Jednou jsem byl přítomen...
To tedy musel být horor. Z vlastních zkušeností musím říci, že to není zas tak strašné. Ono asi záleží na tom, jaké "ruce" ten nátěr dělají. Pokud to nejsou ruce rabiáta a je to správně provedeno, tak je to to nejšetrnější a nejúčinnější jarní ošetření k tlumení kleštíka u včelstev s nálezem.
JK
Podle mě je jarní nátěr plodu barbarství na včelách, jedna z nejméně vhodných aplikačních metod při léčení. Včely si na jaře mnohem více chrání tepelný režim, často bývají bodavější z tohoto důvodu. Takže ochlazovat jim plodové plásty podle mě není moc šťastné. Navíc je to moc pracná metoda léčení i pro včelaře.
(15.01.2013 14:04)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]... tak je to to nejšetrnější a nejúčinnější jarní ošetření k tlumení kleštíka u včelstev s nálezem.
Podle toho, jakým pohledem se na to díváme a jak chápeme termín "nejšetrnější".
Fluvalinát (zatím) dobře zabíjí roztoče a pěkně (a vždy) kontaminuje vosk. Roztoče v jarním období srovnatelně dobře zabíjí i kyselina mravenčí, nekontaminuje vosk, ale zároveň podtrhne včelstva. Toto jarní ošetření lze ale rozložit do vánočního ošetření kyselinou šťavelovou (účinnost výborná, nekontaminuje vosk, ale nesmí se to s ní přehnat, poškozuje včely), pak snížit tlak VD pomocí oddělků a kys. mléčné (nekontaminuje vosk, negativní účinky nepozorovány, účinnost na oddělky bez plodu dobrá) a do slunovratu bývá vystaráno.
Jde to dělat různými způsoby.
Ivan Černý
Plný souhlas s Pepou Křapkou.
Jednou jsem byl přítomen......
Mnozí z nás to už mnohokrát prováděli. Ne proto, je by z toho byli zrovna oni, či včely nějak zvlášť unešeni.
Pokud se ale tento po zdravotní stránce velice nutný zásah spojí např. s jakousi předjarní prohlídkou a pokud jen trochu vyjde počasí, je z toho docela pěkné včelařské odpoledne a je alespoň po svrbění rukou.
A vůbec si nemyslím, že bych jakkoli poškodil včelstva, naopak. Alespoň letmo vyčistím a vyhážu vše, co uznám za nevhodné a při té příležitosti i leckdy upravím sezení a zásoby. Ten vlastní nátěr je pak mnohdy jen jakoby mimo. Ale to je jen o úhlu pohledu.
On je tenhle zásah do včelstva hodně důležitý. Zvlášť tam, kde to nějaký ten roztoč přece jen přežil. Je hodně podstatným rozdílem, zda tu svoji množící křivku zahajuje 1 nebo 10 samiček. Do konce června není ten rozdíl moc znatelný, většinou toho moc nepoznáme.
Jenže ve chvíli, kdy to dokážeme rezeznat je většinou pozdě a pak celé podletí jen pracně napravujeme to naše jarní pohodlí. Litry kyseliny, mraky pásků. A včelstvo pak jde do zimy jako troska, kterou je nám líto na jaře rozebírat a rušit. Uzavřený kruh.
Pro toho, kdo zná lepší metodu "doražení" zbytků přeživších roztočů, sem s ní. Ale musí popravdě napsat, dokdy měl s touto metodou včely.
Prostě každá metoda má své pro a proti - velmi hezky a výstižně to shrnul Ivan - díky.
iRP
(15.01.2013 15:13)ing. Rostislav Pešek napsal(a): [ -> ]On je tenhle zásah do včelstva hodně důležitý. Zvlášť tam, kde to nějaký ten roztoč přece jen přežil. Je hodně podstatným rozdílem, zda tu svoji množící křivku zahajuje 1 nebo 10 samiček. Do konce června není ten rozdíl moc znatelný, většinou toho moc nepoznáme.
Jenže ve chvíli, kdy to dokážeme rezeznat je většinou pozdě a pak celé podletí jen pracně napravujeme to naše jarní pohodlí. Litry kyseliny, mraky pásků. A včelstvo pak jde do zimy jako troska, kterou je nám líto na jaře rozebírat a rušit. Uzavřený kruh.
Pro toho, kdo zná lepší metodu "doražení" zbytků přeživších roztočů, sem s ní. Ale musí popravdě napsat, dokdy měl s touto metodou včely.
Prostě každá metoda má své pro a proti - velmi hezky a výstižně to shrnul Ivan - díky.
iRP
Ano, tady je, "nedorážet!" Akcelerace populace včely je na jaře několikrát vyšší, než roztoče, nemůže dojít k problému. Po vytáčení se provede zásah.
(15.01.2013 15:13)ing. Rostislav Pešek napsal(a): [ -> ]... Jenže ve chvíli, kdy to dokážeme rezeznat je většinou pozdě a pak celé podletí jen pracně napravujeme to naše jarní pohodlí. ...
Pro toho, kdo zná lepší metodu "doražení" zbytků přeživších roztočů, sem s ní. Ale musí popravdě napsat, dokdy měl s touto metodou včely.
Prostě každá metoda má své pro a proti - velmi hezky a výstižně to shrnul Ivan - díky.
iRP
Ivan zmínil kontaminaci vosku etc. a naznačil jiné cesty, Pavel přidal také podstatný princip ...
Můžeme zmínit i použitelné t.zv. biotechnické metody ...
Můžeme kombinovat metody monitoringu a získáme údaje aktuálnější, než jsou ty ze spadu, které mají vždy jisté zpoždění ... A můžeme dřív reagovat ...
Na jaře je to s dynamikou populace V. d. zvláštní. Má ideální podmínky, ale jeho rozvoj podle toho nevypadá ...
Jací jsou ti ze zimy přeživší roztoči? V jaké jsou kondici? Jak jsou schopni se množit? Jsou-li vůbec schopni - po té podzimní a zimní "kúře" ...
Pokud včely dobře monitorujeme růst napadení zachytíme a můžeme si pak stanovit míru, kdy je nechat bojovat samotné a kdy do toho vstoupit ...
Když voláme po lepších metodách v tlumení této parazitózy, jukejme i za hranice našeho rybníka. Už léta jim tam leccos dobře funguje a vývoj tam kráčí docela rychle dopředu ... Jakkoli se o tom ve Včelařství nedočteme ...
Jiří
(15.01.2013 17:09)Jiří Matl napsal(a): [ -> ].......Jací jsou ti ze zimy přeživší roztoči? V jaké jsou kondici? Jak jsou schopni se množit? Jsou-li vůbec schopni - po té podzimní a zimní "kúře" ...
Jiří
Mohu Tě Jiří ubezpečit s naprostým klidem, že jsou ve
vynikající kondici a množí se velmi dobře. Nebo dokážeš vysvětlit, kde se jich v jednom jediném včelstvu po všech podletních zásazích ať už KM nebo Gabonem najde na podložce i 1000 ks?
Pokud bys je nějak podlomil - kde by se tam asi tak najednu vzali? Že by větříček????
iRP
Jedním z důvodů proč establišment českého včelařsví asi nensášel "to VMS" je to, že na velkém vzorku popřelo mnoha tradovaná tvrzení a poslalo je do oblasti víry.
Myslím že z mnoha stanovišť ve VMS lze vyčíst, že to ten roztoč na jaře najak nemůže rozjet.
To že je v pak ve včelstvu pár tisíc VD není v slouladu se spady na jaře, natož v zimním vzorku.
(15.01.2013 17:57)ing. Rostislav Pešek napsal(a): [ -> ]Mohu Tě Jiří ubezpečit s naprostým klidem, že jsou ve vynikající kondici a množí se velmi dobře. Nebo dokážeš vysvětlit, kde se jich v jednom jediném včelstvu po všech podletních zásazích ať už KM nebo Gabonem najde na podložce i 1000 ks?
Pokud bys je nějak podlomil - kde by se tam asi tak najednu vzali? Že by větříček????
iRP
Dobrá, zapneme mozek a budeme přemýšlet. Jak se tam mohli vzít, když tam na jaře nejsou.
A pak jich tam jsou tisíce.
Tady chybí důkaz že mezi těmi roztoči v zimě a vlétě je souvislost, korelace. Opakuji důkaz, ne víra.
Rosťo disponuješ nějakým monitorováním napadení kde by jsi zjistil, že je to exponenciála která začíná na jaře a pokračuje do léta? Nebo kdokoli další?
(15.01.2013 17:57)ing. Rostislav Pešek napsal(a): [ -> ]... Mohu Tě Jiří ubezpečit s naprostým klidem, že jsou ve vynikající kondici a množí se velmi dobře. Nebo dokážeš vysvětlit, kde se jich v jednom jediném včelstvu po všech podletních zásazích ať už KM nebo Gabonem najde na podložce i 1000 ks?
J. Křapka či třeba P. Holub by o jarním či raně letním napadení mohli vyprávět své, sledovali jsme to před časem na VMS i zde na Foru. Ale v kontextu vývoje celého toho příběhu, tedy k i k rychlému poklesu křivky na grafu ...
Ale Rosťo, proč třeba v květnu, kdy má V. d. vzhledem k množství plodu ideální možnost jít do toho naplno, nám nějak většinou nepadá?
Tu je ještě řada neznámých ... O to víc se tomu ale věnujme ...
Jiří
(15.01.2013 17:57)ing. Rostislav Pešek napsal(a): [ -> ] (15.01.2013 17:09)Jiří Matl napsal(a): [ -> ].......Jací jsou ti ze zimy přeživší roztoči? V jaké jsou kondici? Jak jsou schopni se množit? Jsou-li vůbec schopni - po té podzimní a zimní "kúře" ...
Jiří
Mohu Tě Jiří ubezpečit s naprostým klidem, že jsou ve vynikající kondici a množí se velmi dobře. Nebo dokážeš vysvětlit, kde se jich v jednom jediném včelstvu po všech podletních zásazích ať už KM nebo Gabonem najde na podložce i 1000 ks?
Pokud bys je nějak podlomil - kde by se tam asi tak najednu vzali? Že by větříček????
iRP
Mohou si jich donést 1000 i za jediný den. Proto to běsnění, dobíjení do nuly postrádá smyslu. Není v biologických možnostech roztoče se množit rychleji, než jemu do vínku dáno. Uměle jsme tu drženi v nevědomosti, pak samozřejmě nejsme schopni ani správně, vhodně, efektivně ošetřovat.
(15.01.2013 18:27)KaJi napsal(a): [ -> ] (15.01.2013 17:57)ing. Rostislav Pešek napsal(a): [ -> ]Mohu Tě Jiří ubezpečit s naprostým klidem, že jsou ve vynikající kondici a množí se velmi dobře. Nebo dokážeš vysvětlit, kde se jich v jednom jediném včelstvu po všech podletních zásazích ať už KM nebo Gabonem najde na podložce i 1000 ks?
Pokud bys je nějak podlomil - kde by se tam asi tak najednu vzali? Že by větříček????
iRP
Dobrá, zapneme mozek a budeme přemýšlet. Jak se tam mohli vzít, když tam na jaře nejsou.
A pak jich tam jsou tisíce.
Samozřejmě žádný důkaz nemám, nejsem ten, který bádá zrovna o tomto problému. Ale zákon evoluce mi napovídá, že "tam někde" ten roztoč kur.....y rychle se množící někde být musí. Jedině, že bychom přijali teorii, že "panna porodila".
Nechci se pouštět do nějakých učených disputací, ale....
Proč roztoč nepadá v květnu, červnu.... ? No ono jich tam v tuto dobu ještě moc není, jenže každým dnem se líhne další a další. Celkem logické. Nemusí padat třeba právě proto, že tam je třeba úplně jiné úlové prostředí - velký objem snůšky, z toho odpařované vody, mikroklima úlu, velké množství denně se líhnoucích trubců, vysoké množství různých hormonů, aktivita včelstva jako celku, mnoho odcházejících včel ..... co já vím. Každý z nás si napište minimálně 10 důvodů, proč to tak (může) být, nebo dokonce je. A věřte, že jeden z důvodů to bude. Stejně jako třeba to, že zimní včela žije 7- 8 měsíců a letní 30 - 40 dnů. Proč? Proč v prosinci, lednu, únoru "nepadá"?
Tohle je prostě práce pro výzkumníky, ne pro nás "řadové" včelaře. Všechny tyhle náměty musí někdo posoudit labotratorními pokusy a věřím, že se to jednoho krásného dne stane.
Stejně jako před cca 30 - 50 lety byl metlou roztočík včelí (acarapis woodi) a dnes o něm už léta nikdo neslyšel.
Naším úkolem je přes tohle nelehké období projít "bez ztráty kytičky" a pokusit se předat našim nástupcům včelstva alespoň ve stavu (raději lepším), než jsme je přebrali my.
A sledovat, dívat se, přemýšlet, nadhazovat možnosti řešení, třeba i plkat nesmysly.
Nakonec někdo někde vypustí větu, zdánlivě naprosto nesmyslnou a už třeba ani ne k probíranému tématu. A někomu (třeba zrovna z výzkumníků) to sepne a .....
Ten roztoč je pro Krista docela velký. A někde MUSÍ mít svoji Achillovu patu. Prostě musí. Jen vědět, kde.
Zkoušet, hledat, sledovat.
iRP
(15.01.2013 21:00)ing. Rostislav Pešek napsal(a): [ -> ]Tohle je prostě práce pro výzkumníky, ne pro nás "řadové" včelaře. Všechny tyhle náměty musí někdo posoudit labotratorními pokusy a věřím, že se to jednoho krásného dne stane.
......
Nakonec někdo někde vypustí větu, zdánlivě naprosto nesmyslnou a už třeba ani ne k probíranému tématu. A někomu (třeba zrovna z výzkumníků) to sepne a .....
Ten roztoč je pro Krista docela velký. A někde MUSÍ mít svoji Achillovu patu. Prostě musí. Jen vědět, kde.
Zkoušet, hledat, sledovat.
iRP
Ta první část je opravdu pěkně napsaná. Znám dokonce lidi kteří nečekají na krásný den a makají a když se domnívají že by se peníze EU mohli místo do tunelu nasměrovat na toto, tak jsou pro smích. I včelařům. Osvícená doba, že? Nic se nezměnilo.
Když tu větu považuješ za pravdivou, tak proč se domníváš, že to co tvrdíš o zimním oěetřování, vyšetření a následcích je podložené? O tom je tady spor, žýe nikdo neví, ale všichni věří tomu co někdo před skoro třiceti lety napsal a pak se to jen převypravuje.
A ten závěr do kamene tesat.
Zkoušet, hledat, sledovat.
To je ve značném rozporu s vírou, že? A když něčemu věříme bez vědeckých důkazů, nebo alepoň laických experimentů či praktických zkušeností, tak se to nazývá jak?
Já pamatuji časy kdy Ing Veselý každé léto psal články o tom, že mají včelaři monitorovat. V létě!
No měl kliku že jej neupálili. Zimního monitoringu je nám třeba.
ing.Rostislav Pešek napsal(a):Proč roztoč nepadá v květnu, červnu.... ?
Malé množství roztočů, které přežije zimu, využije první jarní příležitosti zalézt do buněk před zavíčkováním. Po " vyvedení mladých" se už pravděpodobně zimní roztoči nemnoží a hynou. Ale to je ještě březen, nebo polovina dubna. Mezitím se vylíhli mladí a svěží VD a jejich délka života je cca 70 dní, t.j. celý květen a červen, kdy nehynou stářím a na varoapodložkách jich moc nenajdeme. Pokud bychom ale provedli v té době smyv, byli bychom asi jejich množstvím překvapeni. Větší přirozené spady se začínají objevovat až na sklonku života jarních roztočů začátkem července-samozřejmě podle místních klimatických podmínek.
(15.01.2013 21:00)ing. Rostislav Pešek napsal(a): [ -> ]...
Tohle je prostě práce pro výzkumníky, ne pro nás "řadové" včelaře. Všechny tyhle náměty musí někdo posoudit labotratorními pokusy a věřím, že se to jednoho krásného dne stane.
...
A sledovat, dívat se, přemýšlet, nadhazovat možnosti řešení, třeba i plkat nesmysly. ...
Zkoušet, hledat, sledovat.
No a právě proto se nyní vedou jednání o nových pravidlech včelaření pro další léta a jsou dokonce tací, kteří chtějí přesměrovat nemalé veřejné peníze, které nyní jdou např. do nesmyslného vyšetřování zimní měl, spíše do letního monitoringu a výzkumu. Jsou to veřejné peníze a věru nejsou malé ...
Takže držme v nastávajících jednáních palce kolegům z PSNV a MSVV, kteří se to snaží prosadit, a to i přes odpor ČSV, o.s., VÚVč, s.r.o. a (jak se zdá) i SVS a přes ne zrovna vstřícný postoj úředníků, zastupujících stát (což lze možná s jistou dávkou tolerance za současného stavu trochu i chápat ...
).
Jiří
(15.01.2013 22:52)Vladimír Polyster napsal(a): [ -> ]Malé množství roztočů, které přežije zimu, využije první jarní příležitosti zalézt do buněk před zavíčkováním. Po " vyvedení mladých" se už pravděpodobně zimní roztoči nemnoží a hynou. Ale to je ještě březen, nebo polovina dubna. Mezitím se vylíhli mladí a svěží VD a jejich délka života je cca 70 dní, t.j. celý květen a červen, kdy nehynou stářím a na varoapodložkách jich moc nenajdeme. Pokud bychom ale provedli v té době smyv, byli bychom asi jejich množstvím překvapeni. Větší přirozené spady se začínají objevovat až na sklonku života jarních roztočů začátkem července-samozřejmě podle místních klimatických podmínek.
Tohle vypadá, Vladiníre, logicky, ale obávám se, že dosud známým modelům dynamiky vývoje roztoče to neodpovídá ...
A ještě: Proč se v dubnu a v květnu neobjevují na podložkách světlí roztoči - tedy jasná známka, že se roztoči množí?
Dotaz: prováděl někdo smyv či jiný test na foretické roztoče v březnu či v dubnu?
Jiří
(15.01.2013 21:00)ing. Rostislav Pešek napsal(a): [ -> ]Proč roztoč nepadá v květnu, červnu.... ? Proč? Proč v prosinci, lednu, únoru "nepadá"?
Protože jim v tom děláme rutiku akaricidy. Kdybyste trošku popustil uzdu v boji tzv. na nulu, viděl byste, že padají celý rok...včelstva i roztoči se potom chovají trošku jinak. Zatím naší chemoterapií roztoče neustále přesvědčujeme o tom, že pokud chtějí přežít, musí se co nejrychleji namnožit od jara do podzimu na takové množství, aby z nich něco při účinnosti amitrazu kolem 97% něco přežilo...pořád se nám nedaří příběh soužití včela-roztoč pochopit...i když to máme neustále před očima...raději posloucháme funkcionáře a tzv. výzkumníky, kteří si z varroózy udělali nástroj na ovládaní včelařů a svojí obživu...ale na toto téma už tu toho bylo napsáno mnoho..
Možná to patří do jiného vlákna, ale můžete mi poradit, jak mám ty naše kolegy ve vedení ZO převědčit, aby aspoň ten poslední aerosol provedli až v prosinci, pokud možno co nejdéle? Oni argumentují problémy s dojezdem autem kvůli sněhu, přitom ale už tak deset let žádný sníh u nás v prosinci nebývá. Nebo to mám raději vzít do svých rukou (2x fumigace a pak třeba Griffin nebo něco, ale tam jsou prý ty spaliny...) a nebo to dělat jako dosud a holt si hrát s lupou nad vzorkem měli? Ale podle mého tím podporujeme vznik rezistence na amitraz. Nemám na to psát na SVS, že naše ZO chybně léčí..
Letos to je už jedno a na jaře bude vydáno asi nové MVO SVS.
Zatím asi nikde nebyl aerosol povinný, takže je to jen otázka usnesení na schůzi a závaznosti pro členy.
Někde jsou povinné komise.
Pokud jsi ze šťastného kraje kde si včelař může ošetřovat sám, pak nechápu problém.
Ale jinak - viz MVO SVS - tam je to nalinkováno.
Zdravím, dneska jsem odebral měl, no teda to málo co tam bylo. Podložky jsem měl přesně měsíc do dneška, a našel sem 3 podložky ulpně čisté, na zbytku bylo trošku napadané. Mám obavy že není něco v pořádku? Co na to zkušení včelaři? Je možné že měl napadala a odfouknul ji vítr? Mám volné stanoviště venku, nebo je možné že by za měsíc při mrazech (téměř každodenních) nic "nenadrobily"?
V těch včelstvech, kde jsi našel podložky úplně čisté s vysokou pravděpodobností hraničící s jistotou nenajdeš včely, proto tam měl "nemá kdo udělat".
Pokud jsou to nástavkové úly, opatrně sejmi víko a nahlédni dovnitř, abys měl jistotu.
Bohužel, občas se to stává. Důvodů může být víc, další info získáš po rozebrání úlu.
Přiznám se, že v prosinci při čištění podložek po 3. aerosolu jsem také našel 2 včelstva, kde byly podložky úplně čisté. Zvědavost je hrozná vlastnost. Okamžitě sem obě včelstva rozebral, nebyla tam ani moucha. Takže jsem vše naložil do auta o odvezl domů. Oba úly plné zásob, ale ani včela - proč?
Vysvětlení nemám, pravděpodobně nedošlo na podzim k vytvoření zimních včel a proto ty letní postupně vymizely. Do poslední včely. A přitom po 2. aerosolu tam ještě musely být. Protože po každém aeroslolu čistím podložky, počítám brouky. A pokud je podložka čistá, rozebírám a hledám důvod.
Zatím mne to nezklamalo - bez měli = bez včel.
Inu - jednu dobu se tu razilo heslo "Poručíme větru, dešti" Ale jak vidno, Matka příroda si do toho zjevně moc kecat nenechá.
iRP
Vzhledem k tomu, že u vás v Karpatech bylo myslím celou dobu docela chladno, tak měli nemuselo být moc a včely jely stále v zímním úsporném programu. Ale tam, kde nebyla žádná měl, je to asi tak, jak píše Rosťa ... Nějaká aktivita včel se na podložce vždycky objeví, pokud tam jsou a tu aktivitu vyvíjejí ...
Jiří