Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Jak se vám vytáčí tak vysoké rámky radiálně, jak je na snímcích. U spodních louček bude již malá odstředivá síla. Nezůstává tam med? Máte nějaký snímek, kde je vidět jak vytáčíte trámiky?

Filozofiou TBH včelárenia je, okrem iného, každoročná obnova včelieho diela v úli. Pri tomto štýle včelárenia sa medové plásty nevracajú späť do včelstva na ďalšie použitie, med neťažím vytáčaním, ale precedením, napríklad takto: http://www.ruche-warre.com/la-moulimiel.html . Ide len o to, či vo svojich postupoch včelár použije prirodzené vedenie svojich včelstiev alebo sa rozhodne prie priemyselné metódy.

Ač nejsem příznivcem takovéto metody včelaření.Rozumím tomu když se bude med těžit lisováním či cezením což je zřejmě jedna z podstat této metody.Těžit med by se měl tedy co nejpřirozeněji zásadně z panenského díla tedy odříznout voštinu(prostě tak jak se to dělalo před 150 lety) a z ní med šetrně vytěžit přičemž o jakémkoli medometu by tu neměla být vedena řeč pokud ano tak nevidím žádnou překážku používat čtyřstrané zarámování voštiny a po vytočení prostě již znovu nepoužít dokonce by bylo výhodnější použít jemnější rámky z menšími odděleními podobně jako u plástečkového medu kdy si včely postaví vše sami což by šlo i dobře vytáčet i přes tu samozřejmost že se dílo nebude dále využívat ve včelstvu jen by se s tím při točení lépe manipulovalo.Je otázka zda by to mělo ještě něco společného se samotnou metodikou o které se tu hovoří dle mého názoru nikoli.O točení pannenského díla za vyšších venkovních teplot - samozřejmě že teplý med lépe vyteče ale co zbude z pannenského díla toď otázka no pak je smozřejmě výhodou že je toto dílo použito jako jednorázovka stejně by napodruhé šlo asi dost těžko použít. Použití zmíněných trámků chápu jako alespoň nějakou možnost v těchto úlech vykonávat základní práci tedy mít možnost dílo aspoň částečně rozebrat.

Vzpomínám si matně na obrázek z některé starší včelařské knihy- včelaření tuším v Egyptě - trubkové úly. Hliněné asi metrové trouby měly z obou stran uzávěry- jedna strana byla uzavřena, druhá měla otevřené česno. Podle popisu - pokud se pamatuji - se včelařilo tak, že na začátku snůškového období ( tedy snad jednou ročně) se otevřel uzávěr bez česna, vybralo se voští s medem až na úroveň plodových plástů a celý úl se otočil - česno přišlo k vyřezané oblasti a pevná uzávěra na místo dosavadního česna.
Takto se každoročně obměňovalo dílo a "včelaře" chov včel nijak nezatěžoval.
M.Burian

Asi bych neřešil vytáčení medu z trámkových plástů. Pokud to správně chápu, tak účelem včelaření ve Warre, nebo medné krávě je jednoduchost. Žádné vytáčení,ale vyřezání, rozdrtvení a přecezení. Med se nechá vykapat. Přeci pokud bych nechtěl dělat to takto, tak můžu včelařit dál v rámkových úlech i s vytáčením rámků.
Kouzlo warre spatřuji v té jednoduchosti. Nedělal bych to složitější, než to je. Warre je předurčen pro hobby včelaře i přesto, že se s ním dá včelařit ve velkém..

Dôležité je, za akým účelom sa rozhodnete včeláriť. Ak chcete zabezpečiť svoju rodinu kvalitným domácim medom, potom vám stačí tri až päť rodín v úľoch Warré, ktoré vám v sezóne poskytnú potrebné množstvo medu s čo najnižšími nákladmi. Ak uvažujete včeláriť na prírodnom diele s cieľom, že vám prírodné včelárenie prinesie aj nejaké peniaze do rodiny, potom musíte uvažovať aj o podmienkach vedenia včelstiev v štandardných, čo najnižších úľových boxoch. Výška nadstavku, 11 cm, je ideálna. Nadstavok nepotrebuje rámiky, stačia mu trámiky. Tento Christov nadstavok s trámikmi z 18.storočia je natoľko jednoduchý, že pri dnešnom poznaní a technickom vybavení medárne včelár vymetá plásty z celej debničky naraz. Prenikanie prirodzených postupov včelára do života včelstiev je pri ich dnešnom zdravotnom stave štandardným postupom vo svete. O jednej vynikajúcej metóde prírodného včelárenia z dielne ruských včelárov sa zmieňujem tu: http://nasapravda.blogspot.com/2011/11/e...elara.html . Tento jednoduchý cyklický postup mám odskúšaný a priaznivcom včelárenia na prírodnom diele ho doporučujem.

Promiňte, že mám stále nějaké otázky. Stéle mi to Warré není nějak jasné. Stále se v něm vyskytují rámky, tedy ne loučky, jak jsem si myslel, či jak o tom stále hovoříte. Na odkazu jsou zase rámečky. Já včelařím v langstrothu výhradně bez mezistěn a bez drátků a bez příček a teď jsem zmaten, podle vás mám tedy úl Warré? Mohl byste to Waré nějak definovat, aby se to začátečníkům nepletlo?

Co jsem pochopil já, tak Warré je typ úlu viz. Warré Beekeeping.
A je ze skupiny TBH, která pracuje jen s horní loučkou, kterou nazývají trámkem, aby se to nepletlo s loučkami rámků.

V každom úli, teda aj vo Warre, je možné včeláriť s rozoberateľným dielom = rámiky, s voskovou predlohou na stavbu diela = medzistienky, s opätovným použitím vytočených medových plástov a takejto metóde hovoríme priemyselný postup, alebo technológia Langstroth. V každom úli, teda aj v úli Langstroth, je možné viesť včely prirodzeným spôsobom, to znamená, že včelár na stavbu diela používa trámiky, alebo rámiky, bez voskovej predlohy, včelstvo upevní prírodnú stavbu voskového diela v každom nadstavku na trámiky a jednotlivé plásty pritmelí ku stene úľa, aby zabránilo ich zrúteniu, plásty po medobraní putujú do voskotopky a včelstvo musí postaviť nové dielo, preto tomuto spôsobu vedenia včelstiev hovoríme prírodné včelárenie, alebo technológia Warre.

V loňském roce jsem též podlehl neodolatelnému kouzlu neckového úlu a za značné pomoci přítele Gusty Virvy, jsem podle plánů z webu pana ing. Čermáka a podle vzoru pana ing. Heřmana, vyrobil, jak píše pan Turčány, „tento neproduktivní prvek ve včelařství“ - neckový úl. Tento název se mi zdá příhodněší než medná kráva, protože tahle bedna ani včely nemají s kravami nic společného a medobraní také dojení nepřipomíná. Dovoluji si fóru předložit malý seriálek fotografií a videí, jak proběhla loňská sezona s neckami.

[attachment=872] [attachment=873] [attachment=874]

Pojali jsme to jako pozorovací úl, prosklený ze třech stran a zasíťovaným celým dnem. Trámky v plodišti široké 32mm a v medníku 35mm. Podle vzoru p. Čermáka jsem doprostřed trámků vlepil lišty, které se mi zdály dobré pro vyztužení volného plástu. Pod úl jsem svařil lehký stojan a 24 dubna usadil na zahradě dále od včelína a ostatních úlů aby se zájemci o prohlídku nebáli, že dostanou pigáro.
Nu a nyní již jen čekat na roj. Odborníci předpovídali rojový rok, tak by neměl být problém. Můžu již teď prozradit: To jsme se načekali.

Před časem ve Švédsku tamnější vláda financovala program, kde se v Dadaantech v mednících používaly částečně jen mezistěny bez rámků navlečené na kovových tyčích. Cílem bylo dosaření vyšších výnosů, více vosku a kvalitnější med. Med se lisoval nebo odstřeďoval na speciální odstředivce. Myslím, že byl tento systém i patentován. Při ověřování se zjistilo, že vosku je nepoměrně více, logicky.

Pane Dvorský, před časem jsem na internetu našel ten švédský experiment s těmi mezistěnami v medníku, docela mě to zaujalo a rád bych to vyzkoušel, nemáte, prosím, někdo odkaz? Byla to docela rozsáhlá práce. Děkuji Jakub

27. 4. 2011 jsem usadil necky za domem a čekal na roj. Proběhly oslavy květnových událostí a pořád nic. Začal jsem mít pochybnosti o očekávaném rojovém roce. Tak jsem oslovil několik okolních včelařů, aby mi první roj darovali, že jim za to udělám oddělek. Jenže nikde nikdo nic. Já sám měl v předešlé sezoně z 20 včelstev roj jen jeden.
Uběhl další týden a 17. 5. jsme se konečně dočkali. Roj pomalu 3. kg a sedli si na kalinu jen 2m vysoko. Ideální.


[attachment=883] [attachment=884] [attachment=885] [attachment=886]

Nasypal jsem včely do úlu, chvíli na ten úl koukaly s nedůvěrou a rozmýšlely se, jestli nepoletí dál, ale po půl hodince se začali stahovat dovnitř a za další hodinku již nosily pyl. Ovšem zda úl vezmou za trvalý domov, rozhodnuto nebylo.

28. 5. jsem uspořádal u mne na včelnici za pomoci ZO ČSV os. Bystré, kurz varroamonitoringu pro místní včelaře. Přednášející byli ing. Petr Texl a MVDr. Zdeněk Klíma. Díky prvnímu roji, který byl u mne také v sezoně poslední, před jedenácti dny, jsme mohli sledovat, jak se včelstvo v neckách rozvijí.


[attachment=888] [attachment=889] [attachment=890] [attachment=891]

Od zkušenějších přítomných tady poprvé zaznělo, že ty zpevňující lišty plástu asi budou pro včelí stavbu překážkou. Na posledním obrázku je vidět, jak se pan doktor Klíma směje a dobře baví. Dnes už vím čemu a proč.

(03.02.2012 11:52)Milan Štěpán napsal(a): [ -> ]Na posledním obrázku je vidět, jak se pan doktor Klíma směje a dobře baví. Dnes už vím čemu a proč.

tak tohle by chtělo trošku rozvést - neb jsme zvědavý jak satrá blažková

Tu je diskusia o cilindrovom nadstavkovom slamenom úli http://forum.anastasia.ru/post_933587.html#933587 .

Ten válcový úl vypadá zajímavě Mimochodem "камыш" znamená rákos a tedy "Цилиндрический камышовый улей" je válcový rákosový úl, ostatně i na těch fotkách je vidět, že to je na slámu hodně hrubé.

Jinak variantu válcového úlu jsem viděl i na Mendelově včelíně v Brně u doc. Ptáčka, ale šlo tuším o polystyren. Taková muzejní raritka

---

> Milan Štěpán

Krásná "medná kráva", fakt pěkné udělané. Tak nějak to také plánuju. Jen se zeptám, jak jsi tam upevnil ty skla? Na fotce to vypadá jen jako přilepené zevnitř na desky (lišty by mohly uvnitř vadit)... A to zakrytí skel vypadá jako lamino (ale to snad není - to by venku nabobtnalo)...

Trámikový horizontálny úľ podľa mojich predstáv, Kenyan - medná krava, si môžete pozrieť tu:
https://picasaweb.google.com/11303980038...5406442322
Môj návrh vychádza zo slovenskej a českej ľudovej tvorivosti. Je ako vzácny kus nábytku od starej mamy. Pohľadný živý doplnok na každú terasu a do každej oddychovej aj úžitkovej záhrady. Snáď splní očakávania všetkých prírodných včelárov.

Hezké. Je to varroa dno jen "pro formu" nebo jsou výsledky spadu opravdu relevantní?

Hezké, jen bych rád věděl, jak se to dá krmit?
Děkuji předem

Kto sa prírodným včelárstvom nezaoberá, má len hmlisté predstavy o tom ako včely zbierajú med a koľko sa treba o ne starať. Potrebné je premyslieť si odobratie časti plástov naplnených medom. Podľa včelárenia štýlom Anastázia, ak majú včely vytvorené plásty do polovice dĺžky klátu - to je ich zásoba na zimu - takže med im budeme odoberať len o rok. A ako odoberať med? Otvorte úľ, odlomte visiace plásty a zoberte prilepený med a peľ. Ale nesmiete byť lakomí, pretože niečo musí zostať včelám na zimu. V prvom roku je lepšie vôbec med neodoberať.
Anastázia tiež hovorí: " Súčasní včelári vymysleli mnoho rôznych konštrukcií úľov a všetky predpokladajú trvalé zasahovanie človeka do včelieho hniezda: rámiky s plástmi včelári premiestňujú, na zimu premiestňujú úle so včelami na iné miesto, ale to sa nesmie robiť. Včely stavajú plásty v presne definovanej vzdialenosti medzi nimi a samé vytvárajú ventilačný systém. Boje s nepriateľmi a akékoľvek zásahy tento systém poškodzujú. Namiesto toho aby zbierali med a vychovávali nové včielky, musia naprávať to čo je poškodené. V prirodzených podmienkach včielky žijú v bútľavinách stromov a samé perfektne zvládnu všetky problémy. Vravela som ti ako sa majú udržiavať čo najbližšie k prírodným podmienkam. Je to veľmi užitočné. Vtedy sú zdravé, najefektívnejšie opeľujú všetky rastliny a zvyšujú úrodnosť, ale to určite dobre poznáte."