Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Před asi dvěma lety, kdy byl na přednášce Besedy pražských včelařů Ing.Černý Ivan, tak jsem do e-mailu bývalému šefredaktorovi př.Prokošovi časopisu Včelařství napsal, že to vypadá jako spodek rakve a on neváhal a ihned to otiskl jako názor včelaře....s odstupem času, ikdyž mi tehdy vadilo, že otiskl část soukromé korespondence...jsem prakticky názor nezměnil. Nevím kolim stojí taková malá a ještě třeba na bílo natřená rakvička/stačí jen ten spodek/ a je hotovo, ...somzřejmě že může být jakákolv "bedna" výhodou skosených stran u medné krávy jsou ty, že včely plásty k bokům tolik nepřidělavají...

Ano, TBH úl prostě jako rakev vypadá Jenom nezapomenout na okénko.

Medná kráva se tomu úlu říká proto, že když je na nožičkách, tak trochu jako kráva může vypadat, a taky podle přístupu včelaře k zásobám včel: Ne "navalte všechen med a za něj dostanete cukr", ale "když mám chuť na med, odříznu si poslední plást a vymačkám ho". Podojím krávu. Z toho je zřejmé, že technologie na maximalizaci výnosů TBH úl není, jeho půvaby leží jinde.

Ivan Černý

Kto sleduje staršie príspevky v tomto vlákne, tak o mednej krave podľa mojich predstáv som niečo napísal tu. Moja medná krava pripomína krásnu truhlicu po babičke. Len ju pomaľovať.

[attachment=1563]

Jen růžky a to vemínko na med chybí.

(16.01.2013 20:50)asx147 napsal(a): [ -> ]...Tak se chci zeptat neboli i poprosit, jestli se dá sehnat někde nějaká literatura, o tomto způsobu .
Dále kdyby byl někdo ochoten poslat nějakej plánek co a jak vyrobit,, rozměrově,,

Každý TBH úľ je originál. Pre inšpiráciu je tu zdokumentovaný postup výroby trámikového úľa Kenyan.
Aj včelstvo žijúce na voľnej stavbe treba ošetrovať, viesť ho. V tomto prípade technikou včelárenia v horizontálnom úli ležan. Odpovede na Vaše otázky nájdete tu http://forum.sanceprovcely.cz/showthread.php?tid=41. Na mojom blogu som v decembri 2009 tiež niektoré informácie napísal http://nasapravda.blogspot.sk/2009/12/ho...ttbh.html. Dá sa čerpať aj s veľkého množstva zahraničných stránok o prírodnom včelárení, ako je napríklad táto http://www.top-bar-hive.de/index.php. Tých spôsobov prírodného včelárenia je veľa, len si treba pozorne preštudovať niektoré metodiky a vybrať si.

[attachment=1579]

(16.01.2013 21:39)misan napsal(a): [ -> ]Rozmery? Keby som to robil, tak by som určite volil dĺžku latky takú, aby mi pasovala do mojich štandardných úľov (lang).

To je asi jednodušší, jen musíš zvažovat, že MK má zešikmené stěny, takže plocha plástve bude menší, navíc to stejně asi neprostaví ke stěnám. Já to řešil, když jsem chtěl přidat zaplodovaný plást z nástavků tak, že jsem dal zespoda k trámku ouška, do kterých jsem zasunul ten plást a když jsem si myslel, že jim to stačí, zase jsem to vysunul - a protože to bylo mezi dvěma stávajícími plásty, vystavěly na tom místě volnou stavbu i když tam nebyl pásek mezistěny, jen žlábek vylitý voskem.

---

(16.01.2013 21:39)misan napsal(a): [ -> ]Len sa mi mota v hlave myšlienka ako "vybabrať" s rojom z koryta keď o neho nemám záujem. Ako zastaviť rojovú náladu? Nejaký nápad mám, ale nevidel som ho ešte nikde popísaný (vyskúšaný).

Taky jsem nad tím přemýšlel, jen jsem k tomu neměl vloni důvod, protože žádnou chuť k rojení neměly. V prvním roce se mi ale vyrojily necelé tři měsíce po osazení rojem, a to měly místa až až. Myslím, že by to šlo pomocí přelétáku, odnést krávu aspoň 10 m daleko, na její místo dát normální nástavkový úl s mezistěnami a jedním zaplodovaným plástem. No a až bude po náladě, tak buď zase spojit, nebo jen vyměnit navzájem(pokud mám zájem o nové včelstvo). Jak přijdou o létavky, tak by měla přejít nálada i ty nejzarputilejší rojičky. Jen se to asi bude muset několikrát do roka zopakovat.

Dobrý den.
Znovu jsem tu se žádostí o radu. Stavím mednou krávu a řeším snad už poslední detajl. Čelo má dole česno 1 * 10 cm, nahoře uzavíratelné očko průměr 4 cm. Dole je síť a vysunovací podložka na měl v takovém uzavřeném "šuplíku".
Doporučujete další přístup vzduchu? Uvažoval jsem nad otvory v dolní části boku, nebo zádi (dvířka pro měl), ale nejsem si jistý ohledně varování před průvanem.
Díky za radu.

Ja bych spis doporucoval studenu stavbu.

Myslím, že včelám je jedno, jestli v medné krávě mají teplou nebo studenou stavbu, já osobně mám z čela česno a v boční stěně očka, která ale mám většinou zavřená, otevírám je jen když slunce moc peče a chci, aby větraly. Trámky mám napříč, takže se to dá považovat za teplou stavbu. Zvolil jsem to proto, aby se mi s nimi lépe pracovalo.
S tím větráním - myslím, že jen česno je nedostatečné. Já větrám hlavně zespoda, kde mám varroadno a pod ním podložky, které ale nejsou zadělané v žádném šuplíku, takže mezi nimi a sítí je asi 6 cm mezera, vytahovací otvor je široký cca 3 cm a mám pocit, že to větrá dostatečně, plíseň je tam velice výjimečně, pokud je mokré a studené počasí s mlhami. Kdyby ty podložky byly uzavřené v nějakém šuplíku bez průtoku vzduchu, tak si myslím, že by ten spad velice plesnivěl, takhle se větrá a je suchý. Ale nemám víc vyzkoušených variant, tak nemůžu srovnávat.

"Já větrám hlavně zespoda, kde mám varroadno a pod ním podložky, které ale nejsou zadělané v žádném šuplíku, takže mezi nimi a sítí je asi 6 cm mezera"..
Možná si to špatně vykládám,ale pokud je mezi sítem a podložkou "prázdno", může dojít při silném větru k vyfoukání spadu. To se mě stalo, že jsem ometal podložky a přišel poryv větru a měl byla fuč.

Asi Vám fouká ze špatné strany, podobně vyřešené varroadno mám i u normálních nástavkových úlů. S žádným vyfoukáním jsem problémy neměl, zase taková díra to není , takový problém jsem neměl, ale neznamená to, že někde jinde by nemohl být. Jen si myslím, že kdyby to vyfoukávalo spad, tak by to odfouklo i včely a v neckách by zůstalo jen to síto. Já je mám před maringotkou a okolo jsem nasázel dost stromů, keřů a topinambur, které mají vedlejší zaměstnání jako větrolamy.

Letos budu vyřazovat pár dubových soudků o velikostech 65 - 150 litrů. Nemáte někdo zkušenosti s jejich využitím jako TBH? Je to úplná blbost? Mělo by se to chovat podobně jako klát, ne? Díky za jakoukoliv radu nebo zkušenost.

Ak sa pozrieš na turecké včelárske stránky, tak tam nájdeš dostatočné množstvo námetov. U nich to je tradícia a aj keď včelária moderným spôsobom, aspoň jeden takýto úl tam majú (zo suda). Možno by niečo obdobné mohlo byť aj na Balkáne...

Dobrý den. I díky vašim radám jsem konečně sestavil prosklenou mednou krávu. Přikládám fotky. Chybí ještě samotné sklo, kování, střechu asi zatím udělám ze starého plastového krytu od zářivek.
Prosím o kritické zhodnocení ohledně nějakých vážných technologických chyb. Věcí, které by vadily včelám, nebo by zbytečně zkrátily životnost.
Samotný základ je ze starých oken (nevlastním frézku ani dostatečně šikovné prsty ) čímž vznikl i konečný vnitřní rozměr 104*56*37 cm. Česno 1*10 cm, nad ním očko. Dole v boku 3 vnitřně zasíťovaná očka. Měl odebíratelný zadem. Trámky mají pro stavbu zkosenou hranu. Prostor pro vsazené sklo je zůžené laťkou, aby vnitřní prostor měl pokud možno hladký přechod.

Přehlédněte prosím mizivou řemeslnou kvalitu, protože mé zkušenosti s truhlařinou jsou prakticky nulové a schopnosti téměř v číslech záporných.

Co ale zatím nevím a snad poradíte. Je větrání dostatečné? Neměl by první plást mít lehce odstup (cca 1 cm) od čela s česnem? Co radíte navrchu, stačí zateplení kobercem, je potřeba folie... ? Měl bych hranu trámku pokrýt voskem pro návod stavby, nebo to není třeba?

Díky za rady a trpělivost.

Je to parádní. Vnitřky bych nenatíral a nechal to jako přírodní dřevo.

Díky za ohlas.
S tím nátěrem vnitřku jsem váhal, ale pak jsem to raději zakryl preventivně, kvůli těm starým oknům.
A když jsem už natřel rámy oken ...

Osobně u prvních modelů preferuji "kopírování" osvědčených konstrukcí a experimentování až po zkušenostech.
U této konstrukce je zcela nezbytné zajistit ochranu před přímými slunečními paprsky, ať se úl nezmění na sluneční tavidlo. Izolace stropu proto alespoň vzduchovou mezerou, protože pokud se díky slunci ohřejou horní loučky tak se dílo utrhne.
Ta centimetrová mezera krajních trámků od stěny je prvek, který určitě stojí za zkopírování (je to vidět i na pláncích a fotkách v tomto vlákně). První plást jinak bude ztenčený. No žádná tragédie to není, ale oprava bude jednoduchá.
Raději bych na prosklené plochy udělal zakrývání, ale pokud je úl dobře zastíněn tak to není nezbytné.
Co se větracích otvorů a česna týká tak s tím jak to je to včely zvládnou, ale kdyby byly všechny průduchy včelám přístupné tak by si mohly množství vzduchu upravit. Hádám, že by všechny otvory kromě česna zatmelily.

Barva ani mořidlo dovnitř úlu nepatří a kdyžtak alespoň taková, která má atest pro styk s potravinama! Pokud to není případ této barvy tak propolis z takového úlu se hodí akorát na výrobu barvy, určitě né k medicínským účelům.

Takže až na výše uvedené detaily dobrá práce. A přeji ať je výsledek povzbuzením do dalších akcí!

S tím sluncem máte určitě pravdu. Na zahradě (stanovišti) mám sice spíše, díky stromům, obavy z jeho možného nedostatku, ale zastínění bočními deskami by mělo být téměř trvalé. Odkrýt pouze pro mou ispekci.
Lazura je určena na hračky, tak jsem doufal v bezzávadnost a ... taky jsem doufal v propolisovou včelí údržbu.
Jinak stojím o sklizeň (i propolisu) spíše z vedle stojících langstrotů.
Díky za rady.

Lazura na hračky je sice nějak zaměřena na olizování, ale nevěřil bych jí ... Rozhodně nemá certifikát na styk s potravinami ... Sám jsem si takto před časem naběhl ...
Jiří

Ó jé .... teď nastalo to, čeho jsem se trochu obával. Informace od praktika, která mě nepotěšila. Přiznám se, že představa obrušování vnitřního prostoru mě fakt neláká, ale brouka jste mi už nasadili.
Hmmm...