Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Túto istú konštrukciu - mabušák + spojka + vrták už 35 rokov používam na vŕtanie plošných spojov. Neskôr nasledovala výmena spojky za vŕtaciu hlavičku z modelárskej vŕtačky z DDR Pico.

Jednoduché a spoľahlivé.

Mimochodom, aj vtedy stál motorček 100,-Kčs.

Díky Rendo.
Jdu hledat kolik stojí teď.Je to jednoduché a plně dostačující.To moje "píchání" po jedné dírce také stačí ale tohle je zase rychlejší.Zkusím schválně i to drátkování s tou sponkovačkou.Jen je škoda že tam není lépe zabraný detail kameramanem té úpravy sponkovačky.Pro rámky si jedu příští víkend a tak bude zkoušení. Moc se mi to ale nezdá že by ty sponky držely až tak dobře.Kdyby byla sponka o trochu delší a z druhé strany železný protikus aby se pacičky sponky ohnuly proti jako u kancelářské sešívačky tak to by potom byla jiná.
Sponkovačku upevnit do držáku a ovládat nohou jako jsem to viděl na jednom videu při sponkování rámků.To by bylo něco! To by byl fofr a drželo by to.

Pneu sponkovačkou se mi drátování moc neosvědčilo - drátek po zvlnění zvlnovačem vytahoval nezahnuté spony,použil jsem návod sponkování př.Křapky zde z webu - koupil jsem tuto sponkovačku- http://www.obchod.oramic.cz/0%7C178%7C21...62323.html - používám spony délky 13 mm, loučky mám 10 mm, jsou krásně zahnuté a drží, drátkuji na šířku rámky 448 x 232. Zase naopak pneu sponkovačkou jdou rámky ve formě jedna báseň.

Ještě se zeptám Petře jak to jde s rámky ze smrku a nebo borovice.Jasně že lípa je nejvhodnější ale co tyhle dvě varianty?Lezou tam sponky také dobře a neohnou se?
Vypadá to bytelně.

Ak sa použijú na drôtikovanie kancelárske sponkovačky namiesto vŕtania, nekoroduje vo vnútri úľa tá časť spony, čo zostane na povrchu dreva? V úli je dosť vlhko, výpary kyseliny na ničenie roztočov sú dosť agresívne, vydrží to? Neutrhne sa potom plást pri vytáčaní? Z tohoto pohľadu sa m i zdá bezpečnejšie predvŕtanie rámikov, aj keď samotné vŕtanie a vypletanie je asi pracnejšie, myslím že by sa vyplatilo investovať trocha času a peňazí do multivrtačky ako uvedené vyššie.

(12.03.2012 8:23)Míra.P napsal(a): [ -> ]Ještě se zeptám Petře jak to jde s rámky ze smrku a nebo borovice.Jasně že lípa je nejvhodnější ale co tyhle dvě varianty?Lezou tam sponky také dobře a neohnou se?
Vypadá to bytelně.

Lípa a smrk je OK, z borovice přířezy nemám. Spony lezou jak po másle, neohnou se pokud tam není suk. Z druhé strany po vytrátkování ještě přimáčknu kombinačkama .

(12.03.2012 13:30)Š.J. napsal(a): [ -> ]Ak sa použijú na drôtikovanie kancelárske sponkovačky namiesto vŕtania, nekoroduje vo vnútri úľa tá časť spony, čo zostane na povrchu dreva? V úli je dosť vlhko, výpary kyseliny na ničenie roztočov sú dosť agresívne, vydrží to? Neutrhne sa potom plást pri vytáčaní? Z tohoto pohľadu sa m i zdá bezpečnejšie predvŕtanie rámikov, aj keď samotné vŕtanie a vypletanie je asi pracnejšie, myslím že by sa vyplatilo investovať trocha času a peňazí do multivrtačky ako uvedené vyššie.

Ta otázka bude nejspíše adresována mě. Tedy, za ty roky a je jich nepočítaně, vydrátkování za pomoci kancelářské sponkovačky vydrží 2 - 3 oběhy. Jeden oběh znamená každým třetím rokem vyvaření vosku z rámku, dopnutí drátků zvlňovačem a zatavení další mezistěny. Čili, sponka vydrží v rámku 6 - 9 roků a pak je již stejně lepší tyto rámky použít na zátop v krbových kamnech. Někdy však je potřeba u některých zvláště starších rámků, na cca 5%-tech z celkového množství, provést opravu nebo předrátkování. Při vytáčení se plást ještě nikdy neutrhl. Samozřejmě, nedoporučuji vytáčet panenské plásty na radiálním medometu. Ale na to sponky nemají vliv. Co se týče koroze sponek - záleží na použitém materiálu. Ani u pozinkovaných sponek to není nikterak dramatické.
JK

ja len naokraj k tomu vytacaniu v radialnom medomete,praveze panenske su v nom poskodzovane menej nez v inych typoch..podmienka ale je aby boli dole dostavane a neobsahovali skrystalizovany med,napr repkovy pri vytacani agata..v Taliansku maju len radialne medomety a panenske dielo pri dadant systeme je samozrejmostou..tiez vcelarim takymto sposobom a 3 roky som na radiali vytacal..

Sponkovat drátek sešívačkou jsem zkoušel opravdu před mnohými lety a proto se odvažuji tento způsob připevnění drátku jakkoliv komentovat. Něco jiného je ale použití nerezového drátku. Ten na rozdíl od pocínovaného je z metalurgického hlediska z tzv. austenitické oceli. Austenit je velmi zvláštní strukturou se zajímavými vlastnostmi. Nejpopulárnější je asi jeho nemagnetičnost, ale z technického hlediska je jeho prokletím velni nízká mez kluzu. Ta je u běžné (perlitické) oceli někde mezi 60 - 80% meze pevnosti. Tato vlastnost austenitu způsobuje velmi snadné protažení drátu už při nízkém zatížení v tahu. Naštěstí je to doprovázeno značnou tažností a tak drát můžeme téměř "doalelůja" vytahovat. Dochází při tom k mírnému zpevnění. Důsledek pro drátkování rámků? Veškeré snahy o napnutí nerezového drátku se minou účinkem při rychlém vytáčení kdy dojde k jeho "vytažení". Dále je velmi citlivý na přehřátí při elektrickém zatavování. Není vhodné příliš pospíchat a hnát to velkým proudem. Dojde k nevratnému uvolnění napnelismu. Zmíněné problémy řeším postupným promačkáváním jednotlivých drátů při jeho současném napínání (dojde současně k jeho zaříznutí do dřeva) a dodatečným napnutím drátku po zatavení dalším hřebíčkem v boční loučce. Stejně pak je ale nutno při vytavení rámků dráty znovu napnout zvlnkovačem.
Proč jsem se tak rozepsal, že nelze dopnout přisponkovaný drátek dodatečně jinak než zvlnkovačem.

Abych nedělal zbytečné pokusy. Ten problém je v tom, že drátek neprokluzuje pod sponkou a nedá se to vypnout v celé délce jedním tahem?

Moje sponkovačka, kterou jsem si to zkoušel jen tak do laŤky nezatloukla sponky úplně a vznikala tam hrazdička. Takže toto bych viděl nadějně.

Dík za osvěžení znalostí z průmky. Už byly hodně hluboko.

Josefou Křapkou systém ručnej sponkovačky používam už štvrtý rok, sponky dlhé 12 mm sú umiestené do latky rámika po dĺžke, drôtik 0,03mm vediem pod sponkovačkou, pod úderníkom je v bužírke. Vytrhnutie sa objaví niekedy aj mňa, ale ak je napnutí zvlňovačom, je to v pohode. Drôtik vediem po šírke rámika a vytváram tzv široké "Zet", prvé zet asi 15 mm pod hornou latkou a 250 mm priestore umiestnim tri široké zet (môžu byť aj štyri), potom Ms je správne dobre vystavaná a prichytená o vrchnú latku, takže Ms netreba upravovať tekutým voskom. Nožička zet, ktorá je šikmá, dobre dopĺňa medzistenu, pretože Ms len pri jednoduchom vodorovnom vedení drôtika zvykne naplnená medom padať dole. Ja viem, bol by dobrý obrázok, ale ja to stále nedokážem vložiť do textu i keď fotodokumentáciu mám v zálohe. Anton

(12.03.2012 21:16)jjvcela napsal(a): [ -> ]Sponkovat drátek sešívačkou jsem zkoušel opravdu před mnohými lety a proto se odvažuji tento způsob připevnění drátku jakkoliv komentovat. Něco jiného je ale použití nerezového drátku. Ten na rozdíl od pocínovaného je z metalurgického hlediska z tzv. austenitické oceli. Austenit je velmi zvláštní strukturou se zajímavými vlastnostmi. Nejpopulárnější je asi jeho nemagnetičnost, ale z technického hlediska je jeho prokletím velni nízká mez kluzu. Ta je u běžné (perlitické) oceli někde mezi 60 - 80% meze pevnosti. Tato vlastnost austenitu způsobuje velmi snadné protažení drátu už při nízkém zatížení v tahu. Naštěstí je to doprovázeno značnou tažností a tak drát můžeme téměř "doalelůja" vytahovat. Dochází při tom k mírnému zpevnění. Důsledek pro drátkování rámků? Veškeré snahy o napnutí nerezového drátku se minou účinkem při rychlém vytáčení kdy dojde k jeho "vytažení". Dále je velmi citlivý na přehřátí při elektrickém zatavování. Není vhodné příliš pospíchat a hnát to velkým proudem. Dojde k nevratnému uvolnění napnelismu. Zmíněné problémy řeším postupným promačkáváním jednotlivých drátů při jeho současném napínání (dojde současně k jeho zaříznutí do dřeva) a dodatečným napnutím drátku po zatavení dalším hřebíčkem v boční loučce. Stejně pak je ale nutno při vytavení rámků dráty znovu napnout zvlnkovačem.
Proč jsem se tak rozepsal, že nelze dopnout přisponkovaný drátek dodatečně jinak než zvlnkovačem.

Abych řekl pravdu, plně nechápu o co Ti příteli jde. Jestli o šponování drátku v celé délce protažení rámkem, nebo jen jeho napnutí? Používám zvlňovač a nevidím to jako nějakou újmu na konstrukci. Naopak, při zatavování elektrikou je to plus, protože konkrétně antikoro drát je dobře zataven bez jeho nadměrného protažení při zahřátí jako se tomu děje bez jeho zvlnění. Řečeno slovy klasika: "Napnelizmus bez cukatůry je naprosté kravínium". Jistě si někdo vzpomene na dnes již nežijícího klasika, který je autorem tohoto výroku.
JK

---

(12.03.2012 16:05)gusto napsal(a): [ -> ]ja len naokraj k tomu vytacaniu v radialnom medomete,praveze panenske su v nom poskodzovane menej nez v inych typoch..podmienka ale je aby boli dole dostavane a neobsahovali skrystalizovany med,napr repkovy pri vytacani agata..v Taliansku maju len radialne medomety a panenske dielo pri dadant systeme je samozrejmostou..tiez vcelarim takymto sposobom a 3 roky som na radiali vytacal..

Dovol mi příteli abych o panenskosti takového díla poněkud zapochyboval. Jedná se jistě o dílo, které ještě nebylo zaplodováno. Nebylo zaplodováno v roce kdy vzniklo, v roce následujícím, v roce já nevím, třeba desátém. Je to však stále dílo panenské, nebo jen dílo voskové kterému nebyla dopřána ta čest být účastno na životě včelastva jinak než být pouhou spíží (špajzem-zásobárnou) pro zásoby? Já za panenské dílo pokládám dílo v době vzniku. Copak po celou tu dobu existence takového díla po něm včely neťapají a nepřinesou na svých nožičkách a bříškách různé látky které nemůžeme ani při nejlepší vůli nazvat hygienické- panenské? Ale je to zřejmě věcí názoru. Čili, v Itálii pokud vytáčí takové dílo na radiálním medometu, tak se jedná o dílo, které má zcela jinou pevnost než dílo panenské-tedy ještě nezpevněné.
JK

(12.03.2012 23:49)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]Abych řekl pravdu, plně nechápu o co Ti příteli jde.

Jak jsem napsal nahoře, o nic mi nešlo, jen jsem se tak trochu rozplkal o problémech s nerezem, které řeším při drátkování.
Co se týče panenského díla, myslím, že dílo je panenské tak dlouho dokud ho matka nezaklade a nebo pokud nepříjde do styku s akaricidy. To že mu je i více let na tom nic nezmění, protože je v úle jen několik týdnů v roce.

panenske dielo je aj podla mna to ktore nebolo zaplodovane,nech ma rokov kolko chce..ale o tom som nechcel,islo o moznost vytacat v radialnom medomete,mam stym vlastne skusenosti,a cca 50 % plastov splnalo u mna aj tu podmienku o ktorej hovorite vy pan Krapka,cize medzistienky vystavane v danom roku..samozrejme rokmi tie plasty pevneju,a praca snimi je lepsia ako s cerstvo vystavanymi,o tom niet pochyb..u cerstvo vystavanych je skor problem pri odvieckovani,nez pri radialnom vytacani..inak,spevnene su jemnou vrstvou propolisu a nie nejakymi nehygienickymi nanosmi noziciek a brusiek...to je skor usmevna teoria

Tak jsem dnes rozpohyboval 6-ti vrtačku a fakt je to lepší než to vrtat po jedné.

Zdravím Hozo.
Napájíš to z nabíječky a nebo také zdrojem z PC 12V?
Dneska jsem zkusil oboje a s nabíječkou přepnutou na 8A místo na 2A to jede podstatně lépe ale nevím abych to třeba nespálil. Tolik elektrice zase nerozumím.Když to pak je ale takhle v ředě třeba jen ty čtyři motůrky tak by to mělo snést tohle napětí co říkáš?
Poradíš?
Díka Míra

Změnou proudového rozsahu nic nepokazíš. Ta pouze připojuje tzv. tvrdší zdroj (20A) Proud, který teče motorky je závislý na příkonu. Takže trocha matematiky:
P = výkon [W], U = napětí [V], I = proud [A]
vzorec na výpočet proudu je I=P/U
jeden motorek má např. 20W, máš 6 motorků, P je 6x20, takže 120W
napájení máš 12V, do vzorce dosadíš 120/12 a výsledek je 10. Takže proud protékající motorky je 10A.

Ty si samozřejmě dosadíš hodnoty, které odpovídají tvému případu. Ale v praxi nic nepokazíš tím, když necháš běžet zdroj na vyšší proudový rozsah při odpovídajícím napěťovém rozsahu. Motory si nevezmou více proudu, než potřebují.

Ono mierne predimenzovanie prúdoveho rozsahu zdroja určite nezaškodí. Zvlášť, ak sa na zariadení pracuje dlhšie....

(28.03.2012 21:06)Míra.P napsal(a): [ -> ]Zdravím Hozo.
Napájíš to z nabíječky a nebo také zdrojem z PC 12V?
Dneska jsem zkusil oboje a s nabíječkou přepnutou na 8A místo na 2A to jede podstatně lépe ale nevím abych to třeba nespálil. Tolik elektrice zase nerozumím.Když to pak je ale takhle v ředě třeba jen ty čtyři motůrky tak by to mělo snést tohle napětí co říkáš?
Poradíš?
Díka Míra

Zdraví Míro,
napájím to 12V z peckového zdroje. Ten dává na rozdíl od nabíječky tvrdých 12V. Nabíječky olověných akumulátorů dávají min. 14,5 V (nevím jak je to u gelových baterií) a jsou to zdroje proudu (jak už bylo psáno výše). Přepnutím na "silnější" proud získáváš větší rezervu proudu při zatížení zdroje. Ty motory berou poměrně málo, ale dohromady asi víc než 2A, a proto se ty motory točily pomaleji. Jedná se o tzv. sériové motory u kterých s klesajícími otáčkami při zatížení stoupá kroutící moment. Lze je tedy dost zatížit přitlačením na rámek, ale neměly by dlouho stát zabržděné, protože nejvíce proudu berou při nulových otáčkách = nulové chlazení atd......
Pokud jsou to motory na 12V nemusíš mít strach, že je přetížíš nabíječkou, když je nespálíš dlouhým zabržděním. Případně je kontroluj pohmatem - mě se při 12V ani nezahřejou.

Ty motorky jsou z auta, takže musí napětí z nabíječky vydržet, v aut. síti se dějí i horší věci, než dobíjení nabíječkou.

Jak jsem psal, dnešní komponenty autom. průmylsu se dělají na 200-300 tis.km a to se takový motorek natočí A jsou značkové, kovové ložiska atd. Pracují poblíž výfukových spalin, takže je Míro bez obav toč