -> ]No, na to táhlo jsem ptal hlavně proto, protože si myslím, že mohlo být dobré na to, že ruce jen otáčely rámek a sponkování bylo prováděno nohou.
Nebylo to tak právě rychlejší? Není škoda, že je odstraněno?
Ale to se chci zeptat spíše těch, kteří právě s tím táhlem pracovali.
Děkuji Josef

To táhlo mne dost zdržovalo. Kvůli nasazení rámku pod čelisti sponkovačky je bylo nutno sejmout a opět nasadit. Nehledě na to, že i omezovalo pohyb samotného rámku. Bylo to zkrátka něco navíc. Budeš-li mít cestu na Mostecko, předvedu a můžeš si to vyzkoušet i na svých rámcích. Případně, pokud zdraví dovolí, se můžeme srazit i při jiné příležitosti. Snad bude rok 2012 příznivější než 2011.
JK

(01.01.2012 22:29)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]Mezistěnu dosadím na spodní loučku a cca 1 cm pauzy ponechám mezi horní hranou mezistěny a horní loučkou. Mám tu zkušenost, že při ponechání mezery nad spodní loučkou, tuto včely dostavují trubčinou. Při ponechání mezery pod horní loučkou včely tuto vystaví dělničinou. Kvůli tepelné roztažnosti však mezera mezi mezistěnou a rámkem být musí nejméně ze dvou stran.
JK

My máme M tendenci dorážet spíše nahoru. Vše záleží na průřezech horní a spodní loučky. Pokud je spodní loučka tenká (u mne 8 x 16 mm), včely ochotně ponechaný prostor - cca 5 mm dostaví dělničinou bez jakýchkoliv mezer. Dokonce spodní loučku jakoby obalí do vosku, t.j. zahrnou ji do díla. Nahoře je to obdobné. Včely pudově rámek zastaví, protože ho chtějí jakoby zavěsit. Pokud je spodní loučka široká - typově stejná, jako boční, dole mezi loučkou a dílem vzniká mezera. Ta zvláště v zimě působí problémy s celistvostí díla a omezuje přechod mezi nástavky.
Navíc - užší loučky (horní a spodní) při vyfukování včel z medníkových nástavků neodráží tolik proudící vzduch zpět a odvčelování vyfukováním je podstatně jednodušší. Vzniká jakýsi trychtýř, vše jde jako po másle, včely se nemají kde "schovat".
Máme nějaké nástavky s rámky 39 x 24 cm. Všechny loučky široké 25 mm, tloušťka horní 12mm, ostatní 8 mm. Odvčelování při odebírání medných nástavků této míry je doslova porod. Včely se schovávají v nedostavěných mezerách hlavně mezi spodní loučkou a dílem a jdou vyfouknout jen velmi obtížně. Spotřeba času na odvčelení je tímto způsobem až pětinásobná. Ale to může posoudit jen ten, kdo tuto technologii používá. K brku nebo smetáčku už bych se nechtěl nikdy vracet.
iRP

Máme stejné zkušenosti. Používám úzkou horní i spodní loučku.



Jedinou nevíhodou je částečné prostavování. Ale nic není dokonalé.
JK

Ake su rozmery vrchnej a spodnej loucky? Neprehyba sa pod vahou medu ?

Byl jsem to změřit, již jsem si to přesně nepamatoval.
Horní loučka: výška x šířka = 15 x 12 mm; spodní loučka: výška x šířka = 12 x 10 mm. Včely obě loučky obestaví dílem a tím je také zpevní. Pokud nepoužijeme sukovité dřevo, loučky se neprohýbají. Jak jsem již uvedl, včely je prostavují. Na druhou stranu, při zimování nepamatuji od roku 1985 odtržení zimního hroznu od zásob. Včely zimují na výšku na souvislém plástu.
JK

Příspěvky k zatavování mezistěn jsem přesunul do tématu Trafo na zatavování mezistěn.

Rád bych přispěl fotkama zařízení na vrtání rámků. Použitý motor je z vyřazené pračky. Po ukončení vrtání vyměním vrtáky za čepy z nerez drátu, a používám na usazování zděří. Zítra usadím poslední zděře a začnu s drátkováním. Na sezónu připravuju letos 800 rámků.

PÁNOVÉ A DÁMY, TOHLE MĚ VČeRA DOSTALO.

Zrovna když se chystám zkompletovat 6osou vyvrtávačku.

Co to mu říkáte?