Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Doplňuji odkaz na neckový úl p. Čermáka, je pěkně vidět způsob provedení horní loučky a svislého vedení, jak píše Zdeněk.

Postavil som si Christov trámikový úľ. Skutočnou senzáciou v Christovom pohľade na včelárenie a zber medu sú 10,5 cm vysoké, plytké nadstavky a rozoberanie úľa po častiach vertikálne. To bol, polstoročie pred objavením mobilných rámikov, prevratný krok vo včelárstve. Môj Warre úľ je hybrid. Škatule sú hlboké 285 mm = "B". Moje dva 8-trámikové boxy sú ako 12-rámikové plodisko "B". Rotácia vysokých plodiskových nadstavkov, asi každé dva až tri týždne, zabezpečuje matke stále dostatok priestoru na kladenie vajíčok. Med je lepšie ťažiť z nízkych nadstavkov. Doposiaľ som ako medník používal debničky Warre, vysoké 210 mm. Predpokladám, že v mojej lokalite s dlhotrvajúcou miernou znáškou budú viac vyhovovať ako medník nízke Christove nadstavky. Medobranie robím v máji z vŕb, koncom júna z lúk a maliny a koncom augusta z lesa. Stály počet včelstiev udržujem rozširovaním rojmi v máji, ktorých úlohou je každoročná obnova diela a do konca augusta donesú dostatok zimných zásob. Koncom augusta, prípadne začiatkom septembra, ruším produkčné včelstvá, včelami posilním roje, prípadne urobím fínske zimovanie, posledný lesný med zo zrušených produkčných včelstiev vylisujem, vosk vytopím.

[attachment=596][attachment=597][attachment=598]

Při kontrole mých "warré" včel jsem při nadzvihnutí nástavku (167cm) přetrhnul čtyři plásty, které byly spojené s trámiky spodního nástavku. Stává se Vám to také, či je to vinou nízkého nástavku?

S tým, že včely pritmelia spodný okraj plástov k trámikom v nižšom nadstavku, treba rátať. Preto nadstavok, ktorý chcem nadvihnúť, najskôr potočím do strán a až potom ho zdvihnem. V takom prípade mierne poškodím len spodnú časť pritmelených plástov.

(27.09.2011 15:58)architekt odpadu napsal(a): [ -> ]jsem při nadzvihnutí nástavku (167cm) přetrhnul čtyři plásty

To je prave duvod, proc jsem se nakonec rozhodl pro ramek, nicmene TBH bych nerad zatracoval. Jake mate zkusenosti s ramky a dilem vystaveny bez (nebo castecne s) mezisteny? Pristaveji to pekne do ramku az ke spodni louci a nebo je z toho divocina?

Jednotlivá včelstva staví nestejně. Některé plásty z volné stavby bez mezistěny jsou k nerozeznání od mezistěnových, jiné to občas flákají, nedrží se středu, vyboulí na jednu stranu apod. Většinou ovšem začínají stavbu dvěmi srdéčky a pak doplní podle potřeby.

Výsledný produkt je však originálny. Takto predávajú 4 kg balenie medu v Kórei. Komplet aj s medníkom.

Tak tohle je super vychytávka. Nad tím se zamyslím. A když tam zůstane i nějaký plod, mají to larvožrouti jako bonus.

Mě se to taky líbí, ale manželka mě vyvedla z nadšení. Jak tím medem bude sladit kafe?

Zdeňku, ona ještě nepila "voskový kafe"? Tak to musí zkusit! To bude hit příští sezony!

Pila Jirko, pila. Odzkoušet se má všechno, ale tvrdí, že nesnáší zakonzervované zuby voskem.

To že řekla? Inu pokrok si cestičku prokousává věru těžko ... Bude asi třeba použít osvědčené metody přesvědčování ... Takový dobrý konservant je vosk ...

(28.09.2011 9:21)Zdeněk Brentner napsal(a): [ -> ]Pila Jirko, pila. Odzkoušet se má všechno, ale tvrdí, že nesnáší zakonzervované zuby voskem.

Já si s nadšením zobnul propolisu, to byl nápad za všechny peníze. Pomalu jsem ho musel z toho porculánu škrabat rozpěrákem . . .

(27.09.2011 20:37)MilanBencúr napsal(a): [ -> ]Výsledný produkt je však originálny. Takto predávajú 4 kg balenie medu v Kórei. Komplet aj s medníkom.

A ten dřevěný obal je vratný?

Možná trochu kacířská otázka k Warré, ale jaký by byl rozdíl v přirozeném chovu, kdyby do toho přišly rámky, bez drátků a mezistěn ? Proto si myslím, že už dávno byl vymyšlen rámek. Na přírodní chov, mi přijde vhodnější Medná kráva dostatečně velká, aby to vyhovovalo včelstvu a neomezovala jej v rozvoji.

Podobny dotaz jsem uz vznesl v prispevku #205 a odpoved je v #206

Tak ona ta 206 odpověď Guliverovu otázku neřeší. Já jen zkouším warré na půdorysu langa a výšce nástavku 167. Tam včely spojily několik plástů k hornímu trámku spodního nástavku.
Rozdíl bude někde jinde. Už jen tím, že vložím prázdný rámek vytvářím překážku nebo lépe řečeno definuji jiné proudění vzduchu než jaké umožňují volné plásty. Další rozdíl vidím v následném zpracování medných plástů z warré, ty se drtí a už nepřicházejí nazpět, roje každoročně obnovují dostatečnou plástovou plochu. Nu a taky se na první pohled se jeví velká ekonomická úspora, použiji-li místo rámku pouze horní trámek.
Vrátím-li se k sobě, vidím, že chci-li eliminovat propojování plástů, musím jít do většího rozměru nástavku, anebo spojit dva v jeden. U tak vysokého plástu se pak zřejmě vyplatí použít středový trámek spojený s horním v pravém úhlu (viz písmeno T), zvláště pokud mám úly na stanovišti na němž může vzrůst teplota natolik, aby jejím vlivem hrozilo přetržení plástu.

Ten systém s Téčkem, tedy s laťkou uprostřed a kolmo dolů je zjevně velmi efektivní, ale o tom by asi víc věděli a k témuž i řekli Ing. Jiruš nebo Ing. Čermák.

(02.10.2011 9:21)Guliver napsal(a): [ -> ]...jaký by byl rozdíl v přirozeném chovu, kdyby do toho přišly rámky, bez drátků a mezistěn?

Rozdíl by byl ve vytvoření včelí mezery mezi stěnou rámku a stěnou úlu. Při (velko)včelaření na produkci medu je včelí mezera bezva věc pro jednoduchou práci. Z hlediska regulace klimatických poměrů v úlu včelami si ale vůbec nejsem jist o její vhodnosti. Proto Warré jen s horními loučkami a nadšení těch, kterým se to osvědčilo. Nejlépe to asi zkusit na svém stanovišti a uvidí se.
Ivan Černý