Včelařské fórum – o včelách a včelaření

To vypadá moc zajímavě, jen je škoda, že každý trámek má jinou délku.

Každý ne

To se právě asi včelkám bude líbit.

Určitě se to bude líbit, já se pozastavuji nad praktickou otázkou. Je potřeba mít k dispozici několik délek trámků. Ale na druhou stranu, toto je úl, který se nerozebírá každý den a "nástavky" se nejspíše ponechávají v plné sestavě i přes zimní období.

Myslím že je fuk že jsou čtyři délky. Pokud je možnost získat hranolky jako odpad z nějaké dřevovýroby, jsou to úly téměř zadarmo a určitě se nerozpadnou spoje v rozích.

Postreh
Mňa s tých obrázkov zaujal jeden, pod ktorým je tento nápis: "New comb under construction"a sú kolmé a riadky, ktoré sú plástoch vystavané na Ms, samotný šesť uholníkový úľ je len na hranie sa na včelára.
Na trámiku ja prirodzená stavba plástu, ale ak si dobre všimnete, stavba riadkov a stĺpcov je netradičná, bunky v stĺpcoch otočené o 90°, stĺpce sú vertikálne a riadky buniek, ktoré sú pri našej tradičnej výrobe Ms vodorovné s hornou latkou, na tomto fragmente plásta sú šikmé, tvoriace uhol asi 30°. Takto postavené plásty často nachádzame na voľnej stavbe plástov, ktoré nie sú ovplyvnené Ms.

Včely využívajú pri stavbe voľného plástu i tretiu variantu a to keď ja sklon vodorovného riadku sklonený oproti vodorovnej latke 15° a a stĺpce od vertikálneho smeru o 15° na jednu alebo druhú stranu.
Píšem to len preto, že dva odlišné sklony vodorovného riadku pod uhlom 15° a 30°, nebráni matke do nich klásť vajíčka ani včelám ošetrovať plod a ukladať do nich med a peľ. Sklon riadkov nie je závislý od univerzálnej horizontálnej roviny, ale od hornej plochy latky, ktorá môže byť uložená v úli aj šikmo.Anton

(05.12.2011 23:22)Kohout napsal(a): [ -> ]http://warre.biobees.com/hexagon.htm

to že mají ty loučky různé délky by mě třeba až tak nevadilo, ale že na dna WARE používá DTD mě teda osobně hodně vadí (sice to vypadá na tu zelenou, tzn impregnovanou a vhodnější do vlhkého prostředí, ale i tak je to prostě Dřevotříska )

Krista, podarilo s Vám splniť svoj tohoročný cieľ, osadiť včelstvo do "mednej kravy"?. Ja som taktiež mal plán osadiť včely na voľnú stavbu (ja som ho nazval "koryto"), hneď dva roje do dvoch častí Koryta, oba sa dobre uchytili, vystavali dostatok plástov 12-13 z 15-tich, priniesli si dostatok agátového medu (neodoberal som im ho), zimujú tak, ako si vybudovali priestor, samozrejme bez zúženia a dúfam, že žijú. Odpočúvanie včelstva každý rok robím medzi Vianocami a Novým rokom. Tento úľ mám len na sledovanie života včiel v takto vedenom včelstve a na porovnanie včiel v prevádzkových úľov. Anton

(06.12.2011 12:49)Bobr napsal(a): [ -> ]....mě teda osobně hodně vadí (sice to vypadá na tu zelenou, tzn impregnovanou a vhodnější do vlhkého prostředí, ale i tak je to prostě Dřevotříska )

Asi pred tromi rokmi bol na výstave včelárov v B. Bystrici obdobný úl, ale zhotovený z "normálneho" dreva. Bol síce zaujímavý, ale pre mňa nepraktický...

(06.12.2011 10:52)Havelka Jan napsal(a): [ -> ]Určitě se to bude líbit, já se pozastavuji nad praktickou otázkou. Je potřeba mít k dispozici několik délek trámků. Ale na druhou stranu, toto je úl, který se nerozebírá každý den a "nástavky" se nejspíše ponechávají v plné sestavě i přes zimní období.

Myslím, že rozebírat se to občas musí i mimo medobraní. Já jsem se pokusil umístit roj do nástavku rm 39x24 jen s horními loučkami s pásky MS, jakmile jsem je otevřel, roj zase odletěl (na stejný strom, jako jsem jej sebral předtím), tak jsem jej sebral znovu a dal do nástavku s rm 39x15, opět jen s horními loučkami s proužkem MS. Tam už vydržely a začaly stavět. Jakmile dostavěly nástavek, tak jsem podstavil stejný nízký nástavek vystrojený stejně a ten zcela ignorovaly do doby, než jsem z horního nástavku prozebroval odebraným dílem ten spodní. Tak jsem to opakoval ještě jednou a zimuji tak na třech nízkých nástavcích. Asi braly ty horní loučky spodního nástavku jako dno, tak pod něj nechtěly stavět, než jsem je k tomu přinutil. Asi to dělali stejně i v těch hexagonálech - všimněte si, že plásty nejsou přistavěny ke stěnám, jak by to bylo v případě nerušeného vývoje, ale okolo stěn jsou zakulacené k mezeře, přesně jako u těch mých, které jsem přesunul do nižšího nástavku, a které už ke stěnám nedotáhly, maximálně tam vlepily nějaký ten můstek. Při tom prozebrování by nevadily ty různé délky, protože by se to mohlo prozebrovat nastřídačku.

Častokrát mi položia začínajúci včelári otázku, prečo im roj postavil dielo iba v jednom nadstavku a v debničke pod ním už v stavbe nepokračuje. Keď pozorujem moje včelstvá v úľoch Warré, je to skutočne tak. Hovorí sa tomu efekt falošnej podlahy. Prvá generácia včiel na tomto mieste zastaví a nie je ochotná pokračovať vo výrobe voskového diela v nadstavku nižšie, pretože sa musí starať o narastajúce potomstvo. Včely začnú pokračovať v stavbe diela smerom nadol až keď sa objaví nová, mladá generácia včiel a to iba v prípade, že je dostatočná znáška alebo včelstvu podávame cukrový sirup!
Trámikový úľ určite nie je na hranie. Je to moderný úľ so skvelou budúcnosťou. Kto má záujem a trpezlivosť, stiahnite si o trámikovom včelárení vynikajúci ruský film http://nasapravda.blogspot.com/2011/10/a...li-ul.html . Odkaz na film je uložený v texte článku Alpský včelí úľ na mojom blogu. Len treba naň kliknúť. Ten film sa dá zadarmo stiahnuť a tak si ho pozrieť, najlepšie je sťahovať cez noc asi za 4 až 5 hodín, nie je možné pozerať si ho priamo na nete ako na YouTube.

Informace na téma medná kráva mě zaujaly natolik, že jsem si k Vánocům nadělil tohle dílko, které jak doufám hned na jaře osadím včelami a pokusím se vypozorovat z jejich života co nejvíc.

Pár fotografií z dílny najdete zde: https://picasaweb.google.com/vasco.vls/M...directlink

Použil jsem zasíťované dno kvůli monitoringu roztočů a taky prosklenou stěnu. Zbývá dokončit pouze horní trámky a střechu ze šindele.

Pěkná práce, jen zdá se mi mým okem že ta oka síta jsou kapánek větší, než by měla být.

Síto jsem koupil ve včelařské prodejně a mám s ním zasíťovaná všechna dna u svých úlů tak snad by to mělo být ok.

Dovoluji si také zaslat obrázek MK, která mi funguje od dubna 2011, zrovna když se vyrojily, začalo pršet a tak si roj pověsily pod vstupní předsíňku. Na stříšce je nástavek, tak to vypadá trochu jako parník; tím nástavkem krmím - v jednom trámku je zboku asi 30 cm dlouhé zúžení o cca 9mm, nad tím je mřížka jako ve varroadně, jen podložená o cca 1,5 cm, aby se tam dostalo více včel, a na to pokládám lahve s cukrovým roztokem. Z druhé strany, která je k východu, jsou ještě očka - mám pocit, že těmi vyletuje více včel, než tou předsíňkou. Uvnitř se dá rozdělit do tří sekcí, zavěšením přepážek, zimují ve dvou sekcích. Na těch šuplíčcích je varroasíť, pod ně se vkládají kontrolní podložky. Nástavek jsem na zimu oddělal a otvor zakryl polystyrenem. Během roku i při fumigaci bylo včel dost, mrtvolek je minimálně, roztočů také, podstatně méně, než v ostatních úlech. Med jsem netočil, jen sbíral spadlé plástve, které se utrhly vlivem letních veder. Asi to bylo způsobeno příliš velkými proužky mezistěn na trámcích shora, protože nedostavěly plástve až k trámku, ale nechaly tam krček.
A takhle to vypadá vevnitř za provozu:

Nechybí tu poslední příspěvky nebo se mi to jen zdá??

Tento neproduktívny prvok vo včelárstve som nemal pláne, ale ak chcem o ňom diskutovať, musím poznať jeho prednosti ale i nedostatky. Minulú zimu som postavil úľ so šikmými bočnými stenami, preto som ho nazval úľ Koryto. steny úľa Koryta sú z 26 mm hrubých sololitových panelov, zakrmovanie zhora pomocou plytkých nádob pod kvetináče. Zboku Koryta sú otvory do podmetu na vkladanie podmetovej podložky, kde vkladám aj fumigant. pod plástami je zábrana na zabránenie stavby plástov do podmetu.

Môže v ňom byť 32 trámikov s plástom o ploche 13x2=26 dm2, keďže má dva letáče, na začiatok osadenia včelstva som úľ rozdelil na dve časti sádrokartónom. Koryto som osadil v máji dvomi rojmi, agátová znáška trvala, včely postavili postupne asi 13 13 plástov, matky kládli vajíčka. Med som od nich neodoberal, navyše som im radšej pridal cukrový roztok.

Je to naozaj jednoduchý úľ, s primitívnym vyberaní medu z voľnej stavby plástov. Trámiky sú vysoké asi 16 mm, so zárezom pre pásik MS (15 mm široký) a so zošikmenými trámikmi na lepšie uchytenia plásta. šikmé steny bránia prichyteniu plástov na steny úľa a ak aj sa včely pritmelia plást mostíkom o stenu, pomôže nôž a pri ďalšom dvíhaní trámika s plást nie je prichytený o steny úľa.

Som zvedavý na ďalší vývin včelstiev v Koryte, hlavne, či donesú toľko medu, že im niečo odoberiem, plásty s medom dokonale porežem a položím na sitá v odviečkovači. Pozdejšie ak budú prajné roky si pripravím pomôcku na normálne vytočenie v medomete, "udělátko"už má premyslené, len ho vyhotoviť a odskúšať. Nuž o zábavu mám postarané, no najskôr musia prečkať svoju prvú zimu. Anton

Anti Turčáni, keď si pozrieš tieto videá, http://pchelhom.ucoz.ru/index/0-4 , možno zmeníš svoj ničím nepodložený kritický názor na včelárenie v trámikových úľoch. Ja som techniku včelárenia v dvojpriestorovom béčku s uzavretými rámikmi dávno odložil do včelárskeho múzea, pretože úľovú zostavu s rámikmi považujem za neproduktívny prvok vo včelárstve. Trámikový úľ je natoľko jednoduchý, že pri medobraní včelár vytáča celé nadstavky naraz a nie primitívnym spôsobom po troch rámikoch ako z dvojpriestorového béčka.

To nejsou trámikové rámky, ale ale opravdové rámky, tedy rám z horní loučky a ocelového rámku viz 5.47, kde to je vpravo jasně vidět na pár nedostavěných rámcích. Myslím, že v radiálním medometu byste vaše trámiky zmasakroval.

Rusové tyto rámky zřejmě používají.Všiml jsem si jich i na jiných videích a fotografiích.