Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Diagnóza nemoci z fotografie
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32
Nejde o teplo. Ale o plod.
"Mohl by Tropilaelaps přežít v SK?
Ano, ačkoli požadavek Tropilaelaps na plod je omezující faktor při usazování ve Spojeném Království. V oblastech, které jsou teplejší, například na jihu a východě, kde včelstva plodují celý rok, roztoč přežije, dokonce v malých plochách plodu. Pokud včely chovají nějaký plod, může roztoč přežívat, a jak se množství plodu snižuje mnoho dospělců vstupují samotní do plodové buňky ale nemnoží se. Tropilaelaps pravděpodobně nepřežije tam kde je úplné přerušení plodování během zimy. Prognózy však jsou, že se klima v budoucnu oteplí. Teplejší zimní podnebí, s více včelstvy stále chovající plod, by mohl zvětšit potenciál šíření a dopad Tropilaelaps."
Odhadl bych to na roztoče, kteří žijí na dně úlu a živí se tím, co ze včelstva spadne. Je jich mnoho druhů. Nebývá to velký problém.
Když se jich po otření podložky objeví za chvíli velká spousta - nepadají tam třeba z pylových plástů spodního nástavku, jestli se včely již trochu stáhly?
Samosebou, nejste-li si jist, tak obrátit se na veterinu nemůže škodit.

Ivan Černý
Podle dalšího zkoumání byl asi nejblíže Ivan Černý
Roztoč konzumuje opadly pyl , je jen u vchodu a kolem vchodu do úlu .
Podle pečlivého zkoumáni má 8 stejných nohou , (varroa a Tropilaelaps mají 6nohou +pařáty(pár končetin jiného tvaru (spíše dlouhá tykadla) (oficiálně 8nohou ale nejsou stejné)) + ustní ustrojí) (opraveno)
(nejsou to tykadla protože mají jasně definované klouby , tykadla mají zalomení jen na začátku pak už jsou rovná, jsou tenčí )
Takže to je asi některý z Klepítkatci/Pavoukovci/Roztoči , osobní typ na něco domácího , nebo sviluška.
Varroa destructor má 4 páry tedy 8 nohou.
Na podložkách jsem objevil toto, nevíte někdo zda se jedná o zvápenatění plodu ?

[Obrázky: 012_025.jpg] [Obrázky: 012_023.jpg]
Já si myslím, že ano. Mrknout do nich jestli ještě nejsou nějaké zbytky v buňkách nebo je to kompletně vytahané a aplikoval bych kyselinu mravenčí a vyměnil matku.
Kyselinu jsem již dal, ale s matkou budu muset počkat až na jaro, nevím jestli se dá v září někde sehnat.
Včelařská inzerce, jsou ještě matky. Počkal bych na vyjádření dalších kolegů, abych nepřestřelil
Je to zvápenatění.
Jestli chceš matku, napiš na email, ještě nějaké mám.
Dají se matky reklamovat ? Mám červnové oddělky.
s matkou to bude asi jako s manželkou, takže game over Big Grin
Vyzera to jednoznacne na zvapenatenie. Ak si to objavil iba v 1 rodine najlepsie danu rodinu zlikvidovat, dielo vytavit, ul oskrabat a opalit, lebo inak sa ti najme na jar rozsiri do viacerych rodin.
Tak to mě mrzí, myslel jsem, že existují i jiné šetrnější metody. Oddělky mám od června a už je musím likvidovat.
Tak tedy teda. Podle fotografií se jedná evidentně o zvápenatění včelího plodu. Není to žádná tragédie. V posledních cca deseti letech se s tímto onemocněním setkávám stále častěji.

Mikroskopická houba Ascosphaera apis je v podstatě všudypřítomná a záleží jen na podmínkách kdy se onemocnění rozvine. Nejedná se o nebezpečné onemocnění a není třeba je hlásit. Je třeba včelstvo přeložit do čistého a vydesinfikovaného úlu, při té příležitosti, napadené plásty (s larvami postiženými zvápenatěním) odstranit a spálit. Je doporučeno použít desky Formidol s kyselinou mravenčí. V posledních letech používám i tento postup a vždy s úspěchem.

Samozřejmě, hovoříme o včelstvu a ne o zdecimovaném mrzáku. V tom případě by připadal v úvahu postup př. Scipia.
Příteli Pavle, mrkněte na to a rozhodněte se. V každém případě získáte do budoucna cennou zkušenost.
JK
Moja rada nebude fundovaná,ale určite ak by som bol v koži včelára ktorý má možno 3 odložence,tak by som nič bez posúdenia skúsenejších nelikvidoval.Prizval by som si na včelnicu ostrielaného včelára,nech posúdi stupeň poškodenia.Já som sa zvápenatením stretol len jeden krát a to už pekne dávno.Bolo to o tomto čase.Na radu skúsenejšieho včelára som zo včelstiev odobral všetok plod,dlhoveká generácia tu už je,netreba sa toho báť.Včelstvo som preložil do iného úla a po vybratých plodových plástoch som doplnil nové súše, dokrmil a aplikoval formidol.Na jar včelstvo vyzeralo ako všetky ostatné,žiadne zvápenatenie sa už neobjavilo.Ono by bolo ideálne celkovo včely omiesť na nové dielo a zásoby už spracované od iných nepostihnutých rodín,no počítam,že to ti môže robiť pri pár úloch problém.Možno prídu aj iné rady,no já som pochodil, ako som písal.
A matku jste nechal původní ?
Pavel, v mojom včelárskom živote som sa prvý raz stretol pred 25 rokmi, keď sa objavil v oplodniačikoch. Vtedy to bolo len také malé upozornenie, po 3 rokoch sa choroba z oplodniačikov vytratila, ale po krátkej prestávke so spozoroval na letáčoch uschnuté bieločierne larvy, rady boli rôzne ako sa ascosferóze zbaviť, ale ani jedna nebola tá pravá. Použil som kyselinu mravčiu, podľa rád v časapise VČELÁR, výsledok negatívny a prestal som s tým. Po istom čase 3-4 roky z niekoľkých včelstiev ako prišla tak spontánne odišla doteraz je to tak, každý rok mám niekoľko včelstiev, kde prežíva, ale
v nízkej rovine a včelstvo ak má z čoho, tak aj prinesie úžitok.

KM nepoužívam, ale ak sa "vápno" vo včelstve vyskytne použijem postrek pivom, ktoré by malo byť vyrobené aj z chmeľu, v ktorom je látka, potierajúca práve ascosferózu. Postrek robím rozprašovačom na kvety obdeň, asi 5-7 krát, najskôr vnútro úľ a potom plást po pláste. či to pomôže? Mne sa zdá, že hej, čo tak to vyskúšaš na svojich včelách. Anton
(07.09.2012 12:36)pavel.t napsal(a): [ -> ]Tak to mě mrzí, myslel jsem, že existují i jiné šetrnější metody. Oddělky mám od června a už je musím likvidovat.

Pavel, kto ti povedal, že napadnuté včelstvá musíš likvidovať? Ja so za 25 rokov ma l ascoferźou postihnutých viac včelstiev a nikdy som preto včelstvo nelikvidoval, veď postihnutie býva v rôznej sile a nemusí včelstvo zlikvidovať. Je to pre včelára nepríjemné, ale dá sa z toho vykľučkovať. Teraz už nebude vo včelstve vyčínať, plod nebude a inak v úli neškodí. Po zime po zaviečkovaní prvých lariev sa môže vápno vo včelstve znovu prejaviť, ale dobrá M stratu včiel vie nahradiť. a potom skús na také včelstvo použiť pivo postrekom.
(05.09.2012 15:50)Uge napsal(a): [ -> ]Rozhodně děkuji , dokud jsi mě nenasměroval nemohl jsem najít žádný validní zdroj informaci když jsem nevěděl co hledat.

Databáze roztočů včel (je jich popsáno k dnešnímu datu 4157), z celého světa včetně GIS a jsou i někde fotky, je na:
http://insectsdataserver.ummz.lsa.umich....index.html



(06.09.2012 10:21)Uge napsal(a): [ -> ]Takže to je asi některý z Klepítkatci/Pavoukovci/Roztoči , osobní typ na něco domácího , nebo sviluška.

Teď se nato dívám a není to náhodou sameček VD?

[Obrázky: SAM_0684.jpg] [Obrázky: SAM_0685.jpg]
Díky Antone, říkal jsem si, že zkusím příští víkend z napadených včelstev odebrat plodové plásty a vytavit nebo nějak zlikvidovat, ale po tvých radách to můžu zkusit i jinak. Myslím, že k tomu hodně dopomohly podložky, které mám teď ve včelstvech skoro nepřetržitě. Už se těším, až jim po aplikaci KM pořádně provětrám úl a podložky dám až k odběru zimní měli.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32
Referenční URL's