Včelařské fórum – o včelách a včelaření

(15.08.2011 10:47)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]Co si myslím? Že nemůžeme srovnávat druhy a skupiny blanokřídlého hmyzu

Je to dáno péčí o potomstvo a konkurencí v získávání potravy. Včelstvo v přírodě při rozmnožování (rojení) proto instinktivně vyhledává jiná dosud neobsazená teritoria.
Samotářky si nekonkurují. Snad jsem Vás uspokojil.
JK

Ale já je nesrovnávám. Já hledám místo Vás ty "stanoviště".
Těch je v přírodě plno, stačí otevřít oči a vnímat je._gp_

Díky za snahu. To si nerozumíme. Já žádná stanoviště nehledám.

Původně jsem v příspěvku č. 71 předkládal, že člověk nahustí na jedno místo přehršli včelstev. To včely v přírodě neudělají. Vy jste namítal cituji: "shromažďovací tendence kolonií nebo hnízd samotářských typů je vždy vyjádřena v hustotě hnízdišť na určitou plochu. Co si myslíte nyní?_gp_ " Konec citátu. Já s Vámi pouze souhlasil, že samotářky tvoří kolonie. Netvoří však státy-včelstva. Ach jo!!! Já o koze a Vy o voze.
JK

Už jste slyšel termín, že včela tvoří Svaté stromy? To je strom, na který dorsata migruje tisíce kolometrů a množí se tak, že vytvoří oddělek pouhým přesunutím po větvi. To znamená, že takový strom je tak ověšený včelstvy, že připomíná domorodcům Svatý strom. Také ho tak nazývají. A potom že nenajdu u včelstev v přírodě pěkné stanoviště. Např. http://www.gravity.org/mythology/apis_dorsata_comb3.jpg
_gp_

Ale apis dorsata v ČR nežije. Že ne?? Když tak založte nové téma abysme nebyli opět mimo mísu. Pax vobiscum.
JK

Zmínil bych ještě nahuštění hnízd socialně žijících včel... např. Apis florea, A.dorsata...
Krásnou ukázkou jsou tzv. včelí stromy, na kterých žijí desítky kolonii, nebo např. některé skalní komplexy s římsami, kde žije take hodně kolonii vedle sebe. Ovšem s naší včelou medonosnou tu panuje podstatny rozdíl. Naše včela upřednostňuje dutiny, umi převest "souřadnice" z venčí do dutiny hnizda. To taková A.dorsata neumí, proto si staví 1 plást a ten musí být mimo dutinu, včelky takříkajíc musí vidět slunce... Potom to nahuštění kolonii na jednom mistě dáva smysl.. Prostě v širokem okoli je jen jeden strom, či skalní komplex,co ma takove parametry, které vyhovují včelkam.

Takže u včely medonosné je vyloučeno, že by využila nějaký přírodní komplex a vytvořila tak jakési lokální nahuštění?_gp_

Vyloučeno to není. Měl jsem na včelnici uzavřený prázdný úl, asi v třetině řady a letos jsem na něm našel během jednoho týdne, zavěšené dva roje. A to bylo přes třicet dalších včelstev v řadě. Takže věřím tomu, že pokud bude na jednom stromě několik dutin, tak je naše včela medonosná sama bez okolků obsadí a vytvoří kolonii.

Cez prázdniny som sa vytešoval s vnukom, má deväť rokov, pomaľoval som úle detskými obrázkami, ale on moju prácu ohodnotil ako gíč. Mne to však neprekáža, z chuti sa zasmial môjmu umeleckému dielu a to ma teší, že má radosť. Minulý týždeň som si pripravil môj starý ležan slovenskej národnej rámikovej miery B ako medovú kravu v štýle Tanzánian. Na budúcu jar TTBH osadím rojom. Už sa dlhú dobu povaľoval pod stodolou, tak bude osožnejšie oživiť ho včielkami.

Ano, ano, Milane. Kdo si hraje nezlobí :o)). Ale je to hezké.
JK

Pokud se úl pomaluje logickým piktogramem hned na počátku sezóny a pořídí se vždy nové foto při každé rotaci či přidání nástavku, mohli by podle série chronologicky řazených fotek včelařit i v Mlhovině Andromédy

Musí mít medná kráva šikmé stěny? Přes zimu bych si něco rád udělal, šikmé stěny jsou samozřejmě náročnější než obyčejná bednička se skleněnou stěnou.

Teoreticky by měla mít šikmé. Když už pro nic jiného tak, aby šly loučky s plásty vyndat. Když ale vidím, jak si holky, vše přitmelily ke stěnám i sklu, a jak si stavěly jak chtěly, nedovedu si představit to vyndávání. Raději "krávu"vybavit tak jak ji má př.Čermák. Já mám krávu na dívání a včely si dělají co chtějí, také na nich záleží, zda se dožijí jara. Nechci fušovat přírodě do řemesla. Dost na tom, že jsou v udělané krávě a za sklem. Ale to je nutnost, pro mě.

Piston, musí a to z jednoduchého dôvodu, šikmá predná a zadná strana úľa zabraňuje včelám plásty na trámikoch k vnútornej strany úľ. Tohoto roku som si urobil tento úľ a keďže mi pripomína detstvo, mama ná kúpala v drevenom koryte, nazval som tento dvojúľ Koryto. Úľ má prístup do podmetu z bokov úľa kadiaľ môžem robiť npr. fumigáciu a vložiť podmetovú podložku, navyše som vložil ľahkú zábranu proti vystavaniu plásta až na dno úľa.
Trámiky sú široké 26 mm,plus medzerníky, čiže je medzi nimi medzera 10 mm, tak ako pri rámikoch. V čase rojových orgií som do Koryta osadil na dva roje (je medzi nimi sadrokartónová priehradka. Plochy plásta na trámiku je 13 dm2, celkom 16 trámikov. Stavba i prínos medu dovolila roju vystavať asi 10 plástov komplet a zvyšok je len toľko vystavanýxh koľko uložili do nich medu. Ak bude v rodine záujem, tak nebude problém odrezať zaviečkovaný panenský plást s medom, no zatiaľ moju ponuku odmietli.

Podávanie zásob som preferoval z hora, nízke nádoby ( výška bočnej steny asi 5 cm), o objeme 5 litrov kladiem rovno na trámiky, nad nádobami je drvený rám s o sieťou proti muchám. Cukrový roztok lejem do nádob cez sito, do nádoby ako plavák som dal čerstvú trávu a po odbere 9 litrov, nenašiel som v nádobách mŕtvolku včely.

Postreh z praxe: včely pri agátovej znáške dobre stavali a keďže v roji bola oplodnená vlaňajšia M, začala klásť ihneď vajíčka, celý plást ani v jednom prípade hneď nevystavali, musel som im ich aj prekladať. Plásty ako nadobúdali formát kosoobdĺžnika, matka zakládla vajíčkami včely staviteľky, ich semtam "heftli" o stenu úľa. V jednom prípade mi vystavaný plást s medom a plodom sa odtrhol a spadol až zábranu, V podstate sa s trámikmi dá pracovať, ale obracanie sa musí robiť po zvislej osi, inak sa plást odtrhne v mieste stretu plodu s medom. Anton

Už som v tomto vlákne spomínal, že štýl Kenyan TBH má šikmé steny, štýl Tanzanian TBH má kolmé steny. V oboch prípadoch včely pritmelia dielo na bočné steny úľa, aby sa plást neodtrhol a aby včelstvo mohlo v každej uličke regulovať teplotu a vlhkosť samostatne, čo je pre včelstvo vysoko ekonomické. Šikmá stena slúži len na to, aby sa včelárovi jednoduchšie, ľahšie podarilo oddeliť plást od steny úľa. K náradiu prírodného včelára nepatrí vypačovadlo, ale kovaná tyčka, dlhá asi 60 cm, vybavená na jednom konci rovným ostrím v dĺžke vreckového nožíka, ktoré slúži na rovné zásahy v plástoch a na druhej strane je zahnutý nôž s dĺžkou asi 3 cm, ktorým včelár skracuje, podrezáva včelie dielo, vyberá materské bunky a pod. Európania a Američania nikdy nevčelárili v trámikovom úli masovo, až na Grékov, ktorí v nich včelária tisíce rokov a ešte aj dnes. Nesnažili sa vylepšiť postupy v trámikových úľoch, pretože hľadali priemyselné zlepšenia oproti včeláreniu s nerozoberateľným dielom v košniciach. Úľ s mobilnými rámikmi bol špeciálne navrhnutý ako komerčný úľ. Len pár profesionálnych nadšencov z Belgicka, Francúzska a Nemecka, ktorých rodiny sa už niekoľko generácií živia včelárstvom, vylepšili a sprehľadnili postupy prírodného včelára v sezóne. Včelári, ktorí pracujú s rámikmi, len ťažko chápu životný štýl včelstiev na trámikoch. Noví včelári,ktorí nikdy nevčelárili štýlom s rozoberateľným dielom, sa učia veľmi rýchlo, pochopia, že prírodné dielo nemá nič spoločné s rámikmi, a ak vážne sledujú prirodzený spôsob včelárenia, hneď prídu na systém ako fungujú včely na prírodnom diele. V roku 1971 vznikla v Kanade skupina investorov pre rozvoj včelárstva v Afrike, ktorá vytvorila developerský projekt v Keni a tak vznikla Medová krava. Takže, TBH je vlastne moderný úľ a je to pravý opak úľa s rámikmi!

dobrý den,
potvrzuji, že šikmé stěny nezabrání tomu, aby včely přichytily plástve z boku, jak jsem si myslel, když jsem svou mednou krávu tvořil. Dal jsem do ní první roj z dubna, vystavěly celkem 10 plných pláství a čtyři postupně se změnšující. Mám horní loučku délky 56 cm, obdélníkový průřez trámků šířky 35 mm, tělo na tělo (celkem 28), s drážkou, ve které jsem zalil cca 5 cm vysoký pásek mezistěny, celkem výška od trámku ke dnu 35 cm, se spodním vysouvacím zasíťovaným dnem a podložkami na monitoring Varroa, celkového stavu pláství dosáhly asi za měsíc a od té doby jen opravují poškozené. Všechny plástve přistavěly ke stěnám, ale nechaly si původně poloelipsovité mezery na prolézání, obvykle jednu nebo dvě na každé stěně plástve. Koncem června se jedna plástev utrhla asi z prostředku, když jsem ji vytahoval, musel jsem odřezávat od boků postupně od nezastavěné strany až ke spadené plástvi, místo plné opravy jen některé plástve přibodovaly a v půlce srpna v těch velkých vedrech se utrhly další dvě plástve. Krmím tak, že v sedmém trámku od vchodu jsem ze strany zúžil asi 30 cm trámku na 25 mm z jedné strany a nahoru dal běžný nástavek, do kterého krmím lahvemi. Ty spadené plástve dostavěly jen z části, ale zcela je zanesly zásobami a pylem. Koncem července se vyrojily, ale těsně poté začalo pršet, tak se chtěly vrátit, ale ne dovnitř, roj se zavěsil pod mednou krávu, kde jsem jej sebral a teď je z něj docela pěkné včelstvo, až mne to překvapilo. Z jedné strany mám asi 20 cm širokou mezeru, zadělanou plexisklem. Jen jsem si myslel, že toho uvidím víc, ale vnitřek je pořád plný včel, takže je vidět jen ty krajky, kterými jsou plástve přichyceny k plexisklu. Jsem zvědavý, co bude vidět, až včel začne ubývat. Již teď je kouzelný přechod mezi bílými vnitřky krajek a zapropolisovanými povrchy. Navic včely začaly kraje pláství v místech, kde byly odtržené nebo odříznuté, obestavovat buňkami dokola, tedy i směrem k pozorovacímu okénku, byl to zajímavý pohled, protože tam byly i dvě misky (v současné době již zrušené).

Len krátka reakcia, na Milanovu a Radimovu inpretáciu na pristavovanie plástov na šikmú stenu. Pri poslednej kontrole dvoch včelstiev v Koryte, som bez problémov dvíhal trámiky s plástami bez akéhokoľvek podrezávaniu, dokonca aj ten čo mi odpadol, včely napojili na trámik a nebol na šikmých stenách pristavený. Všetko môže byť aj inak a práve preto bol tento úľ vnútený africkým domorodcom, aby nemali problémy s vyhotovením rámikov. Anton

Dobrý večer, měl bych s dovolením dotaz. Celkem se mi Medná kráva zamlouvá a zajímalo by mě, jak je to v takovém úlu s poškozováním díla tím, že se samo sesune např. v létě teplem a váhou medu. Samozřejmě umístění úlu patří pod stromy, ale takhle velký plást a teploty kolem 30°C nesou určité riziko aspoň si to myslím. A ještě jednu otázku bych měl prosím. Jak s obnovou díla, mám-li zachovat přírodní rozvoj včel. Ono neobnovovat je mi jaksi proti hygieně chovu, ale obnovit je zase zásah do vývoje včelstva. Za odpovědi děkuji.

K tomu přistavování k šikmé boční stěně - plástve jsou sice přichycené, ale mezerovitě, vždy tam jsou nějaké otvory pro prostup a když jsem ty plástve oddělal a vrátil, obvykle je zase (ale v menší míře) přibodovaly, neměly s tím problémy. Ani odtržení plástve od boku a její vrácení zpět nebyl problém, ani jsem nic neprořezával. Často ale odstranily značnou část původních můstků ke stěnám a nastavěly buňky dokola, tedy i kolmo k té boční stěně, je to hezký pohled.
Taky jsem uvažoval, jestli ty stěny nemám málo šikmé (mám je 115 stupňů), další možná udělám šikmější, na těch fotkách z Afriky mají skĺon asi větší, ale chtěl jsem tam dát co nejširší monitorovací mřížku.
S výměnou díla myslím taky nebude problém, mám v plánu vždy na medobraní vylomit plástve s medem, doprostřed dát trámky s proužkem mezistěny a pokud v některých plástvích bude plod, postupně jej stěhovat ke kraji, kde se plod vylíhne a včely do nich nanesou med, případně je po vylíhnutí vylomím a vytavím. Podle mých zkušenosti včely velmi rychle vystavěly plástve na místě těch spadených, i když už nestavěly na kraji nebo pod stávajícími plástvemi nic nového. Ty poslední spadené nahradily v řádu dní. Když se plástve utrhly, tak se postupně sesunuly na dno, v horní části byly přibodované a v několika řadách i zaplodované, ale jejich odstranění nebyl problém. Tam, kde se nekryly s pozůstavšími plástvemi, tak byly vybrané dosucha. Včely na otevření reagovaly nějak moc klidně, spíš se stáhly k česnu (oddělával jsem plástve z druhé strany) a čekaly, co se bude dít, žihadlo jsem dostal jen když jsem nějakou omylem přimáčknul, nebo zůstal moc dlouho nakloněný přes vrch úlu (spadla mi peroutka před úl a chtěl jsem si ušetřit čas a neobcházet úl).

Dobrý večer, jak tak přemýšlím nad Mednou krávou, tak jsem si vzpoměl na horní loučku, kterou jsem viděl v Moravské včele z r. 1904. Ta loučka byla na Langstrothovu rámku, zřejmě původní Langstroth nepoužíval mezistěny a ten výstupek dole sloužil k navedení, kde mají včely stavět. Mednou krávu si nejspíš udělám a vyzkouším do ní tenhle typ loučky.

Tak já to zkoušel. Holá loučka, výstupek, drážka, náznak voskem, a dělali si co chtěly. První 4 loučky byly ještě souměrné, alespoň z části. A potom si začaly dělat vše podle sebe. Tady asi musí být řešení př. Čermák. Rozdělení loučky na půl a dolů vedení. Mě to co postavily nevadí. Nehodlám jim do toho v žádném směru zasahovat. Roj místo dutiny, je u u mě v krávě.